{"id":9217,"date":"2023-12-22T06:00:00","date_gmt":"2023-12-22T06:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/?p=9217"},"modified":"2023-12-21T07:38:23","modified_gmt":"2023-12-21T07:38:23","slug":"vanoce-napric-evropou","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/2023\/12\/22\/vanoce-napric-evropou\/","title":{"rendered":"V\u00e1noce nap\u0159\u00ed\u010d Evropou"},"content":{"rendered":"\n

V prosincov\u00e9 Medu\u0148ce<\/em>, jej\u00ed\u017e hlavn\u00ed t\u00e9ma je v\u011bnov\u00e1no V\u00e1noc\u016fm a zimn\u00edmu \u010dasu, si m\u016f\u017eete p\u0159e\u010d\u00edst tak\u00e9 zaj\u00edmav\u00fd \u010dl\u00e1nek na\u0161\u00ed autorky Ivy Lhotsk\u00e9<\/em> o tom, jak se slav\u00ed V\u00e1noce v jednotliv\u00fdch zem\u00edch na\u0161eho kontinentu. N\u011bkdy jsou to docela p\u0159ekvapiv\u00e9 zvyky…<\/strong>P\u0159\u00e1tel\u00e9, nezapome\u0148te, \u017ee Medu\u0148ka je tu pro v\u00e1s a \u010d\u00edst ji m\u016f\u017eete i ve v\u00e1no\u010dn\u00edch dnech na emedunka.cz <\/a><\/strong><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

V\u00e1no\u010dn\u00ed oslavy jsou v r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch Evropy velmi pestr\u00e9 a rozmanit\u00e9 a pat\u0159\u00ed k nim cel\u00e1 \u0159ada zvyk\u016f, kter\u00e9 jim dod\u00e1vaj\u00ed jedine\u010dnou atmosf\u00e9ru.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tradice a oby\u010deje b\u011bhem v\u00e1no\u010dn\u00edch sv\u00e1tk\u016f se li\u0161\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 maj\u00ed hodn\u011b spole\u010dn\u00e9ho. U n\u00e1s i mnohde jinde se dodr\u017euje p\u016fst, rozkrajuj\u00ed se jabl\u00ed\u010dka, pou\u0161t\u011bj\u00ed lodi\u010dky z o\u0159echov\u00fdch sko\u0159\u00e1pek, h\u00e1\u017ee se st\u0159ev\u00edcem, zp\u00edvaj\u00ed se koledy, l\u00edb\u00e1 se pod jmel\u00edm, j\u00ed se ryby, husa \u010di kachna a pe\u010dou se rozmanit\u00e9 sladkosti. Je\u017e\u00ed\u0161ek v\u0161ak v\u0161ude d\u00e1rky nenad\u011bluje. 
V d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch byl v tento \u010das nejen u n\u00e1s kladen d\u016fraz na zimn\u00ed slunovrat 21. prosince, kter\u00fd byl po\u010d\u00e1tkem nov\u00e9ho roku. K posunu na 1. ledna do\u0161lo a\u017e po p\u0159\u00edchodu k\u0159es\u0165anstv\u00ed, av\u0161ak v lidov\u00fdch tradic\u00edch se dodnes uchovaly n\u011bkter\u00e9 zvyky, by\u0165 v pozm\u011bn\u011bn\u00e9 podob\u011b. Kv\u016fli p\u0159em\u011bn\u011b kalend\u00e1\u0159e z juli\u00e1nsk\u00e9ho na gregori\u00e1nsk\u00fd se tak\u00e9 n\u011bkter\u00e9 novoro\u010dn\u00ed oby\u010deje p\u0159esunuly do obdob\u00ed p\u0159ed V\u00e1nocemi a pat\u0159\u00ed k nim i zvyky spojen\u00e9 se sv\u00e1tkem sv. Lucie (13. prosince), jej\u00ed\u017e jm\u00e9no (z lat. lux \u2013 sv\u011btlo) b\u00fdv\u00e1 symbolicky spojov\u00e1no s nov\u00fdm po\u010d\u00e1tkem.<\/p>\n\n\n\n

Odkaz na\u0161ich p\u0159edk\u016f<\/strong>
Na\u0161i sloven\u0161t\u00ed soused\u00e9<\/strong> slav\u00ed V\u00e1noce podobn\u011b jako my, ale v\u00edce se p\u0159itom navracej\u00ed ke sv\u00fdm ko\u0159en\u016fm a tradic\u00edm. Z p\u016fvodn\u00edch zvyk\u016f se dochovaly t\u0159eba tradi\u010dn\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed oplatky s medem a \u010desnekem, kter\u00fdm byly d\u0159\u00edve p\u0159isuzov\u00e1ny magick\u00e9 vlastnosti a maj\u00ed zajistit p\u0159\u00edjemn\u00fd \u017eivot a zdrav\u00ed. J\u00ed se kapustnica s klob\u00e1sou a houbami a na v\u00fdchod\u011b se k n\u00ed p\u0159ikusuj\u00ed tzv. pup\u00e1ky \u010di bob\u00e1\u013eky (kuli\u010dky z kynut\u00e9ho t\u011bsta, kter\u00e9 se v\u011bt\u0161inou jed\u00ed s brynzou a zel\u00edm, ale d\u011blaj\u00ed se i nasladko sypan\u00e9 m\u00e1kem, o\u0159echy nebo tvarohem). V\u00e1noce zde maj\u00ed v\u00fdznam k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho sv\u00e1tku se v\u0161emi n\u00e1le\u017eitostmi \u2013 hodn\u011b se vzpom\u00edn\u00e1 na ty, kte\u0159\u00ed ji\u017e opustili tento sv\u011bt, chud\u00e9, zv\u00ed\u0159ata aj.
