{"id":3007,"date":"2020-06-08T06:00:13","date_gmt":"2020-06-08T06:00:13","guid":{"rendered":"http:\/\/www.mojemedunka.cz\/?p=3007"},"modified":"2020-06-05T09:38:55","modified_gmt":"2020-06-05T09:38:55","slug":"3007","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/2020\/06\/08\/3007\/","title":{"rendered":"Jak se napojit na &#8222;vesm\u00edrn\u00fd internet&#8220;? P\u0159es na\u0161i \u0161i\u0161inku!"},"content":{"rendered":"<p><strong>Tu\u0161\u00edte, mil\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, kde se v\u00a0t\u011ble \u0161i\u0161inka nach\u00e1z\u00ed, jak\u00e1 je jej\u00ed funkce a jak souvis\u00ed s on\u00edm &#8222;vesm\u00edrn\u00fdm internetem&#8220;? <\/strong>Pokud si nejste jisti, nemus\u00edte se c\u00edtit provinile \u2013 v\u011bt\u0161inou jsme na tom s\u00a0t\u011bmito znalostmi podobn\u011b&#8230;<br \/>\nO to v\u00edc bude p\u0159ekvapen pozorn\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 <strong>nov\u00e9 knihy<\/strong> od <strong>prof. RNDr. Anny Struneck\u00e9, CSc. <em>\u0160i\u0161inka, okno do bo\u017e\u00edho internetu<\/em><\/strong>. Pan\u00ed profesorka p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 v\u00a0knize \u00fa\u017easn\u011b zaj\u00edmav\u00e9 informace o roli a funkci t\u00e9to mal\u00e9, ale tak d\u016fle\u017eit\u00e9 \u010d\u00e1sti na\u0161eho t\u011bla a vysv\u011btluje r\u016fzn\u00e9 souvislosti a vazby &#8211; nap\u0159\u00edklad mezi \u0161i\u0161inkou a vznikem depres\u00ed, vztah mezi \u0161i\u0161inkou, \u010dakrami a duchovn\u00edm v\u00fdznamem sv\u011btla nebo \u0161i\u0161inkou a rol\u00ed &#8222;z\u00e1zra\u010dn\u00e9ho&#8220; hormonu melatoninu v na\u0161em t\u011ble (a mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed)&#8230;<br \/>\nStudiem poznatk\u016f o \u0161i\u0161ince se toti\u017e zab\u00fdvala \u0159adu let a souhlas\u00ed s\u00a0d\u00e1vn\u00fdmi \u00a0my\u0161lenkami, \u017ee \u0161i\u0161inka je \u201epropust my\u0161lenek\u201c a \u201ebr\u00e1na mezi nebem a t\u011blem\u201c. Sama pova\u017euje \u0161i\u0161inku jako 3. oko za\u00a0jakousi \u201eWi-Fi ant\u00e9nu\u201c spojuj\u00edc\u00ed n\u00e1s s\u00a0vesm\u00edrn\u00fdm internetem. <strong>Kniha pr\u00e1v\u011b vy\u0161la v edicie <em>Knihovni\u010dka Medu\u0148ky<\/em> a opravdu stoj\u00ed za p\u0159e\u010dten\u00ed!<br \/>\nZ\u00edsk\u00e1te ji na <a href=\"http:\/\/www.knihovnickamedunky.cz\">www.knihovnickamedunky.cz<\/a><\/strong><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>Uk\u00e1zka z knihy:<\/strong><\/p>\n<p><strong>\u0160i\u0161inka a jej\u00ed funkce v\u00a0lidsk\u00e9m t\u011ble z\u00a0pohledu biomedic\u00edny<br \/>\n<\/strong>Novodob\u00e1 medic\u00edna a fyziologie \u0161i\u0161inku dlouho pova\u017eovaly za endokrinn\u00ed \u017el\u00e1zu s nejistou funkc\u00ed. Poznatky o funkci \u0161i\u0161inky se nahromadily teprve v\u00a0posledn\u00edch pades\u00e1ti letech. Dokonce je\u0161t\u011b fyziologick\u00e9 u\u010debnice z\u00a080. a 90. let 20. stolet\u00ed poskytovaly o \u0161i\u0161ince pouze skoup\u00e9 informace v n\u011bkolika m\u00e1lo v\u011bt\u00e1ch (6).