{"id":682,"date":"2025-04-17T06:00:00","date_gmt":"2025-04-17T06:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.mojemedunka.cz\/?p=682"},"modified":"2025-04-16T18:42:00","modified_gmt":"2025-04-16T18:42:00","slug":"velikonocni-svatky-pasijovy-tyden","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/2025\/04\/17\/velikonocni-svatky-pasijovy-tyden\/","title":{"rendered":"Pa\u0161ijov\u00fd t\u00fdden: Sazometn\u00e1 st\u0159eda, Zelen\u00fd \u010dtvrtek, Velk\u00fd p\u00e1tek&#8230;"},"content":{"rendered":"<div id=\"perex\">\n<p><strong>Obchody u\u017e \u0159adu dn\u00ed p\u0159ekypuj\u00ed nab\u00eddkou velkono\u010dn\u00edch zaj\u00ed\u010dk\u016f, ku\u0159\u00e1tek i dal\u0161\u00edch dekorac\u00ed, pi\u0161kotov\u00fdch ber\u00e1nk\u016f a mazanc\u016f, men\u0161\u00ed pozornost je ale v\u011bnovan\u00e1 v\u00fdznamu jednotliv\u00fdch dn\u016f p\u0159edvelikono\u010dn\u00edho, tzv. pa\u0161ijov\u00e9ho t\u00fddne. Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 jim p\u0159ikl\u00e1dali velk\u00fd v\u00fdznam a jednotliv\u00e9 dny se pojily s \u0159adou zvyk\u016f &#8211; p\u0159ipome\u0148me si je&#8230;<br \/>\n<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div id=\"article_content\">\n<p><strong><br \/>\nPa\u0161ijov\u00fd (velik\u00fd \u010di svat\u00fd) t\u00fdden<br \/>\nNa\u0161i p\u0159edkov\u00e9 v\u0161ak m\u011bli Velikonoce spojeny s \u0159adou zvyk\u016f a ritu\u00e1l\u016f, kter\u00e9 pro n\u011b m\u011bly hlubok\u00fd smysl a duchovn\u00ed v\u00fdznam.<br \/>\n<\/strong>Posledn\u00ed t\u00fdden \u010dty\u0159icetidenn\u00edho p\u016fstu p\u0159ed Velikonocemi se naz\u00fdval <strong><em>pa\u0161ijov\u00fd (tak\u00e9 svat\u00fd<\/em><\/strong>\u00a0<strong><em>nebo velik\u00fd<\/em><\/strong>). <strong>Velikonoce jako nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sv\u00e1tek k\u0159es\u0165ansk\u00e9 c\u00edrkve, spojen\u00fd s pam\u00e1tkou umu\u010den\u00ed a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Krista, ovliv\u0148ovaly \u0159adu od nich odvozen\u00fdch sv\u00e1tk\u016f pohybliv\u00fdch.<\/strong><br \/>\n<strong>Oslavy Velikonoc m\u011bly velice starou tradici, p\u016fvodem je\u0161t\u011b z doby p\u0159edk\u0159es\u0165ansk\u00e9.\u00a0<\/strong>Navazovaly pravd\u011bpodobn\u011b na \u017eidovsk\u00fd sv\u00e1tek pesach\u00a0 (odtud latinsk\u00e9 ozna\u010den\u00ed pascha), jen\u017e byl pam\u00e1tkou vysvobozen\u00ed \u017did\u016f z egyptsk\u00e9ho zajet\u00ed. Pesach p\u0159ipadal na den prvn\u00edho jarn\u00edho \u00fapl\u0148ku. <strong>Velikonoce jsou poz\u016fstatkem roku \u0159\u00edzen\u00e9ho sou\u010dasn\u011b sluncem (slunovrat) a m\u011bs\u00edcem (\u00fapln\u011bk), kter\u00fd je pohybliv\u00fd, co\u017e p\u016fsob\u00ed ru\u0161iv\u011b v pravideln\u00e9m b\u011bhu juli\u00e1nsk\u00e9ho a gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e.