Tradice zdoben\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00edho strome\u010dku vych\u00e1z\u00ed z N\u011bmecka<\/strong>, odkud se v 19. stol. p\u0159enesla i do jin\u00fdch zem\u00ed. D\u0159\u00edve se tam dokonce stromek na znamen\u00ed ochrany zav\u011b\u0161oval nad \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed st\u016fl \u0161pi\u010dkou dol\u016f. Jedna z prvn\u00edch zm\u00ednek o v\u00e1no\u010dn\u00edm strome\u010dku poch\u00e1z\u00ed \u00fadajn\u011b z Br\u00e9m z r. 1570.
V Polsku m\u00e1 slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159e dvan\u00e1ct chod\u016f<\/strong> symbolizuj\u00edc\u00edch dvan\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f v roce a po\u010det apo\u0161tol\u016f. Podle tradice se prost\u00edr\u00e1 nav\u00edc i pro jednoho nahodil\u00e9ho hosta. P\u0159ed sv\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010de\u0159\u00ed, kter\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1 s prvn\u00ed hv\u011bzdou na nebi, se rodina d\u011bl\u00ed o posv\u011bcenou oplatku.
Ve Francii nos\u00ed d\u00e1rky kom\u00ednem Otec V\u00e1noc P\u00e8re No\u00ebl,<\/strong> a to v noci z 24. na 25. prosince. Na krb se zav\u011b\u0161uj\u00ed dlouh\u00e9 pun\u010dochy, kter\u00e9 jsou r\u00e1no pln\u00e9 d\u00e1rk\u016f, a stejn\u011b tak jsou d\u00e1rky i v bot\u00e1ch. N\u011bkde p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed Papa No\u00ebl na san\u00edch ta\u017een\u00fdch soby, a pr\u00e1v\u011b pro n\u011b d\u011bti nech\u00e1vaj\u00ed za dve\u0159mi mrkev.
Pravoslavn\u00e9 V\u00e1noce v Rusku podle tradice p\u0159ipadaj\u00ed a\u017e na 6. a 7. ledna<\/strong>. Nad\u011bluj\u00edc\u00ed D\u011bda Mr\u00e1z jezd\u00ed na san\u00edch z dalek\u00e9 \u010cukotky za doprovodu n\u00e1dhern\u00e9 Sn\u011bhurky.
Na Ukrajin\u011b se pravoslavn\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 i nad\u00e1le \u0159\u00edd\u00ed juli\u00e1nsk\u00fdm kalend\u00e1\u0159em<\/strong>. S v\u00fdchodem prvn\u00ed hv\u011bzdy na nebi 6. 1. za\u010d\u00ednaj\u00ed oslavovat tzv. Svat\u00fd ve\u010der. Maj\u00ed ve\u010de\u0159i s dvan\u00e1cti chody a prost\u00edraj\u00ed pro jednoho hosta nav\u00edc (jde o vzpom\u00ednku na du\u0161e zem\u0159el\u00fdch). Hlavn\u00edm symbolem ukrajinsk\u00fdch V\u00e1noc je Didukh, kter\u00fd p\u0159edstavoval znovuzrozen\u00ed \u017eiv\u00fdch a do domu ho p\u0159in\u00e1\u0161el hospod\u00e1\u0159 se slovy: \u201eDidukh do domu \u2013 probl\u00e9my z domu\u201c. Ze su\u0161en\u00fdch kv\u011btin, obiln\u00fdch klas\u016f a barevn\u00fdch stuh ho vyr\u00e1b\u011bla cel\u00e1 rodina a v dom\u011b pro n\u011bj bylo vyhrazeno posv\u00e1tn\u00e9 m\u00edsto. V t\u00e9to zemi jsou symbolem V\u00e1noc a \u0161t\u011bst\u00ed pavouci a pavu\u010diny. Asi proto maj\u00ed sv\u00e9 m\u00edsto na v\u00e1no\u010dn\u00edm strome\u010dku. Podle jedn\u00e9 star\u00e9 pov\u011bsti toti\u017e pavouci t\u00edm, \u017ee v noci kolem strome\u010dku utkali sv\u00e9 pavu\u010diny, zachr\u00e1nili V\u00e1noce jedn\u00e9 chud\u00e9 rodin\u011b. R\u00e1no se pavu\u010diny, vypadaj\u00edc\u00ed jako ozdoby, prom\u011bnily ve zlato a st\u0159\u00edbro, a to rodin\u011b p\u0159ineslo \u0161t\u011bst\u00ed.
Ve \u0160pan\u011blsku V\u00e1noce za\u010d\u00ednaj\u00ed losov\u00e1n\u00edm velk\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed loterie<\/strong> (Loter\u00eda de Navidad), kter\u00e1 je obl\u00edbenou tradic\u00ed. Je nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejstar\u0161\u00ed loteri\u00ed na sv\u011bt\u011b. Skoro cel\u00fd prosinec d\u011bti ope\u010dov\u00e1vaj\u00ed pol\u00ednko tzv. Caga Ti\u00f3 (V\u00e1no\u010dn\u00ed str\u00fdc), kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm ozdob\u00ed, namaluj\u00ed mu obli\u010dej a p\u0159ipevn\u00ed mu nohy. Na \u0160t\u011bdr\u00fd den ho pak bij\u00ed d\u0159ev\u011bnou hol\u00ed, aby dostaly co nejv\u00edce d\u00e1rk\u016f. Pot\u00e9 jsou obdarov\u00e1ny sladkostmi.
