MUDr. Ludmila Eleková: Jak se zbavit léků, část šestá

Navazujeme na předchozí článek článek, týkající se problémů  s trávením potravy a  posuneme se dále do trávicího traktu. Probereme, jak s ním zacházet, abychom se mohli zbavit léků. Připomeňme nejdůležitější informaci  z minulého článku: potrava zásadně ovlivňuje zdraví trávicího systému a jakékoli jeho potíže by se logicky měly řešit úpravou stravy, nikoli nasazením léků.

Jak trávíme potravu
Po opuštění žaludku částečně natrávené jídlo přichází do dvanáctníku, do kterého posílají své šťávy slinivka a žlučník. V dvanáctníku pokračuje trávení bílkovin, ale zásadité prostředí dvanáctníku umožní i trávení sacharidů a tuků. K trávení tuků přispívají i žlučové kyseliny ve žluči, emulgují je (vytvoří drobné kapičky) a tím zvětší jejich dostupnost pro enzymy.
Aby se potrava správně trávila, musí se k ní v dvanáctníku dostat pankreatické šťávy a musí dojít k vyplavení žluči. Mnoho lidí má s touto fází trávení velké potíže, které se projeví hlavně jako nesnášenlivost těžkých (tučných) jídel: objeví se bolesti, tlaky v nadbřišku, nadýmání, světlá nebo mastná stolice, stolice s nestrávenými zbytky potravy, průjmy. V nejhorším případě dojde k žlučníkovému záchvatu nebo podráždění slinivky. 
Žluč se vylučuje kontrakcí žlučníku při požití tuku v potravě. Žlučník je zásobník žluči právě pro tento účel. Konvenční medicína ke žlučníku přistupuje značně ležérně. Potkala jsem pacienty, kteří o něj přišli hned po první kolice nebo jen kvůli přítomnosti kamenů, které je nijak neobtěžovaly. Následně dostali doporučení držet žlučníkovou nízkotučnou dietu.
Ke vzniku žlučníkových kamenů a ke kolice, tj. vypuzení již existujících kamenů do žlučovodu, přispívají odlišné faktory. Ke vzniku kamenů vede nízkotučná strava. Pamatujte na jednoduché pravidlo: o to, co nepoužíváte, přijdete. Žlučník máme proto, že naše tělo očekává slušnou dávku tuku v jídle! Když jíte pravidelně potravu s dostatečným obsahem tuků, žlučník pravidelně vyprazdňujete, žluč se v něm neměstná a nebudete mít kameny. Ale když už kameny máte a dáte si tučné jídlo, na které nejste zvyklí, žlučník se stáhne, aby vypudil žluč, přičemž se dostane do žlučovodu i kamínek a vznikne problém. Nízkotučná dieta při existujících kamenech je potřebná, ale vysokotučná dieta kameny zaručeně nevytváří, právě naopak.  
Standardní léčbou žlučových kamenů je odstranění žlučníku. Ne vždy to pomůže, kameny se tvoří i ve žlučovodech, takže koliky se mohou opakovat. Protože máme žlučník z dobrého důvodu, po jeho odstranění obvykle trvají potíže s trávením tučných jídel a nebohý pacient je stále na otravné dietě. Po odstranění žlučníku žluč neustále trošku odtéká, ale člověk nemá k dispozici větší množství, potřebné k trávení tuků, proto nesnášenlivost tučných jídel přetrvává i po operaci.
Máte-li problém s trávením těžších jídel, začněte dělenou stravou. Zkuste oddělit bílkoviny od škrobů a uvidíte. Jestliže to pomůže, problém byl nejspíš v žaludeční kyselině. Jestliže zjistíte, že stále máte problém trávit tuky, bude problém ve žlučníku nebo slinivce. Zkuste trávicí enzymy a choleretika, léky podporující tvorbu a vylučování žluči. Pokud vám žlučník již chybí, musíte je brát neustále, ke každému tučnějšímu jídlu — nahrazují funkci chybějícího orgánu.
