{"id":764,"date":"2019-03-15T06:00:09","date_gmt":"2019-03-15T06:00:09","guid":{"rendered":"http:\/\/www.mojemedunka.cz\/?p=764"},"modified":"2019-03-18T11:38:02","modified_gmt":"2019-03-18T11:38:02","slug":"z-breznove-medunky-co-byste-meli-vedet-o-rakovine-glukoza","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/2019\/03\/15\/z-breznove-medunky-co-byste-meli-vedet-o-rakovine-glukoza\/","title":{"rendered":"Z b\u0159eznov\u00e9 Medu\u0148ky: Co byste m\u011bli v\u011bd\u011bt o rakovin\u011b: gluk\u00f3za"},"content":{"rendered":"

Op\u011bt vyb\u00edr\u00e1me z aktu\u00e1ln\u00edho b\u0159eznov\u00e9ho \u010d\u00edsla Medu\u0148ky… Nab\u00edz\u00edme uk\u00e1zku z dal\u0161\u00edho d\u00edlu seri\u00e1lu MUDr. Ludmily Elekov\u00e9 o onkologick\u00fdch onemocn\u011bn\u00edch:<\/strong><\/p>\n

V\u00a0p\u0159edchoz\u00edm \u010dl\u00e1nku jsme si \u0159ekli, \u017ee na za\u010d\u00e1tku zm\u011bny zdrav\u00e9 bu\u0148ky na rakovinnou je trval\u00e9 po\u0161kozen\u00ed schopnosti mitochondri\u00ed tvo\u0159it energii aerobn\u00edm zp\u016fsobem. Po\u0161kozen\u00e9 mitochondrie vy\u0161lou stresov\u00fd sign\u00e1l do j\u00e1dra, kde dojde ke zm\u011bn\u011b exprese gen\u016f vedouc\u00ed k\u00a0nastartov\u00e1n\u00ed anaerobn\u00edho zp\u016fsobu tvorby energie (fermentace gluk\u00f3zy v\u00a0cytoplasm\u011b). Tato zm\u011bna m\u00e1 za n\u00e1sledek zm\u011bnu cel\u00e9ho metabolick\u00e9ho ter\u00e9nu bu\u0148ky, aktivaci r\u016fzn\u00fdch enzym\u016f a gen\u016f, co\u017e zp\u016fsob\u00ed zm\u011bnu chov\u00e1n\u00ed bu\u0148ky, bu\u0148ka se stane rakovinnou.<\/p>\n

Genov\u00e1 a metabolick\u00e1 teorie vzniku rakoviny<\/strong>
\nZm\u011bna energetick\u00e9ho metabolismu je na po\u010d\u00e1tku zm\u011bn, vedouc\u00edch k\u00a0malignizaci bu\u0148ky: neust\u00e1l\u00e9 d\u011blen\u00ed a r\u016fst, ignorov\u00e1n\u00ed sign\u00e1l\u016f apopt\u00f3zy, vyvol\u00e1n\u00ed tvorby nov\u00fdch c\u00e9v a metast\u00e1z, spu\u0161t\u011bn\u00ed z\u00e1n\u011btu ale i mutace gen\u016f v\u00a0j\u00e1d\u0159e bu\u0148ky. Prvn\u00ed je po\u0161kozen\u00ed mitochondri\u00ed a teprve pak mutace jadern\u00e9 DNA.
\nMutace DNA vedou ke spu\u0161t\u011bn\u00ed rakovinn\u00e9ho bujen\u00ed jen v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee postihnou mitochondrie a naru\u0161\u00ed tvorbu energie. Mutace pouze v\u00a0j\u00e1d\u0159e k\u00a0rakovin\u011b nevedou. V\u011bt\u0161ina kancerogen\u016f postihuje jako j\u00e1dro, tak mitochondrie, po\u0161kozen\u00ed mitochondri\u00ed je ale kl\u00ed\u010dov\u00e9. Bez jejich po\u0161kozen\u00ed k\u00a0rakovin\u011b nedojde. \u017de teorie mutac\u00ed gen\u016f v\u00a0j\u00e1d\u0159e jako p\u0159\u00ed\u010diny rakoviny nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e1, vypl\u00fdv\u00e1 mimo jin\u00e9 z\u00a0pokusu v\u00fdm\u011bny j\u00e1dra zdrav\u00e9 a malign\u00ed bu\u0148ky. Kdy\u017e v\u011bdci vzali j\u00e1dro n\u00e1dorov\u00e9 bu\u0148ky a vlo\u017eili ho do cytoplazmy zdrav\u00e9 bu\u0148ky se zdrav\u00fdmi mitochondriemi, v\u00fdsledkem byla norm\u00e1ln\u011b se chovaj\u00edc\u00ed bu\u0148ka. Kdy\u017e ale naopak vzali j\u00e1dro zdrav\u00e9 bu\u0148ky a vlo\u017eili ho do cytoplazmy n\u00e1dorov\u00e9 bu\u0148ky, bu\u0148ka se d\u00e1le chovala jako rakovinn\u00e1. Kdyby byla prvotn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou rakoviny mutace v\u00a0jadern\u00e9 DNA, pak by pokus musel dopadnout obr\u00e1cen\u011b.
