{"id":8018,"date":"2023-05-05T06:00:00","date_gmt":"2023-05-05T06:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/?p=8018"},"modified":"2023-05-03T10:16:42","modified_gmt":"2023-05-03T10:16:42","slug":"o-cem-bude-septat-mariansky-sloup","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/2023\/05\/05\/o-cem-bude-septat-mariansky-sloup\/","title":{"rendered":"O \u010dem bude \u0161eptat mari\u00e1nsk\u00fd sloup…"},"content":{"rendered":"\n

Mil\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, ob\u010das v\u00e1m nab\u00edz\u00edme tip na zaj\u00edmav\u00fd v\u00fdlet, v\u011bt\u0161inou do r\u016fzn\u00fdch \u00a0kout\u016f p\u0159\u00edrody. Tentokr\u00e1t v\u00e1s zveme do centra na\u0161eho hlavn\u00edho m\u011bsta, na Starom\u011bstsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed, kde byl p\u0159ed t\u0159emi lety – na ja\u0159e roku 2020 – po mnoh\u00fdch peripeti\u00edch op\u011bt vzty\u010den mari\u00e1nsk\u00fd sloup.

Mari\u00e1nsk\u00fd sloup z\u00a0roku 1650 se vr\u00e1til na Starom\u011bstsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed po v\u00edce ne\u017e stu letech od sv\u00e9ho zni\u010den\u00ed. <\/strong>Obnov\u011b barokn\u00ed pam\u00e1tky p\u0159edch\u00e1zelo nem\u00e1lo diskus\u00ed a spor\u016f, kter\u00e9 v\u0161ak nesouvisely s pragmatickou str\u00e1nkou jeho um\u00edst\u011bn\u00ed, tedy s vlivem na vzhled n\u00e1m\u011bst\u00ed, na bezpe\u010dnost kolemjdouc\u00edch, s finan\u010dn\u00edmi n\u00e1klady a podobn\u011b. Vyhrocen\u00e1 debata se t\u00fdkala v\u00fdlu\u010dn\u011b v\u011bc\u00ed nem\u011b\u0159iteln\u00fdch a neviditeln\u00fdch: co sloup symbolizuje a jakou str\u00e1nku \u010desk\u00e9 historie bude jeho instalace p\u0159ipom\u00ednat. I proto nab\u00edz\u00edme n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zamy\u0161len\u00ed nad \u201eskryt\u00fdmi\u201c dimenzemi tohoto d\u00edla – nad t\u00edm, jak\u00e9 \u201evyza\u0159ov\u00e1n\u00ed\u201c a p\u016fsoben\u00ed p\u0159inese obnoven\u00fd sloup na jemn\u00fdch rovin\u00e1ch do okoln\u00edho prostoru.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1zrak na konci t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky<\/strong>
V l\u00e9t\u011b roku 1648, na sklonku t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky, obsadilo \u0161v\u00e9dsk\u00e9 \u201eprotestantsk\u00e9\u201c vojsko Malou Stranu a Hrad\u010dany. N\u00e1sledovalo obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Star\u00e9ho M\u011bsta Pra\u017esk\u00e9ho, kter\u00e9 trvalo s p\u0159est\u00e1vkami, kdy \u0160v\u00e9dov\u00e9 plenili okol\u00ed, t\u0159i m\u011bs\u00edce. \u0160lo o nerovn\u00fd boj. Po\u010detn\u00e1, zku\u0161en\u00e1 a l\u00e9ty boj\u016f zocelen\u00e1 profesion\u00e1ln\u00ed arm\u00e1da st\u00e1la proti m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdm sbor\u016fm a studentsk\u00e9 legii.  Obr\u00e1nci si byli dob\u0159e v\u011bdomi zoufal\u00e9 situace a sv\u00fdch mal\u00fdch \u0161anc\u00ed proti p\u0159esile. Pokusili se vyjedn\u00e1vat o vyd\u00e1n\u00ed m\u011bsta, ale nab\u00eddnut\u00e9 podm\u00ednky byly tak potupn\u00e9, \u017ee se vr\u00e1tili na hradby.
Boj o Prahu i celou v\u00e1lku ukon\u010dilo a\u017e uzav\u0159en\u00ed Vestf\u00e1lsk\u00e9ho m\u00edru v M\u00fcnsteru a Osnabr\u00fccku. \u017de studenti a m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 Prahu uh\u00e1jili, bylo pova\u017eov\u00e1no za z\u00e1zrak. Na pam\u00e1tku z\u00e1chrany m\u011bsta p\u0159ed \u0160v\u00e9dy bylo rozhodnuto postavit na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed sloup jako d\u00edkuvzd\u00e1n\u00ed Pann\u011b Marii a vzpom\u00ednku na padl\u00e9 obr\u00e1nce. 
Z\u00e1kladn\u00edm motivem, kter\u00fd uvedl do pohybu financov\u00e1n\u00ed, projektov\u00e1n\u00ed a stavbu sloupu, byla tedy vd\u011b\u010dnost.  V 17. stolet\u00ed se je\u0161t\u011b z\u00e1sluhy na podobn\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed p\u0159i\u010d\u00edtaly p\u0159edev\u0161\u00edm vy\u0161\u0161\u00edm sil\u00e1m. Pomn\u00edky vojev\u016fdc\u016f, osvoboditel\u016f, gener\u00e1l\u016f a nezn\u00e1m\u00fdch voj\u00edn\u016f p\u0159inesla do St\u0159edn\u00ed Evropy a\u017e pozd\u011bj\u0161\u00ed stalet\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Vd\u011b\u010dnost za konec utrpen\u00ed a strachu<\/strong>
Vd\u011b\u010dnost oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed, obyvatel m\u011bsta, za z\u00e1chranu p\u0159ed dobyt\u00edm, drancov\u00e1n\u00edm a dal\u0161\u00edmi \u00fatrapami, si lze snadno p\u0159edstavit. T\u0159i desetilet\u00ed trvaj\u00edc\u00ed v\u00e1lka jich p\u0159inesla do \u010desk\u00fdch zem\u00ed nepo\u010d\u00edtan\u011b. Po\u010det obyvatel v t\u011bch letech poklesl o t\u0159icet procent. 
Kdo se d\u00edv\u00e1 na d\u011bjiny o\u010dima \u201evelk\u00e9 politiky\u201c, m\u016f\u017ee spekulovat o tom, \u017ee pro \u010desk\u00fd n\u00e1rod a \u010desk\u00e9 zem\u011b se mohly d\u011bjiny odv\u00edjet jinak, l\u00e9pe, kdyby tehdy \u0160v\u00e9dov\u00e9 Prahu dobyli. Je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b oby\u010dejn\u00fd \u010dlov\u011bk a jeho utrpen\u00ed m\u00e1 pro velkou politiku velmi malou hodnotu a mus\u00ed stranou, proto\u017ee jde o vy\u0161\u0161\u00ed, \u201evzne\u0161en\u00e9\u201c c\u00edle.
T\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka je sice ozna\u010dov\u00e1na za v\u00e1lku n\u00e1bo\u017eenskou, ale t\u011b\u017eko si p\u0159edstavit, \u017ee by jej\u00edm akt\u00e9r\u016fm skute\u010dn\u011b \u0161lo o nuance a detaily k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry. N\u00e1bo\u017eensk\u00e1 ot\u00e1zka byla pouze z\u00e1st\u011brkou.  Gener\u00e1l\u016fm, vl\u00e1dc\u016fm a diplomat\u016fm z\u00e1le\u017eelo na politick\u00fdch a vojensk\u00fdch ambic\u00edch sv\u00fdch zem\u00ed. Voj\u00e1ci a jejich velitel\u00e9 tak\u00e9 nebojovali za to, aby Pra\u017ean\u00e9 mohli chodit na luter\u00e1nsk\u00e9 bohoslu\u017eby nebo si svobodn\u011b p\u0159e\u010d\u00edst Komensk\u00e9ho spisy. Sna\u017eili se hmotn\u011b zajistit svou budoucnost a \u0161v\u00e9d\u0161t\u00ed verb\u00ed\u0159i slibovali ze v\u0161ech \u201ezam\u011bstnavatel\u016f\u201c nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl na ko\u0159isti. 