<\/strong> Od po\u010d\u00e1tku se k\u0159es\u0165an\u00e9 sna\u017eili odd\u011blit velikonoce od \u017eidovsk\u00e9ho sv\u00e1tku pesach, nav\u00edc propukaly spory o p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 datum mezi Alexandri\u00ed a \u0158\u00edmem. Alexandrijsk\u00fd zp\u016fsob data v\u00fdpo\u010dtu Velikonoc byl nakonec v 7. stolet\u00ed p\u0159ijat obecn\u011b. Vych\u00e1z\u00ed ze z\u00e1sady slavit Velikonoce po jarn\u00ed rovnodennosti (stanoven\u00e9 na 21. b\u0159ezen) v ned\u011bli po prvn\u00edm jarn\u00edm \u00fapl\u0148ku. Takto stanoven\u00e1 ned\u011ble velikono\u010dn\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt v rozmez\u00ed do 22. b\u0159ezna do 25. dubna.<\/p>\n<p><strong>Sazometn\u00e1 st\u0159eda <\/strong><br \/>\nSt\u0159eda p\u0159ed bo\u017e\u00edm hodem velikono\u010dn\u00edm pat\u0159\u00ed liturgicky je\u0161t\u011b k postn\u00ed dob\u011b. V lidov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed se j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1valo\u00a0<strong><em>\u0161kared\u00e1<\/em><\/strong>,\u00a0<em>sazometn\u00e1 \u010di smetn\u00e1,<\/em>\u00a0proto\u017ee sd toho dne vymetaly kom\u00edny.\u00a0<em><strong>\u0160kared\u00e1<\/strong><\/em>\u00a0pr\u00fd poch\u00e1z\u00ed od toho, \u017ee Jid\u00e1\u0161 se \u0161karedil na Krista, proto se podle lidov\u00e9 v\u00edry nesm\u00ed toho dne nikdo mra\u010dit, jinak\u00a0 by se mra\u010dil po v\u0161echny st\u0159edy v roce.<\/p>\n<p><strong>Zelen\u00fd \u010dtvrtek <\/strong><br \/>\nN\u00e1zev Zelen\u00fd \u010dtvrtek je v N\u011bmecku dolo\u017een u\u017e od 12. stolet\u00ed, odvozen je snad od zelen\u00e9ho me\u0161n\u00edho roucha, kter\u00e9 se v ten den u\u017e\u00edvalo. Toho dne se m\u011bla j\u00edst zelen\u00e1 strava (\u0161pen\u00e1t, r\u016fzn\u00e9 druhy zel\u00ed\u2026), aby byl \u010dlov\u011bk cel\u00fd rok zdr\u00e1v. <strong>Kosteln\u00ed zvony zn\u00ed toho dne p\u0159i m\u0161i naposledy, pak umlknou a \u201eodl\u00e9taj\u00ed do \u0158\u00edma\u201c. Hlas zvon\u016f nahrazovaly o Velikonoc\u00edch \u0159ehta\u010dky a klapa\u010dky r\u016fzn\u00e9 velikosti.<\/strong> Lid\u00e9 toho dne vst\u00e1vali \u010dasn\u011b r\u00e1no, rodina se spole\u010dn\u011b pomodlila, potom se v\u0161ichni omyli rosou, je\u017e m\u011bla zabr\u00e1nit onemocn\u011bn\u00ed li\u0161eji a dal\u0161\u00edmi neduhy. Jinde se tato pov\u011bra spojovala s Velk\u00fdm p\u00e1tkem.<br \/>\nTak\u00e9 hospodyn\u011b vst\u00e1valy na Zelen\u00fd \u010dtvrtek \u010dasn\u011b, aby zametly d\u016fm je\u0161t\u011b p\u0159ed v\u00fdchodem slunce, smet\u00ed se odn\u00e1\u0161elo za humna \u010di na k\u0159i\u017eovatku cest, aby se v dom\u011b nedr\u017eely blechy. Kdo sn\u011bdl p\u0159ed v\u00fdchodem slunce pe\u010divo nebo chl\u00e9b pomazan\u00e9 medem, bude podle pov\u011bry chr\u00e1n\u011bn\u00fd proti had\u00edmu u\u0161tknut\u00ed a p\u0159ed \u017eihadly vos a sr\u0161\u0148\u016f. Odpoledne bylo zak\u00e1z\u00e1no pracovat. Po z\u00e1padu slunce vykropil hospod\u00e1\u0159 sv\u011bcenou vodou z nov\u00e9ho dosud nepou\u017e\u00edvan\u00e9ho hrne\u010dku d\u016fm i jeho okol\u00ed. Obvykle nesm\u011bl kropit rukou, ale v\u011bch\u00fdtkem sl\u00e1my. Tak chr\u00e1nil obydl\u00ed p\u0159ed \u010darod\u011bjnicemi.