Při podezření je vhodné nechat si vyšetřit břicho ultrazvukem a zjistit, jestli máte žlučové kameny. Pokud je nemáte, můžete snadno změnit stravu, budete potřebovat jen dočasnou podporu trávicími enzymy. Pokud kameny máte, je třeba se jich zbavit. Existují protokoly s jablečným džusem, hořkou solí a olivovým olejem, které zde nebudu rozebírat. Jsou na vlastní riziko, ale kdybych se měla sama za sebe rozhodnout, uvažovala bych takto: jediné konvenční řešení je odebrání žlučníku se všemi důsledky. Pokus zbavit se kamenů jinak je šance na získání zdravého funkčního žlučníku, kterou vám konvenční řešení nenabízí. To nejhorší, co se může při pokusu zbavit se kamenů stát, je že dostanete žlučovou koliku a skončíte na operačním sále. Takže nejhorší možný výsledek bude to, co je jedinou nabídkou konvenční medicíny.

„Hodné“ a „zlé“ bakterie ve střevě
Nyní se věnujme střevu. Chronické záněty střeva, tj. Crohnova nemoc nebo ulcerozní kolitis, nebo divertikulitis a apendicitis apod., jsou další velmi častou skupinou nemocí. Jsou to nemoci zánětlivé nebo autoimunitní, jejich společným rysem je zásadní narušení střevní flory. Bez jejího narušení nemůže nemoc střeva vzniknout. Při dostatečně silném narušení mikroflory se mění prostupnost střeva a dochází ke stavu zvýšené propustnosti pro různé látky. Anglicky se tomuto stavu říká „leaky gut“, česky propustné střevo. Tímto stavem trpí všichni, kdo mají nějakou alergii nebo autoimunitní onemocnění, pravděpodobně i mnoho lidí trpících psychickými nebo nervovými potížemi.
Střevní bakterie jsou živá zvířátka, která mají své požadavky na výživu a životní podmínky. Musíme je krmit, jinak umřou. Když jim narušíme životní podmínky, umřou. Pak dostanou příležitost k množení patogenní bakterie, viry a kvasinky. Co jedí naše hodné symbiotické probiotické bakterie? Zeleninu, jednoduché cukry, resistentní škrob. Co jedí zlé patogenní bakterie? Disacharidy (sacharózu, laktózu), škrob a jeho produkty (maltózu).
Co ubližuje hodným bakteriím? Chemie všeho druhu, chlorovaná voda, různé toxiny, léky jako antibiotika, hormonální antikoncepce, kortikoidy, protizánětlivé léky jako ibuprofen, paracetamol, léky na překyselení žaludku (PPI, ale i nedostatek žaludeční kyseliny sám o sobě), nedostatek vlákniny ze zeleniny.
Narušení střevní flóry (dysmikrobie) se projevuje pestrou paletou příznaků: od pálení žáhy, nadýmání (zejména výrazné nadmutí krátce po jídle), plynatostí, jakoukoli odchylkou stolice od normy, známkami narušeného trávení (zbytky potravy ve stolici), podrážděním konečníku po stolici, stolicí, která se obtížně utírá a patlá se. Jakékoli zažívací příznaky jsou známkou narušení střevní flory, ale pozor, jejich nepřítomnost neznamená, že je ve vás vše v pořádku. Dalšími jistými známkami dysmikrobie je existence alergie, autoimunitní nemoci, kožních potíží, problémy s kvasinkami kdekoli na těle. Dále pocit intoxikace po jídle, útlum, neschopnost jasně myslet a soustředit se. Také touha po sladkém, škrobovém jídle, problémy s udržením zdravé váhy.
Neschopnost konvenční medicíny řešit tyto stavy je očividná. Provede se kolonoskopie, obvykle bez nálezu, někdy se provede test na celiakii (nedostatečný, proto často s falešně negativním výsledkem), pacientovi je sděleno, že mu nic není a doporučena nesmyslná šetřící dieta (bílé pečivo, tvaroh, což jsou hned dva hlavní alergeny, k tomu málo zeleniny -vlákniny a tuku).
