{"id":7584,"date":"2023-02-24T06:00:00","date_gmt":"2023-02-24T06:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/?p=7584"},"modified":"2023-02-23T20:01:55","modified_gmt":"2023-02-23T20:01:55","slug":"z-nove-medunky-krev-nejvzacnejsi-tekutina","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/2023\/02\/24\/z-nove-medunky-krev-nejvzacnejsi-tekutina\/","title":{"rendered":"Z nov\u00e9 Medu\u0148ky: Krev – nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed tekutina"},"content":{"rendered":"\n

Nejnov\u011bj\u0161\u00ed Medu\u0148ka – tedy b\u0159eznov\u00e9 \u010d\u00edslo<\/strong> – u\u017e dorazilo na st\u00e1nky PNS a na dal\u0161\u00ed prodejn\u00ed m\u00edsta, kde si ho m\u016f\u017eete zakoupit (nebo je t\u00e9\u017e dostupn\u00e9 na emedunka.cz<\/a> ), a my z n\u011bj vyb\u00edr\u00e1me jako prvn\u00ed uk\u00e1zku \u010d\u00e1st \u010dl\u00e1nku od na\u0161\u00ed dlouholet\u00e9 spolupracovnice prof. Anny Struneck\u00e9<\/strong>, tento jej\u00ed \u010dl\u00e1nek „otev\u00edr\u00e1“ t\u00e9ma b\u0159eznov\u00e9ho \u010d\u00edsla, kter\u00e9 jsme nazvali KREV – POSEL \u017dIVOTA<\/strong>. A \u017ee krev je opravdu nejen poslem, ale tak\u00e9 symbolem a nutnou porm\u00ednkou \u017eivota, se dozv\u00edte z dal\u0161\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f na\u0161ich autor\u016f, kte\u0159\u00ed se na t\u00e9ma KRVE pod\u00edvali z r\u016fzn\u00fdch pohled\u016f, ale v jednom se shoduj\u00ed: je to vz\u00e1cn\u00e1 a nenahraditeln\u00e1 substance…<\/strong><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Uk\u00e1zka z \u010dl\u00e1nku Nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed tekutina <\/strong>od prof. RNDr. Anny Struneck\u00e9, DrSc.<\/strong>:<\/em><\/p>\n\n\n\n

Krev je \u017eivotad\u00e1rn\u00e1 a vysoce specializovan\u00e1 tekut\u00e1 tk\u00e1\u0148, kter\u00e1 p\u0159edstavuje hlavn\u00ed sou\u010d\u00e1st vnit\u0159n\u00edho prost\u0159ed\u00ed organismu. Krev tvo\u0159\u00ed 8 % hmotnosti \u010dlov\u011bka. Nem\u016f\u017eeme \u00fapln\u011b \u0159\u00edct, \u017ee je to tekutina, proto\u017ee jej\u00ed tekut\u00e1 \u010d\u00e1st \u2013 krevn\u00ed plazma \u2013 tvo\u0159\u00ed asi 60 %, zat\u00edmco zbytek vytv\u00e1\u0159ej\u00ed krevn\u00ed elementy. Jsou to \u010derven\u00e9 krvinky, b\u00edl\u00e9 krvinky (leukocyty) a krevn\u00ed desti\u010dky \u2013 trombocyty. P\u0159es v\u0161echny \u00fasp\u011bchy modern\u00ed medic\u00edny a biochemie, kdy detailn\u011b zn\u00e1me molekul\u00e1rn\u00ed slo\u017een\u00ed plazmy a jej\u00ed funkce stejn\u011b jako detailn\u00ed mechanismy vzniku a funkc\u00ed krevn\u00edch element\u016f, sou\u010dasn\u00e1 v\u011bda neum\u00ed vytvo\u0159it n\u00e1hradn\u00ed tekutou tk\u00e1\u0148, kter\u00e1 by dok\u00e1zala nahradit krev p\u0159i jej\u00ed ztr\u00e1t\u011b.<\/strong> Ka\u017ed\u00fd dne\u0161n\u00ed \u010dlov\u011bk v\u00ed, \u017ee krev se nahrazuje transfuz\u00ed \u2013 p\u0159enosem krve od jin\u00e9ho d\u00e1rce. Podm\u00ednky transfuze jsou zcela detailn\u011b zpracovan\u00e9, stejn\u011b jako podm\u00ednky d\u00e1rcovstv\u00ed krve. Nejlep\u0161\u00ed d\u00e1rci krve jsou ji\u017e od roku 1964 odm\u011b\u0148ov\u00e1ni Jansk\u00e9ho medail\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Jak se vyv\u00edjela transfuze krve?<\/strong>
Pokusy s transfuzemi krve prob\u00edhaly dlouho, ji\u017e od roku 1492.Historicky prvn\u00ed dokumentovan\u00fd p\u0159evod krve provedl l\u00e9ka\u0159 pape\u017ee Inocenta VIII. Pokus o omlazen\u00ed pape\u017ee krv\u00ed t\u0159\u00ed chlapc\u016f skon\u010dil v\u0161ak tragicky \u2013 v\u0161ichni, v\u010detn\u011b pape\u017ee, toti\u017e zem\u0159eli. Prov\u00e1d\u011bly se pokusy s u\u017eit\u00edm krve od ps\u016f a ber\u00e1nka. Pro \u010dast\u00e1 \u00famrt\u00ed byly pokusy s transfuz\u00ed krve v medic\u00edn\u011b zak\u00e1z\u00e1ny. Zlom a ur\u010dit\u00fd pokrok nastal a\u017e po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed.
