{"id":11279,"date":"2025-05-31T06:00:00","date_gmt":"2025-05-31T06:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/?p=11279"},"modified":"2025-05-30T14:49:01","modified_gmt":"2025-05-30T14:49:01","slug":"jak-zmenit-svet-tady-a-ted-internet-v-nasem-mozku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/2025\/05\/31\/jak-zmenit-svet-tady-a-ted-internet-v-nasem-mozku\/","title":{"rendered":"Jak zm\u011bnit sv\u011bt tady a te\u010f: Internet v\u00a0na\u0161em mozku"},"content":{"rendered":"\n

Internet je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pro v\u011bt\u0161inu z n\u00e1s naprostou samoz\u0159ejmost\u00ed. Ale jak rozum\u011bt v\u00fdrazu „internet v mozku“, kter\u00fd pou\u017eila ve sv\u00e9 knize Jak zm\u011bnit sv\u011bt tady a te\u010f <\/strong><\/em>na\u0161e spolupracovnice, moudr\u00e1 a vzd\u011blan\u00e1 \u017eena, pan\u00ed profesorka Anna Struneck\u00e1.<\/strong>.. Tak si to p\u0159e\u010dt\u011bte, p\u0159\u00e1tel\u00e9 – a tuto pozoruhodnou kn\u00ed\u017eku si m\u016f\u017eete p\u0159\u00edpadn\u011b objednat na na\u0161em-shopu… <\/strong><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Mnoz\u00ed filozofov\u00e9 a duchovn\u00ed badatel\u00e9 upozor\u0148uj\u00ed po celou dobu existence lidstva na\u00a0 spolup\u016fsoben\u00ed mikrokosmu s\u00a0makrokosmem<\/strong>. \u010clov\u011bk ve v\u0161em, \u010d\u00edm je, p\u0159edstavuje mal\u00fd sv\u011bt, mikrokosmos. Toto pozn\u00e1n\u00ed m\u016f\u017eeme sledovat v\u00a0podob\u011b d\u00e1vn\u00fdch v\u00fdrok\u016f, jako jsou nap\u0159. Co je naho\u0159e, je i dole, <\/em>nebo Kristovo: Hledejte kr\u00e1lovstv\u00ed nebesk\u00e9 v\u00a0sob\u011b a v\u0161e ostatn\u00ed v\u00e1m bude p\u0159id\u00e1no.<\/em> Tak\u00e9 Jan Amos Komensk\u00fd n\u00e1m zanechal sv\u00e9 poselstv\u00ed: V\u0161ichni na jednom jevi\u0161ti velik\u00e9ho sv\u011bta stoj\u00edme, a cokoliv se tu kon\u00e1, v\u0161ech se t\u00fd\u010de.<\/em>
My\u0161lenka o tom, \u017ee \u010dlov\u011bk v\u00a0sob\u011b obsahuje ve\u0161kerou z\u00e1konitost sv\u011bta, v\u0161echna sv\u011btov\u00e1 tajemstv\u00ed, <\/strong>se na konci 20. stolet\u00ed objevila v\u011bdecky rozpracovan\u00e1 na z\u00e1klad\u011b objevu hologramu<\/strong>. Americk\u00fd neurofyziolog Karl Pribram a britsk\u00fd profesor teoretick\u00e9 fyziky David Bohm vytvo\u0159ili velmi odv\u00e1\u017enou teorii, kter\u00e1 m\u016f\u017ee vysv\u011btlovat racion\u00e1ln\u011b, logicky a v\u011bdecky souvislost jedn\u00e9 lidsk\u00e9 bytosti s\u00a0cel\u00fdm sv\u011btem a nab\u00edz\u00ed mo\u017enost \u0159\u00edci, \u017ee \u010dlov\u011bk je p\u0159irozenou bytost\u00ed transcendence (Pribram, 1999).