\nDal\u0161\u00ed d\u016fkazy proti genov\u00e9 teorii paradoxn\u011b poskytl projekt TCGA (The Cancer Genome Atlas), spu\u0161t\u011bn\u00fd v\u00a0USA v\u00a0roce 2006, mapuj\u00edc\u00ed genom n\u00e1dorov\u00fdch bun\u011bk v\u00a0desetitis\u00edc\u00edch r\u016fzn\u00fdch n\u00e1dor\u016f od r\u016fzn\u00fdch pacient\u016f. V\u00fdsledky zamotaly hlavy v\u011bdc\u016fm v\u011b\u0159\u00edc\u00edm v\u00a0genovou teorii: nebyla nalezena \u017e\u00e1dn\u00e1 souvislost, \u017e\u00e1dn\u00fd vzorec, \u017e\u00e1dn\u00e1 ur\u010duj\u00edc\u00ed prim\u00e1rn\u00ed mutace gen\u016f nebo jejich kombinace, kter\u00e1 by se vyskytovala ve v\u0161ech n\u00e1dorech. Byly nalezeny velk\u00e9 variace v\u00a0mutac\u00edch mezi n\u00e1dory od r\u016fzn\u00fdch lid\u00ed, rozd\u00edly v\u00a0po\u010dtu mutac\u00ed a nav\u00edc byly objeveny n\u00e1dory s\u00a0jedinou mutac\u00ed nebo dokonce bez jedin\u00e9 mutace! V\u011bdci tak\u00e9 objevili velk\u00e9 rozd\u00edly v\u00a0mutac\u00edch mezi jednotliv\u00fdmi bu\u0148kami v\u00a0r\u00e1mci jednoho n\u00e1doru nebo mezi p\u016fvodn\u00edm n\u00e1dorem a metast\u00e1zami. Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, projekt TGCA selhal jako podpora genov\u00e9 teorie rakoviny. Metabolick\u00e1 teorie, kter\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee rakovina za\u010d\u00edn\u00e1 zm\u011bnou energetick\u00e9ho metabolismu bu\u0148ky a v\u0161e n\u00e1sledn\u00e9 z\u00a0t\u00e9to zm\u011bny vypl\u00fdv\u00e1, d\u00e1v\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed smysl.<\/p>\n

Zm\u011bna metabolismu rakovinn\u00e9 bu\u0148ky<\/strong>
\nJak se tato zm\u011bna projevuje v praxi? Rakovinn\u00e1 bu\u0148ka vychyt\u00e1v\u00e1 z\u00a0krevn\u00edho ob\u011bhu a spot\u0159ebov\u00e1v\u00e1 asi 50x v\u00edc gluk\u00f3zy ne\u017e zdrav\u00e1 bu\u0148ka, aby kompenzovala neefektivnost anaerobn\u00ed fermentace gluk\u00f3zy (zisk pouze 2 molekul ATP ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a036 molekulami p\u0159i aerobn\u00edm spalov\u00e1n\u00ed v\u00a0Krebsov\u011b cyklu). Ke zrychlen\u00ed fermentace doch\u00e1z\u00ed v\u00a0d\u016fsledku zm\u011bny exprese genu pro enzym reguluj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edsun gluk\u00f3zy do fermenta\u010dn\u00edho cyklu. Zdrav\u00e1 bu\u0148ka se uch\u00fdl\u00ed pouze p\u0159i nedostatku kysl\u00edku (nap\u0159. intenzivn\u00ed n\u00e1maha) a jakmile se p\u0159\u00edsun kysl\u00edku obnov\u00ed, fermentace se vypne. Tato regulace je u rakovinn\u00e9 bu\u0148ky vypnut\u00e1. P\u0159i fermentaci vznik\u00e1 ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed kyselina ml\u00e9\u010dn\u00e1, kterou bu\u0148ky vylu\u010duj\u00ed do okol\u00ed. Acid\u00f3za v\u00a0okol\u00ed rakoviny je d\u016fsledkem jej\u00edho metabolismu, nikoli p\u0159\u00ed\u010dinou.