Zjistí-li se zjevné zánětlivé onemocnění střeva, pacient dostane patřičnou nálepku (Crohn, kolitis…), imunosupresivní léčbu a absurdní doporučení, že může jíst vše, co mu chutná a co toleruje… s jídlem jeho nemoc přece nesouvisí, že. Trpíte-li některou z těchto nemocí, vřele doporučuji knihu Autoimunitní řešení od dr. Amy Myers (kopii věnujte svému gastroenterologovi), výborný je web www.uzdravtesejidlem.cz, jehož autorem je pán, který se, představte si to, uzdravil jídlem z Crohnovy nemoci. Přestal jíst obilí, luštěniny a další pro střevo škodlivé potraviny…
Jestliže berete léky na střevní nemoci (imunosupresiva, protizánětlivé léky, léky modulující střevní peristaltiku), pak je samozřejmě nemůžete jen tak vysadit. Musíte nejdřív upravit stravu, trpělivě nechat své útroby, aby začaly fungovat jinak, najít si své optimum. Měli byste mít důkazy o tom, že se zklidnil zánět (CRP, krevní obraz, autoprotilátky apod.), měli byste cítit jednoznačné zlepšení vašich potíží a teprve potom, když jste si jisti, že jste pozitivně ovlivnili svou nemoc, se můžete pokusit léky vysadit. Symptomatické léky (proti zácpě, průjmu apod.), vysadíte, když je přestanete potřebovat. Léky proti překyselení také, ale z PPI musíte nejdřív přejít na famotidin a teprve ten postupně vysadit. Protizánětlivé a imunosupresivní léky se musí vysazovat velmi opatrně, pomalu, nejlépe pod dohledem lékaře. V žádném případě není možné je vysadit rychle bez předchozího zlepšení stavu! Při dlouhém trvání nemoci nebo její vysoké intenzitě bude někdy třeba přijmout kompromis: podaří se dosáhnout zlepšení, remise, ale nebude možné léky vysadit. Vzhledem k tomu, jaké vedlejší účinky imunosupresiva mají, je jakékoli jejich snížení pozitivní, jakékoli zlepšení stavu je pozitivní. Uvědomte si, že vaše potíže nevznikly přes noc, velmi pravděpodobně jste na nich pracovali dlouhé roky. Náprava logicky také nemůže proběhnout přes noc.

Jak si dát střevo do pořádku?
O stravě jsem již opakovaně psala: jezte masokostní vývary, želatinu, hodně zeleniny dle tolerance, zejména listové, kvalitní tuky, výrazně omezte nebo dočasně vynechte obilniny a luštěniny, musíte úplně vyloučit lepek, dočasně eliminujte mléčné produkty (častý alergen), jezte denně mléčně kvašenou zeleninu (pozor, začněte malou dávkou a postupně stoupejte dle snášenlivosti! Problém s tolerancí kvašené zeleniny ukazuje na značné narušení střevní mikroflory), omezte ovoce, zejména s vysokým obsahem fruktózy (krmí některé patogenní bakterie). Přidejte probiotika, zinek,
L-glutamin, jako dočasnou podporu trávicí enzymy, jsou-li potřeba, betain HCl na podporu tvorby kyseliny solné v žaludku.
Podrobnější rady viz výše uvedené zdroje, také knihy jako Syndróm trávenia a psychológie od dr. Natashy Campbell-McBride, Přirozená strava našich předků od Nory Gedgaudas.
Dostáváme se k finálnímu produktu trávení. Máte-li problém se stolicí, musíte řešit celý proces trávení a hledat, kde je chyba. Koušete pořádně? Jak jste na tom s žaludeční kyselinou? Žlučníkem? Slinivkou? Jak krmíte své bakterie? Zácpa je často způsobena nedostatkem zeleniny a vlákniny, potřeba zeleniny je velmi individuální, proto se neporovnávejte s jinými lidmi. Někteří lidé musí mít hojně zeleniny ke každému jídlu, jinak trpí zácpou. Najděte si své optimum.
Jaká stolice je normální? Formovaná, která drží tvar i v míse toalety, hnědá, bez příměsi hlenu, krve, bez nestrávených zbytků, obvyklého zápachu. Dodala bych ještě jeden faktor: neměla by ulpívat na kůži kolem konečníku, tj. neměli bychom potřebovat toaletní papír. Všimněte si, že zvířata se vyprazdňují čistě. Divoši také. Proč ho potřebujeme my? Jeden důvod je, že se vyprazdňujeme ve špatné pozici, vsedě na WC ne v dřepu. Druhým důvodem je špatná strava, zejména obilniny. Nejen z vlastní zkušenosti vím, že vynechání obilnin značně sníží spotřebu toaletního papíru. Řeklo mi to mnoho lidí, kteří přešli na paleo stravu. Když si někdy obilniny dají, okamžitě to poznají na stolici (i na jiných příznacích). 
