Alternativní medicína,  Zdraví

Vybíráme z lednové Meduňky: Pane doktore, je to zlé?

Hlavní téma lednového čísla MEDUŇKY zní SAMOLÉČÍCÍ SCHOPNOSTI ORGANISMU a naši autoři ve svých článcích zabývají kromě jiného tím, jak můžeme tyto úžasné schopnosti našeho organismu využít a hlavně podpořit a jaký je vztah mezi fyzickým tělem a psychikou – tědy tělem a duší, dalo by se říci. A jaká je v tomto kontextu role víry v uzdravení, nebo naopak ve zhoršení stavu kvůli nemoci? Pro tento týdne vybíráme část článku MUDr. Jana Vojáčka, lékaře, který se zabývá funkční medicínou. Celý článek a řadu dalších skvělých článků na toto důležité téma si můžete přečíst v lednové Meduňce, která je stále k dostání na obvyklých prodejních místech (PNS, některé obchody…) nebo také na emedunka.cz – pro ty čtenáře, kteří dívají přednost čtení v elektronické verzi.

Čím dál více lidí si denně v ordinacích vyslechne ortel o své nevyléčitelné nemoci. V tu chvíli strach pohltí mysl i tělo a život se navždy změní. Jako by existoval jeden život před diagnózou a druhý po jejím stanovení. Je tento postoj správný? Je to správný přístup? Jak se to vezme. Je to současné status quo, tedy stávající stav věcí. Pohlédneme-li do historie, tak vždy v nějaké oblasti, existuje po nějakou dobu dané status quo, neboli dogma, které se v budoucnu změní. Otázka zní, zda je již nyní čas na změnu? Za mě ano. Už je vlastně několik minut po dvanácté.

Proč si to myslím a co mě k tomu vede? Aktuální stav poznání. Máme k dispozici obrovské množství informací a dat, super výkonné počítače, umělou inteligenci, máme zkušenosti získané duchovními praktikami, z filozofie, máme empirické zkušenosti z praxe východních kultur o fungování sytému tělo-mysl atd. To vše máme k dispozici. A přesto stále hovoříme o chronických nemocech jako o nevyléčitelném stavu a ortelu do konce života. Jak je to možné? Je to prosté a bude vám to jasné, až si níže přečtete moji definici toho, co chronická nemoc je.
Chronická nemoc je aktuální adekvátní dokonalý dynamický projev našich predispozic, návyků, způsobu uvažování, reakcí a faktorů prostředí v systému tělo-mysl-duše v průběhu života. V této mé definici je obsaženo prakticky vše. Adekvátní je proto, že nemoc má vždy svoji logiku, smysl, význam, principy, zákonitosti, benefity a vždy je to otázka celého systému tělo-mysl.  A co je míněno pod dokonalým projevem? To, že neexistuje nic než dokonalá rovnováha, byť se to projevuje jako nemoc. V danou chvíli je to za aktuálních podmínek, okolností a stavu vnitřního prostředí to nejlepší, co organismus umí nabídnout. To je podstata fungování od početí až po naši smrt. Vždy to nejlepší, co je možné za aktuálních podmínek.
A co znamená dynamický projev? Víme, že naše tělo se neustále obnovuje. Za sedm let máte kompletně nové tělo. Proč bychom měli být nemocní deset, dvacet, třicet, nebo více let? Protože stále existují důvody a podmínky pro její existenci, její adekvátní dokonalý dynamický projev. Jak se vám tato definice líbí ve srovnání s náhodnou mutací genů či s daným osudem? Záleží na tom, co je vám bližší. Pokud by z této definice vycházela oficiální medicína, rázem by se změnila. V první řadě by se změnila komunikace lékařů s lidmi, což v současnosti považuji za nejproblematičtější faktor. Existuje totiž něco, čemu se říká placebo a nocebo efekt, který je opakovaně prokázán vědeckými studiemi.
Placebo efekt znamená, že přestože není použita účinná látka, ale jen náhražka, přesto dostaví se žádoucí efekt. Nocebo je opačné polarity, takže pokud někdo uvěří v nežádoucí efekt účinné složky, přestože není podána, dostaví se nežádoucí účinek. O čem to hovoří? O síle víry.

Víra jako základ
Víra je jedním z nejsilnějších hybatelů našich životů, což se traduje po tisíciletí, nejen v náboženských učeních, ale také ve vědě, nyní intenzivně v kvantové mechanice. Co se tedy stane, když lékař vyřkne ortel nevyléčitelné nemoci, o které je přesvědčen, že je opravdu nevyléčitelná? Přenese onu neochvějnou víru v nevyléčitelnost na pacienta, který lékaři neochvějně věří, a tak ji přijme a stává se nevyléčitelným. Je to však pravda?
Vzpomeňte na moji definici nemoci. Hovoří o tom, že organismus je v neustálé dynamice, vše má svoji logiku i určité okolnosti a faktory, které ovlivňují celkový stav systému tělo-mysl. To, že nemoc je nevyléčitelná, nemusíte tedy pro konkrétního člověka vůbec platit, takže se opět může vrátit ke zdraví. Jenže jeho víra je už určena jasným směrem víry lékaře v nevyléčitelnost. Změna komunikace lékařů s pacienty by mohla zcela změnit současný trend nárůstu počtu chronicky nemocných lidí. Stačilo by, kdyby lékař upravil svůj soud o nemoci a pacientovi řekl třeba toto:

„Váš aktuální dynamický projev vykazuje známky autoimunitního zánětu centrálního nervového systému, který nazýváme roztroušená skleróza. Vznik tohoto projevu má individuální kontext a může se v čase změnit. Není však vyléčitelný léky, ty vám mohou pomoci překlenout určitou dobu, než podniknete adekvátní kroky k tomu, aby se váš stav opět přiblížil ke stavu zdraví. Mezitím jsem vám k dispozice jako odborný průvodce.” To by nastalo změn! Jen tato jedna věta by v medicíně chronických nemocí odstartovala reformu. Snad je to krásná hudba blízké budoucnosti…

Koupit Meduňku