V\u00edde\u0148sk\u00fd l\u00e9ka\u0159 Karl Landsteiner v roce 1900 zjistil, \u017ee krevn\u00ed s\u00e9rum norm\u00e1ln\u00edho \u010dlov\u011bka je \u010dasto schopno shlukovat \u010derven\u00e9 krvinky jin\u00e9ho zdrav\u00e9ho jedince. Ve snaze tento jev vysv\u011btlit odebral krev nejen sob\u011b, ale tak\u00e9 21 koleg\u016fm, a p\u0159itom zji\u0161\u0165oval reakci ka\u017ed\u00e9ho vzorku krvinek na ka\u017ed\u00fd vzorek krevn\u00edho s\u00e9ra. Pot\u00e9 v roce 1901 prezentoval v\u00fdsledek sv\u00fdch pokus\u016f v pr\u00e1ci O projevech aglutinace norm\u00e1ln\u00ed lidsk\u00e9 krve<\/em>, kde potvrdil existenci t\u0159\u00ed krevn\u00edch skupin. Zjistil toti\u017e, \u017ee krevn\u00ed skupina je ur\u010dena antigeny na povrchu \u010derven\u00fdch krvinek.<\/p>\n\n\n\n

Kdo byl Jan Jansk\u00fd?<\/strong>
Pra\u017esk\u00fd rod\u00e1k Jan Jansk\u00fd, neurolog a psychiatr, objevil v roce 1907 \u010dty\u0159i z\u00e1kladn\u00ed krevn\u00ed skupiny. Nez\u00e1visle na K. Landsteinerovi, kter\u00fd objevil skupiny A, B, 0, rozeznal Jansk\u00fd i skupinu AB. K revolu\u010dn\u00edmu objevu se Jansk\u00fd dostal \u00faplnou n\u00e1hodou p\u0159i studiu vztahu mezi du\u0161evn\u00edmi poruchami a sr\u00e1\u017elivost\u00ed krve. Pracoval na psychiatrick\u00e9 klinice v pra\u017esk\u00fdch Kate\u0159ink\u00e1ch a jednou se stalo, \u017ee si pacientka st\u0159epem z rozbit\u00e9ho okna pod\u0159ezala \u017e\u00edly. Ztratila hodn\u011b krve a jej\u00ed man\u017eel se nab\u00eddl d\u00e1t j\u00ed svou. Transfuze dopadla dob\u0159e a pacientka p\u0159e\u017eila.
Jen\u017ee Jansk\u00e9mu \u010dasem za\u010dala vrtat hlavou jin\u00e1 p\u0159\u00edhoda, kdy matka dala krev zran\u011bn\u00e9mu synovi, kter\u00fd ale zem\u0159el. Pro\u010d se jeden p\u0159enos krve povedl a jin\u00fd ne? Nem\u011bla du\u0161evn\u00ed choroba pacientky vliv na to, \u017ee transfuzi p\u0159ijala dob\u0159e? Proto se rozhodl prozkoumat vztah mezi shlukov\u00e1n\u00edm krve a du\u0161evn\u00edmi poruchami. Posb\u00edral na t\u0159i tis\u00edce vzork\u016f krve od osob du\u0161evn\u011b nemocn\u00fdch a zdrav\u00fdch, opakovan\u011b je m\u00edsil a zaznamen\u00e1val reakce. Po dlouh\u00fdch pokusech do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee vztah mezi du\u0161evn\u00ed nemoc\u00ed a aglutinac\u00ed krve neexistuje.
Pro Jansk\u00e9ho to v\u0161ak rozhodn\u011b nebyla slep\u00e1 uli\u010dka. P\u0159i sv\u00e9m v\u00fdzkumu zjistil, \u017ee lidsk\u00e1 krev se d\u00e1 rozd\u011blit do \u010dty\u0159 skupin. Jako prvn\u00ed tedy objevil \u010dty\u0159i krevn\u00ed skupiny. Pr\u00e1ce K. Landsteinera Jansk\u00fd v t\u00e9 dob\u011b neznal, av\u0161ak proti jeho zkoum\u00e1n\u00ed 21 vzork\u016f krve jich m\u011bl Jansk\u00fd tolik, \u017ee mohl objevit i vz\u00e1cnou skupinu, kterou dnes ozna\u010dujeme jako AB. Nicm\u00e9n\u011b v\u00fdvoj ve sv\u011btov\u00e9 v\u011bd\u011b se vyv\u00edjel tak, \u017ee Nobelovu cenu za objev krevn\u00edch skupin dostal v roce 1921 K. Landsteiner, zat\u00edmco Jansk\u00fd pat\u0159\u00ed mezi zapomenut\u00e9 \u010desk\u00e9 velik\u00e1ny.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Krevn\u00ed skupiny<\/strong>
V \u010cesk\u00e9 populaci je nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed krevn\u00ed skupina A (45 % populace) d\u00e1le skupina 0 (30\u201335 %), B (15\u201320 %) a AB (5\u20137 %). V Evrop\u011b je to A (40 %), 0 (40 %), B (10 %) a AB (10 %). Nejv\u00edce A maj\u00ed Eskym\u00e1ci a Laponci. Nejv\u00edce B maj\u00ed Korejci. Nejv\u00edce 0 maj\u00ed \u0160pan\u011bl\u00e9 a Indi\u00e1ni \u2013 ti dokonce a\u017e 100 %.