V\u00e1no\u010dn\u00ed zvyky v It\u00e1lii se li\u0161\u00ed podle region\u016f.<\/strong> Na severu nos\u00ed d\u011btem drobn\u00e9 d\u00e1rky a sladkosti v noci z 5. na 6. 12. San Nicola (sv. Mikul\u00e1\u0161). D\u00e1rky v\u0161ak nad\u011bluje 24. 12. v noci nebo 25. 12. r\u00e1no Babbo Natale (Otec V\u00e1noc), jemu\u017e d\u011bti nech\u00e1vaj\u00ed ml\u00e9ko se su\u0161enkami a jeho sob\u016fm, t\u00e1hnouc\u00edm san\u011b, mrkev. D\u0159\u00edve d\u011bti obdarov\u00e1vala v noci na 6. ledna \u010darod\u011bjnice Befana, zobrazovan\u00e1 jako star\u00e1 \u017eena v hadrech s pytlem sladkost\u00ed a d\u00e1rk\u016f. L\u00e9tala od domu k domu a plnila p\u0159edem p\u0159ipraven\u00e9 pun\u010dochy. Ve st\u0159edn\u00ed It\u00e1lii se kon\u00e1 v\u00e1no\u010dn\u00ed pr\u016fvod s pochodn\u011bmi, naz\u00fdvan\u00fd Ndocciata<\/strong> (\u201endo\u010d\u00e1ta\u201c), kter\u00fd lze za\u017e\u00edt ve m\u011bst\u011b Agnone v regionu Molise. Jde o nejv\u011bt\u0161\u00ed ob\u0159ad sv\u00e9ho druhu na sv\u011bt\u011b. P\u016fvod tradice nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1m.
Ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii byly V\u00e1noce kdysi vesel\u00fdm karnevalem<\/strong>, za ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky v 17. stol. byly v\u0161ak zak\u00e1zan\u00e9 jako p\u0159\u00edli\u0161 pohansk\u00e9. O jejich obrodu se pr\u00fd zaslou\u017eil Ch. Dickens se sv\u00fdmi rom\u00e1ny, kde je popisuje vskutku \u010darokr\u00e1sn\u011b. Zachovala se spousta zvyk\u016f, jako nap\u0159. p\u00e1len\u00ed polena, zdoben\u00ed obydl\u00ed cesm\u00ednou, jmel\u00edm i p\u0159\u00edprava hostiny v\u010d. tradi\u010dn\u00edho slan\u00e9ho pudinku, Britov\u00e9 nevynechaj\u00ed ani polibek pod jmel\u00edm. K v\u00e1no\u010dn\u00edmu strome\u010dku ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii se vztahuje hezk\u00e1 legenda, podle n\u00ed\u017e v hor\u00e1ch s\u00eddl\u00ed dobr\u00fd a \u0161t\u011bdr\u00fd kr\u00e1l V\u00e1noc. Vchod do jeho jeskyn\u011b st\u0159e\u017e\u00ed 63 trpasl\u00edk\u016f. Jakmile p\u0159ijde ta spr\u00e1vn\u00e1 chv\u00edle, posledn\u00ed z nich zak\u0159i\u010d\u00ed: \u201eV\u00e1noce!\u201c a trpasl\u00edci vyb\u011bhnou do lesa k\u00e1cet jedle.
V\u00e1no\u010dn\u00ed oslavy ve \u0160v\u00e9dsku<\/strong> ve skute\u010dnosti za\u010d\u00ednaj\u00ed a\u017e 13. prosince oslavou sv. Lucie (Sankta Lucia). Jde o oslavu sv\u011btla spojenou s pr\u016fvody ve m\u011bstech, kter\u00e9 vedou b\u00edle oble\u010den\u00e9 d\u00edvky s korunami ze sv\u00ed\u010dek na hlav\u00e1ch. Sv\u011btlo symbolizuje i \u017elut\u00e1 barva sladk\u00e9ho pe\u010diva Lussekatt (Luciiny ko\u010di\u010dky), kter\u00e9mu dod\u00e1v\u00e1 barvu \u0161afr\u00e1n vm\u00edchan\u00fd do t\u011bsta. \u0160v\u00e9d\u016fm d\u0159\u00edve d\u00e1rky nad\u011bloval v\u00e1no\u010dn\u00ed kozel. V jedn\u00e9 pov\u011bsti se prav\u00ed, \u017ee \u0161lo o jezdeck\u00e9 zv\u00ed\u0159e boha Thora. V m\u011bste\u010dku G\u00e4vle v r. 1966 postavili obrovskou slam\u011bnou sochu kozla, kterou v\u0161ak hned prvn\u00ed rok kdosi podp\u00e1lil. Od t\u00e9 doby lehl kozel popelem ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t, co\u017e lidem nezabr\u00e1nilo v tom, aby si z toho ud\u011blali tradici.
Ve Finsku si nedok\u00e1\u017eou V\u00e1noce p\u0159edstavit bez jejich tradi\u010dn\u00ed sauny,<\/strong> kter\u00e1 je pokl\u00e1d\u00e1na za posv\u00e1tn\u00e9 m\u00edsto. Finov\u00e9 v\u011b\u0159\u00ed tomu, \u017ee se v n\u00ed o V\u00e1noc\u00edch ukr\u00fdv\u00e1 saunov\u00fd sk\u0159\u00edtek chr\u00e1n\u00edc\u00ed rodinu. Jen tak pro zaj\u00edmavost: existuje zde zhruba 2\u20133 miliony saun na 5 milion\u016f obyvatel!
