{"id":7873,"date":"2024-05-01T06:00:00","date_gmt":"2024-05-01T06:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/?p=7873"},"modified":"2024-04-30T13:22:55","modified_gmt":"2024-04-30T13:22:55","slug":"prvni-maj-jarni-nebo-letni-svatek-ohnu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/2024\/05\/01\/prvni-maj-jarni-nebo-letni-svatek-ohnu\/","title":{"rendered":"Prvn\u00ed m\u00e1j: Jarn\u00ed nebo letn\u00ed sv\u00e1tek oh\u0148\u016f?<\/strong>"},"content":{"rendered":"\n

Kdysi se v\u0161echny sv\u00e1tky a ob\u0159ady na\u0161ich p\u0159edk\u016f, dokonce i ty zimn\u00ed, odehr\u00e1valy pod \u0161ir\u00fdm nebem. Lid\u00e9 byli s\u00a0p\u0159\u00edrodou v\u00a0kontaktu neporovnateln\u011b v\u00edc, ne\u017e jsme v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b my. \u00a0To se t\u00fdkalo i \u00a0sv\u00e1tku \u201eLetn\u00ed p\u00edse\u0148\u201c, kdy vegeta\u010dn\u00ed cyklus vstupoval do f\u00e1ze \u201epu\u010den\u00ed\u201c a zahalov\u00e1n\u00ed se strom\u016f do sv\u011b\u017e\u00ed, nov\u00e9 zelen\u011b. Ano, \u0159e\u010d je o d\u00e1vn\u00e9m sv\u00e1tku prvn\u00edho m\u00e1je!\u00a0\u00a0\u00a0<\/strong> \u00a0\u00a0<\/p>\n\n\n\n

Ohe\u0148 blahod\u00e1rn\u00fd i ni\u010div\u00fd<\/strong>
U n\u011bkter\u00fdch etnik byly posledn\u00ed dubnov\u00fd a prvn\u00ed kv\u011btnov\u00fd den zasv\u011bceny jaru, u jin\u00fdch zase za\u010d\u00e1tku l\u00e9ta, co\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o jak\u00e9si jarn\u011b \u2013 letn\u00ed ob\u0159adnosti. Tak\u0159ka u v\u0161ech evropsk\u00fdch kultur se v\u0161ak slavily p\u0159edev\u0161\u00edm jako sv\u00e1tek oh\u0148\u016f, kter\u00fd ov\u0161em nem\u011bl nic spole\u010dn\u00e9ho se zvykem upalov\u00e1n\u00edm \u010darod\u011bjnic, kter\u00fd se u n\u00e1s rozmohl vlivem k\u0159es\u0165ansk\u00fdch dogmat a inkvizice. Tzv. \u010dist\u00fdmi m\u00e1jov\u00fdmi ohni, rozd\u011blan\u00fdmi t\u0159en\u00edm n\u011bkolika kousk\u016f posv\u00e1tn\u00e9ho d\u0159eva, se zah\u00e1n\u011bli nep\u0159ej\u00edcn\u00ed a nep\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed duchov\u00e9. V dob\u011b d\u00e1vn\u00fdch p\u0159edk\u016f by v\u0161ak nikoho nenapadlo upalovat ani \u017eivou, ani symbolickou \u201e\u010darod\u011bjku dobrod\u011bjku\u201c (\u0161amanku, ko\u0159en\u00e1\u0159ku, druidku nebo kn\u011b\u017eku\u2026), kter\u00e1 pro sv\u00e9 spole\u010denstv\u00ed znamenala p\u0159\u00ednos a nikoli smy\u0161lenou hrozbu.<\/p>\n\n\n\n

Keltsk\u00e1 oslava m\u00e1je, \u201eZ\u00e1\u0159iv\u00e9ho \u010dasu\u201c   <\/strong>
Slovansk\u00fd v\u00fdro\u010dn\u00ed kalend\u00e1\u0159, slad\u011bn\u00fd s agr\u00e1rn\u00edm zp\u016fsobem \u017eivota mnoha slovansk\u00fdch kmen\u016f, nebyl sice toto\u017en\u00fd s keltsk\u00fdm Kolem roku, \u010di dokonce se syst\u00e9mem slaven\u00ed jist\u00fdch mezn\u00edk\u016f v pr\u016fb\u011bhu roku u antick\u00fdch, st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch, baltick\u00fdch a germ\u00e1nsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, ale n\u011bkter\u00e9 sezonn\u00ed ritu\u00e1ly byly velmi podobn\u00e9.
Kolo roku se u Kelt\u016f skl\u00e1d\u00e1 z osmi sv\u00e1tk\u016f, kter\u00e9 maj\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b keltsk\u00fd nebo germ\u00e1nsk\u00fd p\u016fvod s po\u010d\u00e1tky ve starov\u011bk\u00fdch p\u0159edk\u0159es\u0165ansk\u00fdch oslav\u00e1ch t\u011bchto dvou kmen\u016f. K osmi sv\u00e1tk\u016fm pat\u0159\u00ed dva letn\u00ed slunovraty, dv\u011b rovnodennosti a \u010dty\u0159i \u201ek\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 oslavy“, kter\u00e9 se v kalend\u00e1\u0159i nal\u00e9zaj\u00ed mezi slunovraty a rovnodennostmi. Jsou to Imbolc (2. \u00fanora), Beltaine (1. kv\u011btna), Lughnasadh (1. srpna) a  Samhain (31. \u0159\u00edjna). Rovnodennosti a slunovraty jsou zalo\u017eeny v\u00edce na germ\u00e1nsk\u00e9 tradici, zat\u00edmco \u010dty\u0159i \u201emezisv\u00e1tky\u201c vych\u00e1zej\u00ed sp\u00ed\u0161e z gaelsk\u00fdch oh\u0148ov\u00fdch festival\u016f Kelt\u016f. Nicm\u00e9n\u011b jsou dnes ob\u0159ady, kter\u00e9 zn\u00e1me z Kola roku, \u010dasto r\u016fznorodou kombinac\u00ed zvyk\u016f a praktik.     
Je d\u016fle\u017eit\u00e9 si uv\u011bdomit, \u017ee o starod\u00e1vn\u00fdch praktik\u00e1ch a zvl\u00e1\u0161\u0165 o n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch tradic\u00edch Kelt\u016f, v\u00edme ve skute\u010dnosti m\u00e1lo. Keltov\u00e9 po sob\u011b prakticky nezanechali t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 informace, proto v\u011bt\u0161ina z toho, co zn\u00e1me, poch\u00e1z\u00ed ze zm\u00ednek jin\u00fdch kultur, nez\u0159\u00eddka nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch Kelt\u016fm.
Pokud se pod\u00edv\u00e1me na Kolo roku, najdeme v n\u011bm dva ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 sv\u00e1tky, kter\u00e9 rozd\u011bluje od sebe 6 m\u011bs\u00edc\u016f, Samhain a Beltaine. Ten prvn\u00ed listopadov\u00fd m\u00e1 p\u016fvod v gal\u0161tin\u011b a znamen\u00e1 v p\u0159ekladu \u201ekonec l\u00e9ta\u201c. N\u00e1zev druh\u00e9ho zna\u010d\u00ed \u201em\u011bs\u00edc kv\u011bt\u016f\u201c, \u201eza\u010d\u00e1tek l\u00e9ta\u201c, neboli jasnou polovinu roku. Keltov\u00e9 toti\u017e d\u011blili rok pouze na dv\u011b ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed, zimu a l\u00e9to, tmav\u00fd Gaimos a sv\u011btl\u00fd Samos.
Beltaine p\u0159edstavoval prvn\u00ed den l\u00e9ta, co\u017e je jeden z mnoha prvk\u016f, kter\u00e9 odli\u0161uj\u00ed keltsk\u00fd kalend\u00e1\u0159 od na\u0161eho sou\u010dasn\u00e9ho gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e. U n\u00e1s za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00e9to 21. \u010dervna o letn\u00edm slunovratu.
Beltain, \u201eBr\u00e1na do l\u00e9ta\u201c, byl krom\u011b Samhainu, zasv\u011bcen\u00e9ho zejm\u00e9na mrtv\u00fdm p\u0159edk\u016fm, nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a tak\u00e9 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed sv\u00e1tek. Ob\u0159ady prov\u00e1d\u011bn\u00e9 v jeho pr\u016fb\u011bhu zahrnovaly sk\u00e1k\u00e1n\u00ed p\u0159es plameny vysok\u00fdch oh\u0148\u016f, \u010dasto ve dvojic\u00edch. Velice podobn\u00fd ritu\u00e1l se prov\u00e1d\u011bl rovn\u011b\u017e u p\u0159\u00edle\u017eitosti dal\u0161\u00edch sezonn\u00edch oslav. Prvn\u00ed m\u00e1j m\u011bl v\u0161ak jak\u00e9si \u201emilostn\u00e9 privilegium\u201c, nebo\u0165 ani jeden z ostatn\u00edch sv\u00e1tk\u016f v Kole roku nebyl a\u017e do tak\u00e9 m\u00edry orientov\u00e1n na l\u00e1sku, snad krom\u011b letn\u00edho slunovratu, kde ale \u0161lo o trochu jinou podobu projevov\u00e1n\u00ed n\u00e1klonnosti opa\u010dn\u00e9mu pohlav\u00ed. Beltain byl tedy prov\u00e1zen\u00fd akty l\u00e1sky, tancem, zp\u011bvem, proces\u00edmi, volbou m\u00e1jov\u00e9 Kr\u00e1lovny a Kr\u00e1le a samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 dosti rozpustilou z\u00e1bavou. Prvom\u00e1jov\u00fd ve\u010der byl \u010dasem sexu\u00e1ln\u00edho zasv\u011bcov\u00e1n\u00ed a milostn\u00fdch her.