<br \/>\nOrg\u00e1n, kter\u00fd budeme naz\u00fdvat \u0161i\u0161inka, pojmenovali \u0159e\u010dt\u00ed anatomov\u00e9 <em>Corpus pineale<\/em> (anglicky pineal gland, n\u011bmecky Zirbeldr\u0171se) podle tvaru podobn\u00e9ho mal\u00e9 borovicov\u00e9 \u0161i\u0161ce, proto\u017ee jej\u00ed bu\u0148ky jsou uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny v\u00a0lal\u016f\u010dc\u00edch. Lidsk\u00e1 \u0161i\u0161inka je t\u011bl\u00edsko o rozm\u011brech 8\u201310 milimetr\u016f na d\u00e9lku a 6\u20137 milimetr\u016f na \u0161\u00ed\u0159ku. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee u dosp\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka m\u00e1 \u0161i\u0161inka pr\u016fm\u011brnou hmotnost kolem 160 miligram\u016f. Badatel\u00e9 na Univerzit\u011b v\u00a0Heidelbergu vy\u0161et\u0159ovali pomoc\u00ed magnetick\u00e9 rezonance (MRI) velikost \u0161i\u0161inky u 25 ob\u00e9zn\u00edch osob a 26 osob s\u00a0norm\u00e1ln\u00ed hmotnost\u00ed. Zjistili, \u017ee ob\u00e9zn\u00ed osoby maj\u00ed prokazateln\u011b men\u0161\u00ed objem i hmotnost \u0161i\u0161inky (7).<br \/>\nP\u0159ekvapilo m\u011b zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee \u0161i\u0161inka m\u00e1 sv\u016fj pomn\u00edk v\u00a0podob\u011b borovicov\u00e9 \u0161i\u0161ky ve Vatik\u00e1nu (<a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fontana_della_Pigna\">https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fontana_della_Pigna<\/a>). A nen\u00ed to jenom n\u011bjak\u00e1 zastr\u010den\u00e1 \u0161i\u0161ti\u010dka, kterou snad n\u011bkte\u0159\u00ed vyd\u00e1vaj\u00ed za pineal gland \u2013 tedy \u0161i\u0161inku. Je to nejv\u011bt\u0161\u00ed socha \u0161i\u0161inky ve sv\u011bt\u011b: je z\u00a0bronzu, m\u011b\u0159\u00ed 4 metry \u00a0a str\u00e1\u017e\u00ed ji dva p\u00e1vi. Tuto kolos\u00e1ln\u00ed bronzovou sochu \u0161i\u0161inky vytvo\u0159il v\u00a01. nebo 2. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu Publius Cincius Salvius. Socha je sou\u010d\u00e1st\u00ed font\u00e1ny della Pigna na n\u00e1m\u011bst\u00ed Cortile della Pigna.<br \/>\nSocha \u0161i\u0161inky ve Vatik\u00e1nu poch\u00e1z\u00ed z\u00a0antiky, ale i pape\u017eova insignie ferula (past\u00fd\u0159sk\u00e1 h\u016fl) m\u00e1 ve v\u0161ech sv\u00fdch variant\u00e1ch pod k\u0159\u00ed\u017eem nebo krucifixem na horn\u00edm konci\u00a0n\u011bkolik vrstev lal\u016f\u010dk\u016f borovicov\u00e9 \u0161i\u0161ky. Pro\u010d asi? O tom, co si o \u0161i\u0161ince mysleli badatel\u00e9 v\u00a0antice, si pov\u00edme v 5. kapitole.<\/p>\n<p><strong>Kde le\u017e\u00ed \u0161i\u0161inka?