V Norsku mus\u00ed b\u00fdt podle jedn\u00e9 star\u00e9 legendy na \u0160t\u011bdr\u00fd den dob\u0159e uschov\u00e1na v\u0161echna ko\u0161\u0165ata v dom\u011b<\/strong>, nebo\u0165 se pr\u00fd v p\u0159edve\u010der V\u00e1noc na Zemi vracej\u00ed zl\u00ed duchov\u00e9 a \u010darod\u011bjnice s touhou se prolet\u011bt. Jsou-li metly po\u0159\u00e1dn\u011b uklizeny, je v\u011bt\u0161\u00ed \u0161ance, \u017ee se obydl\u00ed vyhnou.
V Nizozemsku jsou sv\u00e1te\u010dn\u00edmi tradicemi hlavn\u011b Sinterklaas Avond (Mikul\u00e1\u0161) a hoornblazen (trouben\u00ed na ru\u010dn\u011b vyroben\u00e9 rohy k ohl\u00e1\u0161en\u00ed adventu).<\/strong> Holandsk\u00fd Mikul\u00e1\u0161 (Sinterklaas) p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed 5. prosince spolu se sv\u00fdm pomocn\u00edkem zv. Zwarte Piet (\u010cern\u00fd Petr) a celou dru\u017einou na kr\u00e1sn\u011b vyzdoben\u00e9m parn\u00edku ze \u0160pan\u011blska. D\u00e1rky pos\u00edl\u00e1 kom\u00ednem do p\u0159edem p\u0159ipraven\u00fdch bot. Vlastn\u00ed V\u00e1noce se slav\u00ed 25. a 26.12.
V Belgii tak\u00e9 nad\u011bluje d\u00e1rky Sinterklaas s Zwarte Pietem mezi 5. a 6. prosincem<\/strong>. \u00dadajn\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed na sv\u00e9m koni na st\u0159echu, Piet vleze do domu kom\u00ednem a d\u011btem, kter\u00e9 tam pro n\u011b p\u0159edt\u00edm p\u0159ipravily kresbu nebo su\u0161enky (pro kon\u011b cukr a oves), zanech\u00e1 d\u00e1rky v jejich p\u0159edem p\u0159ipraven\u00fdch zimn\u00edch bot\u00e1ch. Typick\u00fdm oby\u010dejem je, \u017ee po v\u00e1no\u010dn\u00ed oslav\u011b jdou v\u0161ichni pospolu, mlad\u00ed i sta\u0159\u00ed, bruslit na zamrzl\u00e9 kan\u00e1ly.
V D\u00e1nsku velice dbaj\u00ed na to, aby ka\u017ed\u00fd host jejich d\u016fm opou\u0161t\u011bl zcela nasycen. <\/strong>V zemi H. Ch. Andersena mus\u00ed b\u00fdt podle star\u00e9 tradice ka\u017ed\u00fd d\u00e1rek pro obdarov\u00e1van\u00e9ho velk\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm. \u010c\u00edm v\u00edce bude p\u0159ekvapen, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed mu to v budoucnosti p\u0159inese. Lid\u00e9 si navz\u00e1jem nad\u011bluj\u00ed r\u016fzn\u00e9 legra\u010dn\u00ed d\u00e1rky. P\u0159ed nad\u011blov\u00e1n\u00edm d\u00e1rk\u016f je zvykem tan\u010dit tradi\u010dn\u00ed tanec a zp\u00edvat okolo v\u00e1no\u010dn\u00edho strome\u010dku.
Na Islandu je zn\u00e1ma pov\u011bst o krve\u017e\u00edzniv\u00e9 ko\u010dce J\u00f3lak\u00f6tturinn obch\u00e1zej\u00edc\u00ed vsi, kter\u00e1 se\u017eere ka\u017ed\u00e9ho, kdo nedostal jako d\u00e1rek n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 oble\u010den\u00ed.<\/strong> D\u00e1rky nos\u00ed t\u0159in\u00e1ct v\u00e1no\u010dn\u00edch sk\u0159\u00edtk\u016f \u2013 islandsk\u00fdch troll\u016f neboli J\u00f3lasveinar. V\u00e1no\u010dn\u00ed \u010das za\u010d\u00edn\u00e1, kdy\u017e do m\u011bsta z Vyso\u010diny, kde \u017eij\u00ed, p\u0159ijede 13 dn\u00ed p\u0159ed \u0160t\u011bdr\u00fdm dnem prvn\u00ed z nich, a kon\u010d\u00ed 6. ledna, kdy odejde posledn\u00ed.