Holografick\u00e9 obr\u00e1zky na n\u00e1s dnes sv\u00edt\u00ed z\u00a0ob\u00e1lek knih a \u010dasopis\u016f, ze samolepek, pohlednic,\u00a0pen\u011bz i krabi\u010dek kosmetick\u00fdch produkt\u016f. Vstupujeme do holografick\u00e9ho v\u011bku, a proto je u\u017eite\u010dn\u00e9 sezn\u00e1mit se s\u00a0t\u00edm, jak s\u00a0holografi\u00ed souvis\u00ed lidsk\u00e9 v\u011bdom\u00ed. Takov\u00fd posun na\u0161ich p\u0159edstav p\u0159\u00edmo souvis\u00ed s\u00a0pokrokem technologi\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Jak funguje hologram?<\/strong>
N\u00e1zev hologram<\/strong> je odvozen z \u0159eck\u00fdch slov holos \u2013 \u00fapln\u00fd <\/strong>agram \u2013 z\u00e1znam.<\/strong> Zaj\u00edmav\u00fd a d\u016fle\u017eit\u00fd je poznatek, \u017ee ka\u017ed\u00e1 \u010d\u00e1st hologramu v sob\u011b nese informaci o celku. Traduje se, \u017ee v\u00a0za\u010d\u00e1tc\u00edch holografie, kdy se obraz sn\u00edman\u00e9ho p\u0159edm\u011btu zachycoval na fotografickou desku, byla deska n\u00e1hodn\u011b upu\u0161t\u011bna. Pracovn\u00edk vzal st\u0159ep, oz\u00e1\u0159il ho a k\u00a0jeho p\u0159ekvapen\u00ed se p\u0159ed jeho zraky op\u011bt objevil cel\u00fd obraz. A co v\u00edc: jestli\u017ee st\u0159\u00edpek rozp\u016fl\u00edme a ka\u017edou p\u016flku znovu rozp\u016fl\u00edme a tak budeme pokra\u010dovat, jak to p\u016fjde, budeme z\u00a0ka\u017ed\u00e9ho kousku z\u00e1znamu z\u00edsk\u00e1vat st\u00e1le obraz cel\u00e9ho p\u0159edm\u011btu.
V\u00a0roce 1947 se zab\u00fdval Denis Gabor teoretick\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm toho, jak ulo\u017eit na dvojrozm\u011brn\u00fd film trojrozm\u011brnou prostorovou fotografii. Vypracoval matematickou metodu, kter\u00e1 vyu\u017e\u00edvala interferenci mezi sv\u011bteln\u00fdmi vlnoplochami odra\u017een\u00fdmi od p\u0159edm\u011btu a vlnoplochami referen\u010dn\u00edho svazku sv\u011btla. Sv\u011bteln\u00e9 vlnoplochy si m\u016f\u017eeme p\u0159edstavit jako vlny na hladin\u011b rybn\u00edka pot\u00e9, co tam hod\u00edme obl\u00e1zek. Jestli\u017ee vhod\u00edme do rybn\u00edka hrst obl\u00e1zk\u016f, pak se jejich vlnky prol\u00ednaj\u00ed a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed interferen\u010dn\u00ed vzor. Na takto osv\u011btlen\u00e9 fotografick\u00e9 desce jsou jenom interferen\u010dn\u00ed vzory, ze kter\u00fdch v\u016fbec nepozn\u00e1me obraz p\u0159edm\u011btu. Kouzlo Gabora spo\u010d\u00edvalo v\u00a0tom, \u017ee takov\u00fd negativ se mus\u00ed oz\u00e1\u0159it tzv. koherentn\u00edm sv\u011bteln\u00fdm paprskem. Pak se objev\u00ed v\u00a0prostoru trojrozm\u011brn\u00fd objekt. Realizaci t\u00e9to my\u0161lenky v\u00a0praxi pln\u011b uplatnili ameri\u010dt\u00ed v\u011bdci teprve po objevu laseru v 60. letech 20. stolet\u00ed. Za vyn\u00e1lez holografick\u00e9 techniky dostal Gabor v\u00a0roce 1971 Nobelovu cenu.<\/p>\n\n\n\n

Pro\u010d laser?<\/strong>
Zat\u00edmco slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo, nebo i sv\u011btlo z\u00a0b\u011b\u017en\u00e9 \u017e\u00e1rovky, se skl\u00e1d\u00e1 ze sv\u011btel o r\u016fzn\u00fdch vlnov\u00fdch d\u00e9lk\u00e1ch, laser vyd\u00e1v\u00e1 sv\u011btlo, kter\u00e9 m\u00e1 stejnou vlnovou d\u00e9lku (je jednobarevn\u00e9 \u2013 monochromatick\u00e9). Fyzici \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee laserov\u00e9 sv\u011btlo je koherentn\u00ed<\/strong>.
