Dnes: Filipojakubská noc

Jdete dnes večer s přáteli „k čarodějnickému ohni“? Dnes nás čeká tzv. filipojakubská noc, svátek spojený s mnoha zvyky i starými magickými praktikami. Jak vznikl a kde se oblíbené „pálení čarodějnic“ vzalo?

Pro svátek apoštolů sv. Filipa a Jakuba Mladšího je v lidové obyčejové tradici důležitá doba večera a noci před prvním květnem, filipojakubská noc. Do tohoto času se sestřeďují magické úkony zaměřené na ochranu dobytka, na úrodu nebo zdar na poli a v chlévě.  Vycházejí ze starých představ o škodlivých silách, které na začátku pastvy a zeleného krmení pronikají do hospodaření a života lidí.  Ve dne pak vrcholí obyčeje spjaté s májovou zelení, s májemi postavenými před jednotivými domy nebo v centru obce. Filipojakubská noc znamenala pro mužskou chasu příležitost ke zveřejnění milostných vztahů, sympatií a antipatií, obecních či skupinových soudů, k provádění žertovných kousků sousedům. Na vratech vápnem chlapci kreslili srdíčka, psali nápisy, vysypávali cestičky mezi domy milenců např. dřevenými pilinami atd. Takovému způsobu prozrazení neušly ani vztahy mezi záletníky.
Podle lidové víry noc před svátkem sv. Filipa a Jakuba mají zlé kouzelnice, čarodějnice či bosorky zvláštní moc. Létají na košťatech na své slety na kopcích a křižovatkách, škodí dobytku, odjímají užitek. Představy o čarodějnicích jsou součástí širší západoevropské tradice a na jejich rozvíjení působily nepřímo čarodějnické historické procesy  17. století. Noc byl plná obrany proti nim.
Po staletí tradované praktiky venkovanů, které dožívaly až do 20. století, jsou pro člověka současné doby nepochopitelné, ale ve své době směřovaly hlavně k zabezpečení statku. Soustřeďovaly se na práh, otvory ve vratech a ve dveřích, tedy na místa, kudy by zlá moc mohla proniknout do stavení. Postupů na obranu proti nebezpečným kouzlům bylo nespočet, často pomáhal vybrané rostliny a byliny. Nejúčinnějším prostředkem proti zlé moci čarodějnic a k jejich likvidaci byl oheň.
Dnes se udržuje pálení čarodějnic jako oblíbená společenská zábava dospělých i dětí spojená s občerstvením. Do hranice se někdy upevňuje figura čarodějnice ze slámy nebo textilu a z kopců se ohně snášejí do společenských areálů obcí, kde bývají pod dohledem hasičů. Na ústupu je tradiční vyhazování hořících košťat do vzduchu, které bylo dříve hlavní zábavou mládeže a také efektním světelným jevem.