V \u0158ecku, k n\u011bmu\u017e pat\u0159\u00ed nevyhnuteln\u011b mo\u0159e a m\u00e1 dlouhou n\u00e1mo\u0159n\u00ed tradici<\/strong>, se dlouho p\u0159ed v\u00e1no\u010dn\u00edm stromkem zdobila v\u011btvi\u010dkami jedle \u010di borovice, cesm\u00ednou, stuhami a v\u00e1no\u010dn\u00edmi sv\u011bt\u00fdlky mal\u00e1 lodi\u010dka. Osv\u011btlen\u00e1 lo\u010fka symbolizuje l\u00e1sku a \u00factu k mo\u0159i. Svat\u00fd Mikul\u00e1\u0161, jen\u017e je v\u00fdznamn\u00fdm patronem \u0158ek\u016f, m\u00e1 chr\u00e1nit n\u00e1mo\u0159n\u00edky p\u0159ed rozbou\u0159en\u00fdm mo\u0159em. D\u00e1rky nad\u011bluje Saint Vassilius (sv. Basilej) a\u017e v noci na 1. ledna. Tent\u00fd\u017e den se prov\u00e1d\u00ed ritu\u00e1l \u201eobnova vod\u201c, b\u011bhem n\u011bho\u017e se v dom\u011b vypr\u00e1zdn\u00ed v\u0161echny d\u017eb\u00e1ny na vodu a napln\u00ed se svatobasilejskou vodou. Tento oby\u010dej je spojen s ob\u011bt\u00ed naj\u00e1d\u00e1m, bohyn\u00edm pramen\u016f a font\u00e1n.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V prosincov\u00e9 Medu\u0148ce, jej\u00ed\u017e hlavn\u00ed t\u00e9ma je v\u011bnov\u00e1no V\u00e1noc\u016fm a zimn\u00edmu \u010dasu, si m\u016f\u017eete p\u0159e\u010d\u00edst tak\u00e9 zaj\u00edmav\u00fd \u010dl\u00e1nek na\u0161\u00ed autorky Ivy Lhotsk\u00e9 o tom, jak se slav\u00ed V\u00e1noce v jednotliv\u00fdch zem\u00edch na\u0161eho kontinentu. N\u011bkdy jsou to docela p\u0159ekvapiv\u00e9 zvyky…P\u0159\u00e1tel\u00e9, nezapome\u0148te, \u017ee Medu\u0148ka je tu pro v\u00e1s a \u010d\u00edst ji m\u016f\u017eete i ve v\u00e1no\u010dn\u00edch dnech na emedunka.cz V\u00e1no\u010dn\u00ed oslavy jsou v r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch Evropy velmi pestr\u00e9 a rozmanit\u00e9 a pat\u0159\u00ed k nim cel\u00e1 \u0159ada zvyk\u016f, kter\u00e9 jim dod\u00e1vaj\u00ed jedine\u010dnou atmosf\u00e9ru. Tradice a oby\u010deje b\u011bhem v\u00e1no\u010dn\u00edch sv\u00e1tk\u016f se li\u0161\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 maj\u00ed hodn\u011b spole\u010dn\u00e9ho. U n\u00e1s i mnohde jinde se dodr\u017euje p\u016fst, rozkrajuj\u00ed se jabl\u00ed\u010dka, pou\u0161t\u011bj\u00ed lodi\u010dky z o\u0159echov\u00fdch sko\u0159\u00e1pek, h\u00e1\u017ee se st\u0159ev\u00edcem, zp\u00edvaj\u00ed se koledy, l\u00edb\u00e1 se pod jmel\u00edm, j\u00ed se ryby, husa \u010di kachna a pe\u010dou se rozmanit\u00e9 sladkosti. Je\u017e\u00ed\u0161ek v\u0161ak v\u0161ude d\u00e1rky nenad\u011bluje. V d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch byl v tento \u010das nejen u n\u00e1s kladen d\u016fraz na zimn\u00ed slunovrat 21. prosince, kter\u00fd byl po\u010d\u00e1tkem nov\u00e9ho roku. K posunu na 1. ledna do\u0161lo a\u017e po p\u0159\u00edchodu k\u0159es\u0165anstv\u00ed, av\u0161ak v lidov\u00fdch tradic\u00edch se dodnes uchovaly n\u011bkter\u00e9 zvyky, by\u0165 v pozm\u011bn\u011bn\u00e9 podob\u011b. Kv\u016fli p\u0159em\u011bn\u011b kalend\u00e1\u0159e z juli\u00e1nsk\u00e9ho na gregori\u00e1nsk\u00fd se tak\u00e9 n\u011bkter\u00e9 novoro\u010dn\u00ed oby\u010deje p\u0159esunuly do obdob\u00ed p\u0159ed V\u00e1nocemi a pat\u0159\u00ed k nim i zvyky spojen\u00e9 se sv\u00e1tkem sv. Lucie (13. prosince), jej\u00ed\u017e jm\u00e9no (z lat. lux \u2013 sv\u011btlo) b\u00fdv\u00e1 symbolicky spojov\u00e1no s nov\u00fdm po\u010d\u00e1tkem. Odkaz na\u0161ich p\u0159edk\u016fNa\u0161i sloven\u0161t\u00ed soused\u00e9 slav\u00ed V\u00e1noce podobn\u011b jako my, ale v\u00edce se p\u0159itom navracej\u00ed ke sv\u00fdm ko\u0159en\u016fm a tradic\u00edm. Z p\u016fvodn\u00edch zvyk\u016f se dochovaly t\u0159eba tradi\u010dn\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed oplatky s medem a \u010desnekem, kter\u00fdm byly d\u0159\u00edve p\u0159isuzov\u00e1ny magick\u00e9 vlastnosti a maj\u00ed zajistit p\u0159\u00edjemn\u00fd \u017eivot a zdrav\u00ed. J\u00ed se kapustnica s klob\u00e1sou a houbami a na v\u00fdchod\u011b se k n\u00ed p\u0159ikusuj\u00ed tzv. pup\u00e1ky \u010di bob\u00e1\u013eky (kuli\u010dky z kynut\u00e9ho t\u011bsta, kter\u00e9 se v\u011bt\u0161inou jed\u00ed s brynzou a zel\u00edm, ale d\u011blaj\u00ed se i nasladko sypan\u00e9 m\u00e1kem, o\u0159echy nebo tvarohem). V\u00e1noce