Krve je na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b nedostatek a ka\u017ed\u00e9 dv\u011b sekundy n\u011bjak\u00fd \u010dlov\u011bk pot\u0159ebuje krev. P\u016fl litru krve p\u0159itom dok\u00e1\u017ee zachr\u00e1nit a\u017e t\u0159i lidsk\u00e9 \u017eivoty. P\u0159i n\u00e1hl\u00e9 krevn\u00ed ztr\u00e1t\u011b 1,5\u20132 litr\u016f krve doch\u00e1z\u00ed k rozvoji \u0161okov\u00e9ho stavu. I proto byl vyhl\u00e1\u0161en Sv\u011btov\u00fd den d\u00e1rc\u016f krve, kter\u00fd p\u0159ipad\u00e1 na 14. \u010dervna.<\/p>\n\n\n\n

Jak rychle se krev obnovuje?<\/strong>
Krev <\/em>se ustavi\u010dn\u011b obnovuje. Obnovuj\u00ed<\/em> se tady v\u0161echny jej\u00ed komponenty, pouze s jinou rychlost\u00ed.<\/em> Lidsk\u00e9 t\u011blo obnov\u00ed odebranou krevn\u00ed plazmu do 72 hodin po jej\u00edm odb\u011bru, tedy b\u011bhem 2\u20133 dn\u016f. Tak\u00e9 krevn\u00ed desti\u010dky se obnov\u00ed do 48 hodin, zat\u00edmco erytrocyt\u016fm to trv\u00e1 d\u00e9le. Jejich po\u010det se uprav\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b do m\u011bs\u00edce.
V\u011bt\u0161ina krvetvorby prob\u00edh\u00e1 u dosp\u011blc\u016f v kostn\u00ed d\u0159eni ve stehenn\u00ed kosti a tak\u00e9 v \u017eebrech a hrudn\u00ed kosti. Krvetvorba v\u0161ak m\u016f\u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b nezbytnosti pokra\u010dovat tak\u00e9 v j\u00e1trech, brzl\u00edku a slezin\u011b.
Vznik a v\u00fdvoj erytrocyt\u016f se naz\u00fdv\u00e1 erytropo\u00e9za. Je to velmi n\u00e1ro\u010dn\u00fd a zdlouhav\u00fd d\u011bj odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v \u010derven\u00e9 kostn\u00ed d\u0159eni. Mate\u0159skou bu\u0148kou je kmenov\u00e1 pluripotentn\u00ed bu\u0148ka, kter\u00e1 se n\u00e1sledn\u011b d\u011bl\u00ed. Vytvo\u0159\u00ed z\u00e1klad pro dal\u0161\u00ed p\u0159edch\u016fdce \u010derven\u00fdch krvinek a z t\u011bch pak vznikaj\u00ed nezral\u00e9 erytrocyty \u2013 retikulocyty. Ty je\u0161t\u011b maj\u00ed j\u00e1dro, zat\u00edmco \u010derven\u00e9 krvinky erytrocyty ji\u017e j\u00e1dro nemaj\u00ed. \u017divotnost erytrocytu v krvi je okolo 120 dn\u00ed. Zanikaj\u00ed ve slezin\u011b. Mno\u017estv\u00ed erytrocyt\u016f je 4\u20135 x 1012 <\/sup>na litr krve.
Trombocyty neboli krevn\u00ed desti\u010dky jsou bezjadern\u00e9 formovan\u00e9 krevn\u00ed elementy, kter\u00e9 maj\u00ed nezastupitelnou \u00falohu p\u0159i z\u00e1stav\u011b krv\u00e1cen\u00ed (hemost\u00e1ze<\/a>). P\u0159edstavuj\u00ed nejmen\u0161\u00ed krevn\u00ed elementy, maj\u00ed tvar disk\u016f o pr\u016fm\u011bru 2\u20134 \u03bcm (mikrometru), tlou\u0161\u0165ce 0,5\u20131 \u03bcm a objemu 4\u20138  femtolitru (10-15<\/sup> l) Trombocyty vznikaj\u00ed z megakaryocyt\u016f<\/a> v kostn\u00ed d\u0159eni<\/a>. Megakaryocyty jsou velk\u00e9 bu\u0148ky s polyploidn\u00edm j\u00e1drem. P\u0159i dozr\u00e1n\u00ed vysouvaj\u00ed sv\u00e9 v\u00fdb\u011b\u017eky do kostn\u00ed d\u0159en\u011b. P\u0159i p\u0159estupu p\u0159es st\u011bnu kapil\u00e1r doch\u00e1z\u00ed k nejmasivn\u011bj\u0161\u00edmu od\u0161t\u011bpov\u00e1n\u00ed fragment\u016f, kter\u00e9 se uvol\u0148uj\u00ed do krve. Trombocyty tak nejsou skute\u010dn\u00fdmi bu\u0148kami, ale pouze fragmenty cytoplazmy megakaryocyt\u016f. Z jednoho megakaryocytu vznikne a\u017e 5000 krevn\u00edch desti\u010dek. Jejich mno\u017estv\u00ed je 150\u2013300 x 109<\/sup>\/l krve.