Jeliko\u017e zimn\u00ed obdob\u00ed platilo za \u010das \u201eml\u010den\u00ed zbran\u00ed\u201c, krom\u011b oslav l\u00e1sky byl Beltaine ofici\u00e1ln\u00edm za\u010d\u00e1tkem vojensk\u00fdch ta\u017een\u00ed. Jakoby se v tento den spojila velice zn\u00e1m\u00e1 mileneck\u00e1 antick\u00e1 dvojice, Venu\u0161e a Mars, nejen keltsk\u00e1 Bohyn\u011b l\u00e1sky a luh\u016f s rohat\u00fdm Bohem les\u016f. U star\u0161\u00edch generac\u00ed Kelt\u016f byl o Beltainu uct\u00edv\u00e1n b\u016fh Beli nebo jinak Belenus, \u201eZ\u00e1\u0159iv\u00fd\u201c. Kompetence prastar\u00e9ho sol\u00e1rn\u00edho bo\u017estv\u00ed a jeho l\u00e9\u010ditelsk\u00e9 schopnosti pozd\u011bji p\u0159evzal \u0159\u00edmsko-keltsk\u00fd Apollon-Belenos. Mo\u017en\u00e1 se pro svou n\u00e1vaznost na za\u010d\u00e1tek v\u00e1le\u010dn\u00fdch v\u00fdprav spojoval Beltaine tak\u00e9 s keltsk\u00fdmi \u017eenami v\u00e1le\u010dnicemi, kter\u00e9 odpov\u00eddaly za v\u00fduku chlapc\u016f v oblasti boje i l\u00e1sky. Od konce beltainov\u00e9ho slaven\u00ed a\u017e do listopadov\u00e9ho Samhainu se pak kelt\u0161t\u00ed ozbrojenci zdr\u017eovali na \u201ebojov\u00fdch stezk\u00e1ch\u201c. V pr\u016fb\u011bhu zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f nez\u0159\u00eddka \u017eili ve sv\u00fdch domovech na \u00fa\u010det m\u00edstn\u00edho obyvatelstva.         
V p\u0159edve\u010der 1. m\u00e1je se uhas\u00ednala a \u010distila v\u0161echna ohni\u0161t\u011b.  Druh\u00fd den byly dom\u00e1c\u00ed ohn\u011b znovu rozd\u011bl\u00e1v\u00e1ny poleny z posv\u00e1tn\u00fdch beltainov\u00fdch hranic. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm v\u0161ak museli mezi vysok\u00fdmi vatrami proj\u00edt obyvatel\u00e9 keltsk\u00e9ho s\u00eddla i v\u0161echna dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata. Ritu\u00e1ln\u011b se t\u00edm o\u010di\u0161\u0165ovali od neduh\u016f a v\u0161eho negativn\u00edho, co jim p\u0159inesla zima. Dobytek se pot\u00e9 prvn\u011b vyh\u00e1n\u011bl na pastviny. \u010casto se ohniv\u00e9 hranice obch\u00e1zeli ve sm\u011bru pohybu slunce, co\u017e byla typick\u00e1 orientace keltsk\u00fdch ob\u0159ad\u016f. V tom sam\u00e9m sm\u011bru se za vesel\u00e9ho zp\u011bvu, hudby a kruhov\u00e9ho tance opl\u00e9tala barevn\u00fdmi pentlemi m\u00e1jka.  
D\u00edvky a \u017eeny vily kv\u011btinov\u00e9 v\u011bnce, obl\u00e9kaly se do \u010derven\u00fdch nebo b\u00edl\u00fdch \u0161at\u016f, ob\u011btovaly v\u00edl\u00e1m a jejich Kr\u00e1lovn\u011b, praktikovaly milostnou magii a tak\u00e9 ritu\u00e1ly plodnosti a hojnosti. Typick\u00fdmi kv\u011bty a bylinkami Beltainu byla r\u016f\u017ee, m\u00e1ta, lilie a hloh. Ten d\u00edky siln\u00e9 feromonov\u00e9 v\u016fni sv\u00fdch kv\u011bt\u016f p\u0159edstavoval sv\u011bt v\u00edl a sk\u0159\u00edtk\u016f, ale tak\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed nev\u00e1zanost a v\u00e1\u0161e\u0148 m\u00e1jov\u00fdch oslav. Keltov\u00e9 ho nav\u00edc spojovali s jak\u00fdmikoli ob\u0159ady konan\u00fdmi pod \u0161ir\u00fdm nebem.   

Slovan\u00e9, prvn\u00ed sv\u00e1tek l\u00e9ta a oh\u0148\u016f<\/strong>
U n\u011bkter\u00fdch Slovan\u016f byla obdobn\u011b jako u Kelt\u016f prahem mezi chladnou a slune\u010dn\u00ed dobou roku nikoli jarn\u00ed rovnodennost, n\u00fdbr\u017e a\u017e noc z 30. dubna na 1. kv\u011btna. Tehdy bohov\u00e9 a bohyn\u011b zimy nadobro odevzd\u00e1vali sv\u00e9 \u017eezlo letn\u00edm bo\u017estv\u016fm. Vlastn\u011b, abych byla p\u0159esn\u00e1, kdysi sv\u00e1tek ohn\u011b a l\u00e1sky nebyl stanoven na ten sam\u00fd den ka\u017ed\u00fd rok. K jeho uct\u011bn\u00ed doch\u00e1zelo v\u017edy v tzv. k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 \u010dtvrti, p\u0159esn\u011b nap\u016fl mezi jarn\u00ed rovnodennost\u00ed a letn\u00edm slunovratem. Proto byl, a u novopohan\u016f st\u00e1le je, tento festival jak oslavou rozkvetl\u00e9ho jara, tak i v\u00edt\u00e1n\u00edm tepl\u00e9ho l\u00e9ta. N\u011bkter\u00e9 slovansk\u00e9 kmeny naz\u00fdvaly dobu kolem Beltainu p\u0159edlet\u00ed a nepova\u017eovaly ho ani za \u010d\u00e1st jara ani l\u00e9ta.  
Stejn\u011b jako o letn\u00edm slunovratu, c\u00edrkv\u00ed prom\u011bn\u011bn\u00e9m na sv\u00e1tek svat\u00e9ho Jana, se o kouzeln\u00e9 m\u00e1jov\u00e9 noci m\u011bly otev\u00edrat br\u00e1ny mezi na\u0161\u00edm sv\u011btem a podsv\u011bt\u00edm, skryt\u00e9 poklady sv\u011bt\u00e9lkovaly zvl\u00e1\u0161tn\u00edm sv\u011btlem, podle n\u011bho\u017e je bylo mo\u017en\u00e9 naj\u00edt i v nejhlub\u0161\u00edm hvozdu. Dobytek se poprv\u00e9 vyh\u00e1n\u011bl na pastvu, co\u017e byla d\u016fle\u017eit\u00e1 sou\u010d\u00e1st ob\u0159adn\u00edch ritu\u00e1l\u016f i cel\u00e9ho \u017eivota pohansk\u00e9ho, a pozd\u011bji tak\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho slovansk\u00e9ho spole\u010denstva. 
Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 tak\u0159ka o ka\u017ed\u00e9m sv\u00e1tku v Kole roku d\u016fkladn\u011b ukl\u00edzeli sv\u00e1 obydl\u00ed i hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy. P\u0159\u00edpadn\u00fd odpad a ne\u010distoty ob\u0159adn\u011b p\u00e1lili ve velk\u00fdch ohn\u00edch \u010darovn\u00e9 m\u00e1jov\u00e9 noci. Ty sam\u00e9 vatry chr\u00e1nily lidsk\u00e1 s\u00eddla p\u0159ed zl\u00fdmi s\u00edlami. Po doho\u0159en\u00ed vysok\u00fdch hranic mlad\u00ed mu\u017ei po\u010dali uprost\u0159ed vsi stav\u011bt m\u00e1jku, co\u017e byl kmen nejvy\u0161\u0161\u00edho stromu p\u0159inesen\u00fd z nejbli\u017e\u0161\u00edho lesa. V podob\u011b m\u00e1jky pak zabezpe\u010doval lidsk\u00fdm s\u00eddl\u016fm ochranu, po\u017eehn\u00e1n\u00ed, plodivou s\u00edlu Zelen\u00e9ho mu\u017ee, \u010dili vl\u00e1dce vegetace.