Projímadla vám sice zpříjemní návštěvu toalety, ale pozor. Musíte vědět, jak fungují! Tzv. osmotická projímadla natáhnou vodu do zažívacího traktu, stolici změkčí a zvětší její objem. Patří mezi ně šaratice a jiné projímavé minerálky, síran hořečnatý a laktulóza. Jejich použití je vcelku neproblémové, pokud je občasné, rozhodně by ale nemělo nahrazovat správnou stravu.
Pozor ale na projímadla, která účinkují podněcováním střeva k činnosti. Účinkují na nervový systém střeva a zvyšují peristaltiku. Patří mezi ně Guttalax apod., ale také senna. Jejich rizikem je návykovost. Vzpomeňte, co jsem psala o přizpůsobení receptorů na buňkách. Pravidelné užívání těchto projímadel vede ke zlenivění střeva a pacient se bez nich prostě nevyprázdní. Odvyknout si od nich je náročné. Vyžaduje to stravu, která zajistí měkkou stolici, někdy je nutné dočasné vyprazdňování pomocí klystýru, a systematická snaha obnovit správné reflexy. Bohužel jsou tyto léky volně prodejné a je snadné si vytvořit návyk.
Při průjmu je třeba vyloučit zejména zánět střeva, celiakii, nemoc slinivky a žlučníku. Je důležité stolici pořádně prohlédnout, hodně napoví příměsi jako hlen, krev, kousky nestrávené potravy a viditelný tuk. Hlen a krev může znamenat zánět střeva, nestrávené zbytky nedostatečnou funkci slinivky. I barva stolice je důležitým ukazatelem kvality trávení. Hnědá barva stolice je způsobena žlučovými kyselinami, proto při problému se žlučníkem a játry stolice zesvětlá až do barvy písku. Naopak velmi tmavá až černá barva může znamenat přítomnost natrávené krve. Jestliže pozorujete tyto příznaky, je na místě se nechat vyšetřit lékařem. Krev ve stolici je také důvodem k vyšetření střeva.
Existují různé léky na průjem. Nevstřebatelná antibiotika jako je Endiaron, Normix apod. mají místo pouze v případě, že jsou jasné známky infekce, tj. zvýšená teplota, může být zvracení, celková nevolnost, intenzivní vodnatý průjem, křečové bolesti. Nemá smysl a není vhodné brát tyto léky, jestliže jde o průjem z důvodu dietní chyby nebo jiné neinfekční příčiny. Jsou totiž nespecifické a vyhubí i probiotické bakterie. Používají se ale jako jeden z nástrojů k řešení vážné dysmikrobie, kdy je jasné, že samotná probiotika nestačí. Zažila jsem případy, kdy se chronické zažívací problémy zlepšily po kúře antibiotik. Evidentně zabrala na nějaký patogen, který nebylo možné jinak zlikvidovat. Jejich užití je nutné kompenzovat užíváním vysokých dávek probiotik stejně jako při užití jakýchkoli jiných antibiotik.
Dále existují léky zpomalující střevní peristaltiku. Obvykle jsou to deriváty opiátů, využívají stavěcí efekt opia a sloučenin z něj odvozených, aniž mají účinky na centrální nervový systém. Tyto léky působí na nervy střeva, zpomalují až zastavují pohyby střev a pasáž potravy střevem. Tyto léky na zpomalení střevní pasáže lze použít jen tehdy, je-li vyloučena infekční příčina průjmu!! Průjem při akutní střevní infekci má důležitou funkci a nemá se uměle zastavovat! Tělo se jím zbavuje infekce. Infekční průjem je třeba léčit dietou, aktivním uhlím, smectou, přírodními antimikrobiálními prostředky nebo výše uvedenými antibiotiky.
Neinfekční průjem lze řešit léky ovlivňujícími peristaltiku, ale je třeba vědět, že jejich užití je jen záchranná brzda v situaci, kdy je třeba se vyhnout návštěvě toalety, ale ne skutečné řešení. Typicky se indikují u dráždivého tračníku a neinfekčních zánětů střev.

Pokusila jsem se vám stručně a přehledně ukázat, jak funguje zažívací systém a co ho narušuje. Vidíte, že léky nejsou řešením. Mohou pomoci v akutní situaci nebo tlumit některé příznaky, ale skutečné řešení je jinde. Zamyslete se nad tím, jak se svými útrobami zacházíte, jak na vás doopravdy působí jídlo, které jíte.

                                                                                     MUDr.Ludmila Eleková