Meduňka

Z únorového čísla Meduňky…

…vybíráme ukázku z článku Život před životem –  dalšího dílu seriálu Evy Joachimové, v němž autorka postupně vysvětluje pohled čínské kosmogonie na naši existenci...
Aktuální číslo Meduňky je k dostání na stáncích PNS a ve vybraných prodejnách.

 

 

V minulém dílu jsme skončili jsme u průchodu světy, životem prenatálním, pozemským a průchodem dvěma dalšími světy, kde jsme naši současnou pozemskou pouť měli završit. Úspěšně jsme se propracovali do středu Univerza, jsme jedinečnou entitou a zároveň součástí Univerza. Všechno víme, všechno známe a o všem rozhodujeme. A tak také víme, že bude zapotřebí další pozemská pouť, kdy do dění Univerza zařadíme další střípek.
Řada zdrojů upozorňuje na to, že z tzv. barda v mezižití se nám moc nechce, ale víme, že povinnost volá. Pečlivě promyslíme, co všechno budeme potřebovat a podle toho se vybavíme energiemi, které nám dopomohou k našemu cíli.
Naše úvaha vychází ze zásadního předpokladu působení jinu a jangu. Staří Mistři nám to předestírají takto: Tchaj ťi (jedno) je prázdné, a přece je původem dvou -jinu a jangu. Jin a jang jsou v neustálém pohybu. Projevem tohoto pohybu je Pět prvků a jejich Šest energií – Vítr patří ke Dřevu, Teplo a Žár patří k Ohni, Vlhko k Zemi, Sucho ke Kovu a Chlad k Vodě.

Prvky tvoří mikrosvět stejně jako makrosvět. Všechno dění je založeno pouze na proměnách jinu a jangu a vztazích mezi prvky, které je možné definovat jednoznačně a bez jakéhokoliv sporu. Při znalostech všech vstupních informací je tedy možné vše poměrně přesně vypočítat.
V každém okamžiku na pozemský svět působí určité energie. Každá lokalita výrazně determinuje život (srovnej například život Eskymáků, Evropanů a Křováků), stejně tak dítě bezpochyby formuje rodina, v níž přijde na svět. A své si řekne i čas – i tady rozeznáváme různě působící energie. Snadno si spočítáme kdy, kde a komu se máme narodit, protože právě tyto životní konstanty umožní prožít tento pozemský život tak, abychom získali další správný střípek do mozaiky svého Úkolu.
Pořídím-li si převážně jangovou výbavu Ohně a Dřeva, těžko budu sedět jako panenka v koutě a čekat, až mne najdou. A velmi pravděpodobně budou přesnost a pečlivost jedny z vlastností, kterých se mi při rozdávání jaksi nedostalo. Jin Kovu ze mne zase může udělat pečlivého, pořádného, leč možná i pedantického a pesimistického technokrata.
Pro lepší představu – žák, toužící po studiu na konzervatoři se jistě bude učit úplně jiné předměty než ten, který se připravuje na hotelovou školu nebo na architekturu. Bude používat jiné pomůcky, studovat z jiných knih, stýkat se s odlišnými skupinami lidí atd. My si počínáme stejně. Spočítáme si, které období přinese energii průbojného extroverta nebo naopak chladně kalkulujícího, vyrovnaného jedince či citlivého, do sebe pohrouženého introverta. Zda je důležitá technická vyspělost Západu, tradice a introspekce Východu, anebo bída a neštěstí tzv. Třetího světa. Jiný vstup do života bude mít zcela jistě dítě aristokratické rodiny z konzervativní Anglie než odložené dítě prostoduché prostitutky či etiopský sirotek. S obdobnou logikou bude také jinak reagovat ramenatý Rambo a nedorostlý Napoleonek. V meziživotí také zvážíme, zdali pro svůj Úkol potřebujeme neochvějné zdraví, které zajistí vhodné známosti při sportovních kláních vrstevníků nebo naopak chorobami podlomený organismus, umožňující hlubší introspekci a dostatek času v posteli pro studium či duchovní zaměření. Výsledkem úvah bude výběr určitých rodičů, lokality a stanovení chvíle prvního nadechnutí při našem narození.

Splnění našeho Úkolu
Výběr v bardu nesmíme ovšem spojovat s naší pozemskou představou optimálního života. Náš záměr, který jsme pojali v mezižití, může znamenat volbu extrémně nepříjemného, složitého a těžce zvládnutelného života. Dobře si tuto volbu dokážeme dokumentovat na volbě mnoha lidí, jejichž životní cesta může být jednoduchá a příjemná, ale jejich vlastním přičiněním se stává alespoň na čas cestou značně složitou. Volbu obtížného života mají za sebou například lidé, kteří se vydávají do míst nebezpečných válkou, terorismem či nemocemi. Drobné nedostatky naší civilizace pro ně pak přestanou být problémem, protože určitě nebudou lkát nad kapajícím kohoutkem v koupelně. Maximálně si na něj vzpomenou, když se budou potýkat se strašnou žízní ve vichru písečných bouří. Tito lidé zvolili nepohodlí, nebezpečí i ohrožení života a následky svého rozhodnutí mohou nést po zbytek svého života. Přesto většinou svého rozhodnutí nelitují. Mnoho jim možná vzalo, ale často dlouze vypráví, jaké obohacení jim přineslo. Stejně tak uvažujeme v bardu mezižití. Není podstatné pohodlí, bohatství ani užívání si blahobytu. Cílem naší pozemské cesty je naplnění potřeby Univerza, splnění našeho Úkolu…