Objekt, kter\u00fd m\u00e1 b\u00fdt na dvojrozm\u011brn\u00e9m filmu zobrazen jako trojrozm\u011brn\u00fd, se mus\u00ed nejprve vykoupat ve svazku jednoho zdroje laserov\u00e9ho sv\u011btla. Potom se osv\u00edt\u00ed druh\u00fdm svazkem laserov\u00e9ho sv\u011btla a v\u00fdsledn\u00fd interferen\u010dn\u00ed vzor se zachyt\u00ed na film. Trojrozm\u011brn\u00fd obraz se objev\u00ed a\u017e po oz\u00e1\u0159en\u00ed interferen\u010dn\u00edch vzor\u016f jin\u00fdm koherentn\u00edm laserov\u00fdm svazkem.
Podle holonomick\u00e9 koncepce mozku rozpracovan\u00e9 Pribramem a Bohmem, m\u016f\u017ee b\u00fdt tak\u00e9 lidsk\u00fd mozek ch\u00e1p\u00e1n jako hologram<\/strong>, kter\u00fd obsahuje a interpretuje holografick\u00e9 jsoucno. Ka\u017ed\u00fd mozek a ka\u017ed\u00fd jednotlivec si vytv\u00e1\u0159\u00ed sv\u016fj vlastn\u00ed pro\u017eitek reality, p\u0159itom si ka\u017ed\u00fd jedinec v\u00a0sob\u011b nese informaci o v\u0161em (Pribram, 1999).
Holografick\u00fd model mozku<\/strong> n\u00e1m tak\u00e9 pom\u00e1h\u00e1 pochopit, jak m\u016f\u017ee lidsk\u00fd mozek skladovat velikou pam\u011b\u0165 na mal\u00e9m prostoru. Odhaduje se, \u017ee \u010dlov\u011bk m\u00e1 v\u00a0pr\u016fb\u011bhu \u017eivota kapacitu pam\u011bti asi 10 miliard bit\u016f informac\u00ed, co\u017e je mo\u017en\u00e9 ulo\u017eit na hologramu v\u00a0objemu 1cm3<\/sup>. \u00a0Nevy\u0159e\u0161en\u00fdm probl\u00e9mem zat\u00edm z\u016fst\u00e1v\u00e1, jak je lidsk\u00fd mozek schopen tyto informace dek\u00f3dovat<\/strong>.
Mnoz\u00ed z\u00a0n\u00e1s si uv\u011bdomuj\u00ed, \u017ee m\u016f\u017eeme poznat mnohem v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st pravdy,\u00a0 ne\u017e um\u00edme dok\u00e1zat a vysv\u011btlit na z\u00e1klad\u011b sou\u010dasn\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch znalost\u00ed. V diskusi na jednom setk\u00e1n\u00ed to RNDr. Josef Tillich, CSc., prorektor Univerzity Palack\u00e9ho v\u00a0Olomouci, vyj\u00e1d\u0159il takto:<\/strong>
Jestli\u017ee chce \u010dlov\u011bk vn\u00edmat hudbu, tak se do n\u00ed mus\u00ed pono\u0159it! A jeho mysl mus\u00ed b\u00fdt zcela klidn\u00e1, neru\u0161en\u00e1, mus\u00ed se s\u00a0hudbou ztoto\u017enit. Jestli\u017ee \u010dlov\u011bk chce z\u00edskat rekonstruovan\u00fd holografick\u00fd z\u00e1znam, mus\u00ed ten st\u0159\u00edpek proz\u00e1\u0159it n\u011b\u010d\u00edm, co je podstatn\u00e9, mus\u00ed se pou\u017e\u00edt koherentn\u00ed zdroj a teprve na n\u011bm se m\u016f\u017ee rekonstruovat p\u016fvodn\u00ed vlna, p\u016fvodn\u00ed obraz. Mysl\u00edm si, \u017ee tady je d\u016fle\u017eit\u00e9, abychom do sv\u00e9 mysli nechali vstoupit ten prim\u00e1rn\u00ed koherentn\u00ed paprsek, co\u017e v\u00a0na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b znamen\u00e1, abychom dos\u00e1hli zti\u0161en\u00ed na\u0161\u00ed mysli\u2026<\/em>