<\/p>\n<p><strong>Velk\u00fd p\u00e1tek<\/strong><br \/>\n<strong>V katolick\u00e9 liturgii je dnem hlubok\u00e9ho smutku, nekon\u00e1 se m\u0161e a bohoslu\u017eba je slo\u017een\u00e1 jen ze \u010dten\u00ed a zp\u011bvu<\/strong>. D\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed pobo\u017enosti je odhalen\u00ed a uct\u011bn\u00ed svat\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. P\u016fvodn\u00ed prost\u00fd r\u00e1z liturgick\u00fdch oslav zm\u011bnila a\u017e doba protireformace, kdy se zv\u00fdraznil v\u00fdznam oslav tohoto sv\u00e1tku jako dne, kdy je t\u0159eba myslet na sp\u00e1su. Zvyk Bo\u017e\u00edho hrobu zavedli jezuit\u00e9. Vystavili monstranci zakrytou rou\u0161kou , do dutiny pod olt\u00e1\u0159em um\u00edstili sochu p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed mrtv\u00e9ho Krista, kolem kv\u011bty a mnoho sv\u00edc\u00ed. Takov\u00e1to \u00faprava \u201eBo\u017e\u00edho hrobu\u201c byla poprv\u00e9 provedena v Praze v 80.letech 16. stolet\u00ed, v 17. a 18. stolet\u00ed se zvyk roz\u0161\u00ed\u0159il obecn\u011b. Tak\u00e9 na Velk\u00fd p\u00e1tek vst\u00e1vali lid\u00e9 p\u0159ed v\u00fdchodem slunce a odch\u00e1zeli se om\u00fdt k potoku, aby byli chr\u00e1n\u011bni p\u0159ed nemocemi, n\u011bkte\u0159\u00ed se ve vod\u011b i pot\u00e1p\u011bli. D\u011bv\u010data st\u00edrala z osen\u00ed rosu, aby byla chr\u00e1n\u011bna p\u0159ed sluncem. \u0158ada pov\u011br byla spojena s v\u00edrou v \u010darod\u011bjnice a s hled\u00e1n\u00edm ochrany p\u0159ed uhranut\u00edm, v tento den se nesm\u011blo p\u016fj\u010dovat nic z dom\u00e1cnosti, proto\u017ee s takov\u00fdmi p\u0159edm\u011bty by se dalo \u010darovat. Nesm\u011blo se h\u00fdbat zem\u00ed, proto se nepracovalo na poli ani v sadu. Nesm\u011blo se tak\u00e9 pr\u00e1t pr\u00e1dlo.<br \/>\n<strong>S Velk\u00fdm p\u00e1tkem byla spojena v\u00edra v magickou s\u00edlu zem\u011b a z\u00e1zraky, kter\u00e9 se toho dne d\u011bj\u00ed. Podle lidov\u00e9 v\u00edry se zem\u011b otev\u00edrala, aby na kr\u00e1tkou dobu odhalila ukryt\u00e9 poklady<\/strong> (mo\u017en\u00e1 zn\u00e1te p\u016fsobivou baladu K. J. Erbena s n\u00e1zvem Poklad ze sb\u00edrky Kytice, kter\u00e1 vych\u00e1z\u00ed pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to d\u00e1vn\u00e9 v\u00edry&#8230;)<strong>.<\/strong> Proto bylo ve\u010der o Velk\u00e9m p\u00e1tku vid\u011bt v les\u00edch, u z\u0159\u00edcenin hrad\u016f a na dal\u0161\u00edch podobn\u00fdch m\u00edstech\u00a0 hleda\u010de poklad\u016f. Poklad pr\u00fd ozna\u010dovalo sv\u011bt\u00e9lko, jindy z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed a kvetouc\u00ed kaprad\u00ed,\u00a0 p\u0159\u00edpadn\u011b otvor ve sk\u00e1le \u010di zdi, z n\u011bho\u017e vych\u00e1zela zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1\u0159e. Toho dne se podle pov\u011bsti otev\u00edrala na n\u011bkolik hodin i hora Blan\u00edk.