\nAcid\u00f3za je za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed sign\u00e1lem nedostatku kysl\u00edku. Kdy\u017e trv\u00e1 dlouho, p\u0159il\u00e1k\u00e1 k n\u00e1doru makrof\u00e1gy (druh imunitn\u00edch bun\u011bk), kter\u00e9 za\u010dnou vylu\u010dovat r\u016fstov\u00e9 faktory stimuluj\u00edc\u00ed tvorbu nov\u00fdch c\u00e9v za \u00fa\u010delem p\u0159\u00edvodu kysl\u00edku do tk\u00e1n\u011b. Bez nov\u00fdch c\u00e9v by nov\u011b vznikaj\u00edc\u00ed n\u00e1dor nep\u0159ekonal velikost jednoho milimetru. Na novotvorbu c\u00e9v (angiogenezi) jsou zam\u011b\u0159eny n\u011bkter\u00e9 l\u00e9ky tzv. biologick\u00e9 l\u00e9\u010dby, ale ovliv\u0148uj\u00ed jen jedin\u00fd aspekt angiogeneze, nikoli p\u0159\u00ed\u010dinu tohoto procesu. Proto jejich \u00fa\u010dinnost nen\u00ed nijak slavn\u00e1 a jsou doprov\u00e1zeny z\u00e1va\u017en\u00fdmi vedlej\u0161\u00edmi \u00fa\u010dinky. Strava dok\u00e1\u017ee ovlivnit v\u0161echny faktory vedouc\u00ed k\u00a0angiogenezi, ale i ostatn\u00ed metabolick\u00e9 zvl\u00e1\u0161tnosti rakoviny, proto m\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed vliv na vznik, r\u016fst a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed rakoviny. Je to tedy acid\u00f3za z\u00a0kyseliny ml\u00e9\u010dn\u00e9 v\u00a0d\u016fsledku obrovsk\u00e9 spot\u0159eby gluk\u00f3zy rakovinn\u00fdmi bu\u0148kami, kter\u00e1 poh\u00e1n\u00ed r\u016fst n\u00e1doru. Proto je z\u00e1sadn\u00edm dietn\u00edm opat\u0159en\u00edm p\u0159i rakovin\u011b znemo\u017enit dostupnost gluk\u00f3zy pro n\u00e1dor. Na\u0161t\u011bst\u00ed zdrav\u00e9 bu\u0148ky na rozd\u00edl od rakovinn\u00fdch, kter\u00e9 dok\u00e1\u017e\u00ed spalovat jen gluk\u00f3zu, um\u00ed v\u00a0mitochondri\u00edch vyu\u017e\u00edt i jin\u00e9 palivo: mastn\u00e9 kyseliny a ketony. Lid\u00e9 to intuitivn\u011b v\u011bd\u011bli, proto je p\u016fst a p\u0159\u00edsn\u00e9 diety sou\u010d\u00e1st\u00ed l\u00e9\u010debn\u00fdch re\u017eim\u016f od d\u00e1vn\u00fdch dob. Douf\u00e1m, \u017ee n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u0159\u00e1dky v\u00e1m dodaj\u00ed motivaci ke zm\u011bn\u011b stravy i v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se v\u00e1s rakovina net\u00fdk\u00e1. Plat\u00ed to toti\u017e i pro prevenci.<\/p>\n

Kolik pot\u0159ebujeme sacharid\u016f?<\/strong>