V zapomn\u011bn\u00ed upadl zvyk zdobit \u010dern\u00fdmi stuhami strom p\u0159ed domem neobl\u00edben\u00e9 osoby, jemu\u017e se \u0159\u00edkalo Strom hanby.
Je nutno \u0159\u00edct, \u017ee na rozd\u00edl od doby k\u0159es\u0165ansk\u00e9 i sou\u010dasn\u00e9, se kdysi u star\u00fdch Slovan\u016f \u00facta mrtv\u00fdm projevovala n\u011bkolikr\u00e1t do roka. To platilo t\u00e9\u017e pro kv\u011btnov\u00fd sv\u00e1tek ohn\u011b, tak\u017ee o\u010dista a obnova prost\u0159ednictv\u00edm ohn\u011b byla spojena rovn\u011b\u017e s projevem vd\u011b\u010dnosti p\u0159edk\u016fm.       
S kv\u011btnov\u00fdm sv\u00e1tkem l\u00e1sky byly spojeny r\u016fzn\u00e9 bohyn\u011b, bu\u010f podle \u201ejejich kompetenc\u00ed\u201c anebo podle toho kter\u00e9ho slovansk\u00e9ho kmene. Jednou z m\u00e1jov\u00fdch slovansk\u00fdch bohy\u0148 byla Lela, slune\u010dn\u00ed, letn\u00ed, prastar\u00e1 bohyn\u011b z\u00e1padn\u00edch a ji\u017en\u00edch Slovan\u016f. Uct\u00edv\u00e1na byla jako Velk\u00e1 Lesn\u00ed Matka. V mnoh\u00e9m vykazuje stejn\u00e9 rysy divok\u00e9 \u017eensk\u00e9 senzuality, nespoutanosti, svobody a neochoty se pod\u0159izovat mu\u017e\u016fm jako \u0159eck\u00e1 Artemis anebo vla\u0161sk\u00e1 Muma Paduri, Velk\u00e1 Matka, Bohyn\u011b les\u016f a ochr\u00e1nkyn\u011b \u017een. Lela, bohyn\u011b hvozd\u016f, pe\u010dovala o v\u0161echny lesn\u00ed bytosti a o lidi, kte\u0159\u00ed v h\u00e1j\u00edch hledali \u00fato\u010di\u0161t\u011b. \u017deny ji \u010dasto vz\u00fdvaly jako svou ochr\u00e1nkyni. N\u011bkter\u00e9 zdroje j\u00ed pova\u017euj\u00ed za Ladinu dceru.
Dal\u0161\u00ed slovansk\u00e9 kmeny v\u0161ak ctily bohyni Moko\u0161u nebo \u017divu, kter\u00e1 se 1. m\u00e1je probouzela ze zimn\u00edho sp\u00e1nku. Jeliko\u017e to byl den jej\u00edho odpo\u010dinku po dlouh\u00e9m obdob\u00ed temnoty a chladu, bylo zapov\u011bzeno ru\u0161it ji jako\u017eto bohyni Zem\u011b, orbou nebo jinou poln\u00ed prac\u00ed. Pro zem\u011bd\u011blce tedy nastal o prvn\u00edm m\u00e1jov\u00e9m dnu \u010das z\u00e1bav, dov\u00e1d\u011bn\u00ed, vzty\u010dov\u00e1n\u00ed smrkov\u00fdch m\u00e1jek a jejich zdoben\u00ed, tan\u010den\u00ed, stav\u011bn\u00ed men\u0161\u00edch b\u0159\u00edzov\u00fdch m\u00e1jek p\u0159ed domy vyvolen\u00fdch, zp\u00edv\u00e1n\u00ed, \u0161k\u00e1dlen\u00ed a magick\u00fdch praktik jak ochrany, tak l\u00e1sky.   
Lada, sol\u00e1rn\u00ed, nikoli lun\u00e1rn\u00ed bohyn\u011b se slune\u010dn\u00fdm medailonem na skvostn\u00e9 hrudi, je slovanskou bohyn\u00ed l\u00e1sky a kr\u00e1sy a Kr\u00e1lovnou kv\u011bt\u016f. Slovan\u00e9 ji vn\u00edmali jako personifikaci rozkv\u00e9taj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edrody, bujnosti a plodnosti. P\u0159ezd\u00edvali ji Velk\u00e1 Matka nebo Pramatka, navzdory tomu v\u0161ak byla zpodobov\u00e1na jako mlad\u00e1 \u017eena. Se svou b\u00edlou plet\u00ed, modr\u00fdma o\u010dima, zlat\u00fdmi vlasy a v\u00fdrazn\u011b rud\u00fdmi rty byla asi nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ze slovansk\u00fdch bohy\u0148. V poh\u00e1dk\u00e1ch se dodnes potk\u00e1me s odezvou Lady, nap\u0159\u00edklad v jej\u00edch \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch rozkv\u00e9talo kv\u00edt\u00ed a ve vzduchu kolem n\u00ed se vzn\u00e1\u0161ela omamn\u00e1 v\u016fn\u011b.
Na slovansk\u00fdch \u00fazem\u00edch prohl\u00e1sila c\u00edrkev magickou m\u00e1jovou noc za sv\u00e1tek apo\u0161tol\u016f Filipa a Jakuba men\u0161\u00edho. I kdy\u017e v roce 1955 do\u0161lo k p\u0159esunu jejich sv\u00e1tku na 3. kv\u011btna, je\u0161t\u011b st\u00e1le se prvom\u00e1jov\u00e9 noci \u0159\u00edk\u00e1 filipojakubsk\u00e1. P\u016fvodn\u00edm datem jejich uct\u00edv\u00e1n\u00ed byl toti\u017e skute\u010dn\u011b 1. M\u00e1j, co\u017e souviselo  nejen s p\u0159enesen\u00edm jejich ostatk\u016f, n\u00fdbr\u017e tak\u00e9 s posv\u011bcen\u00edm \u0159\u00edmsk\u00e9 basiliky Dvan\u00e1cti apo\u0161tol\u016f 1. m\u00e1je 570. Sv. Filip pot\u00edral \u201emodloslu\u017eebnictv\u00ed\u201c a modly pohansk\u00fdch p\u0159edk\u016f nahrazoval k\u0159\u00ed\u017eem. Vyhnal do pou\u0161t\u011b ohniv\u00e9ho draka, co\u017e nen\u00ed daleko od jin\u00fdch \u201eoh\u0148ov\u00fdch\u201c zvyk\u016f vztahuj\u00edc\u00edch se k noci p\u0159ed prvn\u00edm m\u00e1jov\u00fdm dnem.
Na propojen\u00ed 1. m\u00e1je a filipojakubsk\u00e9 noci ukazuje d\u00e1vn\u00fd zvyk v\u011b\u0161et na dve\u0159e zelen\u00fd v\u011bnec nebo v\u011bt\u00e9vky. Pohybliv\u00fd sv\u00e1tek, kter\u00fd se \u0159\u00eddil \u00fapl\u0148kem, m\u011bl podle autor\u016f Nov\u00e9ho z\u00e1kona vzniknout kv\u016fli z\u00e1chran\u011b Filipa a Jakuba p\u0159ed uv\u011bzn\u011bn\u00edm. Nep\u0159\u00e1tel\u00e9 \u0161\u00ed\u0159en\u00ed Kristova u\u010den\u00ed se ob apo\u0161toly rozhodli potaj\u00ed chytit a pot\u00e9 ukamenovat. Na vchod domu, kde se budouc\u00ed svat\u00e1 dvojice zdr\u017eovala, um\u00edstili jako znamen\u00ed zelen\u00e9 chvoj\u00ed. And\u011bl\u00e9 P\u00e1n\u011b v\u0161ak zastr\u010dili stejn\u00e9 v\u011bt\u00e9vky do ka\u017ed\u00fdch vrat ve m\u011bst\u011b a svat\u00ed \u0161i\u0159itel\u00e9 Kristova slova tak z\u00edskali \u010das na \u00fat\u011bk.    <\/p>\n\n\n\n

Germ\u00e1nsk\u00fd sv\u00e1tek m\u00e1je<\/strong>
V roce 1484 vyhl\u00e1sila k\u0159es\u0165ansk\u00e1 c\u00edrkev germ\u00e1nsk\u00e9 kv\u011btnov\u00e9 ob\u0159ady l\u00e1sky za odsouzen\u00edhodn\u00e9 \u010darod\u011bjnictv\u00ed. N\u011bmeck\u00e9 slovo Hexe, \u010darod\u011bjka, poch\u00e1z\u00ed z p\u016fvodn\u00edho ozna\u010den\u00ed germ\u00e1nsk\u00fdch kn\u011b\u017eek pe\u010duj\u00edc\u00edch o posv\u00e1tn\u00e9 h\u00e1je, kter\u00e9 sta\u0159\u00ed Germ\u00e1ni naz\u00fdvali Hagazussa. V p\u0159ekladu to znamen\u00e1 \u201es\u00eddl\u00edc\u00ed v h\u00e1ji\u201c, \u201esed\u00edc\u00ed na haluzi\u201c. Stejn\u00fd prvek se objevuje na ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9m Balk\u00e1n\u011b, kde se uct\u00edvala Muma Paduri, v\u00edly a star\u00e9 v\u011bdmy, \u010dili moudr\u00e9 sta\u0159eny vyu\u010dovaly sv\u00e9 n\u00e1sledovnice sed\u00edce na siln\u00e9 v\u011btvi posv\u00e1tn\u00e9ho stromu.     V n\u011bkter\u00fdch germ\u00e1nsk\u00fdch oblastech zah\u00e1n\u011bli zimu a zl\u00e9 mocnosti hlu\u010dn\u00fdm a divok\u00fdm obj\u00ed\u017ed\u011bn\u00edm lidsk\u00fdch s\u00eddel, p\u0159i\u010dem\u017e vyh\u00e1n\u011bli kozla anebo dokonce vlka. Tento ob\u0159ad m\u011bl sou\u010dasn\u011b funkci probouzet s\u00edly dobra. Velice podobn\u00fd zvyk dodr\u017eovali \u017did\u00e9, av\u0161ak na podzim, kdy ritu\u00e1ln\u00edm zahn\u00e1n\u00edm kozla do pou\u0161t\u011b zbavuj\u00ed \u201eviny v\u0161echny syny Izraele\u201c.