My si toti\u017e neust\u00e1le vytv\u00e1\u0159\u00edme n\u011bjak\u00e9 p\u0159edstavy o tom, jak maj\u00ed v\u011bci fungovat, jak maj\u00ed vypadat, ale nedok\u00e1\u017eeme se dostat nad tyto obsahy na\u0161\u00ed mysli, z\u016fst\u00e1v\u00e1me st\u00e1le ve spojen\u00ed s\u00a0t\u011bmi sv\u00fdmi vymy\u0161len\u00fdmi obrazy, se sv\u00fdm modelem sv\u011bta. U\u017e velk\u00fd k\u0159es\u0165ansk\u00fd mystik Mistr Eckhart \u0159ekl: \u201eM\u00e1-li b\u00fdt jak\u00e1koliv skute\u010dnost pozn\u00e1na, mus\u00ed b\u00fdt jej\u00ed podoba rozbita.“<\/em>
My st\u00e1le ulp\u00edv\u00e1me na podob\u00e1ch. A to, co se d\u011bl\u00e1 specieln\u011b v\u00a0na\u0161\u00ed v\u011bd\u011b a medic\u00edn\u011b, to je zkoum\u00e1n\u00ed onoho st\u0159\u00edpku, hled\u00e1me a zkoum\u00e1me jen to, co vlastn\u011b p\u0159edstavuje ten st\u0159\u00edpek, ta fotografick\u00e1 emulze, velmi intenzivn\u011b zkoum\u00e1me chemick\u00fd z\u00e1klad fotografick\u00e9ho procesu, ale zapom\u00edn\u00e1me pr\u00e1v\u011b na ten prim\u00e1rn\u00ed zdroj, kter\u00fd tu rekonstrukci umo\u017e\u0148uje! Proto si mysl\u00edm, \u017ee ani intelektov\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed onoho holistick\u00e9ho pohledu na sv\u011bt v\u016fbec je\u0161t\u011b neznamen\u00e1, \u017ee pochop\u00edme, o co skute\u010dn\u011b jde <\/em>(osobn\u00ed sd\u011blen\u00ed, Dny V. Priessnitze, L\u00e1zn\u011b Jesen\u00edk, 1999).<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Internet je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pro v\u011bt\u0161inu z n\u00e1s naprostou samoz\u0159ejmost\u00ed. Ale jak rozum\u011bt v\u00fdrazu „internet v mozku“, kter\u00fd pou\u017eila ve sv\u00e9 knize Jak zm\u011bnit sv\u011bt tady a te\u010f na\u0161e spolupracovnice, moudr\u00e1 a vzd\u011blan\u00e1 \u017eena, pan\u00ed profesorka Anna Struneck\u00e1… Tak si to p\u0159e\u010dt\u011bte, p\u0159\u00e1tel\u00e9 – a tuto pozoruhodnou kn\u00ed\u017eku si m\u016f\u017eete p\u0159\u00edpadn\u011b objednat na na\u0161em-shopu… Mnoz\u00ed filozofov\u00e9 a duchovn\u00ed badatel\u00e9 upozor\u0148uj\u00ed po celou dobu existence lidstva na\u00a0 spolup\u016fsoben\u00ed mikrokosmu s\u00a0makrokosmem. \u010clov\u011bk ve v\u0161em, \u010d\u00edm je, p\u0159edstavuje mal\u00fd sv\u011bt, mikrokosmos. Toto pozn\u00e1n\u00ed m\u016f\u017eeme sledovat v\u00a0podob\u011b d\u00e1vn\u00fdch v\u00fdrok\u016f, jako jsou nap\u0159. Co je naho\u0159e, je i dole, nebo Kristovo: Hledejte kr\u00e1lovstv\u00ed nebesk\u00e9 v\u00a0sob\u011b a v\u0161e ostatn\u00ed v\u00e1m bude p\u0159id\u00e1no. Tak\u00e9 Jan Amos Komensk\u00fd n\u00e1m zanechal sv\u00e9 poselstv\u00ed: V\u0161ichni na jednom jevi\u0161ti velik\u00e9ho sv\u011bta stoj\u00edme, a cokoliv se tu kon\u00e1, v\u0161ech se t\u00fd\u010de.My\u0161lenka o tom, \u017ee \u010dlov\u011bk v\u00a0sob\u011b obsahuje ve\u0161kerou z\u00e1konitost sv\u011bta, v\u0161echna sv\u011btov\u00e1 tajemstv\u00ed, se na konci 20. stolet\u00ed objevila v\u011bdecky rozpracovan\u00e1 na z\u00e1klad\u011b objevu