\nGluk\u00f3za a inzul\u00edn aktivuj\u00ed v\u0161echny procesy podporuj\u00edc\u00ed rakovinu: podporuj\u00ed d\u011blen\u00ed bun\u011bk, sni\u017euj\u00ed citlivost na sign\u00e1ly apopt\u00f3zy, podporuj\u00ed tvorbu nov\u00fd c\u00e9v, z\u00e1n\u011bt, produkci r\u016fstov\u00fdch faktor\u016f, potla\u010duj\u00ed imunitu. U diabetik\u016f se rakovina vyskytuje dvakr\u00e1t \u010dast\u011bji ne\u017e u zdrav\u00fdch lid\u00ed. Evolu\u010dn\u011b nast\u00e1vala zv\u00fd\u0161en\u00e1 hladina inzul\u00ednu jen n\u011bkdy a znamenala \u0161anci k\u00a0tvorb\u011b nov\u00fdch bun\u011bk. Na\u0161e geny reguluj\u00edc\u00ed r\u016fst a obnovu bun\u011bk neo\u010dek\u00e1vaj\u00ed stovky gram\u016f sacharid\u016f denn\u011b, jak je dnes doporu\u010dov\u00e1no \u201eodborn\u00edky\u201c na v\u00fd\u017eivu. Hojnost sacharid\u016f byla omezena pouze na kr\u00e1tkou \u010d\u00e1st roku a byla st\u0159\u00edd\u00e1na obdob\u00edmi nedostatku nebo p\u0159\u00edmo hladu…
\nLidsk\u00fd mozek spot\u0159ebuje 20 % energie, kterou spot\u0159ebuje cel\u00e9 t\u011blo, a to den za dnem, vte\u0159inu za vte\u0159inou, bez odst\u00e1vky. Mozek m\u016f\u017ee spalovat pouze gluk\u00f3zu, nedok\u00e1\u017ee spalovat mastn\u00e9 kyseliny. Kdy\u017e ale na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 za\u017e\u00edvali dlouh\u00e1 obdob\u00ed, kdy \u017e\u00e1dn\u00e1 gluk\u00f3za ve strav\u011b nebyla, jak krmili sv\u016fj nenasytn\u00fd mozek? Produkovali ketony. Stav ket\u00f3zy je z\u00e1lo\u017en\u00edm zp\u016fsobem tvorby energie, aby bylo dost energie pro mozek. Ket\u00f3za nast\u00e1v\u00e1 p\u0159i hladov\u011bn\u00ed nebo velmi n\u00edzk\u00e9m p\u0159\u00edjmu sacharid\u016f v\u00a0potrav\u011b, tj. ketogenn\u00ed diet\u011b. Vy\u010derpaj\u00ed se z\u00e1soby jatern\u00edho glykogenu, poklesne hladina gluk\u00f3zy a inzul\u00ednu, co\u017e je sign\u00e1l \u201enen\u00ed co j\u00edst\u201c. Tukov\u00e1 tk\u00e1\u0148 za\u010dne vylu\u010dovat do ob\u011bhu mastn\u00e9 kyseliny (hubneme), kter\u00e9 se v\u00a0j\u00e1trech rozlo\u017e\u00ed a vzniknou ketony a sou\u010dasn\u011b trochu gluk\u00f3zy. Ve\u0161kerou gluk\u00f3zu, kterou pot\u0159ebujeme, si dok\u00e1\u017eeme vytvo\u0159it z\u00a0vnit\u0159n\u00edch zdroj\u016f, nemus\u00edme ji j\u00edst. Nikdy jsme nemuseli.