V dne\u0161n\u00ed centr\u00e1ln\u00ed oblasti N\u011bmecka nevyh\u00e1n\u011bli, n\u00fdbr\u017e naopak lovili posv\u00e1tn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata boha Tora, veverky, s t\u00edm sam\u00fdm c\u00edlem, s jak\u00fdm jin\u00e9 germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny odh\u00e1n\u011bly kozla, posv\u00e1tn\u00e9ho zv\u00ed\u0159ec\u00edho pr\u016fvodce boha Tora. Kdy\u017e si k\u0159es\u0165ansk\u00e1 c\u00edrkev um\u00ednila d\u00e9monizovat star\u00e9 pohansk\u00e9 zvyklosti a bo\u017estva, jednou ze zvolen\u00fdch bytost\u00ed byl lesn\u00ed a lu\u010dn\u00ed b\u016fh plodnosti a p\u0159\u00edrody, ochr\u00e1nce st\u00e1d p\u0159ed vlky, Pan, neboli Faun, zobrazovan\u00fd s jedn\u00edm kopytem, rohy a kozl\u00edm ocasem. A\u010dkoli mu byl zasv\u011bcen 15. \u00fanor, ob\u0159ady konan\u00e9 na jeho po\u010dest p\u0159ipom\u00ednaly sp\u00ed\u0161 na\u0161e Velikonoce. V pr\u016fb\u011bhu oslav kn\u011b\u017e\u00ed mrskali \u00fa\u010dastn\u00edky, co\u017e jim m\u011blo p\u0159in\u00e9st \u0161t\u011bst\u00ed a pohodu.  
P\u0159edobrazem na\u0161\u00ed poml\u00e1zky byl v germ\u00e1nsk\u00fdch oblastech m\u00e1jov\u00fd zvyk pono\u0159it t\u0159ikr\u00e1t pod vodu dv\u011b d\u00edvky, kter\u00e9 sundaly masku tzv. lesn\u00edmu vodn\u00edmu pt\u00e1ku, jen\u017e se do vody no\u0159il spole\u010dn\u011b s nimi. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 to k\u0159es\u0165ansk\u00fd k\u0159est, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b v\u0161ak prost\u0159ednictv\u00edm tohoto ob\u0159adu doch\u00e1zelo k o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed bytosti.
Jinde zase sk\u0159\u00edtek od\u011bn\u00fd do sv\u011b\u017e\u00edho m\u00e1jov\u00e9ho listov\u00ed obch\u00e1zel domy a statky. Od\u0159\u00edk\u00e1val u toho \u2013 koledy. Krom\u011b toho, \u017ee jej dom\u00e1c\u00ed polili vodou, jej tak\u00e9 obda\u0159ili. Jak je vid\u011bt, dne\u0161n\u00ed c\u00edrkevn\u00ed sv\u00e1tky toho pobraly od t\u011bch pohansk\u00fdch v\u00edc ne\u017e dost.    
V dal\u0161\u00edch germ\u00e1nsk\u00fdch regionech hledali svobodn\u00ed ml\u00e1denci za pr\u00e1sk\u00e1n\u00ed bi\u010d\u016f a bubnov\u00e1n\u00ed mlad\u00e9 man\u017eely skryt\u00e9 v lese. Pokud byli \u017een\u00e1\u010di nalezeni, museli sn\u00edst poupata jako symbol \u017eivotn\u00ed s\u00edly, kter\u00e1 do nich p\u0159e\u0161la z kv\u011bt\u016f, aby pak mohli rozmno\u017eit sv\u00e9 potomstvo.
O Walpur\u017ein\u011b noci, jak se v N\u011bmecku z dodnes z ne zcela objasn\u011bn\u00e9ho d\u016fvodu \u0159\u00edk\u00e1 noci z 30. dubna na 1. m\u00e1je, se \u010distily a zdobily stud\u00e1nky a prameny, jejich\u017e voda byla do sv. Ji\u0159\u00ed pova\u017eov\u00e1na za jedovatou. Sv. Walpurga, \u201emocn\u00fd hrad\u201c, \u201emocn\u00e1 ochranitelka\u201c, se narodila na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Anglie. Svato\u0159e\u010dena nebyla pozd\u011bji pouze ona, n\u00fdbr\u017e hned n\u011bkolik \u010dlen\u016f jej\u00ed \u0161lechtick\u00e9 rodiny. V Germ\u00e1nii p\u016fsobila v kl\u00e1\u0161te\u0159e, stala se postupn\u011b ochr\u00e1nkyn\u00ed p\u0159ed Normany, Vikingy, ps\u00edm kousnut\u00edm, vzteklinou, morovou n\u00e1kazou, o\u010dn\u00edmi nemocemi a ka\u0161lem.  Ochra\u0148ovala takt\u00e9\u017e p\u0159ed \u010darod\u011bji, sk\u0159\u00edtky, magi\u00ed a kouzly. To byla patrn\u011b p\u0159\u00ed\u010dina, pro\u010d se stala patronkou noci l\u00e1sky, a\u010dkoli s n\u00ed jinak nem\u011bla v\u016fbec nic spole\u010dn\u00e9ho
30. dubna najdete v c\u00edrkevn\u00edm kalend\u00e1\u0159i rovn\u011b\u017e dobroditelku sv. Hildegardu (nikoli tu z Bingenu), druhou man\u017eelku Karla Velik\u00e9ho, kter\u00fd neuzn\u00e1val v\u00edru v \u010darod\u011bjnictv\u00ed a v \u010darod\u011bjnice.
Ve stejn\u00fd den najdete v kalend\u00e1\u0159i sv. Huldu, patronku proti suchu a sou\u010dasn\u011b povodn\u00edm. Mnoho se o n\u00ed nev\u00ed, av\u0161ak z jej\u00edho jm\u00e9na je v\u00edc jak z\u0159ejm\u00e9, \u017ee m\u011bla nahradit velice star\u00e9 \u017eensk\u00e9 bo\u017estv\u00ed, Pan\u00ed Holdu (Holle, Huld, Hulda), z\u00e1\u0159ivou nebeskou bohyni. Zn\u00e1me ji z poh\u00e1dek brat\u0159\u00ed Grimm\u016f jako tu, kter\u00e1 nat\u0159\u00e1s\u00e1n\u00edm p\u00e9\u0159ov\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f ses\u00edl\u00e1 na zem sn\u00edh. Nen\u00ed ale jednozna\u010dnou bohyn\u00ed podzimu, nebo zimy. Byla podobn\u011b jako v\u00edcero bohyn\u00ed uct\u00edvan\u00fdch o Beltainu v\u016fdkyn\u00ed divok\u00e9ho honu, kter\u00fd je \u00fazce spojov\u00e1n s m\u00e1jov\u00fdmi oslavami. Vedla no\u010dn\u00ed \u017eensk\u00e1 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed a byla t\u00e9\u017e vl\u00e1dkyn\u00ed v\u00edl, porodu, l\u00e1sky, zem\u011b, ledu i ohn\u011b, patronkou zem\u011bd\u011blstv\u00ed a \u017eensk\u00fdch prac\u00ed. Pan\u00ed Hold\u011b byl zasv\u011bcen bez, kter\u00fd rozkv\u00e9t\u00e1 vo\u0148av\u00fdmi kv\u011bty pr\u00e1v\u011b v kv\u011btnu a \u010dervnu. N\u011bkdy byla ztoto\u017e\u0148ov\u00e1na s antickou Venu\u0161\u00ed, bohyn\u00ed l\u00e1sky, kter\u00e1 je jednou z nejtypi\u010dt\u011bj\u0161\u00edch bohyn\u00ed prvn\u00edho m\u00e1je, a\u010dkoli \u0159\u00edmsk\u00e9 oslavy na jej\u00ed po\u010dest prob\u00edhaly nikoli 1. m\u00e1je, n\u00fdbr\u017e 1. dubna. Z\u00e1rove\u0148 m\u011bla pan\u00ed Holda spole\u010dn\u00e9 \u010drty s \u0159\u00edmskou bohyn\u00ed Bona Dea, co\u017e znamen\u00e1 \u201eDobr\u00e1 bohyn\u011b\u201c. Ob\u0159ady k jej\u00edmu uct\u011bn\u00ed, k oslav\u011b plodnosti, \u017een a panenstv\u00ed se prov\u00e1d\u011bli, jak jinak, 1. m\u00e1je. 