<br \/>\n<\/strong>U v\u011bt\u0161iny obratlovc\u016f le\u017e\u00ed na povrchu mozku, av\u0161ak u \u010dlov\u011bka je p\u0159ekryta hemisf\u00e9rami koncov\u00e9ho mozku. Le\u017e\u00ed v\u00a0samotn\u00e9m geometrick\u00e9m st\u0159edu mozku na strop\u011b 3. mozkov\u00e9 komory. \u010casto ji n\u011bkte\u0159\u00ed naz\u00fdvaj\u00ed epif\u00fdza (<em>Epiphysis cerebri)<\/em>, ale tento n\u00e1zev je pon\u011bkud zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed, proto\u017ee v\u00a0anatomii znamen\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm r\u016fstov\u00e9 chrupav\u010dit\u00e9 plot\u00e9nky v\u00a0dlouh\u00fdch kostech. Mali\u010dk\u00e1 \u0161i\u0161inka m\u00e1 spojen\u00ed jak s\u00a0perifern\u00edm, tak s\u00a0centr\u00e1ln\u00edm nervov\u00fdm syst\u00e9mem (CNS) a je stopkou p\u0159ipojena v m\u00edst\u011b, kde mozkov\u00e9 c\u00e9vy a art\u00e9rie vytv\u00e1\u0159ej\u00ed rozv\u011btvenou s\u00ed\u0165 kapil\u00e1r, tzv. choroidn\u00ed plexus.<\/p>\n<p><strong>T\u0159et\u00ed oko<br \/>\n<\/strong>V embryon\u00e1ln\u00edm v\u00fdvoji se \u0161i\u0161inka vyv\u00edj\u00ed z nervov\u00e9 tk\u00e1n\u011b mezimozku, ze kter\u00e9 vznik\u00e1 i s\u00edtnice v\u00a0oku a zrakov\u00e9 nervy. U primitivn\u00edch obratlovc\u016f m\u00e1 tak\u00e9 strukturu podobnou s\u00edtnici a u mnoha druh\u016f (nap\u0159. u n\u011bkter\u00fdch \u017eab a je\u0161t\u011brek) funguje jako org\u00e1n pro vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011btla \u2013 temenn\u00ed oko (3. oko). \u0160iroce zn\u00e1m\u00fd p\u0159\u00edklad v\u00fdvojov\u011b nejv\u00fd\u0161e postaven\u00e9ho obratlovce s\u00a0funk\u010dn\u00edm temenn\u00edm okem je novoz\u00e9landsk\u00e1 je\u0161t\u011brka haterie (<em>Sphenodon punctatus<\/em>), kter\u00e1 \u017eije no\u010dn\u00edm \u017eivotem a do\u017e\u00edv\u00e1 se \u00fadajn\u011b velmi vysok\u00e9ho v\u011bku (kolem 100 let).<br \/>\nNejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161i\u0161inku pr\u00fd maj\u00ed novorozen\u00ed tuleni na ji\u017en\u00edm p\u00f3lu. \u0160i\u0161inka zauj\u00edm\u00e1 celou t\u0159etinu jejich mozku. I kdy\u017e se v\u00a0pr\u016fb\u011bhu dosp\u00edv\u00e1n\u00ed zmen\u0161uje, u dosp\u011bl\u00fdch tule\u0148\u016f m\u00e1 hmotnost 4\u20139 gram\u016f (7).<br \/>\nTeprve v\u00a0roce 1958 Aaron B. Lerner izoloval z\u00a0hov\u011bz\u00edch \u0161i\u0161inek melatonin \u2013 l\u00e1tku, kter\u00e1 vyvol\u00e1vala zesv\u011btlen\u00ed \u017eab\u00ed k\u016f\u017ee. Av\u0161ak ani v\u00a0t\u00e9to dob\u011b se je\u0161t\u011b nic nev\u011bd\u011blo o fyziologick\u00fdch \u00fa\u010dinc\u00edch melatoninu, ani o endokrinn\u00ed funkci \u0161i\u0161inky u obratlovc\u016f.\u00a0 Do mozaiky p\u0159edstav sou\u010dasn\u00e9 v\u011bdy o vztahu sv\u011btla a hormon\u00e1ln\u00ed produkce \u0161i\u0161inky p\u0159isp\u011blo nesm\u00edrn\u00e9 mno\u017estv\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed modern\u00edch laborato\u0159\u00ed. Datab\u00e1ze v\u011bdeck\u00fdch publikac\u00ed PubMed nab\u00edz\u00ed na za\u010d\u00e1tku roku 2020 pro heslo pineal gland v\u00edce ne\u017e 14 500 referenc\u00ed a t\u00e9m\u011b\u0159 26\u00a0000 