hologramu. Americk\u00fd neurofyziolog Karl Pribram a britsk\u00fd profesor teoretick\u00e9 fyziky David Bohm vytvo\u0159ili velmi odv\u00e1\u017enou teorii, kter\u00e1 m\u016f\u017ee vysv\u011btlovat racion\u00e1ln\u011b, logicky a v\u011bdecky souvislost jedn\u00e9 lidsk\u00e9 bytosti s\u00a0cel\u00fdm sv\u011btem a nab\u00edz\u00ed mo\u017enost \u0159\u00edci, \u017ee \u010dlov\u011bk je p\u0159irozenou bytost\u00ed transcendence (Pribram, 1999).Holografick\u00e9 obr\u00e1zky na n\u00e1s dnes sv\u00edt\u00ed z\u00a0ob\u00e1lek knih a \u010dasopis\u016f, ze samolepek, pohlednic,\u00a0pen\u011bz i krabi\u010dek kosmetick\u00fdch produkt\u016f. Vstupujeme do holografick\u00e9ho v\u011bku, a proto je u\u017eite\u010dn\u00e9 sezn\u00e1mit se s\u00a0t\u00edm, jak s\u00a0holografi\u00ed souvis\u00ed lidsk\u00e9 v\u011bdom\u00ed. Takov\u00fd posun na\u0161ich p\u0159edstav p\u0159\u00edmo souvis\u00ed s\u00a0pokrokem technologi\u00ed. Jak funguje hologram?N\u00e1zev hologram je odvozen z \u0159eck\u00fdch slov holos \u2013 \u00fapln\u00fd agram \u2013 z\u00e1znam. Zaj\u00edmav\u00fd a d\u016fle\u017eit\u00fd je poznatek, \u017ee ka\u017ed\u00e1 \u010d\u00e1st hologramu v sob\u011b nese informaci o celku. Traduje se, \u017ee v\u00a0za\u010d\u00e1tc\u00edch holografie, kdy se obraz sn\u00edman\u00e9ho p\u0159edm\u011btu zachycoval na fotografickou desku, byla deska n\u00e1hodn\u011b upu\u0161t\u011bna. Pracovn\u00edk vzal st\u0159ep, oz\u00e1\u0159il ho a k\u00a0jeho p\u0159ekvapen\u00ed se p\u0159ed jeho zraky op\u011bt objevil cel\u00fd obraz. A co v\u00edc: jestli\u017ee st\u0159\u00edpek rozp\u016fl\u00edme a ka\u017edou p\u016flku znovu rozp\u016fl\u00edme a tak budeme pokra\u010dovat, jak to p\u016fjde, budeme z\u00a0ka\u017ed\u00e9ho kousku z\u00e1znamu z\u00edsk\u00e1vat st\u00e1le obraz cel\u00e9ho p\u0159edm\u011btu.V\u00a0roce 1947 se zab\u00fdval Denis Gabor teoretick\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm toho, jak ulo\u017eit na dvojrozm\u011brn\u00fd film trojrozm\u011brnou prostorovou fotografii. Vypracoval matematickou metodu, kter\u00e1 vyu\u017e\u00edvala interferenci mezi sv\u011bteln\u00fdmi vlnoplochami odra\u017een\u00fdmi od p\u0159edm\u011btu a vlnoplochami referen\u010dn\u00edho svazku sv\u011btla. Sv\u011bteln\u00e9 vlnoplochy si m\u016f\u017eeme p\u0159edstavit jako vlny na hladin\u011b rybn\u00edka pot\u00e9, co tam hod\u00edme obl\u00e1zek. Jestli\u017ee vhod\u00edme do rybn\u00edka hrst obl\u00e1zk\u016f, pak se jejich vlnky prol\u00ednaj\u00ed a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed interferen\u010dn\u00ed vzor. Na takto osv\u011btlen\u00e9 fotografick\u00e9 desce jsou jenom interferen\u010dn\u00ed vzory, ze kter\u00fdch v\u016fbec nepozn\u00e1me obraz p\u0159edm\u011btu. Kouzlo Gabora spo\u010d\u00edvalo v\u00a0tom, \u017ee takov\u00fd negativ se mus\u00ed oz\u00e1\u0159it tzv. koherentn\u00edm sv\u011bteln\u00fdm paprskem. Pak se objev\u00ed v\u00a0prostoru