\nNev\u00edm, jestli se n\u011bkdo z\u00a0odborn\u00edk\u016f tvrd\u00edc\u00edch, \u017ee nutn\u011b mus\u00edme m\u00edt denn\u011b sacharidy jako energii pro mozek, zamyslel nad jejich dostupnost\u00ed v\u00a0divo\u010din\u011b: 100g sacharid\u016f znamen\u00e1 bu\u010f 200 g obilnin v\u00a0such\u00e9m stavu, 300 g lu\u0161t\u011bnin v\u00a0such\u00e9m stavu, 500 g \u0161krobov\u00fdch hl\u00edz nebo v\u00edce ne\u017e kilogram zeleniny nebo ovoce. V\u0161echno jsou to relativn\u011b nov\u00e9 a sezonn\u00ed potraviny, kter\u00e9 vy\u017eaduj\u00ed (a\u017e na zeleninu a ovoce) tepelnou \u00fapravu. Spalov\u00e1n\u00ed gluk\u00f3zy jako hlavn\u00edho paliva prost\u011b nen\u00ed \u201etov\u00e1rn\u00edm nastaven\u00edm\u201c lidsk\u00e9ho t\u011bla…<\/p>\n

(Cel\u00fd \u010dl\u00e1nek si p\u0159e\u010dtete v b\u0159eznov\u00e9 Medu\u0148ce.)<\/em><\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Op\u011bt vyb\u00edr\u00e1me z aktu\u00e1ln\u00edho b\u0159eznov\u00e9ho \u010d\u00edsla Medu\u0148ky… Nab\u00edz\u00edme uk\u00e1zku z dal\u0161\u00edho d\u00edlu seri\u00e1lu MUDr. Ludmily Elekov\u00e9 o onkologick\u00fdch onemocn\u011bn\u00edch: V\u00a0p\u0159edchoz\u00edm \u010dl\u00e1nku jsme si \u0159ekli, \u017ee na za\u010d\u00e1tku zm\u011bny zdrav\u00e9 bu\u0148ky na rakovinnou je trval\u00e9 po\u0161kozen\u00ed schopnosti mitochondri\u00ed tvo\u0159it energii aerobn\u00edm zp\u016fsobem. Po\u0161kozen\u00e9 mitochondrie vy\u0161lou stresov\u00fd sign\u00e1l do j\u00e1dra, kde dojde ke zm\u011bn\u011b exprese gen\u016f vedouc\u00ed k\u00a0nastartov\u00e1n\u00ed anaerobn\u00edho zp\u016fsobu tvorby energie (fermentace gluk\u00f3zy v\u00a0cytoplasm\u011b). Tato zm\u011bna m\u00e1 za n\u00e1sledek zm\u011bnu cel\u00e9ho metabolick\u00e9ho ter\u00e9nu bu\u0148ky, aktivaci r\u016fzn\u00fdch enzym\u016f a gen\u016f, co\u017e zp\u016fsob\u00ed zm\u011bnu chov\u00e1n\u00ed bu\u0148ky, bu\u0148ka se stane rakovinnou. Genov\u00e1 a metabolick\u00e1 teorie vzniku rakoviny Zm\u011bna energetick\u00e9ho metabolismu je na po\u010d\u00e1tku zm\u011bn, vedouc\u00edch k\u00a0malignizaci bu\u0148ky: neust\u00e1l\u00e9 d\u011blen\u00ed a r\u016fst, ignorov\u00e1n\u00ed sign\u00e1l\u016f apopt\u00f3zy, vyvol\u00e1n\u00ed tvorby nov\u00fdch c\u00e9v a metast\u00e1z, spu\u0161t\u011bn\u00ed z\u00e1n\u011btu ale i mutace gen\u016f v\u00a0j\u00e1d\u0159e bu\u0148ky. Prvn\u00ed je po\u0161kozen\u00ed mitochondri\u00ed a teprve pak mutace jadern\u00e9 DNA. Mutace DNA vedou ke spu\u0161t\u011bn\u00ed rakovinn\u00e9ho bujen\u00ed jen v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee postihnou mitochondrie a naru\u0161\u00ed tvorbu energie. Mutace pouze v\u00a0j\u00e1d\u0159e k\u00a0rakovin\u011b nevedou. V\u011bt\u0161ina kancerogen\u016f postihuje jako j\u00e1dro, tak mitochondrie, po\u0161kozen\u00ed mitochondri\u00ed je ale kl\u00ed\u010dov\u00e9. Bez jejich po\u0161kozen\u00ed k\u00a0rakovin\u011b nedojde. \u017de teorie mutac\u00ed gen\u016f v\u00a0j\u00e1d\u0159e jako p\u0159\u00ed\u010diny rakoviny nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e1, vypl\u00fdv\u00e1 mimo jin\u00e9 z\u00a0pokusu v\u00fdm\u011bny j\u00e1dra zdrav\u00e9 a malign\u00ed