Nelze se divit, \u017ee lid\u00e9 v Praze, a\u0165 u\u017e byli katolick\u00e9ho \u010di protestantsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed, necht\u011bli vydat sv\u00e9 m\u011bsto v plen rabuj\u00edc\u00edm tlup\u00e1m. Naopak \u00fadiv vzbuzuj\u00ed hlasy, kter\u00e9 z odstupu stalet\u00ed a bezpe\u010d\u00ed \u017eivota 21. stolet\u00ed pova\u017euj\u00ed ubr\u00e1n\u011bn\u00ed Prahy za politick\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Ud\u00e1losti roku 1918<\/strong>
Po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska na konci \u0159\u00edjna 1918 se v pra\u017esk\u00fdch n\u00e1rodnostn\u011b a antiklerik\u00e1ln\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edch vrstv\u00e1ch za\u010dalo mluvit o \u201enutnosti sloup strhnout\u201c, proto\u017ee je \u201epotupou \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda\u201c.  Odpoledne 3. listopadu se na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed po p\u0159edchoz\u00ed domluv\u011b shrom\u00e1\u017edila asi sto\u010dlenn\u00e1 skupina obyvatel \u017di\u017ekova a s pomoc\u00ed hasi\u010d\u016f sloup strhla. Jak\u00e1 byla atmosf\u00e9ra a \u201evibrace\u201c t\u00e9to ud\u00e1losti, lze vyc\u00edtit z dochovan\u00fdch fotografi\u00ed i z p\u00edsemn\u00e9ho sv\u011bdectv\u00ed hlavn\u00edho organiz\u00e1tora, \u017ei\u017ekovsk\u00e9ho boh\u00e9ma Franty Sauera. Sauer p\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee ke str\u017een\u00ed musel pou\u017e\u00edt lest, aby dostal od \u00fa\u0159ad\u016f k dispozici hasi\u010de. Projevil tak\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed nechat pod rozvalinami sloupu zahynout zbo\u017enou babi\u010dku, kter\u00e1 cht\u011bla str\u017een\u00ed zabr\u00e1nit a na posledn\u00ed chv\u00edli utekla. Po zni\u010den\u00ed pam\u00e1tky pokra\u010dovali \u017di\u017ekov\u00e1ci na Karl\u016fv most a z n\u011bj cht\u011bli svrhnout do Vltavy v\u0161echny jeho sochy. Tomu u\u017e zabr\u00e1nili p\u0159ivolan\u00ed voj\u00e1ci a policist\u00e9.
Z p\u00edsemn\u00e9ho vyj\u00e1d\u0159en\u00ed samotn\u00e9ho Franty Sauera je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee o historick\u00e9m pozad\u00ed stavby sloupu nem\u011bl on ani jeho pomocn\u00edci bli\u017e\u0161\u00ed znalosti. \u0160lo o neur\u010dit\u00e9 a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee sloup je \u201epotupou \u010cech\u016f od Habsburk\u016f\u201c.  Teprve dodate\u010dn\u011b se v historii hledaly d\u016fvody a argumenty, kter\u00e9 by jeho zni\u010den\u00ed ospravedlnily. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee v Sauerov\u011b argumentaci zazn\u00edv\u00e1 podobn\u00fd motiv, jako m\u011bli stavitel\u00e9 sloupu: protiv\u00e1le\u010dn\u00fd protest s odkazem na utrpen\u00ed lid\u00ed na boji\u0161t\u00edch prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n\n\n\n

Sauer v\u010dera a dnes<\/strong>
Podle informac\u00ed, kter\u00e9 se dnes u\u017e jen t\u011b\u017eko ov\u011b\u0159uj\u00ed, Franta Sauer p\u0159ed smrt\u00ed sv\u00e9ho \u010dinu litoval a podstoupil dokonce zpov\u011b\u010f a posledn\u00ed pomaz\u00e1n\u00ed. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00fd vedl v Rud\u00e9m pr\u00e1vu ostr\u00e9 polemiky s \u201eklerik\u00e1ly\u201c a h\u00fd\u0159il sebev\u011bdom\u00edm modern\u00ed, nen\u00e1bo\u017eensky zalo\u017een\u00e9 individuality, se na konci \u017eivota takto \u201eobr\u00e1til\u201c?
Destruktivn\u00ed \u010diny zanech\u00e1vaj\u00ed stopu v podv\u011bdom\u00ed \u010dlov\u011bka, kter\u00fd je vykonal, i kdy\u017e jsou chyt\u0159e od\u016fvodn\u011bny. A pokud je v doty\u010dn\u00e9m aspo\u0148 n\u011bco lidsk\u00e9ho (co\u017e se net\u00fdk\u00e1 zdaleka v\u0161ech), hledaj\u00ed cestu do v\u011bdom\u00ed a sna\u017e\u00ed se b\u00fdt o\u010di\u0161t\u011bny. Zvl\u00e1\u0161t\u011b v pozd\u011bj\u0161\u00edm v\u011bku a zejm\u00e9na p\u0159ed koncem pozemsk\u00e9 pouti vznik\u00e1 v lidsk\u00e9 du\u0161i tlak sm\u011brem k podobn\u00e9 \u201edetoxikaci\u201c. Franta Sauer nebyl temnou, nelidskou postavou jako t\u0159eba nacisti\u010dt\u00ed pohlav\u00e1\u0159i, p\u0159esto\u017ee jej tak n\u011bkte\u0159\u00ed katoli\u010dt\u00ed \u017eurnalist\u00e9 l\u00ed\u010dili. Ze \u010dten\u00ed jeho z\u00e1pisk\u016f vyvst\u00e1v\u00e1 jin\u00fd dojem, z \u0159\u00e1dk\u016f lze vyc\u00edtit emocion\u00e1ln\u00ed i racion\u00e1ln\u00ed j\u00e1dro osobnosti autora. Sauer odm\u00edtl protin\u00e1bo\u017eensk\u00fd aspekt str\u017een\u00ed sloupu a umo\u017enil zachr\u00e1nit gotick\u00fd obr\u00e1zek Panny Marie. Nebyla to tedy z jeho strany \u201eposedlost\u201c a zk\u00e1za v\u0161eho za ka\u017edou cenu. Je mo\u017en\u00e9 a pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee ho v z\u00e1v\u011bru \u017eivota za\u010dalo t\u00ed\u017eit sv\u011bdom\u00ed a p\u0159ehodnotil i to, co p\u0159edt\u00edm roky hlasit\u011b \u0161\u00ed\u0159il do sv\u011bta: \u017ee \u0161lo p\u0159ece jen o k\u00e1men.
Je\u0161t\u011b zcela jin\u00fd pohled na sv\u016fj \u201e\u017eivot a d\u00edlo\u201c m\u00e1 pak \u010dlov\u011bk z druh\u00e9ho b\u0159ehu \u0159eky \u017eivota.  Vid\u00ed s krystalickou jasnost\u00ed, co kde pokazil, zni\u010dil \u010di nedokon\u010dil a jak\u00e9 to m\u011blo n\u00e1sledky. A t\u00edm se dost\u00e1v\u00e1me k jedn\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9 hypot\u00e9ze. I samotn\u00e9 lidsk\u00e9 individualit\u011b, kter\u00e1 nesla za d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho \u017eivota jm\u00e9no Franta Sauer, m\u016f\u017ee nyn\u00ed v jin\u00fdch rozm\u011brech velmi z\u00e1le\u017eet na obnov\u011b sloupu\u2026<\/p>\n\n\n\n

Obnova a sm\u00ed\u0159en\u00ed<\/strong>
Snahy o obnoven\u00ed mari\u00e1nsk\u00e9ho sloupu se objevily ihned po jeho zni\u010den\u00ed. <\/em>Ov\u0161em a\u017e po roce 1989 se d\u00edky finan\u010dn\u00edm dar\u016fm a pr\u00e1ci dobrovoln\u00edk\u016f poda\u0159ilo p\u0159ipravit rekonstrukci sloupu a vrcholov\u00e9 sochy. Zdaleka nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00edl pr\u00e1ce se p\u0159itom v\u016fbec net\u00fdkal kamene ani financ\u00ed.