trojrozm\u011brn\u00fd objekt. Realizaci t\u00e9to my\u0161lenky v\u00a0praxi pln\u011b uplatnili ameri\u010dt\u00ed v\u011bdci teprve po objevu laseru v 60. letech 20. stolet\u00ed. Za vyn\u00e1lez holografick\u00e9 techniky dostal Gabor v\u00a0roce 1971 Nobelovu cenu. Pro\u010d laser? Zat\u00edmco slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo, nebo i sv\u011btlo z\u00a0b\u011b\u017en\u00e9 \u017e\u00e1rovky, se skl\u00e1d\u00e1 ze sv\u011btel o r\u016fzn\u00fdch vlnov\u00fdch d\u00e9lk\u00e1ch, laser vyd\u00e1v\u00e1 sv\u011btlo, kter\u00e9 m\u00e1 stejnou vlnovou d\u00e9lku (je jednobarevn\u00e9 \u2013 monochromatick\u00e9). Fyzici \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee laserov\u00e9 sv\u011btlo je koherentn\u00ed.Objekt, kter\u00fd m\u00e1 b\u00fdt na dvojrozm\u011brn\u00e9m filmu zobrazen jako trojrozm\u011brn\u00fd, se mus\u00ed nejprve vykoupat ve svazku jednoho zdroje laserov\u00e9ho sv\u011btla. Potom se osv\u00edt\u00ed druh\u00fdm svazkem laserov\u00e9ho sv\u011btla a v\u00fdsledn\u00fd interferen\u010dn\u00ed vzor se zachyt\u00ed na film. Trojrozm\u011brn\u00fd obraz se objev\u00ed a\u017e po oz\u00e1\u0159en\u00ed interferen\u010dn\u00edch vzor\u016f jin\u00fdm koherentn\u00edm laserov\u00fdm svazkem.Podle holonomick\u00e9 koncepce mozku rozpracovan\u00e9 Pribramem a Bohmem, m\u016f\u017ee b\u00fdt tak\u00e9 lidsk\u00fd mozek ch\u00e1p\u00e1n jako hologram, kter\u00fd obsahuje a interpretuje holografick\u00e9 jsoucno. Ka\u017ed\u00fd mozek a ka\u017ed\u00fd jednotlivec si vytv\u00e1\u0159\u00ed sv\u016fj vlastn\u00ed pro\u017eitek reality, p\u0159itom si ka\u017ed\u00fd jedinec v\u00a0sob\u011b nese informaci o v\u0161em (Pribram, 1999).Holografick\u00fd model mozku n\u00e1m tak\u00e9 pom\u00e1h\u00e1 pochopit, jak m\u016f\u017ee lidsk\u00fd mozek skladovat velikou pam\u011b\u0165 na mal\u00e9m prostoru. Odhaduje se, \u017ee \u010dlov\u011bk m\u00e1 v\u00a0pr\u016fb\u011bhu \u017eivota kapacitu pam\u011bti asi 10 miliard bit\u016f informac\u00ed, co\u017e je mo\u017en\u00e9 ulo\u017eit na hologramu v\u00a0objemu 1cm3. \u00a0Nevy\u0159e\u0161en\u00fdm probl\u00e9mem zat\u00edm z\u016fst\u00e1v\u00e1, jak je lidsk\u00fd mozek schopen tyto informace dek\u00f3dovat.Mnoz\u00ed z\u00a0n\u00e1s si uv\u011bdomuj\u00ed, \u017ee m\u016f\u017eeme poznat mnohem v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st pravdy,\u00a0 ne\u017e um\u00edme dok\u00e1zat a vysv\u011btlit na z\u00e1klad\u011b sou\u010dasn\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch znalost\u00ed. V diskusi na jednom setk\u00e1n\u00ed to RNDr. Josef Tillich, CSc., prorektor Univerzity Palack\u00e9ho v\u00a0Olomouci, vyj\u00e1d\u0159il takto:Jestli\u017ee chce \u010dlov\u011bk vn\u00edmat hudbu, tak se do n\u00ed mus\u00ed pono\u0159it! A jeho mysl mus\u00ed b\u00fdt zcela klidn\u00e1, neru\u0161en\u00e1, mus\u00ed se s\u00a0hudbou ztoto\u017enit. Jestli\u017ee \u010dlov\u011bk chce z\u00edskat rekonstruovan\u00fd