Knihovnička Meduňky

Nový titul edice Knihovnička Meduňky: Buďme zdraví lékařům navzdory!

44. titulem meduňkové edice je kniha Buďme zdraví lékařům navzdory. Jde o druhý soubor vybraných textů, které jejich autorka, praktická lékařka MUDr. Ludmila Eleková připravila během několika let pro Meduňku. Věnuje se v nich různým tématům, články jsou srozumitelné a poskytují velmi cenné informace, které můžete okamžitě začlenit do svého života. Knihu získáte přes náš e-shop www.obchodmedunka.cz   


Aby nám pánbůh rozum zachovati ráčil…

Toto přání nabývá dnes na naléhavosti. Výskyt demence u starších lidí dosahuje epidemických rozměrů, uvádí se, že až 50 % lidí nad 85 let trpí demencí.
Demence cévního původu, „sklerotická“, je důsledkem opakovaných drobných cévních příhod, mrtvic. Mohou proběhnout skutečně nepozorovaně a jejich následky se sčítají. Dnes je častější Alzheimerova nemoc nebo jiné degenerativní nemoci nervového systému, také demence při Parkinsonově nemoci. Společným jmenovatelem těchto nemocí je narušený metabolismus mozkové tkáně, hromadění abnormálních sloučenin, které narušují funkci neuronů, dále inzulinová resistence, nedostatečná výživa, narušení malých cév.
Mozek není izolován od těla, je v přímé komunikaci s jinými systémy, zejména imunitním, endokrinním a zažívacím. Mozek intenzivně vzájemně komunikuje se zažívacím systémem, který sám má hustou síť neuronů, říká se mu ENS – enterální nervový systém. Máme vlastně dva mozky. CNS – centrální nervový systém – přímo ovlivňuje imunitní systém prostřednictvím dendritických buněk. Všichni jsme na své kůži někdy zažili vliv psychotropních látek, alkoholu, drog, léků, anestezie. Účinek se ale neomezuje na dobře známé drogy či jedy, vliv na funkci mozku může mít doslova vše, co vstoupilo do našeho těla.
Různé psychické a nervové nemoci dnes postihují neuvěřitelně vysoké procento lidí. Kromě demence ničící podzim života starých lidí, střední a mladší věk sužuje zase deprese, úzkosti, poruchy paměti, výkyvy nálad apod. Nejsou ušetřeny ani děti, na nich se díky věkovým a vývojovým specifikům projevují poruchy jako ADHD, vývojové dysfázie a autismus.
Faktory, které působí na různé věkové kategorie, mohou být tytéž, rozdíly v klinickém obraze jsou důsledkem věkových zvláštností. Bohužel současná medicínská praxe nálepkovat nemoci podle povrchních projevů a chování, nikoli podle příčiny (kterou téměř nikdo nehledá), vede k tomu, že nemoci stejného původu jsou zařazeny do různých škatulek a nahlíženy jako nesouvisející entity. Podívejme se na patofyziologické procesy vedoucí k demenci.

Inzulinová rezistence
Nastává v situaci, kdy jedinec dlouhodobě konzumuje nadbytek sacharidů, více, než na kolik je geneticky vybaven. V populaci jsou tři skupiny lidí podle citlivosti na sacharidy. Nejméně citliví jsou ti, kteří se mohou cpát, jak chtějí, a budou štíhlí, vše spálí. Pak je zde prostřední skupina asi 50 % lidí, jež jsou středně citliví. Zbytek, asi 25%, jsou velmi citliví jedinci a současná strava u nich nevyhnutelně vede k inzulinové rezistenci a cukrovce. Alzheimerově nemoci se v poslední době říká diabetes III. typu, aby se tím vyjádřila těsná souvislost mezi demencí a cukrem. Koho toto téma zajímá více, doporučuji knihu Moučný mozek od dr. Perlmuttera.
Pokud začínáte mít problémy s pamětí, podívejte se na své břicho. Je tam fald? Znamená to, že bez ohledu na to, co si myslíte o své stravě, konzumujete víc sacharidů, než zvládáte. Máte-li hladinu krevního cukru nalačno víc než 5 mmol/l nebo trpíte kolísáním jeho hladiny (tj. máte stavy hypoglykemie, náhlého hladu se slabostí), neměli byste za celý den sníst více než 100g sacharidů. To je pro ilustraci cca 1 kg zeleniny nebo jen asi 200–300 g škrobových „přílohových“ potravin. Na toto téma jsem již do Meduňky psala v článcích o cukru a zdravých seniorech. Je naléhavě nutné, aby si zejména starší lidé s cukrovkou nebo i jen zvýšenou hladinou cukru uvědomili, že je to právě nadbytek glukózy z chleba, pečiva, nudlí, mouky, rýže, brambor apod., který jim ubližuje. Naléhavě varuji před nízkotučnými dietami s nadbytkem sacharidů, to je přímo poukázka na civilizační nemoci!
Další složkou stravy, která má významný vliv na funkci mozku, jsou tuky, jejich množství a složení. Téměř století propagace rafinovaných rostlinných olejů a margarínů z nich, démonizace zdravých přirozených tuků, jako je máslo, sádlo a zatracování vajec se negativně projevilo i na kvalitě buněčných membrán a cév našich seniorů.

Chronický zánět
Zdali ho máte, poznáte z hodnoty C-reaktivního proteinu, tedy CRP. Tento test je běžně prováděn při akutním infekčním onemocnění k rozlišení virové a bakteriální nákazy, ale mimo tyto stavy ukazuje míru chronického zánětu. Zvýšená hodnota CRP je přesnějším předpovědním ukazatelem cévní příhod, než hladina cholesterolu v krvi. Ideálně by CRP mělo být nižší než 1. Cokoli nad 1 znamená zánět, je třeba prozkoumat možná ložiska zánětu. Začněte u zubů – mrtvé zuby, korunky, záněty dásní. Požádejte svého zubaře o důkladnou kontrolu včetně panoramatického rentgenového snímku. Všechny mrtvé zuby by měly jít ven, všechny záněty by měly být důkladně vyléčeny. Patologické studie mozků lidí zemřelých na Alzheimerovu nemoc prokázaly v jejích mozcích ve vysokém procentu (až 80 %) patogenní bakterie původem z ústní dutiny a zubů, ale v mozcích kontrolních subjektů, kteří zemřeli na něco jiného, jen asi v 20 %. Je také známo, že lidé se špatnými zuby trpí více aterosklerózou a jejími následky. Ateroskleróza je způsobena zánětem cév, nikoli patologickým ukládáním cholesterolu. Ten je naopak používán jako záplata, snaha organismu opravit poškozenou cévu.
Dalším zdrojem zánětu může být chronický zánět jinde v těle, kromě zubů jde často o nosní dutiny, močový a zažívací trakt. Po vyloučení těchto příčin se vracíme k velmi časté metabolické příčině zánětu – inzulinové rezistenci. Ano, cukr spouští zánět…