bu\u0148ky. Kdy\u017e v\u011bdci vzali j\u00e1dro n\u00e1dorov\u00e9 bu\u0148ky a vlo\u017eili ho do cytoplazmy zdrav\u00e9 bu\u0148ky se zdrav\u00fdmi mitochondriemi, v\u00fdsledkem byla norm\u00e1ln\u011b se chovaj\u00edc\u00ed bu\u0148ka. Kdy\u017e ale naopak vzali j\u00e1dro zdrav\u00e9 bu\u0148ky a vlo\u017eili ho do cytoplazmy n\u00e1dorov\u00e9 bu\u0148ky, bu\u0148ka se d\u00e1le chovala jako rakovinn\u00e1. Kdyby byla prvotn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou rakoviny mutace v\u00a0jadern\u00e9 DNA, pak by pokus musel dopadnout obr\u00e1cen\u011b. Dal\u0161\u00ed d\u016fkazy proti genov\u00e9 teorii paradoxn\u011b poskytl projekt TCGA (The Cancer Genome Atlas), spu\u0161t\u011bn\u00fd v\u00a0USA v\u00a0roce 2006, mapuj\u00edc\u00ed genom n\u00e1dorov\u00fdch bun\u011bk v\u00a0desetitis\u00edc\u00edch r\u016fzn\u00fdch n\u00e1dor\u016f od r\u016fzn\u00fdch pacient\u016f. V\u00fdsledky zamotaly hlavy v\u011bdc\u016fm v\u011b\u0159\u00edc\u00edm v\u00a0genovou teorii: nebyla nalezena \u017e\u00e1dn\u00e1 souvislost, \u017e\u00e1dn\u00fd vzorec, \u017e\u00e1dn\u00e1 ur\u010duj\u00edc\u00ed prim\u00e1rn\u00ed mutace gen\u016f nebo jejich kombinace, kter\u00e1 by se vyskytovala ve v\u0161ech n\u00e1dorech. Byly nalezeny velk\u00e9 variace v\u00a0mutac\u00edch mezi n\u00e1dory od r\u016fzn\u00fdch lid\u00ed, rozd\u00edly v\u00a0po\u010dtu mutac\u00ed a nav\u00edc byly objeveny n\u00e1dory s\u00a0jedinou mutac\u00ed nebo dokonce bez jedin\u00e9 mutace! V\u011bdci tak\u00e9 objevili velk\u00e9 rozd\u00edly v\u00a0mutac\u00edch mezi jednotliv\u00fdmi bu\u0148kami v\u00a0r\u00e1mci jednoho n\u00e1doru nebo mezi p\u016fvodn\u00edm n\u00e1dorem a metast\u00e1zami. Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, projekt TGCA selhal jako podpora genov\u00e9 teorie rakoviny. Metabolick\u00e1 teorie, kter\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee rakovina za\u010d\u00edn\u00e1 zm\u011bnou energetick\u00e9ho metabolismu bu\u0148ky a v\u0161e n\u00e1sledn\u00e9 z\u00a0t\u00e9to zm\u011bny vypl\u00fdv\u00e1, d\u00e1v\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed smysl. Zm\u011bna metabolismu rakovinn\u00e9 bu\u0148ky Jak se tato zm\u011bna projevuje v praxi? Rakovinn\u00e1 bu\u0148ka vychyt\u00e1v\u00e1 z\u00a0krevn\u00edho ob\u011bhu a spot\u0159ebov\u00e1v\u00e1 asi 50x v\u00edc gluk\u00f3zy ne\u017e zdrav\u00e1 bu\u0148ka, aby kompenzovala neefektivnost anaerobn\u00ed fermentace gluk\u00f3zy (zisk pouze 2 molekul ATP ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a036 molekulami p\u0159i aerobn\u00edm spalov\u00e1n\u00ed v\u00a0Krebsov\u011b cyklu). Ke zrychlen\u00ed fermentace doch\u00e1z\u00ed v\u00a0d\u016fsledku zm\u011bny exprese genu pro enzym reguluj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edsun gluk\u00f3zy do fermenta\u010dn\u00edho cyklu. Zdrav\u00e1 bu\u0148ka se uch\u00fdl\u00ed pouze p\u0159i nedostatku kysl\u00edku (nap\u0159. intenzivn\u00ed n\u00e1maha) a jakmile se p\u0159\u00edsun kysl\u00edku obnov\u00ed, fermentace se vypne. Tato regulace je u rakovinn\u00e9 bu\u0148ky vypnut\u00e1. P\u0159i fermentaci vznik\u00e1 ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed kyselina