zde maj\u00ed v\u00fdznam k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho sv\u00e1tku se v\u0161emi n\u00e1le\u017eitostmi \u2013 hodn\u011b se vzpom\u00edn\u00e1 na ty, kte\u0159\u00ed ji\u017e opustili tento sv\u011bt, chud\u00e9, zv\u00ed\u0159ata aj.Tradice zdoben\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00edho strome\u010dku vych\u00e1z\u00ed z N\u011bmecka, odkud se v 19. stol. p\u0159enesla i do jin\u00fdch zem\u00ed. D\u0159\u00edve se tam dokonce stromek na znamen\u00ed ochrany zav\u011b\u0161oval nad \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed st\u016fl \u0161pi\u010dkou dol\u016f. Jedna z prvn\u00edch zm\u00ednek o v\u00e1no\u010dn\u00edm strome\u010dku poch\u00e1z\u00ed \u00fadajn\u011b z Br\u00e9m z r. 1570.V Polsku m\u00e1 slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159e dvan\u00e1ct chod\u016f symbolizuj\u00edc\u00edch dvan\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f v roce a po\u010det apo\u0161tol\u016f. Podle tradice se prost\u00edr\u00e1 nav\u00edc i pro jednoho nahodil\u00e9ho hosta. P\u0159ed sv\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010de\u0159\u00ed, kter\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1 s prvn\u00ed hv\u011bzdou na nebi, se rodina d\u011bl\u00ed o posv\u011bcenou oplatku.Ve Francii nos\u00ed d\u00e1rky kom\u00ednem Otec V\u00e1noc P\u00e8re No\u00ebl, a to v noci z 24. na 25. prosince. Na krb se zav\u011b\u0161uj\u00ed dlouh\u00e9 pun\u010dochy, kter\u00e9 jsou r\u00e1no pln\u00e9 d\u00e1rk\u016f, a stejn\u011b tak jsou d\u00e1rky i v bot\u00e1ch. N\u011bkde p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed Papa No\u00ebl na san\u00edch ta\u017een\u00fdch soby, a pr\u00e1v\u011b pro n\u011b d\u011bti nech\u00e1vaj\u00ed za dve\u0159mi mrkev.Pravoslavn\u00e9 V\u00e1noce v Rusku podle tradice p\u0159ipadaj\u00ed a\u017e na 6. a 7. ledna. Nad\u011bluj\u00edc\u00ed D\u011bda Mr\u00e1z jezd\u00ed na san\u00edch z dalek\u00e9 \u010cukotky za doprovodu n\u00e1dhern\u00e9 Sn\u011bhurky.Na Ukrajin\u011b se pravoslavn\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 i nad\u00e1le \u0159\u00edd\u00ed juli\u00e1nsk\u00fdm kalend\u00e1\u0159em. S v\u00fdchodem prvn\u00ed hv\u011bzdy na nebi 6. 1. za\u010d\u00ednaj\u00ed oslavovat tzv. Svat\u00fd ve\u010der. Maj\u00ed ve\u010de\u0159i s dvan\u00e1cti chody a prost\u00edraj\u00ed pro jednoho hosta nav\u00edc (jde o vzpom\u00ednku na du\u0161e zem\u0159el\u00fdch). Hlavn\u00edm symbolem ukrajinsk\u00fdch V\u00e1noc je Didukh, kter\u00fd p\u0159edstavoval znovuzrozen\u00ed \u017eiv\u00fdch a do domu ho p\u0159in\u00e1\u0161el hospod\u00e1\u0159 se slovy: \u201eDidukh do domu \u2013 probl\u00e9my z domu\u201c. Ze su\u0161en\u00fdch kv\u011btin, obiln\u00fdch klas\u016f a barevn\u00fdch stuh ho vyr\u00e1b\u011bla cel\u00e1 rodina a v dom\u011b pro n\u011bj bylo vyhrazeno posv\u00e1tn\u00e9 m\u00edsto. V t\u00e9to zemi jsou symbolem V\u00e1noc a \u0161t\u011bst\u00ed pavouci a pavu\u010diny. Asi proto maj\u00ed sv\u00e9 m\u00edsto na v\u00e1no\u010dn\u00edm strome\u010dku. Podle jedn\u00e9 star\u00e9 pov\u011bsti toti\u017e pavouci t\u00edm, \u017ee v noci kolem strome\u010dku utkali sv\u00e9 pavu\u010diny, zachr\u00e1nili V\u00e1noce jedn\u00e9 chud\u00e9 rodin\u011b. R\u00e1no se pavu\u010diny, vypadaj\u00edc\u00ed jako ozdoby, prom\u011bnily ve zlato a st\u0159\u00edbro, a to rodin\u011b p\u0159ineslo \u0161t\u011bst\u00ed.Ve \u0160pan\u011blsku V\u00e1noce za\u010d\u00ednaj\u00ed losov\u00e1n\u00edm velk\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed loterie (Loter\u00eda de Navidad), kter\u00e1 je obl\u00edbenou tradic\u00ed. Je nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejstar\u0161\u00ed loteri\u00ed na sv\u011bt\u011b. Skoro cel\u00fd prosinec d\u011bti ope\u010dov\u00e1vaj\u00ed pol\u00ednko tzv. Caga Ti\u00f3 (V\u00e1no\u010dn\u00ed str\u00fdc), kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm ozdob\u00ed, namaluj\u00ed mu obli\u010dej a p\u0159ipevn\u00ed mu nohy. Na \u0160t\u011bdr\u00fd den ho pak bij\u00ed d\u0159ev\u011bnou hol\u00ed, aby dostaly co nejv\u00edce d\u00e1rk\u016f. Pot\u00e9 jsou obdarov\u00e1ny sladkostmi.V\u00e1no\u010dn\u00ed zvyky v It\u00e1lii se li\u0161\u00ed podle region\u016f. Na severu nos\u00ed d\u011btem drobn\u00e9 d\u00e1rky a sladkosti v noci z 5. na 6. 