Um\u00edst\u011bn\u00ed repliky sloupu na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto bylo v \u010dervnu 2017 schv\u00e1leno stavebn\u00edm \u00fa\u0159adem Prahy 1. O t\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji, v z\u00e1\u0159\u00ed 2017 projedn\u00e1valo <\/em>zastupitelstvo m\u011bsta<\/em><\/a> petici pro obnoven\u00ed sloupu s 3 048 podpisy i petici proti obnoven\u00ed sloupu s 1 048 podpisy. Zastupitel\u00e9 tehdy obnovu zam\u00edtli, proto\u017ee sloup pr\u00fd rozd\u011bluje obyvatele.<\/em>
To je jen jedna epizoda z mnohalet\u00e9ho procesu, kdy se obnovitel\u00e9 kolem akademick\u00e9ho socha\u0159e Petra V\u00e1ni sna\u017eili p\u0159esv\u011bd\u010dit \u00fa\u0159ady i ve\u0159ejnost a proj\u00edt dlouh\u00fdm marat\u00f3nem schvalovac\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed. Sloup byl darem Praze, po \u00fa\u0159adech nebyla \u017e\u00e1d\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 dotace, grant apod. Zd\u016fraz\u0148ov\u00e1na byla my\u0161lenka sm\u00ed\u0159en\u00ed za minul\u00e9 k\u0159ivdy. \u201eNech\u0165 jsou na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed p\u0159\u00edtomny tradice, kter\u00fdmi n\u00e1\u0161 n\u00e1rod pro\u0161el – socha Mistra Jana Husa, Mari\u00e1nsk\u00fd sloup i zlat\u00fd kalich na pr\u016f\u010del\u00ed T\u00fdnsk\u00e9ho chr\u00e1mu. To, \u017ee v\u017edy v minulosti nemusel m\u00edt ka\u017ed\u00fd absolutn\u00ed pravdu, nikdo z n\u00e1s nepop\u00edr\u00e1. Proto by mohlo j\u00edt o jistou formu od\u010din\u011bn\u00ed chyb, kter\u00e9 se v minulosti staly,\u201c napsal kardin\u00e1l Duka. V dla\u017eb\u011b Starom\u011bstsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed je d\u016fstojn\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159ipomenuta tak\u00e9 pam\u00e1tka 27 popraven\u00fdch \u010desk\u00fdch p\u00e1n\u016f, kterou na\u0159\u00eddil v roce 1620 c\u00edsa\u0159 Ferdinand II. 
I my\u0161lenka sm\u00ed\u0159en\u00ed v\u0161ak m\u016f\u017ee rozd\u011blovat, a proto je t\u0159eba u obnovitel\u016f ocenit nekone\u010dnou trp\u011blivost, ochotu vysv\u011btlovat a \u010dekat, bez n\u00e1znak\u016f zloby \u010di zoufalstv\u00ed z m\u011bn\u00edc\u00edch se stanovisek \u00fa\u0159ad\u016f a nekone\u010dn\u00fdch pr\u016ftah\u016f. I tuto \u201evrstvu\u201c vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed, i toto poselstv\u00ed bude sloup v prostoru n\u00e1m\u011bst\u00ed zosob\u0148ovat.<\/p>\n\n\n\n

\u0158e\u010d t\u011bla, \u0159e\u010d kamene<\/strong>
Vytvo\u0159en\u00ed p\u016fvodn\u00ed sochy bylo sv\u011b\u0159eno Janu Ji\u0159\u00edmu Bendlovi, kter\u00fd pro ni pou\u017eil v\u00fdchodo\u010desk\u00fd p\u00edskovec. Jeho starom\u011bstsk\u00e1 madona se stala prvn\u00ed barokn\u00ed sochou v \u010cech\u00e1ch a i p\u00edskovec se pro \u010desk\u00e9 baroko stal typick\u00fdm. Zat\u00edmco ji\u017eansk\u00fdm mramor\u016fm bychom mohli p\u0159isoudit \u017eenskou a tvrd\u00e9 seversk\u00e9 \u017eule mu\u017eskou povahu, k p\u00edskovci pat\u0159\u00ed d\u011btsk\u00e1 kvalita. Mnoh\u00e9 \u010desk\u00e9 barokn\u00ed sochy maj\u00ed oproti vzne\u0161en\u011b chladn\u00fdm mramor\u016fm v sob\u011b jakousi h\u0159ejivost a bezprost\u0159ednost.
A co \u201e\u0161ept\u00e1\u201c svou symbolikou samotn\u00e1 Bendlova socha? Modl\u00edc\u00ed se postava \u017eeny nen\u00ed zachycena v pohybu, postr\u00e1d\u00e1 barokn\u00ed patos a rozevl\u00e1tost, ale nen\u00ed ani statick\u00e1. Jej\u00ed klid je \u017eiv\u00fd, v\u0159el\u00fd, pln\u00fd \u017eivota. Prav\u00e1, aktivn\u00ed polovina jej\u00edho t\u011bla komunikuje a vztahuje se ke sv\u011btu naho\u0159e, k nebi\/kosmu. K tomu, co je skryt\u00e9 a co p\u0159esahuje tento sv\u011bt. Lev\u00e1 polovina t\u011bla zejm\u00e9na skrze ruce komunikuje se zem\u00ed, tedy s t\u00edm, co je hmotn\u00e9 a projeven\u00e9. Dlan\u011b jsou spjaty jen v n\u00e1znaku prosebn\u00e9ho gesta, ale jsou posunuty n\u00ed\u017ee, do oblasti slune\u010dn\u00edho pletence, kter\u00fd souvis\u00ed s t\u00e9maty identity, st\u0159edu, obrany. Jsou to \u017eehnaj\u00edc\u00ed a ochra\u0148uj\u00edc\u00ed ruce, vys\u00edlaj\u00edc\u00ed dol\u016f zast\u0159e\u0161uj\u00edc\u00ed a posiluj\u00edc\u00ed proud\u011bn\u00ed.
            Jde o vynikaj\u00edc\u00ed d\u00edlo, kter\u00e9 sv\u00fdm jemn\u00fdm nap\u011bt\u00edm mezi levou a pravou polovinou t\u011bla komunikuje do prostoru klid, uvoln\u011bnost a s\u00edlu. Ta v\u0161ak nenese ani stopu agrese a proza\u0159uje zemskou rovinu spojen\u00edm s vertik\u00e1lou, s v\u00fd\u0161inami. U tv\u016frce lze p\u0159edpokl\u00e1dat, stejn\u011b jako u mnoha jin\u00fdch um\u011blc\u016f d\u00e1vn\u00fdch stalet\u00ed, v\u011bdom\u00e9 zasv\u011bcen\u00ed do taj\u016f tvorby a sv\u011bta.
Autorem kopie Bendlovy sochy je akademick\u00fd socha\u0159 Petr V\u00e1\u0148a, kter\u00fd stoj\u00ed v \u010dele Mari\u00e1nsk\u00e9 kamenick\u00e9 huti. Jeho sochy jsou p\u016fsobiv\u00fdmi v\u00fdtvarn\u00fdmi d\u00edly, oslovuj\u00ed div\u00e1ky svou citovost\u00ed a \u017eivost\u00ed. J\u00edm zhotoven\u00e1 replika Bendlovy prvn\u00ed barokn\u00ed \u010desk\u00e9 sochy v sob\u011b ponese otisk tv\u016frce i obnovitele, bude zpr\u00e1vou ze 17. i 21. stolet\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u017densk\u00fd princip a obrana zem\u011b<\/strong>
Pat\u0159\u00ed barokn\u00ed vyj\u00e1d\u0159en\u00ed \u201emari\u00e1nsk\u00e9 \u00facty\u201c do ve\u0159ejn\u00e9ho prostoru i v modern\u00ed dob\u011b? Bude sloup se sochou duchovn\u00edm symbolem jen pro p\u00e1r procent \u010desk\u00fdch \u201ev\u011b\u0159\u00edc\u00edch\u201c a pro ostatn\u00ed pouze historickou pam\u00e1tkou?