Leukocyty jsou d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed obrann\u00e9ho (imunitn\u00edho) syst\u00e9mu organismu. Na obran\u011b proti infekci se pod\u00edl\u00ed jednak p\u0159\u00edmou likvidac\u00ed nap\u0159. bakteri\u00ed, a jednak tvorbou protil\u00e1tek. Jejich mno\u017estv\u00ed je 4\u20139 x 109<\/sup>\/l krve.<\/p>\n\n\n\n

Krevn\u00ed skupiny a d\u011bdi\u010dnost<\/strong>
Obecn\u011b plat\u00ed, \u017ee maj\u00ed-li oba rodi\u010de stejnou krevn\u00ed skupinu, je vysoce pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee takovou bude m\u00edt i jejich potomek
Rodi\u010de A X A \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A nebo 0
Rodi\u010de A X B \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A, B, AB nebo 0
Rodi\u010de B X B \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 B nebo 0
Rodi\u010de A X 0 \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A nebo 0
Rodi\u010de B X 0 \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 B nebo 0
Rodi\u010de AB X AB \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A, B nebo AB
Rodi\u010de AB X A \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A, B nebo AB
Rodi\u010de AB X B \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A, B nebo AB<\/p>\n\n\n\n

Pupe\u010dn\u00edkov\u00e1 krev<\/strong>
Pupe\u010dn\u00edkov\u00e1 krev je krev, kter\u00e1 po porodu z\u016fst\u00e1v\u00e1 v c\u00e9v\u00e1ch placenty a pupe\u010dn\u00edku. Je velmi bohat\u00e1 na kmenov\u00e9 bu\u0148ky. Jej\u00ed v\u00fdjime\u010dnost spo\u010d\u00edv\u00e1 zejm\u00e9na v tom, \u017ee obsahuje i takov\u00e9 kmenov\u00e9 bu\u0148ky, kter\u00e9 se b\u011bhem \u017eivota ji\u017e netvo\u0159\u00ed. P\u0159esto je po v\u011bt\u0161in\u011b porod\u016f likvidov\u00e1na jako biologick\u00fd odpad. Odeb\u00edr\u00e1 se po narozen\u00ed d\u00edt\u011bte a p\u0159est\u0159ihnut\u00ed pupe\u010dn\u00edku, proto je odb\u011br bezbolestn\u00fd a nep\u0159edstavuje \u017e\u00e1dn\u00e9 riziko ani pro matku, ani pro novorozence. Z\u00e1rode\u010dn\u00e9 bu\u0148ky z pupe\u010dn\u00edkov\u00e9 krve jsou v\u00fdjime\u010dn\u00e9 v tom, \u017ee se dok\u00e1\u017eou v\u010dlenit do jak\u00e9hokoliv org\u00e1nu \u010di tk\u00e1n\u011b a zajistit jeho n\u00e1hradu. Jde o mlad\u00e9 bu\u0148ky (krev pat\u0159\u00ed p\u016fvodem plodu, ne matce), nejsou tedy je\u0161t\u011b zat\u00ed\u017een\u00e9 \u017eivotn\u00edm stylem a dal\u0161\u00edmi vlivy okoln\u00edho prost\u0159ed\u00ed.<\/strong>
V roce 2021 byl 15. listopad vyhl\u00e1\u0161en Sv\u011btov\u00fdm dnem pupe\u010dn\u00edkov\u00e9 krve<\/em>, ka\u017edoro\u010dn\u00ed akc\u00ed, jej\u00edm\u017e c\u00edlem je zv\u00fd\u0161it pov\u011bdom\u00ed o p\u0159\u00ednosech transplantace t\u00e9to krve. Na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ji\u017e bylo provedeno v\u00edce ne\u017e 40 tis\u00edc t\u011bchto transplantac\u00ed. Dnes se kmenov\u00e9 bu\u0148ky pupe\u010dn\u00edkov\u00e9 krve mohou vyu\u017e\u00edt k l\u00e9\u010db\u011b v\u00edce ne\u017e 80 \u017eivot ohro\u017euj\u00edc\u00edch chorob, v\u010detn\u011b srpkovit\u00e9 an\u00e9mie, lymfomu a leuk\u00e9mie. \u010cesk\u00e1 republika se jako osm\u00fd st\u00e1t na sv\u011bt\u011b zapojila do budov\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed Banky pupe\u010dn\u00edkov\u00e9 krve. Do\u0161lo k tomu u\u017e v roce 1994. Po dal\u0161\u00edch deset let pak byla na\u0161e tuzemsk\u00e1 banka jedinou ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b.