publikac\u00ed o melatoninu<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Tu\u0161\u00edte, mil\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, kde se v\u00a0t\u011ble \u0161i\u0161inka nach\u00e1z\u00ed, jak\u00e1 je jej\u00ed funkce a jak souvis\u00ed s on\u00edm &#8222;vesm\u00edrn\u00fdm internetem&#8220;? Pokud si nejste jisti, nemus\u00edte se c\u00edtit provinile \u2013 v\u011bt\u0161inou jsme na tom s\u00a0t\u011bmito znalostmi podobn\u011b&#8230; O to v\u00edc bude p\u0159ekvapen pozorn\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 nov\u00e9 knihy od prof. RNDr. Anny Struneck\u00e9, CSc. \u0160i\u0161inka, okno do bo\u017e\u00edho internetu. Pan\u00ed profesorka p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 v\u00a0knize \u00fa\u017easn\u011b zaj\u00edmav\u00e9 informace o roli a funkci t\u00e9to mal\u00e9, ale tak d\u016fle\u017eit\u00e9 \u010d\u00e1sti na\u0161eho t\u011bla a vysv\u011btluje r\u016fzn\u00e9 souvislosti a vazby &#8211; nap\u0159\u00edklad mezi \u0161i\u0161inkou a vznikem depres\u00ed, vztah mezi \u0161i\u0161inkou, \u010dakrami a duchovn\u00edm v\u00fdznamem sv\u011btla nebo \u0161i\u0161inkou a rol\u00ed &#8222;z\u00e1zra\u010dn\u00e9ho&#8220; hormonu melatoninu v na\u0161em t\u011ble (a mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed)&#8230; Studiem poznatk\u016f o \u0161i\u0161ince se toti\u017e zab\u00fdvala \u0159adu let a souhlas\u00ed s\u00a0d\u00e1vn\u00fdmi \u00a0my\u0161lenkami, \u017ee \u0161i\u0161inka je \u201epropust my\u0161lenek\u201c a \u201ebr\u00e1na mezi nebem a t\u011blem\u201c. Sama pova\u017euje \u0161i\u0161inku jako 3. oko za\u00a0jakousi \u201eWi-Fi ant\u00e9nu\u201c spojuj\u00edc\u00ed n\u00e1s s\u00a0vesm\u00edrn\u00fdm internetem. Kniha pr\u00e1v\u011b vy\u0161la v edicie Knihovni\u010dka Medu\u0148ky a opravdu stoj\u00ed za p\u0159e\u010dten\u00ed! Z\u00edsk\u00e1te ji na www.knihovnickamedunky.cz &nbsp; Uk\u00e1zka z knihy: \u0160i\u0161inka a jej\u00ed funkce v\u00a0lidsk\u00e9m t\u011ble z\u00a0pohledu biomedic\u00edny Novodob\u00e1 medic\u00edna a fyziologie \u0161i\u0161inku dlouho pova\u017eovaly za endokrinn\u00ed \u017el\u00e1zu s nejistou funkc\u00ed. Poznatky o funkci \u0161i\u0161inky se nahromadily teprve v\u00a0posledn\u00edch pades\u00e1ti letech. Dokonce je\u0161t\u011b fyziologick\u00e9 u\u010debnice z\u00a080. a 90. let 20. stolet\u00ed poskytovaly o \u0161i\u0161ince pouze skoup\u00e9 informace v n\u011bkolika m\u00e1lo v\u011bt\u00e1ch (6). Org\u00e1n, kter\u00fd budeme naz\u00fdvat \u0161i\u0161inka, pojmenovali \u0159e\u010dt\u00ed anatomov\u00e9 Corpus pineale (anglicky pineal gland, n\u011bmecky Zirbeldr\u0171se) podle tvaru podobn\u00e9ho mal\u00e9 borovicov\u00e9 \u0161i\u0161ce, proto\u017ee jej\u00ed bu\u0148ky jsou uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny v\u00a0lal\u016f\u010dc\u00edch. Lidsk\u00e1 \u0161i\u0161inka je t\u011bl\u00edsko o rozm\u011brech 8\u201310 milimetr\u016f na d\u00e9lku a 6\u20137 milimetr\u016f na \u0161\u00ed\u0159ku. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee u dosp\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka m\u00e1 \u0161i\u0161inka pr\u016fm\u011brnou hmotnost kolem 160 miligram\u016f. Badatel\u00e9 na Univerzit\u011b v\u00a0Heidelbergu vy\u0161et\u0159ovali pomoc\u00ed magnetick\u00e9 rezonance (MRI) velikost \u0161i\u0161inky u 25 ob\u00e9zn\u00edch osob a 26 osob s\u00a0norm\u00e1ln\u00ed hmotnost\u00ed. Zjistili, \u017ee ob\u00e9zn\u00ed osoby maj\u00ed prokazateln\u011b men\u0161\u00ed objem i hmotnost \u0161i\u0161inky (7). P\u0159ekvapilo m\u011b zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee \u0161i\u0161inka m\u00e1 sv\u016fj pomn\u00edk v\u00a0podob\u011b borovicov\u00e9 \u0161i\u0161ky ve Vatik\u00e1nu (https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fontana_della_Pigna). A nen\u00ed to jenom n\u011bjak\u00e1 zastr\u010den\u00e1 \u0161i\u0161ti\u010dka, kterou snad n\u011bkte\u0159\u00ed vyd\u00e1vaj\u00ed za pineal gland \u2013 tedy \u0161i\u0161inku. Je to nejv\u011bt\u0161\u00ed socha \u0161i\u0161inky ve sv\u011bt\u011b: je z\u00a0bronzu, m\u011b\u0159\u00ed 4 metry \u00a0a str\u00e1\u017e\u00ed ji dva p\u00e1vi. Tuto kolos\u00e1ln\u00ed bronzovou sochu \u0161i\u0161inky vytvo\u0159il v\u00a01. nebo 2. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu Publius Cincius Salvius. Socha je sou\u010d\u00e1st\u00ed font\u00e1ny della Pigna na n\u00e1m\u011bst\u00ed Cortile della Pigna. Socha \u0161i\u0161inky ve Vatik\u00e1nu poch\u00e1z\u00ed z\u00a0antiky, ale i pape\u017eova insignie ferula (past\u00fd\u0159sk\u00e1 h\u016fl) m\u00e1 ve v\u0161ech sv\u00fdch variant\u00e1ch pod k\u0159\u00ed\u017eem nebo krucifixem na horn\u00edm konci\u00a0n\u011bkolik vrstev lal\u016f\u010dk\u016f borovicov\u00e9 \u0161i\u0161ky. Pro\u010d asi? O tom, co si o \u0161i\u0161ince mysleli badatel\u00e9 v\u00a0antice, si pov\u00edme v 5. kapitole. Kde le\u017e\u00ed \u0161i\u0161inka? U v\u011bt\u0161iny obratlovc\u016f le\u017e\u00ed na povrchu mozku, av\u0161ak u \u010dlov\u011bka je p\u0159ekryta hemisf\u00e9rami koncov\u00e9ho mozku. Le\u017e\u00ed v\u00a0samotn\u00e9m geometrick\u00e9m st\u0159edu mozku na strop\u011b 3. mozkov\u00e9 komory. \u010casto ji n\u011bkte\u0159\u00ed naz\u00fdvaj\u00ed epif\u00fdza (Epiphysis cerebri), ale tento n\u00e1zev je pon\u011bkud zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed, proto\u017ee v\u00a0anatomii znamen\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm r\u016fstov\u00e9 chrupav\u010dit\u00e9 plot\u00e9nky v\u00a0dlouh\u00fdch kostech. Mali\u010dk\u00e1 \u0161i\u0161inka m\u00e1 spojen\u00ed jak s\u00a0perifern\u00edm, tak s\u00a0centr\u00e1ln\u00edm nervov\u00fdm syst\u00e9mem (CNS) a je stopkou p\u0159ipojena v m\u00edst\u011b, kde mozkov\u00e9 c\u00e9vy a art\u00e9rie vytv\u00e1\u0159ej\u00ed rozv\u011btvenou s\u00ed\u0165 kapil\u00e1r, tzv. choroidn\u00ed plexus. T\u0159et\u00ed