holografick\u00fd z\u00e1znam, mus\u00ed ten st\u0159\u00edpek proz\u00e1\u0159it n\u011b\u010d\u00edm, co je podstatn\u00e9, mus\u00ed se pou\u017e\u00edt koherentn\u00ed zdroj a teprve na n\u011bm se m\u016f\u017ee rekonstruovat p\u016fvodn\u00ed vlna, p\u016fvodn\u00ed obraz. Mysl\u00edm si, \u017ee tady je d\u016fle\u017eit\u00e9, abychom do sv\u00e9 mysli nechali vstoupit ten prim\u00e1rn\u00ed koherentn\u00ed paprsek, co\u017e v\u00a0na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b znamen\u00e1, abychom dos\u00e1hli zti\u0161en\u00ed na\u0161\u00ed mysli\u2026My si toti\u017e neust\u00e1le vytv\u00e1\u0159\u00edme n\u011bjak\u00e9 p\u0159edstavy o tom, jak maj\u00ed v\u011bci fungovat, jak maj\u00ed vypadat, ale nedok\u00e1\u017eeme se dostat nad tyto obsahy na\u0161\u00ed mysli, z\u016fst\u00e1v\u00e1me st\u00e1le ve spojen\u00ed s\u00a0t\u011bmi sv\u00fdmi vymy\u0161len\u00fdmi obrazy, se sv\u00fdm modelem sv\u011bta. U\u017e velk\u00fd k\u0159es\u0165ansk\u00fd mystik Mistr Eckhart \u0159ekl: \u201eM\u00e1-li b\u00fdt jak\u00e1koliv skute\u010dnost pozn\u00e1na, mus\u00ed b\u00fdt jej\u00ed podoba rozbita.“My st\u00e1le ulp\u00edv\u00e1me na podob\u00e1ch. A to, co se d\u011bl\u00e1 specieln\u011b v\u00a0na\u0161\u00ed v\u011bd\u011b a medic\u00edn\u011b, to je zkoum\u00e1n\u00ed onoho st\u0159\u00edpku, hled\u00e1me a zkoum\u00e1me jen to, co vlastn\u011b p\u0159edstavuje ten st\u0159\u00edpek, ta fotografick\u00e1 emulze, velmi intenzivn\u011b zkoum\u00e1me chemick\u00fd z\u00e1klad fotografick\u00e9ho procesu, ale zapom\u00edn\u00e1me pr\u00e1v\u011b na ten prim\u00e1rn\u00ed zdroj, kter\u00fd tu rekonstrukci umo\u017e\u0148uje! Proto si mysl\u00edm, \u017ee ani intelektov\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed onoho holistick\u00e9ho pohledu na sv\u011bt v\u016fbec je\u0161t\u011b neznamen\u00e1, \u017ee pochop\u00edme, o co skute\u010dn\u011b jde (osobn\u00ed sd\u011blen\u00ed, Dny V. Priessnitze, L\u00e1zn\u011b Jesen\u00edk, 1999).<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":10983,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[21,28,31],"tags":[],"class_list":["post-11279","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-duchovni-clanky","category-knihovnicka-medunky","category-pro-inspiraci"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11279","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11279"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11279\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":11280,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11279\/revisions\/11280"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/10983"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11279"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11279"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.mojemedunka.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11279"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}