Zat\u00edmco dosp\u011bl\u00e9mu \u010dlov\u011bku koluje v \u017eil\u00e1ch 4\u20135 litr\u016f krve, novorozenec pr\u00fd m\u00e1 v t\u011ble asi jen jeden \u0161\u00e1lek krve.<\/p>\n\n\n\n

Cel\u00fd \u010dl\u00e1nek i dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 a zaj\u00edmav\u00e9 materi\u00e1ly na t\u00e9ma KREV i na dal\u0161\u00ed t\u00e9mata najdete v b\u0159eznov\u00e9 Medu\u0148ce, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b vy\u0161la… <\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nejnov\u011bj\u0161\u00ed Medu\u0148ka – tedy b\u0159eznov\u00e9 \u010d\u00edslo – u\u017e dorazilo na st\u00e1nky PNS a na dal\u0161\u00ed prodejn\u00ed m\u00edsta, kde si ho m\u016f\u017eete zakoupit (nebo je t\u00e9\u017e dostupn\u00e9 na emedunka.cz ), a my z n\u011bj vyb\u00edr\u00e1me jako prvn\u00ed uk\u00e1zku \u010d\u00e1st \u010dl\u00e1nku od na\u0161\u00ed dlouholet\u00e9 spolupracovnice prof. Anny Struneck\u00e9, tento jej\u00ed \u010dl\u00e1nek „otev\u00edr\u00e1“ t\u00e9ma b\u0159eznov\u00e9ho \u010d\u00edsla, kter\u00e9 jsme nazvali KREV – POSEL \u017dIVOTA. A \u017ee krev je opravdu nejen poslem, ale tak\u00e9 symbolem a nutnou porm\u00ednkou \u017eivota, se dozv\u00edte z dal\u0161\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f na\u0161ich autor\u016f, kte\u0159\u00ed se na t\u00e9ma KRVE pod\u00edvali z r\u016fzn\u00fdch pohled\u016f, ale v jednom se shoduj\u00ed: je to vz\u00e1cn\u00e1 a nenahraditeln\u00e1 substance… Uk\u00e1zka z \u010dl\u00e1nku Nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed tekutina od prof. RNDr. Anny Struneck\u00e9, DrSc.: Krev je \u017eivotad\u00e1rn\u00e1 a vysoce specializovan\u00e1 tekut\u00e1 tk\u00e1\u0148, kter\u00e1 p\u0159edstavuje hlavn\u00ed sou\u010d\u00e1st vnit\u0159n\u00edho prost\u0159ed\u00ed organismu. Krev tvo\u0159\u00ed 8 % hmotnosti \u010dlov\u011bka. Nem\u016f\u017eeme \u00fapln\u011b \u0159\u00edct, \u017ee je to tekutina, proto\u017ee jej\u00ed tekut\u00e1 \u010d\u00e1st \u2013 krevn\u00ed plazma \u2013 tvo\u0159\u00ed asi 60 %, zat\u00edmco zbytek vytv\u00e1\u0159ej\u00ed krevn\u00ed elementy. Jsou to \u010derven\u00e9 krvinky, b\u00edl\u00e9 krvinky (leukocyty) a krevn\u00ed desti\u010dky \u2013 trombocyty. P\u0159es v\u0161echny \u00fasp\u011bchy modern\u00ed medic\u00edny a biochemie, kdy detailn\u011b zn\u00e1me molekul\u00e1rn\u00ed slo\u017een\u00ed plazmy a jej\u00ed funkce stejn\u011b jako detailn\u00ed mechanismy vzniku a funkc\u00ed krevn\u00edch element\u016f, sou\u010dasn\u00e1 v\u011bda neum\u00ed vytvo\u0159it n\u00e1hradn\u00ed tekutou tk\u00e1\u0148, kter\u00e1 by dok\u00e1zala nahradit krev p\u0159i jej\u00ed ztr\u00e1t\u011b. Ka\u017ed\u00fd dne\u0161n\u00ed \u010dlov\u011bk v\u00ed, \u017ee krev se nahrazuje transfuz\u00ed \u2013 p\u0159enosem krve od jin\u00e9ho d\u00e1rce. Podm\u00ednky transfuze jsou zcela detailn\u011b zpracovan\u00e9, stejn\u011b jako podm\u00ednky d\u00e1rcovstv\u00ed krve. Nejlep\u0161\u00ed d\u00e1rci krve jsou ji\u017e od roku 1964 odm\u011b\u0148ov\u00e1ni Jansk\u00e9ho medail\u00ed. Jak se vyv\u00edjela transfuze krve?Pokusy s transfuzemi krve prob\u00edhaly dlouho, ji\u017e od roku 1492.Historicky prvn\u00ed dokumentovan\u00fd p\u0159evod krve provedl l\u00e9ka\u0159 pape\u017ee Inocenta VIII. Pokus o omlazen\u00ed pape\u017ee krv\u00ed t\u0159\u00ed chlapc\u016f skon\u010dil v\u0161ak tragicky \u2013 v\u0161ichni, v\u010detn\u011b pape\u017ee, toti\u017e zem\u0159eli. Prov\u00e1d\u011bly se pokusy s u\u017eit\u00edm krve od ps\u016f a ber\u00e1nka. Pro \u010dast\u00e1 \u00famrt\u00ed byly pokusy s transfuz\u00ed krve v medic\u00edn\u011b zak\u00e1z\u00e1ny. Zlom a ur\u010dit\u00fd pokrok nastal a\u017e po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed.V\u00edde\u0148sk\u00fd l\u00e9ka\u0159 Karl Landsteiner v roce 1900 