ml\u00e9\u010dn\u00e1, kterou bu\u0148ky vylu\u010duj\u00ed do okol\u00ed. Acid\u00f3za v\u00a0okol\u00ed rakoviny je d\u016fsledkem jej\u00edho metabolismu, nikoli p\u0159\u00ed\u010dinou. Acid\u00f3za je za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed sign\u00e1lem nedostatku kysl\u00edku. Kdy\u017e trv\u00e1 dlouho, p\u0159il\u00e1k\u00e1 k n\u00e1doru makrof\u00e1gy (druh imunitn\u00edch bun\u011bk), kter\u00e9 za\u010dnou vylu\u010dovat r\u016fstov\u00e9 faktory stimuluj\u00edc\u00ed tvorbu nov\u00fdch c\u00e9v za \u00fa\u010delem p\u0159\u00edvodu kysl\u00edku do tk\u00e1n\u011b. Bez nov\u00fdch c\u00e9v by nov\u011b vznikaj\u00edc\u00ed n\u00e1dor nep\u0159ekonal velikost jednoho milimetru. Na novotvorbu c\u00e9v (angiogenezi) jsou zam\u011b\u0159eny n\u011bkter\u00e9 l\u00e9ky tzv. biologick\u00e9 l\u00e9\u010dby, ale ovliv\u0148uj\u00ed jen jedin\u00fd aspekt angiogeneze, nikoli p\u0159\u00ed\u010dinu tohoto procesu. Proto jejich \u00fa\u010dinnost nen\u00ed nijak slavn\u00e1 a jsou doprov\u00e1zeny z\u00e1va\u017en\u00fdmi vedlej\u0161\u00edmi \u00fa\u010dinky. Strava dok\u00e1\u017ee ovlivnit v\u0161echny faktory vedouc\u00ed k\u00a0angiogenezi, ale i ostatn\u00ed metabolick\u00e9 zvl\u00e1\u0161tnosti rakoviny, proto m\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed vliv na vznik, r\u016fst a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed rakoviny. Je to tedy acid\u00f3za z\u00a0kyseliny ml\u00e9\u010dn\u00e9 v\u00a0d\u016fsledku obrovsk\u00e9 spot\u0159eby gluk\u00f3zy rakovinn\u00fdmi bu\u0148kami, kter\u00e1 poh\u00e1n\u00ed r\u016fst n\u00e1doru. Proto je z\u00e1sadn\u00edm dietn\u00edm opat\u0159en\u00edm p\u0159i rakovin\u011b znemo\u017enit dostupnost gluk\u00f3zy pro n\u00e1dor. Na\u0161t\u011bst\u00ed zdrav\u00e9 bu\u0148ky na rozd\u00edl od rakovinn\u00fdch, kter\u00e9 dok\u00e1\u017e\u00ed spalovat jen gluk\u00f3zu, um\u00ed v\u00a0mitochondri\u00edch vyu\u017e\u00edt i jin\u00e9 palivo: mastn\u00e9 kyseliny a ketony. Lid\u00e9 to intuitivn\u011b v\u011bd\u011bli, proto je p\u016fst a p\u0159\u00edsn\u00e9 diety sou\u010d\u00e1st\u00ed l\u00e9\u010debn\u00fdch re\u017eim\u016f od d\u00e1vn\u00fdch dob. Douf\u00e1m, \u017ee n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u0159\u00e1dky v\u00e1m dodaj\u00ed motivaci ke zm\u011bn\u011b stravy i v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se v\u00e1s rakovina net\u00fdk\u00e1. Plat\u00ed to toti\u017e i pro prevenci. Kolik pot\u0159ebujeme sacharid\u016f? Gluk\u00f3za a inzul\u00edn aktivuj\u00ed v\u0161echny procesy podporuj\u00edc\u00ed rakovinu: podporuj\u00ed d\u011blen\u00ed bun\u011bk, sni\u017euj\u00ed citlivost na sign\u00e1ly apopt\u00f3zy, podporuj\u00ed tvorbu nov\u00fd c\u00e9v, z\u00e1n\u011bt, produkci r\u016fstov\u00fdch faktor\u016f, potla\u010duj\u00ed imunitu. U diabetik\u016f se rakovina vyskytuje dvakr\u00e1t \u010dast\u011bji ne\u017e u zdrav\u00fdch lid\u00ed. Evolu\u010dn\u011b nast\u00e1vala zv\u00fd\u0161en\u00e1 hladina inzul\u00ednu jen n\u011bkdy a znamenala \u0161anci k\u00a0tvorb\u011b nov\u00fdch bun\u011bk. Na\u0161e geny reguluj\u00edc\u00ed r\u016fst a obnovu bun\u011bk neo\u010dek\u00e1vaj\u00ed stovky gram\u016f sacharid\u016f