O oslav\u00e1ch m\u00e1je bychom je\u0161t\u011b mohli mluvit, resp. ps\u00e1t je\u0161t\u011b dlouho, nebo\u0165 ritu\u00e1l\u016f, ob\u0159ad\u016f a zvyk\u016f s nimi spojen\u00fdch je skute\u010dn\u011b velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed. V\u011b\u0159\u00edm v\u0161ak, \u017ee i tento n\u00e1hled bude pro v\u00e1s inspirac\u00ed a obohacen\u00edm va\u0161ich poznatk\u016f o snad nejhez\u010d\u00edm dnu roku.

Judita Katona Peschlov\u00e1, lektorka \u017eensk\u00fdch kruh\u016f<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kdysi se v\u0161echny sv\u00e1tky a ob\u0159ady na\u0161ich p\u0159edk\u016f, dokonce i ty zimn\u00ed, odehr\u00e1valy pod \u0161ir\u00fdm nebem. Lid\u00e9 byli s\u00a0p\u0159\u00edrodou v\u00a0kontaktu neporovnateln\u011b v\u00edc, ne\u017e jsme v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b my. \u00a0To se t\u00fdkalo i \u00a0sv\u00e1tku \u201eLetn\u00ed p\u00edse\u0148\u201c, kdy vegeta\u010dn\u00ed cyklus vstupoval do f\u00e1ze \u201epu\u010den\u00ed\u201c a zahalov\u00e1n\u00ed se strom\u016f do sv\u011b\u017e\u00ed, nov\u00e9 zelen\u011b. Ano, \u0159e\u010d je o d\u00e1vn\u00e9m sv\u00e1tku prvn\u00edho m\u00e1je!\u00a0\u00a0\u00a0 \u00a0\u00a0 Ohe\u0148 blahod\u00e1rn\u00fd i ni\u010div\u00fdU n\u011bkter\u00fdch etnik byly posledn\u00ed dubnov\u00fd a prvn\u00ed kv\u011btnov\u00fd den zasv\u011bceny jaru, u jin\u00fdch zase za\u010d\u00e1tku l\u00e9ta, co\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o jak\u00e9si jarn\u011b \u2013 letn\u00ed ob\u0159adnosti. Tak\u0159ka u v\u0161ech evropsk\u00fdch kultur se v\u0161ak slavily p\u0159edev\u0161\u00edm jako sv\u00e1tek oh\u0148\u016f, kter\u00fd ov\u0161em nem\u011bl nic spole\u010dn\u00e9ho se zvykem upalov\u00e1n\u00edm \u010darod\u011bjnic, kter\u00fd se u n\u00e1s rozmohl vlivem k\u0159es\u0165ansk\u00fdch dogmat a inkvizice. Tzv. \u010dist\u00fdmi m\u00e1jov\u00fdmi ohni, rozd\u011blan\u00fdmi t\u0159en\u00edm n\u011bkolika kousk\u016f posv\u00e1tn\u00e9ho d\u0159eva, se zah\u00e1n\u011bli nep\u0159ej\u00edcn\u00ed a nep\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed duchov\u00e9. V dob\u011b d\u00e1vn\u00fdch p\u0159edk\u016f by v\u0161ak nikoho nenapadlo upalovat ani \u017eivou, ani symbolickou \u201e\u010darod\u011bjku dobrod\u011bjku\u201c (\u0161amanku, ko\u0159en\u00e1\u0159ku, druidku nebo kn\u011b\u017eku\u2026), kter\u00e1 pro sv\u00e9 spole\u010denstv\u00ed znamenala p\u0159\u00ednos a nikoli smy\u0161lenou hrozbu. Keltsk\u00e1 oslava m\u00e1je, \u201eZ\u00e1\u0159iv\u00e9ho \u010dasu\u201c   Slovansk\u00fd v\u00fdro\u010dn\u00ed kalend\u00e1\u0159, slad\u011bn\u00fd s agr\u00e1rn\u00edm zp\u016fsobem \u017eivota mnoha slovansk\u00fdch kmen\u016f, nebyl sice toto\u017en\u00fd s keltsk\u00fdm Kolem roku, \u010di dokonce se syst\u00e9mem slaven\u00ed jist\u00fdch mezn\u00edk\u016f v pr\u016fb\u011bhu roku u antick\u00fdch, st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch, baltick\u00fdch a germ\u00e1nsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, ale n\u011bkter\u00e9 sezonn\u00ed ritu\u00e1ly byly velmi podobn\u00e9.Kolo roku se u Kelt\u016f skl\u00e1d\u00e1 z osmi sv\u00e1tk\u016f, kter\u00e9 maj\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b keltsk\u00fd nebo germ\u00e1nsk\u00fd p\u016fvod s po\u010d\u00e1tky ve starov\u011bk\u00fdch p\u0159edk\u0159es\u0165ansk\u00fdch oslav\u00e1ch t\u011bchto dvou kmen\u016f. K osmi sv\u00e1tk\u016fm pat\u0159\u00ed dva letn\u00ed slunovraty, dv\u011b rovnodennosti a \u010dty\u0159i \u201ek\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 oslavy“, kter\u00e9 se v kalend\u00e1\u0159i nal\u00e9zaj\u00ed mezi slunovraty a rovnodennostmi. Jsou to Imbolc (2. \u00fanora), Beltaine (1. kv\u011btna), Lughnasadh (1. srpna) a  Samhain (31. \u0159\u00edjna). Rovnodennosti a slunovraty jsou zalo\u017eeny v\u00edce na germ\u00e1nsk\u00e9 tradici, zat\u00edmco \u010dty\u0159i \u201emezisv\u00e1tky\u201c vych\u00e1zej\u00ed sp\u00ed\u0161e z gaelsk\u00fdch oh\u0148ov\u00fdch festival\u016f Kelt\u016f. Nicm\u00e9n\u011b jsou dnes ob\u0159ady, kter\u00e9 zn\u00e1me z Kola roku, \u010dasto r\u016fznorodou kombinac\u00ed zvyk\u016f a praktik.     Je d\u016fle\u017eit\u00e9 si uv\u011bdomit, \u017ee o starod\u00e1vn\u00fdch praktik\u00e1ch a zvl\u00e1\u0161\u0165 o n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch tradic\u00edch Kelt\u016f, v\u00edme ve skute\u010dnosti m\u00e1lo. Keltov\u00e9 po sob\u011b prakticky nezanechali t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 informace, proto v\u011bt\u0161ina z toho, co zn\u00e1me, poch\u00e1z\u00ed ze zm\u00ednek jin\u00fdch kultur, nez\u0159\u00eddka nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch Kelt\u016fm.Pokud se pod\u00edv\u00e1me na Kolo roku, najdeme v n\u011bm dva ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 sv\u00e1tky, kter\u00e9 rozd\u011bluje od sebe 6 m\u011bs\u00edc\u016f, Samhain a Beltaine. Ten prvn\u00ed listopadov\u00fd m\u00e1 p\u016fvod v gal\u0161tin\u011b a znamen\u00e1 v p\u0159ekladu \u201ekonec l\u00e9ta\u201c. N\u00e1zev druh\u00e9ho zna\u010d\u00ed \u201em\u011bs\u00edc kv\u011bt\u016f\u201c, \u201eza\u010d\u00e1tek l\u00e9ta\u201c, neboli jasnou polovinu roku. Keltov\u00e9 toti\u017e d\u011blili rok pouze na dv\u011b ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed, zimu a l\u00e9to, tmav\u00fd Gaimos a sv\u011btl\u00fd Samos.Beltaine p\u0159edstavoval prvn\u00ed den l\u00e9ta, co\u017e je jeden z mnoha prvk\u016f, kter\u00e9 odli\u0161uj\u00ed keltsk\u00fd kalend\u00e1\u0159 od na\u0161eho sou\u010dasn\u00e9ho gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e. U n\u00e1s za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00e9to 21. \u010dervna o letn\u00edm slunovratu.Beltain, \u201eBr\u00e1na do l\u00e9ta\u201c, byl krom\u011b Samhainu, zasv\u011bcen\u00e9ho zejm\u00e9na mrtv\u00fdm p\u0159edk\u016fm, nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a tak\u00e9 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed sv\u00e1tek. Ob\u0159ady