zjistil, \u017ee krevn\u00ed s\u00e9rum norm\u00e1ln\u00edho \u010dlov\u011bka je \u010dasto schopno shlukovat \u010derven\u00e9 krvinky jin\u00e9ho zdrav\u00e9ho jedince. Ve snaze tento jev vysv\u011btlit odebral krev nejen sob\u011b, ale tak\u00e9 21 koleg\u016fm, a p\u0159itom zji\u0161\u0165oval reakci ka\u017ed\u00e9ho vzorku krvinek na ka\u017ed\u00fd vzorek krevn\u00edho s\u00e9ra. Pot\u00e9 v roce 1901 prezentoval v\u00fdsledek sv\u00fdch pokus\u016f v pr\u00e1ci O projevech aglutinace norm\u00e1ln\u00ed lidsk\u00e9 krve, kde potvrdil existenci t\u0159\u00ed krevn\u00edch skupin. Zjistil toti\u017e, \u017ee krevn\u00ed skupina je ur\u010dena antigeny na povrchu \u010derven\u00fdch krvinek. Kdo byl Jan Jansk\u00fd?Pra\u017esk\u00fd rod\u00e1k Jan Jansk\u00fd, neurolog a psychiatr, objevil v roce 1907 \u010dty\u0159i z\u00e1kladn\u00ed krevn\u00ed skupiny. Nez\u00e1visle na K. Landsteinerovi, kter\u00fd objevil skupiny A, B, 0, rozeznal Jansk\u00fd i skupinu AB. K revolu\u010dn\u00edmu objevu se Jansk\u00fd dostal \u00faplnou n\u00e1hodou p\u0159i studiu vztahu mezi du\u0161evn\u00edmi poruchami a sr\u00e1\u017elivost\u00ed krve. Pracoval na psychiatrick\u00e9 klinice v pra\u017esk\u00fdch Kate\u0159ink\u00e1ch a jednou se stalo, \u017ee si pacientka st\u0159epem z rozbit\u00e9ho okna pod\u0159ezala \u017e\u00edly. Ztratila hodn\u011b krve a jej\u00ed man\u017eel se nab\u00eddl d\u00e1t j\u00ed svou. Transfuze dopadla dob\u0159e a pacientka p\u0159e\u017eila.Jen\u017ee Jansk\u00e9mu \u010dasem za\u010dala vrtat hlavou jin\u00e1 p\u0159\u00edhoda, kdy matka dala krev zran\u011bn\u00e9mu synovi, kter\u00fd ale zem\u0159el. Pro\u010d se jeden p\u0159enos krve povedl a jin\u00fd ne? Nem\u011bla du\u0161evn\u00ed choroba pacientky vliv na to, \u017ee transfuzi p\u0159ijala dob\u0159e? Proto se rozhodl prozkoumat vztah mezi shlukov\u00e1n\u00edm krve a du\u0161evn\u00edmi poruchami. Posb\u00edral na t\u0159i tis\u00edce vzork\u016f krve od osob du\u0161evn\u011b nemocn\u00fdch a zdrav\u00fdch, opakovan\u011b je m\u00edsil a zaznamen\u00e1val reakce. Po dlouh\u00fdch pokusech do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee vztah mezi du\u0161evn\u00ed nemoc\u00ed a aglutinac\u00ed krve neexistuje.Pro Jansk\u00e9ho to v\u0161ak rozhodn\u011b nebyla slep\u00e1 uli\u010dka. P\u0159i sv\u00e9m v\u00fdzkumu zjistil, \u017ee lidsk\u00e1 krev se d\u00e1 rozd\u011blit do \u010dty\u0159 skupin. Jako prvn\u00ed tedy objevil \u010dty\u0159i krevn\u00ed skupiny. Pr\u00e1ce K. Landsteinera Jansk\u00fd v t\u00e9 dob\u011b neznal, av\u0161ak proti jeho zkoum\u00e1n\u00ed 21 vzork\u016f krve jich m\u011bl Jansk\u00fd tolik, \u017ee mohl objevit i vz\u00e1cnou skupinu, kterou dnes ozna\u010dujeme jako AB. Nicm\u00e9n\u011b v\u00fdvoj ve sv\u011btov\u00e9 v\u011bd\u011b se vyv\u00edjel tak, \u017ee Nobelovu cenu za objev krevn\u00edch skupin dostal v roce 1921 K. Landsteiner, zat\u00edmco Jansk\u00fd pat\u0159\u00ed mezi zapomenut\u00e9 \u010desk\u00e9 velik\u00e1ny. Krevn\u00ed skupinyV \u010cesk\u00e9 populaci je nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed krevn\u00ed skupina A (45 % populace) d\u00e1le skupina 0 (30\u201335 %), B (15\u201320 %) a AB (5\u20137 %). V Evrop\u011b je to A (40 %), 0 (40 %), B (10 %) a AB (10 %). Nejv\u00edce A maj\u00ed Eskym\u00e1ci a Laponci. Nejv\u00edce B maj\u00ed Korejci. Nejv\u00edce 0 maj\u00ed \u0160pan\u011bl\u00e9 a Indi\u00e1ni \u2013 ti dokonce a\u017e 100 %.Krve je na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b nedostatek a ka\u017ed\u00e9 dv\u011b sekundy n\u011bjak\u00fd \u010dlov\u011bk pot\u0159ebuje krev. P\u016fl litru krve p\u0159itom dok\u00e1\u017ee zachr\u00e1nit a\u017e t\u0159i lidsk\u00e9 \u017eivoty. P\u0159i n\u00e1hl\u00e9 krevn\u00ed ztr\u00e1t\u011b 1,5\u20132 litr\u016f krve doch\u00e1z\u00ed k