12. San Nicola (sv. Mikul\u00e1\u0161). D\u00e1rky v\u0161ak nad\u011bluje 24. 12. v noci nebo 25. 12. r\u00e1no Babbo Natale (Otec V\u00e1noc), jemu\u017e d\u011bti nech\u00e1vaj\u00ed ml\u00e9ko se su\u0161enkami a jeho sob\u016fm, t\u00e1hnouc\u00edm san\u011b, mrkev. D\u0159\u00edve d\u011bti obdarov\u00e1vala v noci na 6. ledna \u010darod\u011bjnice Befana, zobrazovan\u00e1 jako star\u00e1 \u017eena v hadrech s pytlem sladkost\u00ed a d\u00e1rk\u016f. L\u00e9tala od domu k domu a plnila p\u0159edem p\u0159ipraven\u00e9 pun\u010dochy. Ve st\u0159edn\u00ed It\u00e1lii se kon\u00e1 v\u00e1no\u010dn\u00ed pr\u016fvod s pochodn\u011bmi, naz\u00fdvan\u00fd Ndocciata (\u201endo\u010d\u00e1ta\u201c), kter\u00fd lze za\u017e\u00edt ve m\u011bst\u011b Agnone v regionu Molise. Jde o nejv\u011bt\u0161\u00ed ob\u0159ad sv\u00e9ho druhu na sv\u011bt\u011b. P\u016fvod tradice nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1m.Ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii byly V\u00e1noce kdysi vesel\u00fdm karnevalem, za ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky v 17. stol. byly v\u0161ak zak\u00e1zan\u00e9 jako p\u0159\u00edli\u0161 pohansk\u00e9. O jejich obrodu se pr\u00fd zaslou\u017eil Ch. Dickens se sv\u00fdmi rom\u00e1ny, kde je popisuje vskutku \u010darokr\u00e1sn\u011b. Zachovala se spousta zvyk\u016f, jako nap\u0159. p\u00e1len\u00ed polena, zdoben\u00ed obydl\u00ed cesm\u00ednou, jmel\u00edm i p\u0159\u00edprava hostiny v\u010d. tradi\u010dn\u00edho slan\u00e9ho pudinku, Britov\u00e9 nevynechaj\u00ed ani polibek pod jmel\u00edm. K v\u00e1no\u010dn\u00edmu strome\u010dku ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii se vztahuje hezk\u00e1 legenda, podle n\u00ed\u017e v hor\u00e1ch s\u00eddl\u00ed dobr\u00fd a \u0161t\u011bdr\u00fd kr\u00e1l V\u00e1noc. Vchod do jeho jeskyn\u011b st\u0159e\u017e\u00ed 63 trpasl\u00edk\u016f. Jakmile p\u0159ijde ta spr\u00e1vn\u00e1 chv\u00edle, posledn\u00ed z nich zak\u0159i\u010d\u00ed: \u201eV\u00e1noce!\u201c a trpasl\u00edci vyb\u011bhnou do lesa k\u00e1cet jedle.V\u00e1no\u010dn\u00ed oslavy ve \u0160v\u00e9dsku ve skute\u010dnosti za\u010d\u00ednaj\u00ed a\u017e 13. prosince oslavou sv. Lucie (Sankta Lucia). Jde o oslavu sv\u011btla spojenou s pr\u016fvody ve m\u011bstech, kter\u00e9 vedou b\u00edle oble\u010den\u00e9 d\u00edvky s korunami ze sv\u00ed\u010dek na hlav\u00e1ch. Sv\u011btlo symbolizuje i \u017elut\u00e1 barva sladk\u00e9ho pe\u010diva Lussekatt (Luciiny ko\u010di\u010dky), kter\u00e9mu dod\u00e1v\u00e1 barvu \u0161afr\u00e1n vm\u00edchan\u00fd do t\u011bsta. \u0160v\u00e9d\u016fm d\u0159\u00edve d\u00e1rky nad\u011bloval v\u00e1no\u010dn\u00ed kozel. V jedn\u00e9 pov\u011bsti se prav\u00ed, \u017ee \u0161lo o jezdeck\u00e9 zv\u00ed\u0159e boha Thora. V m\u011bste\u010dku G\u00e4vle v r. 1966 postavili obrovskou slam\u011bnou sochu kozla, kterou v\u0161ak hned prvn\u00ed rok kdosi podp\u00e1lil. Od t\u00e9 doby lehl kozel popelem ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t, co\u017e lidem nezabr\u00e1nilo v tom, aby si z toho ud\u011blali tradici.Ve Finsku si nedok\u00e1\u017eou V\u00e1noce p\u0159edstavit bez jejich tradi\u010dn\u00ed sauny, kter\u00e1 je pokl\u00e1d\u00e1na za posv\u00e1tn\u00e9 m\u00edsto. Finov\u00e9 v\u011b\u0159\u00ed tomu, \u017ee se v n\u00ed o V\u00e1noc\u00edch ukr\u00fdv\u00e1 saunov\u00fd sk\u0159\u00edtek chr\u00e1n\u00edc\u00ed rodinu. Jen tak pro zaj\u00edmavost: existuje zde zhruba 2\u20133 miliony saun na 5 milion\u016f obyvatel!V Norsku mus\u00ed b\u00fdt podle jedn\u00e9 star\u00e9 legendy na \u0160t\u011bdr\u00fd den dob\u0159e uschov\u00e1na v\u0161echna ko\u0161\u0165ata v dom\u011b, nebo\u0165 se pr\u00fd v p\u0159edve\u010der V\u00e1noc na Zemi vracej\u00ed zl\u00ed duchov\u00e9 a \u010darod\u011bjnice s touhou se prolet\u011bt. Jsou-li metly po\u0159\u00e1dn\u011b uklizeny, je v\u011bt\u0161\u00ed \u0161ance, \u017ee se obydl\u00ed vyhnou.V Nizozemsku jsou sv\u00e1te\u010dn\u00edmi tradicemi hlavn\u011b Sinterklaas Avond (Mikul\u00e1\u0161) a hoornblazen (trouben\u00ed na ru\u010dn\u011b vyroben\u00e9 rohy k ohl\u00e1\u0161en\u00ed