<\/p>\n<p><em>(zdroj: V. Vondru\u0161ka: C\u00edrkevn\u00ed zvyky a oby\u010deje)<\/em><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Obchody u\u017e \u0159adu dn\u00ed p\u0159ekypuj\u00ed nab\u00eddkou velkono\u010dn\u00edch zaj\u00ed\u010dk\u016f, ku\u0159\u00e1tek i dal\u0161\u00edch dekorac\u00ed, pi\u0161kotov\u00fdch ber\u00e1nk\u016f a mazanc\u016f, men\u0161\u00ed pozornost je ale v\u011bnovan\u00e1 v\u00fdznamu jednotliv\u00fdch dn\u016f p\u0159edvelikono\u010dn\u00edho, tzv. pa\u0161ijov\u00e9ho t\u00fddne. Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 jim p\u0159ikl\u00e1dali velk\u00fd v\u00fdznam a jednotliv\u00e9 dny se pojily s \u0159adou zvyk\u016f &#8211; p\u0159ipome\u0148me si je&#8230; Pa\u0161ijov\u00fd (velik\u00fd \u010di svat\u00fd) t\u00fdden Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 v\u0161ak m\u011bli Velikonoce spojeny s \u0159adou zvyk\u016f a ritu\u00e1l\u016f, kter\u00e9 pro n\u011b m\u011bly hlubok\u00fd smysl a duchovn\u00ed v\u00fdznam. Posledn\u00ed t\u00fdden \u010dty\u0159icetidenn\u00edho p\u016fstu p\u0159ed Velikonocemi se naz\u00fdval pa\u0161ijov\u00fd (tak\u00e9 svat\u00fd\u00a0nebo velik\u00fd). Velikonoce jako nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sv\u00e1tek k\u0159es\u0165ansk\u00e9 c\u00edrkve, spojen\u00fd s pam\u00e1tkou umu\u010den\u00ed a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Krista, ovliv\u0148ovaly \u0159adu od nich odvozen\u00fdch sv\u00e1tk\u016f pohybliv\u00fdch. Oslavy Velikonoc m\u011bly velice starou tradici, p\u016fvodem je\u0161t\u011b z doby p\u0159edk\u0159es\u0165ansk\u00e9.\u00a0Navazovaly pravd\u011bpodobn\u011b na \u017eidovsk\u00fd sv\u00e1tek pesach\u00a0 (odtud latinsk\u00e9 ozna\u010den\u00ed pascha), jen\u017e byl pam\u00e1tkou vysvobozen\u00ed \u017did\u016f z egyptsk\u00e9ho zajet\u00ed. Pesach p\u0159ipadal na den prvn\u00edho jarn\u00edho \u00fapl\u0148ku. Velikonoce jsou poz\u016fstatkem roku \u0159\u00edzen\u00e9ho sou\u010dasn\u011b sluncem (slunovrat) a m\u011bs\u00edcem (\u00fapln\u011bk), kter\u00fd je pohybliv\u00fd, co\u017e p\u016fsob\u00ed ru\u0161iv\u011b v pravideln\u00e9m b\u011bhu juli\u00e1nsk\u00e9ho a gregori\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e. Od po\u010d\u00e1tku se k\u0159es\u0165an\u00e9 sna\u017eili odd\u011blit velikonoce od \u017eidovsk\u00e9ho sv\u00e1tku pesach, nav\u00edc propukaly spory o p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 datum mezi Alexandri\u00ed a \u0158\u00edmem. Alexandrijsk\u00fd zp\u016fsob data v\u00fdpo\u010dtu Velikonoc byl nakonec v 7. stolet\u00ed p\u0159ijat obecn\u011b. Vych\u00e1z\u00ed ze z\u00e1sady slavit Velikonoce po jarn\u00ed rovnodennosti (stanoven\u00e9 na 21. b\u0159ezen) v ned\u011bli po prvn\u00edm jarn\u00edm \u00fapl\u0148ku. Takto stanoven\u00e1 ned\u011ble velikono\u010dn\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt v rozmez\u00ed do 22. b\u0159ezna do 25. dubna. Sazometn\u00e1 st\u0159eda St\u0159eda p\u0159ed bo\u017e\u00edm hodem velikono\u010dn\u00edm pat\u0159\u00ed liturgicky je\u0161t\u011b k postn\u00ed dob\u011b. V lidov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed se j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1valo\u00a0\u0161kared\u00e1,\u00a0sazometn\u00e1 \u010di smetn\u00e1,\u00a0proto\u017ee sd toho dne vymetaly kom\u00edny.