rozvoji \u0161okov\u00e9ho stavu. I proto byl vyhl\u00e1\u0161en Sv\u011btov\u00fd den d\u00e1rc\u016f krve, kter\u00fd p\u0159ipad\u00e1 na 14. \u010dervna. Jak rychle se krev obnovuje?Krev se ustavi\u010dn\u011b obnovuje. Obnovuj\u00ed se tady v\u0161echny jej\u00ed komponenty, pouze s jinou rychlost\u00ed. Lidsk\u00e9 t\u011blo obnov\u00ed odebranou krevn\u00ed plazmu do 72 hodin po jej\u00edm odb\u011bru, tedy b\u011bhem 2\u20133 dn\u016f. Tak\u00e9 krevn\u00ed desti\u010dky se obnov\u00ed do 48 hodin, zat\u00edmco erytrocyt\u016fm to trv\u00e1 d\u00e9le. Jejich po\u010det se uprav\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b do m\u011bs\u00edce.V\u011bt\u0161ina krvetvorby prob\u00edh\u00e1 u dosp\u011blc\u016f v kostn\u00ed d\u0159eni ve stehenn\u00ed kosti a tak\u00e9 v \u017eebrech a hrudn\u00ed kosti. Krvetvorba v\u0161ak m\u016f\u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b nezbytnosti pokra\u010dovat tak\u00e9 v j\u00e1trech, brzl\u00edku a slezin\u011b.Vznik a v\u00fdvoj erytrocyt\u016f se naz\u00fdv\u00e1 erytropo\u00e9za. Je to velmi n\u00e1ro\u010dn\u00fd a zdlouhav\u00fd d\u011bj odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v \u010derven\u00e9 kostn\u00ed d\u0159eni. Mate\u0159skou bu\u0148kou je kmenov\u00e1 pluripotentn\u00ed bu\u0148ka, kter\u00e1 se n\u00e1sledn\u011b d\u011bl\u00ed. Vytvo\u0159\u00ed z\u00e1klad pro dal\u0161\u00ed p\u0159edch\u016fdce \u010derven\u00fdch krvinek a z t\u011bch pak vznikaj\u00ed nezral\u00e9 erytrocyty \u2013 retikulocyty. Ty je\u0161t\u011b maj\u00ed j\u00e1dro, zat\u00edmco \u010derven\u00e9 krvinky erytrocyty ji\u017e j\u00e1dro nemaj\u00ed. \u017divotnost erytrocytu v krvi je okolo 120 dn\u00ed. Zanikaj\u00ed ve slezin\u011b. Mno\u017estv\u00ed erytrocyt\u016f je 4\u20135 x 1012 na litr krve.Trombocyty neboli krevn\u00ed desti\u010dky jsou bezjadern\u00e9 formovan\u00e9 krevn\u00ed elementy, kter\u00e9 maj\u00ed nezastupitelnou \u00falohu p\u0159i z\u00e1stav\u011b krv\u00e1cen\u00ed (hemost\u00e1ze). P\u0159edstavuj\u00ed nejmen\u0161\u00ed krevn\u00ed elementy, maj\u00ed tvar disk\u016f o pr\u016fm\u011bru 2\u20134 \u03bcm (mikrometru), tlou\u0161\u0165ce 0,5\u20131 \u03bcm a objemu 4\u20138  femtolitru (10-15 l) Trombocyty vznikaj\u00ed z megakaryocyt\u016f v kostn\u00ed d\u0159eni. Megakaryocyty jsou velk\u00e9 bu\u0148ky s polyploidn\u00edm j\u00e1drem. P\u0159i dozr\u00e1n\u00ed vysouvaj\u00ed sv\u00e9 v\u00fdb\u011b\u017eky do kostn\u00ed d\u0159en\u011b. P\u0159i p\u0159estupu p\u0159es st\u011bnu kapil\u00e1r doch\u00e1z\u00ed k nejmasivn\u011bj\u0161\u00edmu od\u0161t\u011bpov\u00e1n\u00ed fragment\u016f, kter\u00e9 se uvol\u0148uj\u00ed do krve. Trombocyty tak nejsou skute\u010dn\u00fdmi bu\u0148kami, ale pouze fragmenty cytoplazmy megakaryocyt\u016f. Z jednoho megakaryocytu vznikne a\u017e 5000 krevn\u00edch desti\u010dek. Jejich mno\u017estv\u00ed je 150\u2013300 x 109\/l krve.Leukocyty jsou d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed obrann\u00e9ho (imunitn\u00edho) syst\u00e9mu organismu. Na obran\u011b proti infekci se pod\u00edl\u00ed jednak p\u0159\u00edmou likvidac\u00ed nap\u0159. bakteri\u00ed, a jednak tvorbou protil\u00e1tek. Jejich mno\u017estv\u00ed je 4\u20139 x 109\/l krve. Krevn\u00ed skupiny a d\u011bdi\u010dnostObecn\u011b plat\u00ed, \u017ee maj\u00ed-li oba rodi\u010de stejnou krevn\u00ed skupinu, je vysoce pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee takovou bude m\u00edt i jejich potomekRodi\u010de A X A \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A nebo 0Rodi\u010de A X B \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A, B, AB nebo 0Rodi\u010de B X B \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 B nebo 0Rodi\u010de A X 0 \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A nebo 0Rodi\u010de B X 0 \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 B nebo 0Rodi\u010de AB X AB \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A, B nebo ABRodi\u010de AB X A \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A, B nebo ABRodi\u010de AB X B \u2013 D\u00edt\u011b \u2013 A, B nebo AB Pupe\u010dn\u00edkov\u00e1 krevPupe\u010dn\u00edkov\u00e1 krev je krev, kter\u00e1 po porodu z\u016fst\u00e1v\u00e1 v c\u00e9v\u00e1ch placenty a pupe\u010dn\u00edku. Je velmi bohat\u00e1 na kmenov\u00e9 bu\u0148ky. Jej\u00ed v\u00fdjime\u010dnost spo\u010d\u00edv\u00e1 zejm\u00e9na v tom, \u017ee obsahuje i takov\u00e9 kmenov\u00e9 bu\u0148ky, kter\u00e9 se b\u011bhem \u017eivota ji\u017e netvo\u0159\u00ed. P\u0159esto je po v\u011bt\u0161in\u011b porod\u016f likvidov\u00e1na jako biologick\u00fd odpad. Odeb\u00edr\u00e1 se po narozen\u00ed d\u00edt\u011bte a p\u0159est\u0159ihnut\u00ed pupe\u010dn\u00edku, proto je odb\u011br bezbolestn\u00fd a nep\u0159edstavuje \u017e\u00e1dn\u00e9 riziko ani pro matku, ani pro novorozence. Z\u00e1rode\u010dn\u00e9 bu\u0148ky z pupe\u010dn\u00edkov\u00e9 krve jsou v\u00fdjime\u010dn\u00e9 v tom, \u017ee se dok\u00e1\u017eou v\u010dlenit do jak\u00e9hokoliv org\u00e1nu \u010di tk\u00e1n\u011b a zajistit jeho n\u00e1hradu. Jde o mlad\u00e9 bu\u0148ky (krev pat\u0159\u00ed p\u016fvodem plodu, ne matce), nejsou tedy je\u0161t\u011b zat\u00ed\u017een\u00e9 \u017eivotn\u00edm stylem a dal\u0161\u00edmi vlivy okoln\u00edho prost\u0159ed\u00ed.V roce 2021 byl 15. listopad vyhl\u00e1\u0161en Sv\u011btov\u00fdm dnem pupe\u010dn\u00edkov\u00e9 krve, ka\u017edoro\u010dn\u00ed akc\u00ed, jej\u00edm\u017e c\u00edlem je zv\u00fd\u0161it pov\u011bdom\u00ed o p\u0159\u00ednosech transplantace t\u00e9to krve. Na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ji\u017e bylo provedeno v\u00edce ne\u017e 40 tis\u00edc t\u011bchto transplantac\u00ed. Dnes se kmenov\u00e9 bu\u0148ky pupe\u010dn\u00edkov\u00e9 krve mohou vyu\u017e\u00edt k l\u00e9\u010db\u011b v\u00edce ne\u017e 80 \u017eivot ohro\u017euj\u00edc\u00edch chorob, v\u010detn\u011b srpkovit\u00e9 an\u00e9mie, lymfomu a leuk\u00e9mie. \u010cesk\u00e1 republika se jako osm\u00fd st\u00e1t na sv\u011bt\u011b zapojila do budov\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed Banky pupe\u010dn\u00edkov\u00e9 krve. Do\u0161lo k tomu u\u017e v roce 1994. Po dal\u0161\u00edch deset let pak byla na\u0161e tuzemsk\u00e1 banka jedinou ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b.Zat\u00edmco dosp\u011bl\u00e9mu \u010dlov\u011bku koluje v \u017eil\u00e1ch 4\u20135 litr\u016f krve, novorozenec pr\u00fd m\u00e1 v t\u011ble asi jen jeden \u0161\u00e1lek krve. Cel\u00fd \u010dl\u00e1nek i dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 a zaj\u00edmav\u00e9 materi\u00e1ly na t\u00e9ma KREV i na dal\u0161\u00ed t\u00e9mata najdete v b\u0159eznov\u00e9 Medu\u0148ce, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b vy\u0161la…<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":7622,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[11,1,13,10],"tags":[],"class_list":["post-7584","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-alternativni-medicina","category-medunka","category-pece-o-telo","category-zdravi"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7584","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7584"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7584\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7587,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7584\/revisions\/7587"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/7622"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7584"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7584"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7584"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}