Spiritu\u00e1ln\u00ed vzta\u017een\u00ed k \u010dist\u00e9mu \u017eensk\u00e9mu principu bylo p\u0159\u00edtomno ve v\u0161ech dob\u00e1ch, v mnoha kultur\u00e1ch, pod mnoha r\u016fzn\u00fdmi jm\u00e9ny a podobami. Existuj\u00ed i v\u00fdznamn\u00e9 rozd\u00edly v t\u011bchto kvalit\u00e1ch, nicm\u00e9n\u011b \u017eensk\u00e9 nadpozemsk\u00e9 bytosti byly a budou uct\u00edv\u00e1ny pest\u0159e a prom\u011bnliv\u011b. U \u017een snad ani jinak nelze. Star\u00e9 vzory a st\u0159edov\u011bk\u00e9 \u010di barokn\u00ed formy v\u00edry je mo\u017en\u00e9 nechat stranou, pokud n\u00e1s neoslovuj\u00ed, a vytvo\u0159it si vlastn\u00ed vztah k tomu, co sloup symbolizuje.
            \u017denu jako d\u00e1rkyni \u017eivota se m\u016f\u017ee zd\u00e1t nepat\u0159i\u010dn\u00e9 spojovat s v\u00e1lkou, aspo\u0148 na prvn\u00ed pohled. Boj a v\u00e1l\u010den\u00ed byly p\u0159ece v\u017edy mu\u017eskou dom\u00e9nou. Ale i nad Volgogradem se ty\u010d\u00ed ob\u0159\u00ed socha Matky Vlasti, na p\u0159ipom\u00ednku v\u00edt\u011bzstv\u00ed v bitv\u011b o Stalingrad a u\u017e ve star\u00e9m \u0158ecku uct\u00edvali Pallas Ath\u00e9nu jako bohyni spravedliv\u00e9 a moud\u0159e veden\u00e9 v\u00e1lky. Palladium zem\u011b \u010desk\u00e9, kter\u00e9 Sasov\u00e9 za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky p\u0159itloukli na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed na pran\u00fd\u0159, vyobrazuje tak\u00e9 Madonu s D\u00edt\u011btem.
Ochranitelsk\u00fd \u017eensk\u00fd prvek hraje ve v\u0161ech v\u00e1lk\u00e1ch obrovskou roli. \u017densk\u00fd element krajiny vytv\u00e1\u0159\u00ed neviditeln\u00e9 pole, do n\u011bj\u017e arm\u00e1dy a voj\u00e1ci vstupuj\u00ed. V jejich podv\u011bdom\u00ed pak skryt\u011b p\u016fsob\u00ed, zda jsou p\u0159ij\u00edm\u00e1ni jako ti, kdo h\u00e1j\u00ed svou zem, kdo jsou zde doma a chr\u00e1n\u00ed \u017eivot. Zcela jinak pak p\u016fsob\u00ed aura zem\u011b do pole \u00fato\u010dn\u00edk\u016f, t\u011bch, kdo p\u0159i\u0161li ni\u010dit, dob\u00fdvat a br\u00e1t si zemi, kam nepat\u0159\u00ed. Tato hranice mezi t\u00edm, kdo se br\u00e1n\u00ed a kdo \u00fato\u010d\u00ed, kdo \u017eivot ohro\u017euje a kdo jej ochra\u0148uje, je v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech velmi tenk\u00e1, v jin\u00fdch zcela z\u0159ejm\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Kr\u00e1lov\u00e9 oboj\u00edho lidu <\/strong>
Pokud jde o vz\u00e1jemn\u00e9 spory a konflikty, m\u00e1me v \u010desk\u00fdch zem\u00edch na co navazovat. A p\u0159iznejme si, \u017ee to d\u011bl\u00e1me i v modern\u00ed dob\u011b s velkou chut\u00ed. D\u0159\u00edv tekla krev na bitevn\u00edch pol\u00edch, dnes se bojuje \u201edo krve\u201c na diskusn\u00edch f\u00f3rech. Polarizaci spole\u010dnosti na dv\u011b odli\u0161n\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed i c\u00edt\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti nahr\u00e1v\u00e1 jak poloha zem\u011b mezi Z\u00e1padem a V\u00fdchodem Evropy, tak polozapomenut\u00e1 historick\u00e1 traumata. Hlubinn\u00e9 ko\u0159eny rozpolcen\u00ed n\u00e1rodn\u00edho podv\u011bdom\u00ed sahaj\u00ed do \u010das\u016f z\u010d\u00e1sti p\u0159irozen\u00e9 a z\u010d\u00e1sti n\u00e1siln\u00e9 christianizace, do husitsk\u00e9ho obdob\u00ed i na za\u010d\u00e1tek 17. stolet\u00ed. Tehdy do\u0161lo tak\u00e9 vlivem ambici\u00f3znosti, nesoudnosti a nevd\u011b\u010dnosti \u010d\u00e1sti \u201e\u010desk\u00e9\u201c \u0161lechty (tito lid\u00e9 mluvili p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u011bmecky) k d\u011bj\u016fm, kter\u00e9 vy\u00fastily do t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky. N\u00e1rodn\u00ed obrozen\u00ed v 19. stolet\u00ed pak budovalo n\u00e1rodn\u00ed sebev\u011bdom\u00ed na n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m, protikatolick\u00e9m vymezen\u00ed, a to i p\u0159es to, \u017ee nap\u0159\u00edklad Bohuslav Balb\u00edn byl katol\u00edk a z\u00e1rove\u0148 obh\u00e1jce \u010desk\u00e9ho jazyka a zachr\u00e1nce \u010desk\u00fdch knih. D\u016fsledkem zjednodu\u0161en\u00e9ho \u010dernob\u00edl\u00e9ho pohledu na d\u011bjiny n\u00e1roda pak bylo vlivem dal\u0161\u00edch omyl\u016f a n\u00e1hod i str\u017een\u00ed sloupu.
            Co dnes pot\u0159ebujeme pos\u00edlit a na co z historie nav\u00e1zat, je \u00e9tos kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad. Tento \u201ehusitsk\u00fd kr\u00e1l\u201c hrd\u011b h\u00e1jil pozici zem\u011b v\u016f\u010di vatik\u00e1nsk\u00e9mu mocensk\u00e9mu centru a z\u00e1rove\u0148 se sna\u017eil o poklidn\u00e9 sou\u017eit\u00ed v\u011bt\u0161inov\u00e9ho utrakvistick\u00e9ho obyvatelstva s katolickou men\u0161inou. Jako politik, i v osobn\u00edm \u017eivot\u011b, dokonce ob\u011b jeho man\u017eelky poch\u00e1zely z katolick\u00fdch rod\u016f.
Podobnou osobnost\u00ed na \u010desk\u00e9 tr\u016fn\u011b, na rozd\u00edl od Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad zna\u010dn\u011b nedocen\u011bnou, byl Habsburk Rudolf II. Ten je navzdory sv\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 sm\u00ed\u0159livosti a neoby\u010dejn\u00e9mu rozkv\u011btu Prahy i \u010cech b\u011bhem sv\u00e9 vl\u00e1dy hodnocen \u010deskou histori\u00ed jako podiv\u00ednsk\u00e1 a t\u00e9m\u011b\u0159 z\u00e1porn\u00e1 postava. Nem\u00e1 v Praze, ze kter\u00e9 ud\u011blal v 16. stolet\u00ed sv\u011btovou metropoli, dokonce ani sochu. To je ale jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.