prov\u00e1d\u011bn\u00e9 v jeho pr\u016fb\u011bhu zahrnovaly sk\u00e1k\u00e1n\u00ed p\u0159es plameny vysok\u00fdch oh\u0148\u016f, \u010dasto ve dvojic\u00edch. Velice podobn\u00fd ritu\u00e1l se prov\u00e1d\u011bl rovn\u011b\u017e u p\u0159\u00edle\u017eitosti dal\u0161\u00edch sezonn\u00edch oslav. Prvn\u00ed m\u00e1j m\u011bl v\u0161ak jak\u00e9si \u201emilostn\u00e9 privilegium\u201c, nebo\u0165 ani jeden z ostatn\u00edch sv\u00e1tk\u016f v Kole roku nebyl a\u017e do tak\u00e9 m\u00edry orientov\u00e1n na l\u00e1sku, snad krom\u011b letn\u00edho slunovratu, kde ale \u0161lo o trochu jinou podobu projevov\u00e1n\u00ed n\u00e1klonnosti opa\u010dn\u00e9mu pohlav\u00ed. Beltain byl tedy prov\u00e1zen\u00fd akty l\u00e1sky, tancem, zp\u011bvem, proces\u00edmi, volbou m\u00e1jov\u00e9 Kr\u00e1lovny a Kr\u00e1le a samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 dosti rozpustilou z\u00e1bavou. Prvom\u00e1jov\u00fd ve\u010der byl \u010dasem sexu\u00e1ln\u00edho zasv\u011bcov\u00e1n\u00ed a milostn\u00fdch her.Jeliko\u017e zimn\u00ed obdob\u00ed platilo za \u010das \u201eml\u010den\u00ed zbran\u00ed\u201c, krom\u011b oslav l\u00e1sky byl Beltaine ofici\u00e1ln\u00edm za\u010d\u00e1tkem vojensk\u00fdch ta\u017een\u00ed. Jakoby se v tento den spojila velice zn\u00e1m\u00e1 mileneck\u00e1 antick\u00e1 dvojice, Venu\u0161e a Mars, nejen keltsk\u00e1 Bohyn\u011b l\u00e1sky a luh\u016f s rohat\u00fdm Bohem les\u016f. U star\u0161\u00edch generac\u00ed Kelt\u016f byl o Beltainu uct\u00edv\u00e1n b\u016fh Beli nebo jinak Belenus, \u201eZ\u00e1\u0159iv\u00fd\u201c. Kompetence prastar\u00e9ho sol\u00e1rn\u00edho bo\u017estv\u00ed a jeho l\u00e9\u010ditelsk\u00e9 schopnosti pozd\u011bji p\u0159evzal \u0159\u00edmsko-keltsk\u00fd Apollon-Belenos. Mo\u017en\u00e1 se pro svou n\u00e1vaznost na za\u010d\u00e1tek v\u00e1le\u010dn\u00fdch v\u00fdprav spojoval Beltaine tak\u00e9 s keltsk\u00fdmi \u017eenami v\u00e1le\u010dnicemi, kter\u00e9 odpov\u00eddaly za v\u00fduku chlapc\u016f v oblasti boje i l\u00e1sky. Od konce beltainov\u00e9ho slaven\u00ed a\u017e do listopadov\u00e9ho Samhainu se pak kelt\u0161t\u00ed ozbrojenci zdr\u017eovali na \u201ebojov\u00fdch stezk\u00e1ch\u201c. V pr\u016fb\u011bhu zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f nez\u0159\u00eddka \u017eili ve sv\u00fdch domovech na \u00fa\u010det m\u00edstn\u00edho obyvatelstva.         V p\u0159edve\u010der 1. m\u00e1je se uhas\u00ednala a \u010distila v\u0161echna ohni\u0161t\u011b.  Druh\u00fd den byly dom\u00e1c\u00ed ohn\u011b znovu rozd\u011bl\u00e1v\u00e1ny poleny z posv\u00e1tn\u00fdch beltainov\u00fdch hranic. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm v\u0161ak museli mezi vysok\u00fdmi vatrami proj\u00edt obyvatel\u00e9 keltsk\u00e9ho s\u00eddla i v\u0161echna dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata. Ritu\u00e1ln\u011b se t\u00edm o\u010di\u0161\u0165ovali od neduh\u016f a v\u0161eho negativn\u00edho, co jim p\u0159inesla zima. Dobytek se pot\u00e9 prvn\u011b vyh\u00e1n\u011bl na pastviny. \u010casto se ohniv\u00e9 hranice obch\u00e1zeli ve sm\u011bru pohybu slunce, co\u017e byla typick\u00e1 orientace keltsk\u00fdch ob\u0159ad\u016f. V tom sam\u00e9m sm\u011bru se za vesel\u00e9ho zp\u011bvu, hudby a kruhov\u00e9ho tance opl\u00e9tala barevn\u00fdmi pentlemi m\u00e1jka.  D\u00edvky a \u017eeny vily kv\u011btinov\u00e9 v\u011bnce, obl\u00e9kaly se do \u010derven\u00fdch nebo b\u00edl\u00fdch \u0161at\u016f, ob\u011btovaly v\u00edl\u00e1m a jejich Kr\u00e1lovn\u011b, praktikovaly milostnou magii a tak\u00e9 ritu\u00e1ly plodnosti a hojnosti. Typick\u00fdmi kv\u011bty a bylinkami Beltainu byla r\u016f\u017ee, m\u00e1ta, lilie a hloh. Ten d\u00edky siln\u00e9 feromonov\u00e9 v\u016fni sv\u00fdch kv\u011bt\u016f p\u0159edstavoval sv\u011bt v\u00edl a sk\u0159\u00edtk\u016f, ale tak\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed nev\u00e1zanost a v\u00e1\u0161e\u0148 m\u00e1jov\u00fdch oslav. Keltov\u00e9 ho nav\u00edc spojovali s jak\u00fdmikoli ob\u0159ady konan\u00fdmi pod \u0161ir\u00fdm nebem.    Slovan\u00e9, prvn\u00ed sv\u00e1tek l\u00e9ta a oh\u0148\u016fU n\u011bkter\u00fdch Slovan\u016f byla obdobn\u011b jako u Kelt\u016f prahem mezi chladnou a slune\u010dn\u00ed dobou roku nikoli jarn\u00ed rovnodennost, n\u00fdbr\u017e a\u017e noc z 30. dubna na 1. kv\u011btna. Tehdy bohov\u00e9 a bohyn\u011b zimy nadobro odevzd\u00e1vali sv\u00e9 \u017eezlo letn\u00edm bo\u017estv\u016fm. Vlastn\u011b, abych byla p\u0159esn\u00e1, kdysi sv\u00e1tek ohn\u011b a l\u00e1sky nebyl stanoven na ten sam\u00fd den ka\u017ed\u00fd rok. K jeho uct\u011bn\u00ed doch\u00e1zelo v\u017edy v tzv. k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 \u010dtvrti, p\u0159esn\u011b nap\u016fl mezi jarn\u00ed rovnodennost\u00ed a letn\u00edm slunovratem. Proto byl, a u novopohan\u016f st\u00e1le je, tento festival jak oslavou rozkvetl\u00e9ho jara, tak i v\u00edt\u00e1n\u00edm tepl\u00e9ho l\u00e9ta. N\u011bkter\u00e9 slovansk\u00e9 kmeny naz\u00fdvaly dobu kolem Beltainu p\u0159edlet\u00ed a nepova\u017eovaly ho ani za \u010d\u00e1st jara ani l\u00e9ta.  Stejn\u011b jako o letn\u00edm slunovratu, c\u00edrkv\u00ed prom\u011bn\u011bn\u00e9m na sv\u00e1tek svat\u00e9ho Jana, se o kouzeln\u00e9 m\u00e1jov\u00e9 noci m\u011bly otev\u00edrat br\u00e1ny mezi na\u0161\u00edm sv\u011btem a podsv\u011bt\u00edm, skryt\u00e9 poklady sv\u011bt\u00e9lkovaly zvl\u00e1\u0161tn\u00edm sv\u011btlem, podle n\u011bho\u017e je bylo mo\u017en\u00e9 naj\u00edt i v nejhlub\u0161\u00edm hvozdu. Dobytek se poprv\u00e9 vyh\u00e1n\u011bl na pastvu, co\u017e byla d\u016fle\u017eit\u00e1 sou\u010d\u00e1st ob\u0159adn\u00edch ritu\u00e1l\u016f i cel\u00e9ho \u017eivota pohansk\u00e9ho, a pozd\u011bji tak\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho slovansk\u00e9ho spole\u010denstva. Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 tak\u0159ka o ka\u017ed\u00e9m sv\u00e1tku v Kole roku d\u016fkladn\u011b ukl\u00edzeli sv\u00e1 obydl\u00ed i hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy. P\u0159\u00edpadn\u00fd odpad a ne\u010distoty ob\u0159adn\u011b p\u00e1lili ve velk\u00fdch ohn\u00edch \u010darovn\u00e9 m\u00e1jov\u00e9 noci. Ty sam\u00e9 vatry chr\u00e1nily lidsk\u00e1 s\u00eddla p\u0159ed zl\u00fdmi s\u00edlami. Po doho\u0159en\u00ed vysok\u00fdch hranic mlad\u00ed mu\u017ei po\u010dali uprost\u0159ed vsi stav\u011bt m\u00e1jku, co\u017e byl kmen nejvy\u0161\u0161\u00edho stromu p\u0159inesen\u00fd z nejbli\u017e\u0161\u00edho lesa. V podob\u011b m\u00e1jky pak zabezpe\u010doval lidsk\u00fdm s\u00eddl\u016fm ochranu, po\u017eehn\u00e1n\u00ed, plodivou s\u00edlu Zelen\u00e9ho mu\u017ee, \u010dili vl\u00e1dce vegetace.V zapomn\u011bn\u00ed upadl zvyk zdobit \u010dern\u00fdmi stuhami strom p\u0159ed domem neobl\u00edben\u00e9 osoby, jemu\u017e se \u0159\u00edkalo Strom hanby.Je nutno \u0159\u00edct, \u017ee na rozd\u00edl od doby k\u0159es\u0165ansk\u00e9 i sou\u010dasn\u00e9, se kdysi u star\u00fdch Slovan\u016f \u00facta mrtv\u00fdm projevovala n\u011bkolikr\u00e1t do roka. To platilo t\u00e9\u017e pro kv\u011btnov\u00fd sv\u00e1tek ohn\u011b, tak\u017ee o\u010dista a obnova prost\u0159ednictv\u00edm ohn\u011b byla spojena rovn\u011b\u017e s projevem vd\u011b\u010dnosti p\u0159edk\u016fm.       S kv\u011btnov\u00fdm sv\u00e1tkem l\u00e1sky byly spojeny r\u016fzn\u00e9 bohyn\u011b, bu\u010f podle \u201ejejich kompetenc\u00ed\u201c anebo podle toho kter\u00e9ho slovansk\u00e9ho kmene. Jednou z m\u00e1jov\u00fdch slovansk\u00fdch bohy\u0148 byla Lela, slune\u010dn\u00ed, letn\u00ed, prastar\u00e1 bohyn\u011b z\u00e1padn\u00edch a ji\u017en\u00edch Slovan\u016f. Uct\u00edv\u00e1na byla jako Velk\u00e1 Lesn\u00ed Matka. V mnoh\u00e9m vykazuje stejn\u00e9 rysy divok\u00e9 \u017eensk\u00e9 senzuality, nespoutanosti, svobody a neochoty se pod\u0159izovat mu\u017e\u016fm jako \u0159eck\u00e1 Artemis anebo vla\u0161sk\u00e1 Muma Paduri, Velk\u00e1 Matka, Bohyn\u011b les\u016f a ochr\u00e1nkyn\u011b \u017een. Lela, bohyn\u011b hvozd\u016f, pe\u010dovala o v\u0161echny lesn\u00ed bytosti a o lidi, kte\u0159\u00ed v h\u00e1j\u00edch hledali \u00fato\u010di\u0161t\u011b. \u017deny ji \u010dasto vz\u00fdvaly jako svou ochr\u00e1nkyni. N\u011bkter\u00e9 zdroje j\u00ed pova\u017euj\u00ed za Ladinu dceru.Dal\u0161\u00ed slovansk\u00e9 kmeny v\u0161ak ctily bohyni Moko\u0161u nebo \u017divu, kter\u00e1 se 1. m\u00e1je probouzela ze zimn\u00edho sp\u00e1nku. Jeliko\u017e to byl den jej\u00edho odpo\u010dinku po dlouh\u00e9m obdob\u00ed temnoty a chladu, bylo zapov\u011bzeno ru\u0161it ji jako\u017eto bohyni Zem\u011b, orbou nebo jinou poln\u00ed prac\u00ed. Pro zem\u011bd\u011blce tedy nastal o prvn\u00edm m\u00e1jov\u00e9m dnu \u010das z\u00e1bav, dov\u00e1d\u011bn\u00ed, vzty\u010dov\u00e1n\u00ed smrkov\u00fdch m\u00e1jek a jejich zdoben\u00ed, tan\u010den\u00ed, stav\u011bn\u00ed men\u0161\u00edch b\u0159\u00edzov\u00fdch m\u00e1jek p\u0159ed domy vyvolen\u00fdch, zp\u00edv\u00e1n\u00ed, \u0161k\u00e1dlen\u00ed a magick\u00fdch praktik jak ochrany, tak l\u00e1sky.   Lada, sol\u00e1rn\u00ed, nikoli lun\u00e1rn\u00ed bohyn\u011b se slune\u010dn\u00fdm medailonem na skvostn\u00e9 hrudi, je slovanskou bohyn\u00ed l\u00e1sky a kr\u00e1sy a Kr\u00e1lovnou kv\u011bt\u016f. Slovan\u00e9 ji vn\u00edmali jako personifikaci rozkv\u00e9taj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edrody, bujnosti a plodnosti. P\u0159ezd\u00edvali ji Velk\u00e1 Matka nebo Pramatka, navzdory tomu v\u0161ak byla zpodobov\u00e1na jako mlad\u00e1 \u017eena. Se svou b\u00edlou plet\u00ed, modr\u00fdma o\u010dima, zlat\u00fdmi vlasy a v\u00fdrazn\u011b rud\u00fdmi rty byla asi nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ze slovansk\u00fdch bohy\u0148. V poh\u00e1dk\u00e1ch se dodnes potk\u00e1me s odezvou Lady, nap\u0159\u00edklad v jej\u00edch \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch rozkv\u00e9talo kv\u00edt\u00ed a ve vzduchu kolem n\u00ed se vzn\u00e1\u0161ela omamn\u00e1 v\u016fn\u011b.Na slovansk\u00fdch \u00fazem\u00edch prohl\u00e1sila c\u00edrkev magickou m\u00e1jovou noc za sv\u00e1tek apo\u0161tol\u016f Filipa a Jakuba men\u0161\u00edho. I kdy\u017e v roce 1955 do\u0161lo k p\u0159esunu jejich sv\u00e1tku na 3. kv\u011btna, je\u0161t\u011b st\u00e1le se prvom\u00e1jov\u00e9 noci \u0159\u00edk\u00e1 filipojakubsk\u00e1. P\u016fvodn\u00edm datem jejich uct\u00edv\u00e1n\u00ed byl toti\u017e skute\u010dn\u011b 1. M\u00e1j, co\u017e souviselo  nejen s p\u0159enesen\u00edm jejich ostatk\u016f, n\u00fdbr\u017e tak\u00e9 s posv\u011bcen\u00edm \u0159\u00edmsk\u00e9 basiliky Dvan\u00e1cti apo\u0161tol\u016f 1. m\u00e1je 570. Sv. Filip pot\u00edral \u201emodloslu\u017eebnictv\u00ed\u201c a modly pohansk\u00fdch p\u0159edk\u016f nahrazoval k\u0159\u00ed\u017eem. Vyhnal do pou\u0161t\u011b ohniv\u00e9ho draka, co\u017e nen\u00ed daleko od jin\u00fdch \u201eoh\u0148ov\u00fdch\u201c zvyk\u016f vztahuj\u00edc\u00edch se k noci p\u0159ed prvn\u00edm m\u00e1jov\u00fdm dnem.Na propojen\u00ed 1. m\u00e1je a filipojakubsk\u00e9 noci ukazuje d\u00e1vn\u00fd zvyk v\u011b\u0161et na dve\u0159e zelen\u00fd v\u011bnec nebo v\u011bt\u00e9vky. Pohybliv\u00fd sv\u00e1tek, kter\u00fd se \u0159\u00eddil \u00fapl\u0148kem, m\u011bl podle autor\u016f Nov\u00e9ho z\u00e1kona vzniknout kv\u016fli z\u00e1chran\u011b Filipa a Jakuba p\u0159ed uv\u011bzn\u011bn\u00edm. Nep\u0159\u00e1tel\u00e9 \u0161\u00ed\u0159en\u00ed Kristova u\u010den\u00ed se ob apo\u0161toly rozhodli potaj\u00ed chytit a pot\u00e9 ukamenovat. Na vchod domu, kde se budouc\u00ed svat\u00e1 dvojice zdr\u017eovala, um\u00edstili jako znamen\u00ed zelen\u00e9 chvoj\u00ed. And\u011bl\u00e9 P\u00e1n\u011b v\u0161ak zastr\u010dili stejn\u00e9 v\u011bt\u00e9vky do ka\u017ed\u00fdch vrat ve m\u011bst\u011b a svat\u00ed \u0161i\u0159itel\u00e9 Kristova slova tak z\u00edskali \u010das na \u00fat\u011bk.     