oko V embryon\u00e1ln\u00edm v\u00fdvoji se \u0161i\u0161inka vyv\u00edj\u00ed z nervov\u00e9 tk\u00e1n\u011b mezimozku, ze kter\u00e9 vznik\u00e1 i s\u00edtnice v\u00a0oku a zrakov\u00e9 nervy. U primitivn\u00edch obratlovc\u016f m\u00e1 tak\u00e9 strukturu podobnou s\u00edtnici a u mnoha druh\u016f (nap\u0159. u n\u011bkter\u00fdch \u017eab a je\u0161t\u011brek) funguje jako org\u00e1n pro vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011btla \u2013 temenn\u00ed oko (3. oko). \u0160iroce zn\u00e1m\u00fd p\u0159\u00edklad v\u00fdvojov\u011b nejv\u00fd\u0161e postaven\u00e9ho obratlovce s\u00a0funk\u010dn\u00edm temenn\u00edm okem je novoz\u00e9landsk\u00e1 je\u0161t\u011brka haterie (Sphenodon punctatus), kter\u00e1 \u017eije no\u010dn\u00edm \u017eivotem a do\u017e\u00edv\u00e1 se \u00fadajn\u011b velmi vysok\u00e9ho v\u011bku (kolem 100 let). Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161i\u0161inku pr\u00fd maj\u00ed novorozen\u00ed tuleni na ji\u017en\u00edm p\u00f3lu. \u0160i\u0161inka zauj\u00edm\u00e1 celou t\u0159etinu jejich mozku. I kdy\u017e se v\u00a0pr\u016fb\u011bhu dosp\u00edv\u00e1n\u00ed zmen\u0161uje, u dosp\u011bl\u00fdch tule\u0148\u016f m\u00e1 hmotnost 4\u20139 gram\u016f (7). Teprve v\u00a0roce 1958 Aaron B. Lerner izoloval z\u00a0hov\u011bz\u00edch \u0161i\u0161inek melatonin \u2013 l\u00e1tku, kter\u00e1 vyvol\u00e1vala zesv\u011btlen\u00ed \u017eab\u00ed k\u016f\u017ee. Av\u0161ak ani v\u00a0t\u00e9to dob\u011b se je\u0161t\u011b nic nev\u011bd\u011blo o fyziologick\u00fdch \u00fa\u010dinc\u00edch melatoninu, ani o endokrinn\u00ed funkci \u0161i\u0161inky u obratlovc\u016f.\u00a0 Do mozaiky p\u0159edstav sou\u010dasn\u00e9 v\u011bdy o vztahu sv\u011btla a hormon\u00e1ln\u00ed produkce \u0161i\u0161inky p\u0159isp\u011blo nesm\u00edrn\u00e9 mno\u017estv\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed modern\u00edch laborato\u0159\u00ed. Datab\u00e1ze v\u011bdeck\u00fdch publikac\u00ed PubMed nab\u00edz\u00ed na za\u010d\u00e1tku roku 2020 pro heslo pineal gland v\u00edce ne\u017e 14 500 referenc\u00ed a t\u00e9m\u011b\u0159 26\u00a0000 publikac\u00ed o melatoninu<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":3023,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[28],"tags":[],"class_list":["post-3007","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-knihovnicka-medunky"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3007","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3007"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3007\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3028,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3007\/revisions\/3028"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3023"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3007"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3007"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3007"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}