\u00a0\u0160kared\u00e1\u00a0pr\u00fd poch\u00e1z\u00ed od toho, \u017ee Jid\u00e1\u0161 se \u0161karedil na Krista, proto se podle lidov\u00e9 v\u00edry nesm\u00ed toho dne nikdo mra\u010dit, jinak\u00a0 by se mra\u010dil po v\u0161echny st\u0159edy v roce. Zelen\u00fd \u010dtvrtek N\u00e1zev Zelen\u00fd \u010dtvrtek je v N\u011bmecku dolo\u017een u\u017e od 12. stolet\u00ed, odvozen je snad od zelen\u00e9ho me\u0161n\u00edho roucha, kter\u00e9 se v ten den u\u017e\u00edvalo. Toho dne se m\u011bla j\u00edst zelen\u00e1 strava (\u0161pen\u00e1t, r\u016fzn\u00e9 druhy zel\u00ed\u2026), aby byl \u010dlov\u011bk cel\u00fd rok zdr\u00e1v. Kosteln\u00ed zvony zn\u00ed toho dne p\u0159i m\u0161i naposledy, pak umlknou a \u201eodl\u00e9taj\u00ed do \u0158\u00edma\u201c. Hlas zvon\u016f nahrazovaly o Velikonoc\u00edch \u0159ehta\u010dky a klapa\u010dky r\u016fzn\u00e9 velikosti. Lid\u00e9 toho dne vst\u00e1vali \u010dasn\u011b r\u00e1no, rodina se spole\u010dn\u011b pomodlila, potom se v\u0161ichni omyli rosou, je\u017e m\u011bla zabr\u00e1nit onemocn\u011bn\u00ed li\u0161eji a dal\u0161\u00edmi neduhy. Jinde se tato pov\u011bra spojovala s Velk\u00fdm p\u00e1tkem. Tak\u00e9 hospodyn\u011b vst\u00e1valy na Zelen\u00fd \u010dtvrtek \u010dasn\u011b, aby zametly d\u016fm je\u0161t\u011b p\u0159ed v\u00fdchodem slunce, smet\u00ed se odn\u00e1\u0161elo za humna \u010di na k\u0159i\u017eovatku cest, aby se v dom\u011b nedr\u017eely blechy. Kdo sn\u011bdl p\u0159ed v\u00fdchodem slunce pe\u010divo nebo chl\u00e9b pomazan\u00e9 medem, bude podle pov\u011bry chr\u00e1n\u011bn\u00fd proti had\u00edmu u\u0161tknut\u00ed a p\u0159ed \u017eihadly vos a sr\u0161\u0148\u016f. Odpoledne bylo zak\u00e1z\u00e1no pracovat. Po z\u00e1padu slunce vykropil hospod\u00e1\u0159 sv\u011bcenou vodou z nov\u00e9ho dosud nepou\u017e\u00edvan\u00e9ho hrne\u010dku d\u016fm i jeho okol\u00ed. Obvykle nesm\u011bl kropit rukou, ale v\u011bch\u00fdtkem sl\u00e1my. Tak chr\u00e1nil obydl\u00ed p\u0159ed \u010darod\u011bjnicemi. Velk\u00fd p\u00e1tek V katolick\u00e9 liturgii je dnem hlubok\u00e9ho smutku, nekon\u00e1 se m\u0161e a bohoslu\u017eba je slo\u017een\u00e1 jen ze \u010dten\u00ed a zp\u011bvu. D\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed pobo\u017enosti je odhalen\u00ed a uct\u011bn\u00ed svat\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. P\u016fvodn\u00ed prost\u00fd r\u00e1z liturgick\u00fdch oslav zm\u011bnila a\u017e doba protireformace, kdy se zv\u00fdraznil v\u00fdznam oslav tohoto sv\u00e1tku jako dne, kdy je t\u0159eba myslet na sp\u00e1su. Zvyk Bo\u017e\u00edho hrobu zavedli jezuit\u00e9. Vystavili monstranci zakrytou rou\u0161kou , do dutiny pod olt\u00e1\u0159em um\u00edstili sochu