V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b i dnes je t\u0159eba p\u0159iznat katol\u00edk\u016fm jejich pozitivn\u00ed \u00fa\u010dast na \u010desk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch a na \u017eivot\u011b n\u00e1roda, jako toho byl schopen \u201ehusitsk\u00fd kr\u00e1l\u201c. Sloup m\u016f\u017ee b\u00fdt symbolem a p\u0159ipom\u00ednkou spravedliv\u00e9ho nadhledu a um\u011bn\u00ed stav\u011bt na pozitivn\u00edch hodnot\u00e1ch a kladech odli\u0161n\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch i n\u00e1zorov\u00fdch proud\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Mari\u00e1nsk\u00e9 a morov\u00e9 sloupy<\/strong>
Mari\u00e1nsk\u00e9 a morov\u00e9 sloupy na na\u0161em \u00fazem\u00ed jsou v naprost\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f stavbami, kter\u00e9 byly iniciov\u00e1ny \u201ezdola\u201c, od prost\u00fdch lid\u00ed. Vyr\u016fstaj\u00ed z lidov\u00e9 zbo\u017enosti a vypr\u00e1v\u011bj\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy o t\u011b\u017ek\u00fdch \u010dasech a zkou\u0161k\u00e1ch, o jejich p\u0159ekon\u00e1n\u00ed, o v\u00ed\u0159e, pomoci a vd\u011b\u010dnosti vy\u0161\u0161\u00edm sil\u00e1m. Na\u0161li bychom i jin\u00e9 stavby, kde byl kl\u00ed\u010dov\u00fd z\u00e1jem \u201eshora\u201c. Existuj\u00ed sloupy, kter\u00e9 jsou mocensk\u00fdmi, ideologick\u00fdmi, v nejhor\u0161\u00edch p\u0159\u00edpadech i temn\u011b magick\u00fdmi instalacemi. Starom\u011bstsk\u00fd sloup mezi n\u011b nepat\u0159\u00ed a omyl na\u0161ich p\u0159edk\u016f, kte\u0159\u00ed jej strhli, nen\u00ed n\u011b\u010d\u00edm, na \u010dem by bylo i dnes dobr\u00e9 trvat. N\u00e1rodn\u00ed divadlo bylo po po\u017e\u00e1ru vybudovan\u00e9 znova je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a jeho hodnota pro n\u00e1rod byla o to vy\u0161\u0161\u00ed. Podobn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh bude vypr\u00e1v\u011bt po obnov\u011b i tato pam\u00e1tka. Jej\u00ed estetick\u00e9 i duchovn\u00ed kvality budou p\u0159\u00ednosem pro v\u0161echny, kdo je na sebe nechaj\u00ed p\u016fsobit.<\/p>\n\n\n\n

                                                                          Ji\u0159\u00ed Glabaz\u0148a<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Mil\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, ob\u010das v\u00e1m nab\u00edz\u00edme tip na zaj\u00edmav\u00fd v\u00fdlet, v\u011bt\u0161inou do r\u016fzn\u00fdch \u00a0kout\u016f p\u0159\u00edrody. Tentokr\u00e1t v\u00e1s zveme do centra na\u0161eho hlavn\u00edho m\u011bsta, na Starom\u011bstsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed, kde byl p\u0159ed t\u0159emi lety – na ja\u0159e roku 2020 – po mnoh\u00fdch peripeti\u00edch op\u011bt vzty\u010den mari\u00e1nsk\u00fd sloup. Mari\u00e1nsk\u00fd sloup z\u00a0roku 1650 se vr\u00e1til na Starom\u011bstsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed po v\u00edce ne\u017e stu letech od sv\u00e9ho zni\u010den\u00ed. Obnov\u011b barokn\u00ed pam\u00e1tky p\u0159edch\u00e1zelo nem\u00e1lo diskus\u00ed a spor\u016f, kter\u00e9 v\u0161ak nesouvisely s pragmatickou str\u00e1nkou jeho um\u00edst\u011bn\u00ed, tedy s vlivem na vzhled n\u00e1m\u011bst\u00ed, na bezpe\u010dnost kolemjdouc\u00edch, s finan\u010dn\u00edmi n\u00e1klady a podobn\u011b. Vyhrocen\u00e1 debata se t\u00fdkala v\u00fdlu\u010dn\u011b v\u011bc\u00ed nem\u011b\u0159iteln\u00fdch a neviditeln\u00fdch: co sloup symbolizuje a jakou str\u00e1nku \u010desk\u00e9 historie bude jeho instalace p\u0159ipom\u00ednat. I proto nab\u00edz\u00edme n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zamy\u0161len\u00ed nad \u201eskryt\u00fdmi\u201c dimenzemi tohoto d\u00edla – nad t\u00edm, jak\u00e9 \u201evyza\u0159ov\u00e1n\u00ed\u201c a p\u016fsoben\u00ed p\u0159inese obnoven\u00fd sloup na jemn\u00fdch rovin\u00e1ch do okoln\u00edho prostoru. Z\u00e1zrak na konci t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lkyV l\u00e9t\u011b roku 1648, na sklonku t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky, obsadilo \u0161v\u00e9dsk\u00e9 \u201eprotestantsk\u00e9\u201c vojsko Malou Stranu a Hrad\u010dany. N\u00e1sledovalo obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Star\u00e9ho M\u011bsta Pra\u017esk\u00e9ho, kter\u00e9 trvalo s p\u0159est\u00e1vkami, kdy \u0160v\u00e9dov\u00e9 plenili okol\u00ed, t\u0159i m\u011bs\u00edce. \u0160lo o nerovn\u00fd boj. Po\u010detn\u00e1, zku\u0161en\u00e1 a l\u00e9ty boj\u016f zocelen\u00e1 profesion\u00e1ln\u00ed arm\u00e1da st\u00e1la proti m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdm sbor\u016fm a studentsk\u00e9 legii.  Obr\u00e1nci si byli dob\u0159e v\u011bdomi zoufal\u00e9 situace a sv\u00fdch mal\u00fdch \u0161anc\u00ed proti p\u0159esile. Pokusili se vyjedn\u00e1vat o vyd\u00e1n\u00ed m\u011bsta, ale nab\u00eddnut\u00e9 podm\u00ednky byly tak potupn\u00e9, \u017ee se vr\u00e1tili na hradby.Boj o Prahu i celou v\u00e1lku ukon\u010dilo a\u017e uzav\u0159en\u00ed Vestf\u00e1lsk\u00e9ho m\u00edru v M\u00fcnsteru a Osnabr\u00fccku. \u017de studenti a m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 Prahu uh\u00e1jili, bylo pova\u017eov\u00e1no za z\u00e1zrak. Na pam\u00e1tku z\u00e1chrany m\u011bsta p\u0159ed \u0160v\u00e9dy bylo rozhodnuto postavit na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed sloup jako d\u00edkuvzd\u00e1n\u00ed Pann\u011b Marii a vzpom\u00ednku na padl\u00e9 obr\u00e1nce. Z\u00e1kladn\u00edm motivem, kter\u00fd uvedl do pohybu financov\u00e1n\u00ed, projektov\u00e1n\u00ed a stavbu sloupu, byla tedy vd\u011b\u010dnost.  V 17. stolet\u00ed se je\u0161t\u011b z\u00e1sluhy na podobn\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed p\u0159i\u010d\u00edtaly p\u0159edev\u0161\u00edm vy\u0161\u0161\u00edm sil\u00e1m. Pomn\u00edky vojev\u016fdc\u016f, osvoboditel\u016f, gener\u00e1l\u016f a nezn\u00e1m\u00fdch voj\u00edn\u016f p\u0159inesla do St\u0159edn\u00ed Evropy a\u017e pozd\u011bj\u0161\u00ed stalet\u00ed. Vd\u011b\u010dnost za konec utrpen\u00ed a strachuVd\u011b\u010dnost oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed, obyvatel m\u011bsta, za z\u00e1chranu p\u0159ed dobyt\u00edm, drancov\u00e1n\u00edm a dal\u0161\u00edmi \u00fatrapami, si lze snadno p\u0159edstavit. T\u0159i desetilet\u00ed trvaj\u00edc\u00ed v\u00e1lka jich p\u0159inesla do \u010desk\u00fdch zem\u00ed nepo\u010d\u00edtan\u011b. Po\u010det obyvatel v t\u011bch letech poklesl o t\u0159icet procent. Kdo se d\u00edv\u00e1 na d\u011bjiny o\u010dima \u201evelk\u00e9 politiky\u201c, m\u016f\u017ee spekulovat o tom, \u017ee pro \u010desk\u00fd n\u00e1rod a \u010desk\u00e9 zem\u011b se mohly d\u011bjiny odv\u00edjet jinak, l\u00e9pe, kdyby tehdy \u0160v\u00e9dov\u00e9 Prahu dobyli. Je p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b oby\u010dejn\u00fd \u010dlov\u011bk a jeho utrpen\u00ed m\u00e1 pro velkou politiku velmi malou hodnotu a mus\u00ed stranou, proto\u017ee jde o vy\u0161\u0161\u00ed, \u201evzne\u0161en\u00e9\u201c c\u00edle.T\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka je sice ozna\u010dov\u00e1na za v\u00e1lku n\u00e1bo\u017eenskou, ale t\u011b\u017eko si p\u0159edstavit, \u017ee by jej\u00edm akt\u00e9r\u016fm skute\u010dn\u011b \u0161lo o nuance a detaily k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry. N\u00e1bo\u017eensk\u00e1 ot\u00e1zka byla pouze z\u00e1st\u011brkou.  