denn\u011b, jak je dnes doporu\u010dov\u00e1no \u201eodborn\u00edky\u201c na v\u00fd\u017eivu. Hojnost sacharid\u016f byla omezena pouze na kr\u00e1tkou \u010d\u00e1st roku a byla st\u0159\u00edd\u00e1na obdob\u00edmi nedostatku nebo p\u0159\u00edmo hladu… Lidsk\u00fd mozek spot\u0159ebuje 20 % energie, kterou spot\u0159ebuje cel\u00e9 t\u011blo, a to den za dnem, vte\u0159inu za vte\u0159inou, bez odst\u00e1vky. Mozek m\u016f\u017ee spalovat pouze gluk\u00f3zu, nedok\u00e1\u017ee spalovat mastn\u00e9 kyseliny. Kdy\u017e ale na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 za\u017e\u00edvali dlouh\u00e1 obdob\u00ed, kdy \u017e\u00e1dn\u00e1 gluk\u00f3za ve strav\u011b nebyla, jak krmili sv\u016fj nenasytn\u00fd mozek? Produkovali ketony. Stav ket\u00f3zy je z\u00e1lo\u017en\u00edm zp\u016fsobem tvorby energie, aby bylo dost energie pro mozek. Ket\u00f3za nast\u00e1v\u00e1 p\u0159i hladov\u011bn\u00ed nebo velmi n\u00edzk\u00e9m p\u0159\u00edjmu sacharid\u016f v\u00a0potrav\u011b, tj. ketogenn\u00ed diet\u011b. Vy\u010derpaj\u00ed se z\u00e1soby jatern\u00edho glykogenu, poklesne hladina gluk\u00f3zy a inzul\u00ednu, co\u017e je sign\u00e1l \u201enen\u00ed co j\u00edst\u201c. Tukov\u00e1 tk\u00e1\u0148 za\u010dne vylu\u010dovat do ob\u011bhu mastn\u00e9 kyseliny (hubneme), kter\u00e9 se v\u00a0j\u00e1trech rozlo\u017e\u00ed a vzniknou ketony a sou\u010dasn\u011b trochu gluk\u00f3zy. Ve\u0161kerou gluk\u00f3zu, kterou pot\u0159ebujeme, si dok\u00e1\u017eeme vytvo\u0159it z\u00a0vnit\u0159n\u00edch zdroj\u016f, nemus\u00edme ji j\u00edst. Nikdy jsme nemuseli. Nev\u00edm, jestli se n\u011bkdo z\u00a0odborn\u00edk\u016f tvrd\u00edc\u00edch, \u017ee nutn\u011b mus\u00edme m\u00edt denn\u011b sacharidy jako energii pro mozek, zamyslel nad jejich dostupnost\u00ed v\u00a0divo\u010din\u011b: 100g sacharid\u016f znamen\u00e1 bu\u010f 200 g obilnin v\u00a0such\u00e9m stavu, 300 g lu\u0161t\u011bnin v\u00a0such\u00e9m stavu, 500 g \u0161krobov\u00fdch hl\u00edz nebo v\u00edce ne\u017e kilogram zeleniny nebo ovoce. V\u0161echno jsou to relativn\u011b nov\u00e9 a sezonn\u00ed potraviny, kter\u00e9 vy\u017eaduj\u00ed (a\u017e na zeleninu a ovoce) tepelnou \u00fapravu. Spalov\u00e1n\u00ed gluk\u00f3zy jako hlavn\u00edho paliva prost\u011b nen\u00ed \u201etov\u00e1rn\u00edm nastaven\u00edm\u201c lidsk\u00e9ho t\u011bla… (Cel\u00fd \u010dl\u00e1nek si p\u0159e\u010dtete v b\u0159eznov\u00e9 Medu\u0148ce.)    <\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":676,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-764","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-medunka"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/764","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=764"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/764\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":765,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/764\/revisions\/765"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/676"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=764"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=764"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=764"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}