p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed mrtv\u00e9ho Krista, kolem kv\u011bty a mnoho sv\u00edc\u00ed. Takov\u00e1to \u00faprava \u201eBo\u017e\u00edho hrobu\u201c byla poprv\u00e9 provedena v Praze v 80.letech 16. stolet\u00ed, v 17. a 18. stolet\u00ed se zvyk roz\u0161\u00ed\u0159il obecn\u011b. Tak\u00e9 na Velk\u00fd p\u00e1tek vst\u00e1vali lid\u00e9 p\u0159ed v\u00fdchodem slunce a odch\u00e1zeli se om\u00fdt k potoku, aby byli chr\u00e1n\u011bni p\u0159ed nemocemi, n\u011bkte\u0159\u00ed se ve vod\u011b i pot\u00e1p\u011bli. D\u011bv\u010data st\u00edrala z osen\u00ed rosu, aby byla chr\u00e1n\u011bna p\u0159ed sluncem. \u0158ada pov\u011br byla spojena s v\u00edrou v \u010darod\u011bjnice a s hled\u00e1n\u00edm ochrany p\u0159ed uhranut\u00edm, v tento den se nesm\u011blo p\u016fj\u010dovat nic z dom\u00e1cnosti, proto\u017ee s takov\u00fdmi p\u0159edm\u011bty by se dalo \u010darovat. Nesm\u011blo se h\u00fdbat zem\u00ed, proto se nepracovalo na poli ani v sadu. Nesm\u011blo se tak\u00e9 pr\u00e1t pr\u00e1dlo. S Velk\u00fdm p\u00e1tkem byla spojena v\u00edra v magickou s\u00edlu zem\u011b a z\u00e1zraky, kter\u00e9 se toho dne d\u011bj\u00ed. Podle lidov\u00e9 v\u00edry se zem\u011b otev\u00edrala, aby na kr\u00e1tkou dobu odhalila ukryt\u00e9 poklady (mo\u017en\u00e1 zn\u00e1te p\u016fsobivou baladu K. J. Erbena s n\u00e1zvem Poklad ze sb\u00edrky Kytice, kter\u00e1 vych\u00e1z\u00ed pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to d\u00e1vn\u00e9 v\u00edry&#8230;). Proto bylo ve\u010der o Velk\u00e9m p\u00e1tku vid\u011bt v les\u00edch, u z\u0159\u00edcenin hrad\u016f a na dal\u0161\u00edch podobn\u00fdch m\u00edstech\u00a0 hleda\u010de poklad\u016f. Poklad pr\u00fd ozna\u010dovalo sv\u011bt\u00e9lko, jindy z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed a kvetouc\u00ed kaprad\u00ed,\u00a0 p\u0159\u00edpadn\u011b otvor ve sk\u00e1le \u010di zdi, z n\u011bho\u017e vych\u00e1zela zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1\u0159e. Toho dne se podle pov\u011bsti otev\u00edrala na n\u011bkolik hodin i hora Blan\u00edk. (zdroj: V. Vondru\u0161ka: C\u00edrkevn\u00ed zvyky a oby\u010deje)<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":2597,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[31],"tags":[83,82],"class_list":["post-682","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-pro-inspiraci","tag-svatky","tag-velikonoce"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/682","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=682"}],"version-history":[{"count":17,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/682\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":11128,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/682\/revisions\/11128"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2597"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=682"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=682"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=682"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}