Germ\u00e1nsk\u00fd sv\u00e1tek m\u00e1jeV roce 1484 vyhl\u00e1sila k\u0159es\u0165ansk\u00e1 c\u00edrkev germ\u00e1nsk\u00e9 kv\u011btnov\u00e9 ob\u0159ady l\u00e1sky za odsouzen\u00edhodn\u00e9 \u010darod\u011bjnictv\u00ed. N\u011bmeck\u00e9 slovo Hexe, \u010darod\u011bjka, poch\u00e1z\u00ed z p\u016fvodn\u00edho ozna\u010den\u00ed germ\u00e1nsk\u00fdch kn\u011b\u017eek pe\u010duj\u00edc\u00edch o posv\u00e1tn\u00e9 h\u00e1je, kter\u00e9 sta\u0159\u00ed Germ\u00e1ni naz\u00fdvali Hagazussa. V p\u0159ekladu to znamen\u00e1 \u201es\u00eddl\u00edc\u00ed v h\u00e1ji\u201c, \u201esed\u00edc\u00ed na haluzi\u201c. Stejn\u00fd prvek se objevuje na ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9m Balk\u00e1n\u011b, kde se uct\u00edvala Muma Paduri, v\u00edly a star\u00e9 v\u011bdmy, \u010dili moudr\u00e9 sta\u0159eny vyu\u010dovaly sv\u00e9 n\u00e1sledovnice sed\u00edce na siln\u00e9 v\u011btvi posv\u00e1tn\u00e9ho stromu.     V n\u011bkter\u00fdch germ\u00e1nsk\u00fdch oblastech zah\u00e1n\u011bli zimu a zl\u00e9 mocnosti hlu\u010dn\u00fdm a divok\u00fdm obj\u00ed\u017ed\u011bn\u00edm lidsk\u00fdch s\u00eddel, p\u0159i\u010dem\u017e vyh\u00e1n\u011bli kozla anebo dokonce vlka. Tento ob\u0159ad m\u011bl sou\u010dasn\u011b funkci probouzet s\u00edly dobra. Velice podobn\u00fd zvyk dodr\u017eovali \u017did\u00e9, av\u0161ak na podzim, kdy ritu\u00e1ln\u00edm zahn\u00e1n\u00edm kozla do pou\u0161t\u011b zbavuj\u00ed \u201eviny v\u0161echny syny Izraele\u201c.V dne\u0161n\u00ed centr\u00e1ln\u00ed oblasti N\u011bmecka nevyh\u00e1n\u011bli, n\u00fdbr\u017e naopak lovili posv\u00e1tn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata boha Tora, veverky, s t\u00edm sam\u00fdm c\u00edlem, s jak\u00fdm jin\u00e9 germ\u00e1nsk\u00e9 kmeny odh\u00e1n\u011bly kozla, posv\u00e1tn\u00e9ho zv\u00ed\u0159ec\u00edho pr\u016fvodce boha Tora. Kdy\u017e si k\u0159es\u0165ansk\u00e1 c\u00edrkev um\u00ednila d\u00e9monizovat star\u00e9 pohansk\u00e9 zvyklosti a bo\u017estva, jednou ze zvolen\u00fdch bytost\u00ed byl lesn\u00ed a lu\u010dn\u00ed b\u016fh plodnosti a p\u0159\u00edrody, ochr\u00e1nce st\u00e1d p\u0159ed vlky, Pan, neboli Faun, zobrazovan\u00fd s jedn\u00edm kopytem, rohy a kozl\u00edm ocasem. A\u010dkoli mu byl zasv\u011bcen 15. \u00fanor, ob\u0159ady konan\u00e9 na jeho po\u010dest p\u0159ipom\u00ednaly sp\u00ed\u0161 na\u0161e Velikonoce. V pr\u016fb\u011bhu oslav kn\u011b\u017e\u00ed mrskali \u00fa\u010dastn\u00edky, co\u017e jim m\u011blo p\u0159in\u00e9st \u0161t\u011bst\u00ed a pohodu.  P\u0159edobrazem na\u0161\u00ed poml\u00e1zky byl v germ\u00e1nsk\u00fdch oblastech m\u00e1jov\u00fd zvyk pono\u0159it t\u0159ikr\u00e1t pod vodu dv\u011b d\u00edvky, kter\u00e9 sundaly masku tzv. lesn\u00edmu vodn\u00edmu pt\u00e1ku, jen\u017e se do vody no\u0159il spole\u010dn\u011b s nimi. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 to k\u0159es\u0165ansk\u00fd k\u0159est, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b v\u0161ak prost\u0159ednictv\u00edm tohoto ob\u0159adu doch\u00e1zelo k o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed bytosti.Jinde zase sk\u0159\u00edtek od\u011bn\u00fd do sv\u011b\u017e\u00edho m\u00e1jov\u00e9ho listov\u00ed obch\u00e1zel domy a statky. Od\u0159\u00edk\u00e1val u toho \u2013 koledy. Krom\u011b toho, \u017ee jej dom\u00e1c\u00ed polili vodou, jej tak\u00e9 obda\u0159ili. Jak je vid\u011bt, dne\u0161n\u00ed c\u00edrkevn\u00ed sv\u00e1tky toho pobraly od t\u011bch pohansk\u00fdch v\u00edc ne\u017e dost.    V dal\u0161\u00edch germ\u00e1nsk\u00fdch regionech hledali svobodn\u00ed ml\u00e1denci za pr\u00e1sk\u00e1n\u00ed bi\u010d\u016f a bubnov\u00e1n\u00ed mlad\u00e9 man\u017eely skryt\u00e9 v lese. Pokud byli \u017een\u00e1\u010di nalezeni, museli sn\u00edst poupata jako symbol \u017eivotn\u00ed s\u00edly, kter\u00e1 do nich p\u0159e\u0161la z kv\u011bt\u016f, aby pak mohli rozmno\u017eit sv\u00e9 potomstvo.O Walpur\u017ein\u011b noci, jak se v N\u011bmecku z dodnes z ne zcela objasn\u011bn\u00e9ho d\u016fvodu \u0159\u00edk\u00e1 noci z 30. dubna na 1. m\u00e1je, se \u010distily a zdobily stud\u00e1nky a prameny, jejich\u017e voda byla do sv. Ji\u0159\u00ed pova\u017eov\u00e1na za jedovatou. Sv. Walpurga, \u201emocn\u00fd hrad\u201c, \u201emocn\u00e1 ochranitelka\u201c, se narodila na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Anglie. Svato\u0159e\u010dena nebyla pozd\u011bji pouze ona, n\u00fdbr\u017e hned n\u011bkolik \u010dlen\u016f jej\u00ed \u0161lechtick\u00e9 rodiny. V Germ\u00e1nii p\u016fsobila v kl\u00e1\u0161te\u0159e, stala se postupn\u011b ochr\u00e1nkyn\u00ed p\u0159ed Normany, Vikingy, ps\u00edm kousnut\u00edm, vzteklinou, morovou n\u00e1kazou, o\u010dn\u00edmi nemocemi a ka\u0161lem.  Ochra\u0148ovala takt\u00e9\u017e p\u0159ed \u010darod\u011bji, sk\u0159\u00edtky, magi\u00ed a kouzly. To byla patrn\u011b p\u0159\u00ed\u010dina, pro\u010d se stala patronkou noci l\u00e1sky, a\u010dkoli s n\u00ed jinak nem\u011bla v\u016fbec nic spole\u010dn\u00e9ho30. dubna najdete v c\u00edrkevn\u00edm kalend\u00e1\u0159i rovn\u011b\u017e dobroditelku sv. Hildegardu (nikoli tu z Bingenu), druhou man\u017eelku Karla Velik\u00e9ho, kter\u00fd neuzn\u00e1val v\u00edru v \u010darod\u011bjnictv\u00ed a v \u010darod\u011bjnice.Ve stejn\u00fd den najdete v kalend\u00e1\u0159i sv. Huldu, patronku proti suchu a sou\u010dasn\u011b povodn\u00edm. Mnoho se o n\u00ed nev\u00ed, av\u0161ak z jej\u00edho jm\u00e9na je v\u00edc jak z\u0159ejm\u00e9, \u017ee m\u011bla nahradit…<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":8002,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[134,1],"tags":[],"class_list":["post-7873","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-ctenarska-sekce","category-medunka"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7873","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7873"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7873\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8003,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7873\/revisions\/8003"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/8002"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7873"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7873"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7873"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}