Gener\u00e1l\u016fm, vl\u00e1dc\u016fm a diplomat\u016fm z\u00e1le\u017eelo na politick\u00fdch a vojensk\u00fdch ambic\u00edch sv\u00fdch zem\u00ed. Voj\u00e1ci a jejich velitel\u00e9 tak\u00e9 nebojovali za to, aby Pra\u017ean\u00e9 mohli chodit na luter\u00e1nsk\u00e9 bohoslu\u017eby nebo si svobodn\u011b p\u0159e\u010d\u00edst Komensk\u00e9ho spisy. Sna\u017eili se hmotn\u011b zajistit svou budoucnost a \u0161v\u00e9d\u0161t\u00ed verb\u00ed\u0159i slibovali ze v\u0161ech \u201ezam\u011bstnavatel\u016f\u201c nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl na ko\u0159isti. Nelze se divit, \u017ee lid\u00e9 v Praze, a\u0165 u\u017e byli katolick\u00e9ho \u010di protestantsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed, necht\u011bli vydat sv\u00e9 m\u011bsto v plen rabuj\u00edc\u00edm tlup\u00e1m. Naopak \u00fadiv vzbuzuj\u00ed hlasy, kter\u00e9 z odstupu stalet\u00ed a bezpe\u010d\u00ed \u017eivota 21. stolet\u00ed pova\u017euj\u00ed ubr\u00e1n\u011bn\u00ed Prahy za politick\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed. Ud\u00e1losti roku 1918Po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska na konci \u0159\u00edjna 1918 se v pra\u017esk\u00fdch n\u00e1rodnostn\u011b a antiklerik\u00e1ln\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edch vrstv\u00e1ch za\u010dalo mluvit o \u201enutnosti sloup strhnout\u201c, proto\u017ee je \u201epotupou \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda\u201c.  Odpoledne 3. listopadu se na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed po p\u0159edchoz\u00ed domluv\u011b shrom\u00e1\u017edila asi sto\u010dlenn\u00e1 skupina obyvatel \u017di\u017ekova a s pomoc\u00ed hasi\u010d\u016f sloup strhla. Jak\u00e1 byla atmosf\u00e9ra a \u201evibrace\u201c t\u00e9to ud\u00e1losti, lze vyc\u00edtit z dochovan\u00fdch fotografi\u00ed i z p\u00edsemn\u00e9ho sv\u011bdectv\u00ed hlavn\u00edho organiz\u00e1tora, \u017ei\u017ekovsk\u00e9ho boh\u00e9ma Franty Sauera. Sauer p\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee ke str\u017een\u00ed musel pou\u017e\u00edt lest, aby dostal od \u00fa\u0159ad\u016f k dispozici hasi\u010de. Projevil tak\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed nechat pod rozvalinami sloupu zahynout zbo\u017enou babi\u010dku, kter\u00e1 cht\u011bla str\u017een\u00ed zabr\u00e1nit a na posledn\u00ed chv\u00edli utekla. Po zni\u010den\u00ed pam\u00e1tky pokra\u010dovali \u017di\u017ekov\u00e1ci na Karl\u016fv most a z n\u011bj cht\u011bli svrhnout do Vltavy v\u0161echny jeho sochy. Tomu u\u017e zabr\u00e1nili p\u0159ivolan\u00ed voj\u00e1ci a policist\u00e9.Z p\u00edsemn\u00e9ho vyj\u00e1d\u0159en\u00ed samotn\u00e9ho Franty Sauera je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee o historick\u00e9m pozad\u00ed stavby sloupu nem\u011bl on ani jeho pomocn\u00edci bli\u017e\u0161\u00ed znalosti. \u0160lo o neur\u010dit\u00e9 a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee sloup je \u201epotupou \u010cech\u016f od Habsburk\u016f\u201c.  Teprve dodate\u010dn\u011b se v historii hledaly d\u016fvody a argumenty, kter\u00e9 by jeho zni\u010den\u00ed ospravedlnily. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee v Sauerov\u011b argumentaci zazn\u00edv\u00e1 podobn\u00fd motiv, jako m\u011bli stavitel\u00e9 sloupu: protiv\u00e1le\u010dn\u00fd protest s odkazem na utrpen\u00ed lid\u00ed na boji\u0161t\u00edch prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Sauer v\u010dera a dnesPodle informac\u00ed, kter\u00e9 se dnes u\u017e jen t\u011b\u017eko ov\u011b\u0159uj\u00ed, Franta Sauer p\u0159ed smrt\u00ed sv\u00e9ho \u010dinu litoval a podstoupil dokonce zpov\u011b\u010f a posledn\u00ed pomaz\u00e1n\u00ed. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00fd vedl v Rud\u00e9m pr\u00e1vu ostr\u00e9 polemiky s \u201eklerik\u00e1ly\u201c a h\u00fd\u0159il sebev\u011bdom\u00edm modern\u00ed, nen\u00e1bo\u017eensky zalo\u017een\u00e9 individuality, se na konci \u017eivota takto \u201eobr\u00e1til\u201c?Destruktivn\u00ed \u010diny zanech\u00e1vaj\u00ed stopu v podv\u011bdom\u00ed \u010dlov\u011bka, kter\u00fd je vykonal, i kdy\u017e jsou chyt\u0159e od\u016fvodn\u011bny. A pokud je v doty\u010dn\u00e9m aspo\u0148 n\u011bco lidsk\u00e9ho (co\u017e se net\u00fdk\u00e1 zdaleka v\u0161ech), hledaj\u00ed cestu do v\u011bdom\u00ed a sna\u017e\u00ed se b\u00fdt o\u010di\u0161t\u011bny. Zvl\u00e1\u0161t\u011b v pozd\u011bj\u0161\u00edm v\u011bku a zejm\u00e9na p\u0159ed koncem pozemsk\u00e9 pouti vznik\u00e1 v lidsk\u00e9 du\u0161i tlak sm\u011brem k podobn\u00e9 \u201edetoxikaci\u201c. Franta Sauer nebyl temnou, nelidskou postavou jako t\u0159eba nacisti\u010dt\u00ed pohlav\u00e1\u0159i, p\u0159esto\u017ee jej tak n\u011bkte\u0159\u00ed katoli\u010dt\u00ed \u017eurnalist\u00e9 l\u00ed\u010dili. Ze \u010dten\u00ed jeho z\u00e1pisk\u016f vyvst\u00e1v\u00e1 jin\u00fd dojem, z \u0159\u00e1dk\u016f lze vyc\u00edtit emocion\u00e1ln\u00ed i racion\u00e1ln\u00ed j\u00e1dro osobnosti autora. Sauer odm\u00edtl protin\u00e1bo\u017eensk\u00fd aspekt str\u017een\u00ed sloupu a umo\u017enil zachr\u00e1nit gotick\u00fd obr\u00e1zek Panny Marie. Nebyla to tedy z jeho strany \u201eposedlost\u201c a zk\u00e1za v\u0161eho za ka\u017edou cenu. Je mo\u017en\u00e9 a pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee ho v z\u00e1v\u011bru \u017eivota za\u010dalo t\u00ed\u017eit sv\u011bdom\u00ed a p\u0159ehodnotil i to, co p\u0159edt\u00edm roky hlasit\u011b \u0161\u00ed\u0159il do sv\u011bta: \u017ee \u0161lo p\u0159ece jen o k\u00e1men.Je\u0161t\u011b zcela jin\u00fd pohled na sv\u016fj \u201e\u017eivot a d\u00edlo\u201c m\u00e1 pak \u010dlov\u011bk z druh\u00e9ho b\u0159ehu \u0159eky \u017eivota.  