adventu). Holandsk\u00fd Mikul\u00e1\u0161 (Sinterklaas) p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed 5. prosince spolu se sv\u00fdm pomocn\u00edkem zv. Zwarte Piet (\u010cern\u00fd Petr) a celou dru\u017einou na kr\u00e1sn\u011b vyzdoben\u00e9m parn\u00edku ze \u0160pan\u011blska. D\u00e1rky pos\u00edl\u00e1 kom\u00ednem do p\u0159edem p\u0159ipraven\u00fdch bot. Vlastn\u00ed V\u00e1noce se slav\u00ed 25. a 26.12.V Belgii tak\u00e9 nad\u011bluje d\u00e1rky Sinterklaas s Zwarte Pietem mezi 5. a 6. prosincem. \u00dadajn\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed na sv\u00e9m koni na st\u0159echu, Piet vleze do domu kom\u00ednem a d\u011btem, kter\u00e9 tam pro n\u011b p\u0159edt\u00edm p\u0159ipravily kresbu nebo su\u0161enky (pro kon\u011b cukr a oves), zanech\u00e1 d\u00e1rky v jejich p\u0159edem p\u0159ipraven\u00fdch zimn\u00edch bot\u00e1ch. Typick\u00fdm oby\u010dejem je, \u017ee po v\u00e1no\u010dn\u00ed oslav\u011b jdou v\u0161ichni pospolu, mlad\u00ed i sta\u0159\u00ed, bruslit na zamrzl\u00e9 kan\u00e1ly.V D\u00e1nsku velice dbaj\u00ed na to, aby ka\u017ed\u00fd host jejich d\u016fm opou\u0161t\u011bl zcela nasycen. V zemi H. Ch. Andersena mus\u00ed b\u00fdt podle star\u00e9 tradice ka\u017ed\u00fd d\u00e1rek pro obdarov\u00e1van\u00e9ho velk\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm. \u010c\u00edm v\u00edce bude p\u0159ekvapen, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed mu to v budoucnosti p\u0159inese. Lid\u00e9 si navz\u00e1jem nad\u011bluj\u00ed r\u016fzn\u00e9 legra\u010dn\u00ed d\u00e1rky. P\u0159ed nad\u011blov\u00e1n\u00edm d\u00e1rk\u016f je zvykem tan\u010dit tradi\u010dn\u00ed tanec a zp\u00edvat okolo v\u00e1no\u010dn\u00edho strome\u010dku.Na Islandu je zn\u00e1ma pov\u011bst o krve\u017e\u00edzniv\u00e9 ko\u010dce J\u00f3lak\u00f6tturinn obch\u00e1zej\u00edc\u00ed vsi, kter\u00e1 se\u017eere ka\u017ed\u00e9ho, kdo nedostal jako d\u00e1rek n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 oble\u010den\u00ed. D\u00e1rky nos\u00ed t\u0159in\u00e1ct v\u00e1no\u010dn\u00edch sk\u0159\u00edtk\u016f \u2013 islandsk\u00fdch troll\u016f neboli J\u00f3lasveinar. V\u00e1no\u010dn\u00ed \u010das za\u010d\u00edn\u00e1, kdy\u017e do m\u011bsta z Vyso\u010diny, kde \u017eij\u00ed, p\u0159ijede 13 dn\u00ed p\u0159ed \u0160t\u011bdr\u00fdm dnem prvn\u00ed z nich, a kon\u010d\u00ed 6. ledna, kdy odejde posledn\u00ed.V \u0158ecku, k n\u011bmu\u017e pat\u0159\u00ed nevyhnuteln\u011b mo\u0159e a m\u00e1 dlouhou n\u00e1mo\u0159n\u00ed tradici, se dlouho p\u0159ed v\u00e1no\u010dn\u00edm stromkem zdobila v\u011btvi\u010dkami jedle \u010di borovice, cesm\u00ednou, stuhami a v\u00e1no\u010dn\u00edmi sv\u011bt\u00fdlky mal\u00e1 lodi\u010dka. Osv\u011btlen\u00e1 lo\u010fka symbolizuje l\u00e1sku a \u00factu k mo\u0159i. Svat\u00fd Mikul\u00e1\u0161, jen\u017e je v\u00fdznamn\u00fdm patronem \u0158ek\u016f, m\u00e1 chr\u00e1nit n\u00e1mo\u0159n\u00edky p\u0159ed rozbou\u0159en\u00fdm mo\u0159em. D\u00e1rky nad\u011bluje Saint Vassilius (sv. Basilej) a\u017e v noci na 1. ledna. Tent\u00fd\u017e den se prov\u00e1d\u00ed ritu\u00e1l \u201eobnova vod\u201c, b\u011bhem n\u011bho\u017e se v dom\u011b vypr\u00e1zdn\u00ed v\u0161echny d\u017eb\u00e1ny na vodu a napln\u00ed se svatobasilejskou vodou. Tento oby\u010dej je spojen s ob\u011bt\u00ed naj\u00e1d\u00e1m, bohyn\u00edm pramen\u016f a font\u00e1n.<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":9220,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1,31],"tags":[],"class_list":["post-9217","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-medunka","category-pro-inspiraci"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9217","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9217"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9217\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9222,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9217\/revisions\/9222"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/9220"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9217"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9217"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9217"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}