Vid\u00ed s krystalickou jasnost\u00ed, co kde pokazil, zni\u010dil \u010di nedokon\u010dil a jak\u00e9 to m\u011blo n\u00e1sledky. A t\u00edm se dost\u00e1v\u00e1me k jedn\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9 hypot\u00e9ze. I samotn\u00e9 lidsk\u00e9 individualit\u011b, kter\u00e1 nesla za d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho \u017eivota jm\u00e9no Franta Sauer, m\u016f\u017ee nyn\u00ed v jin\u00fdch rozm\u011brech velmi z\u00e1le\u017eet na obnov\u011b sloupu\u2026 Obnova a sm\u00ed\u0159en\u00edSnahy o obnoven\u00ed mari\u00e1nsk\u00e9ho sloupu se objevily ihned po jeho zni\u010den\u00ed. Ov\u0161em a\u017e po roce 1989 se d\u00edky finan\u010dn\u00edm dar\u016fm a pr\u00e1ci dobrovoln\u00edk\u016f poda\u0159ilo p\u0159ipravit rekonstrukci sloupu a vrcholov\u00e9 sochy. Zdaleka nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00edl pr\u00e1ce se p\u0159itom v\u016fbec net\u00fdkal kamene ani financ\u00ed.Um\u00edst\u011bn\u00ed repliky sloupu na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto bylo v \u010dervnu 2017 schv\u00e1leno stavebn\u00edm \u00fa\u0159adem Prahy 1. O t\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji, v z\u00e1\u0159\u00ed 2017 projedn\u00e1valo zastupitelstvo m\u011bsta petici pro obnoven\u00ed sloupu s 3 048 podpisy i petici proti obnoven\u00ed sloupu s 1 048 podpisy. Zastupitel\u00e9 tehdy obnovu zam\u00edtli, proto\u017ee sloup pr\u00fd rozd\u011bluje obyvatele.To je jen jedna epizoda z mnohalet\u00e9ho procesu, kdy se obnovitel\u00e9 kolem akademick\u00e9ho socha\u0159e Petra V\u00e1ni sna\u017eili p\u0159esv\u011bd\u010dit \u00fa\u0159ady i ve\u0159ejnost a proj\u00edt dlouh\u00fdm marat\u00f3nem schvalovac\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed. Sloup byl darem Praze, po \u00fa\u0159adech nebyla \u017e\u00e1d\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 dotace, grant apod. Zd\u016fraz\u0148ov\u00e1na byla my\u0161lenka sm\u00ed\u0159en\u00ed za minul\u00e9 k\u0159ivdy. \u201eNech\u0165 jsou na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed p\u0159\u00edtomny tradice, kter\u00fdmi n\u00e1\u0161 n\u00e1rod pro\u0161el – socha Mistra Jana Husa, Mari\u00e1nsk\u00fd sloup i zlat\u00fd kalich na pr\u016f\u010del\u00ed T\u00fdnsk\u00e9ho chr\u00e1mu. To, \u017ee v\u017edy v minulosti nemusel m\u00edt ka\u017ed\u00fd absolutn\u00ed pravdu, nikdo z n\u00e1s nepop\u00edr\u00e1. Proto by mohlo j\u00edt o jistou formu od\u010din\u011bn\u00ed chyb, kter\u00e9 se v minulosti staly,\u201c napsal kardin\u00e1l Duka. V dla\u017eb\u011b Starom\u011bstsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed je d\u016fstojn\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159ipomenuta tak\u00e9 pam\u00e1tka 27 popraven\u00fdch \u010desk\u00fdch p\u00e1n\u016f, kterou na\u0159\u00eddil v roce 1620 c\u00edsa\u0159 Ferdinand II. I my\u0161lenka sm\u00ed\u0159en\u00ed v\u0161ak m\u016f\u017ee rozd\u011blovat, a proto je t\u0159eba u obnovitel\u016f ocenit nekone\u010dnou trp\u011blivost, ochotu vysv\u011btlovat a \u010dekat, bez n\u00e1znak\u016f zloby \u010di zoufalstv\u00ed z m\u011bn\u00edc\u00edch se stanovisek \u00fa\u0159ad\u016f a nekone\u010dn\u00fdch pr\u016ftah\u016f. I tuto \u201evrstvu\u201c vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed, i toto poselstv\u00ed bude sloup v prostoru n\u00e1m\u011bst\u00ed zosob\u0148ovat. \u0158e\u010d t\u011bla, \u0159e\u010d kameneVytvo\u0159en\u00ed p\u016fvodn\u00ed sochy bylo sv\u011b\u0159eno Janu Ji\u0159\u00edmu Bendlovi, kter\u00fd pro ni pou\u017eil v\u00fdchodo\u010desk\u00fd p\u00edskovec. Jeho starom\u011bstsk\u00e1 madona se stala prvn\u00ed barokn\u00ed sochou v \u010cech\u00e1ch a i p\u00edskovec se pro \u010desk\u00e9 baroko stal typick\u00fdm. Zat\u00edmco ji\u017eansk\u00fdm mramor\u016fm bychom mohli p\u0159isoudit \u017eenskou a tvrd\u00e9 seversk\u00e9 \u017eule mu\u017eskou povahu, k p\u00edskovci pat\u0159\u00ed d\u011btsk\u00e1 kvalita. Mnoh\u00e9 \u010desk\u00e9 barokn\u00ed sochy maj\u00ed oproti vzne\u0161en\u011b chladn\u00fdm mramor\u016fm v sob\u011b jakousi h\u0159ejivost a bezprost\u0159ednost.A co \u201e\u0161ept\u00e1\u201c svou symbolikou samotn\u00e1 Bendlova socha? Modl\u00edc\u00ed se postava \u017eeny nen\u00ed zachycena v pohybu, postr\u00e1d\u00e1 barokn\u00ed patos a rozevl\u00e1tost, ale nen\u00ed ani statick\u00e1. Jej\u00ed klid je \u017eiv\u00fd, v\u0159el\u00fd, pln\u00fd \u017eivota. Prav\u00e1, aktivn\u00ed polovina jej\u00edho t\u011bla komunikuje a vztahuje se ke sv\u011btu naho\u0159e, k nebi\/kosmu. K tomu, co je skryt\u00e9 a co p\u0159esahuje tento sv\u011bt. Lev\u00e1 polovina t\u011bla zejm\u00e9na skrze ruce komunikuje se zem\u00ed, tedy s t\u00edm, co je hmotn\u00e9 a projeven\u00e9. Dlan\u011b jsou spjaty jen v n\u00e1znaku prosebn\u00e9ho gesta, ale jsou posunuty n\u00ed\u017ee, do oblasti slune\u010dn\u00edho pletence, kter\u00fd souvis\u00ed s t\u00e9maty identity, st\u0159edu, obrany. Jsou to \u017eehnaj\u00edc\u00ed a ochra\u0148uj\u00edc\u00ed ruce, vys\u00edlaj\u00edc\u00ed dol\u016f zast\u0159e\u0161uj\u00edc\u00ed a posiluj\u00edc\u00ed proud\u011bn\u00ed.            Jde o vynikaj\u00edc\u00ed d\u00edlo, kter\u00e9 sv\u00fdm jemn\u00fdm nap\u011bt\u00edm mezi levou a pravou polovinou t\u011bla komunikuje do prostoru klid, uvoln\u011bnost a s\u00edlu. Ta v\u0161ak nenese ani stopu agrese a proza\u0159uje zemskou rovinu spojen\u00edm s vertik\u00e1lou, s v\u00fd\u0161inami. U tv\u016frce lze p\u0159edpokl\u00e1dat, stejn\u011b jako u mnoha jin\u00fdch um\u011blc\u016f d\u00e1vn\u00fdch stalet\u00ed, v\u011bdom\u00e9 zasv\u011bcen\u00ed do taj\u016f tvorby a sv\u011bta.Autorem kopie Bendlovy sochy je akademick\u00fd socha\u0159 Petr V\u00e1\u0148a, kter\u00fd stoj\u00ed v \u010dele Mari\u00e1nsk\u00e9 kamenick\u00e9 huti. Jeho sochy jsou p\u016fsobiv\u00fdmi v\u00fdtvarn\u00fdmi d\u00edly, oslovuj\u00ed div\u00e1ky svou citovost\u00ed a \u017eivost\u00ed. J\u00edm zhotoven\u00e1 replika Bendlovy prvn\u00ed barokn\u00ed \u010desk\u00e9 sochy v sob\u011b ponese otisk tv\u016frce i obnovitele, bude zpr\u00e1vou ze 17. i 21. stolet\u00ed. \u017densk\u00fd princip a obrana zem\u011bPat\u0159\u00ed barokn\u00ed vyj\u00e1d\u0159en\u00ed \u201emari\u00e1nsk\u00e9 \u00facty\u201c do ve\u0159ejn\u00e9ho prostoru i v modern\u00ed dob\u011b? Bude sloup se sochou duchovn\u00edm symbolem jen pro p\u00e1r procent \u010desk\u00fdch \u201ev\u011b\u0159\u00edc\u00edch\u201c a pro ostatn\u00ed pouze historickou pam\u00e1tkou?Spiritu\u00e1ln\u00ed vzta\u017een\u00ed k \u010dist\u00e9mu \u017eensk\u00e9mu principu bylo p\u0159\u00edtomno ve v\u0161ech dob\u00e1ch, v mnoha kultur\u00e1ch, pod mnoha r\u016fzn\u00fdmi jm\u00e9ny a podobami. Existuj\u00ed i v\u00fdznamn\u00e9 rozd\u00edly v t\u011bchto kvalit\u00e1ch, nicm\u00e9n\u011b \u017eensk\u00e9 nadpozemsk\u00e9 bytosti byly a budou uct\u00edv\u00e1ny pest\u0159e a prom\u011bnliv\u011b. U \u017een snad ani jinak nelze. Star\u00e9 vzory a st\u0159edov\u011bk\u00e9 \u010di barokn\u00ed formy v\u00edry je mo\u017en\u00e9 nechat stranou, pokud n\u00e1s neoslovuj\u00ed, a vytvo\u0159it si vlastn\u00ed vztah k tomu, co sloup symbolizuje.            \u017denu jako d\u00e1rkyni \u017eivota se m\u016f\u017ee zd\u00e1t nepat\u0159i\u010dn\u00e9 spojovat s v\u00e1lkou, aspo\u0148 na prvn\u00ed pohled. Boj a v\u00e1l\u010den\u00ed byly p\u0159ece v\u017edy mu\u017eskou dom\u00e9nou. Ale i nad Volgogradem se ty\u010d\u00ed ob\u0159\u00ed socha Matky Vlasti, na p\u0159ipom\u00ednku v\u00edt\u011bzstv\u00ed v bitv\u011b o Stalingrad a u\u017e ve star\u00e9m \u0158ecku uct\u00edvali Pallas Ath\u00e9nu jako bohyni spravedliv\u00e9 a moud\u0159e veden\u00e9 v\u00e1lky. Palladium zem\u011b \u010desk\u00e9, kter\u00e9 Sasov\u00e9 za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky p\u0159itloukli na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed na pran\u00fd\u0159, vyobrazuje tak\u00e9 Madonu s D\u00edt\u011btem.Ochranitelsk\u00fd \u017eensk\u00fd prvek hraje ve v\u0161ech v\u00e1lk\u00e1ch obrovskou roli. \u017densk\u00fd element krajiny vytv\u00e1\u0159\u00ed neviditeln\u00e9 pole, do n\u011bj\u017e arm\u00e1dy a voj\u00e1ci vstupuj\u00ed. V jejich podv\u011bdom\u00ed pak skryt\u011b p\u016fsob\u00ed, zda jsou p\u0159ij\u00edm\u00e1ni jako ti, kdo h\u00e1j\u00ed svou zem, kdo jsou zde doma a chr\u00e1n\u00ed \u017eivot. Zcela jinak pak p\u016fsob\u00ed aura zem\u011b do pole \u00fato\u010dn\u00edk\u016f, t\u011bch, kdo p\u0159i\u0161li ni\u010dit, dob\u00fdvat a br\u00e1t si zemi, kam nepat\u0159\u00ed. Tato hranice mezi t\u00edm, kdo se br\u00e1n\u00ed a kdo \u00fato\u010d\u00ed, kdo \u017eivot ohro\u017euje a kdo jej ochra\u0148uje, je v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech velmi tenk\u00e1, v jin\u00fdch zcela z\u0159ejm\u00e1. Kr\u00e1lov\u00e9 oboj\u00edho lidu Pokud jde o vz\u00e1jemn\u00e9 spory a konflikty, m\u00e1me v \u010desk\u00fdch zem\u00edch na co navazovat. A p\u0159iznejme si, \u017ee to d\u011bl\u00e1me i v modern\u00ed dob\u011b s velkou chut\u00ed. D\u0159\u00edv tekla krev na bitevn\u00edch pol\u00edch, dnes se bojuje \u201edo krve\u201c na diskusn\u00edch f\u00f3rech. Polarizaci spole\u010dnosti na dv\u011b odli\u0161n\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed i c\u00edt\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti nahr\u00e1v\u00e1 jak poloha zem\u011b mezi Z\u00e1padem a V\u00fdchodem Evropy, tak polozapomenut\u00e1 historick\u00e1 traumata. Hlubinn\u00e9 ko\u0159eny rozpolcen\u00ed n\u00e1rodn\u00edho podv\u011bdom\u00ed sahaj\u00ed do \u010das\u016f z\u010d\u00e1sti p\u0159irozen\u00e9 a z\u010d\u00e1sti n\u00e1siln\u00e9 christianizace, do husitsk\u00e9ho obdob\u00ed i na za\u010d\u00e1tek 17. stolet\u00ed. Tehdy do\u0161lo tak\u00e9 vlivem ambici\u00f3znosti, nesoudnosti a nevd\u011b\u010dnosti \u010d\u00e1sti \u201e\u010desk\u00e9\u201c \u0161lechty (tito lid\u00e9 mluvili p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u011bmecky) k d\u011bj\u016fm, kter\u00e9 vy\u00fastily do t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky. N\u00e1rodn\u00ed obrozen\u00ed v 19. stolet\u00ed pak budovalo n\u00e1rodn\u00ed sebev\u011bdom\u00ed na n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m, protikatolick\u00e9m vymezen\u00ed, a to i p\u0159es to, \u017ee nap\u0159\u00edklad Bohuslav Balb\u00edn byl katol\u00edk a z\u00e1rove\u0148 obh\u00e1jce \u010desk\u00e9ho jazyka a zachr\u00e1nce \u010desk\u00fdch knih. D\u016fsledkem zjednodu\u0161en\u00e9ho \u010dernob\u00edl\u00e9ho pohledu na d\u011bjiny n\u00e1roda pak bylo vlivem dal\u0161\u00edch omyl\u016f a n\u00e1hod i str\u017een\u00ed sloupu.            Co dnes pot\u0159ebujeme pos\u00edlit a na co z historie nav\u00e1zat, je \u00e9tos kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad. Tento \u201ehusitsk\u00fd kr\u00e1l\u201c hrd\u011b h\u00e1jil pozici zem\u011b v\u016f\u010di vatik\u00e1nsk\u00e9mu mocensk\u00e9mu centru a z\u00e1rove\u0148 se sna\u017eil o poklidn\u00e9 sou\u017eit\u00ed v\u011bt\u0161inov\u00e9ho utrakvistick\u00e9ho obyvatelstva s katolickou men\u0161inou. Jako politik, i v osobn\u00edm \u017eivot\u011b, dokonce ob\u011b jeho man\u017eelky poch\u00e1zely z katolick\u00fdch rod\u016f.Podobnou osobnost\u00ed na \u010desk\u00e9 tr\u016fn\u011b, na rozd\u00edl od Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad zna\u010dn\u011b nedocen\u011bnou, byl Habsburk Rudolf II. Ten je navzdory sv\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 sm\u00ed\u0159livosti a neoby\u010dejn\u00e9mu rozkv\u011btu Prahy i \u010cech b\u011bhem sv\u00e9 vl\u00e1dy hodnocen \u010deskou histori\u00ed jako podiv\u00ednsk\u00e1 a t\u00e9m\u011b\u0159 z\u00e1porn\u00e1 postava. Nem\u00e1 v Praze, ze kter\u00e9 ud\u011blal v 16. stolet\u00ed sv\u011btovou metropoli, dokonce ani sochu. To je ale jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b i dnes je t\u0159eba p\u0159iznat katol\u00edk\u016fm jejich pozitivn\u00ed \u00fa\u010dast na \u010desk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch a na \u017eivot\u011b n\u00e1roda, jako…<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":8021,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[134,1],"tags":[],"class_list":["post-8018","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-ctenarska-sekce","category-medunka"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8018","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8018"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8018\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8024,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8018\/revisions\/8024"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/8021"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8018"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8018"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8018"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}