Znamení v nás: Střelec
Z knihy ZNAMENÍ V NÁS od Markéty Vostré, odbornice na tarot a astroložky, vybíráme část kapitoly věnované znamení Střelce, které právě včera převzalo vládu. Jací jsou lidé narození ve znamení Střelce? Máte kolem sebe nějaké? Nebo jste možná sami narozeni v tomto znamení a rádi se o energii tohoto archetypu něco dozvíte? Kniha vyšla v edici Knihovnička Meduňky, www.knihovnickamedunky.cz
Střelec: moudrost v nás
22. 11. – 20. 12.
Hlavním záměrem tohoto znamení je nalézt naději, jež jako by s předchozím znamením skončila. Tam jsme byli tváří v tvář konfrontováni se svou zranitelností a smrtelností. Ovšem, jak žít s tímto poznáním dál? Má tady vůbec něco smysl? Proč se snažit, když stejně jednou všechno skončí? Je těžké uvědomovat si svou dočasnost.
Jak nelehký úkol připadl Střelci tím, že musí překonat skepsi, depresi a začít hledat důvod proč jít dál.
Střelec přináší světu poznání, že naše fyzické tělo je zranitelné, je smrtelné, je dočasné. Nejsme ale pouze jen tělo. Je v nás Boží jiskra, neustále se obnovující síla. Máme duši.
V krajině znamení Štíra jsme byli konfrontováni se svou karmou, se všemi nesplacenými dluhy minulých bytí. Střelec toto téma rozvíjí dál a chápe se jej s daleko větší zodpovědností.
Střelec v nás je naše vnitřní moudrost, která nás vede k zodpovědnosti za sebe i druhé. Nejprve je ale potřeba zvládnou „zvíře“ v nás, povznést se nad pudovost. Střelec v nás je můstek od instinktů k rozvoji vyššího vědomí. Samotný Střelec to rozhodně nemá jednoduché. On sám musí nejprve zvládnout své nižší Já, musí zvládnout hmotu. Vědom si svého omezení zde v pozemské rovině má pocit, že na všechno je málo času. Snaží se stihnout v jednom dni to, na co mají ostatní týden. Pokud v něm příliš působí aspekt „koně“, má tendenci mít všeho příliš – jídla, pití, věcí, zážitků, slov.
„Dokud jsem tady, musím si užívat.“ Všechno jaksi přehání a okolí se nestačí divit.
Opačný extrém je, když se Střelec přehoupne do své duchovní podstaty pak se zase může svému okolí jevit ještě nepochopitelnějším. Všední život se svými běžnými situacemi jej přestává zajímat a jeho vědomí se soustředí výhradně na hledání něčeho, co dá lidskému, smrtí ohraničenému životu hlubší význam.
Střelci jsou úžasní filozofové, mudrci. Opakem této mince je ale fanatismus, podléhání dogmatům, neústupnost a slepé prosazování nikterak nepodložených teorií.
Ideální stav vyrovnaného Střelce v nás je schopnost vnímat široký kontext bytí a přitom procházet všedními dny a trpělivě zpracovávat to, co nám přinášejí.
Život šije každému přesně na míru právě ty situace, které potřebuje pro rozvoj vyššího vědomí i zpracování své karmy. Nelze tedy říci, že jsou nudné a příliš obyčejné životy. To spíš jejich vlastníci nejsou s to rozpoznat své možnosti a pokusit se dosáhnout vyšších pater svých možností.
Štír nás vedl do maximální hlubiny našeho Já. Střelec se snaží náš vnitřní zrak směřovat daleko za obzor.
Toto znamení je věčným hledačem pravdy. „Jak to tady tedy vlastně je?“
Většinou neztrácí optimismus na své cestě za poznáním, ale pozor, nedejme se mýlit tím, že dnes je báječným společníkem. Až jej příště potkáme, třeba nás vůbec nepozdraví. Náladovost a výbušnost je u tohoto znamení značná. Inu oheň.
Střelec neoplývá přílišnou trpělivostí, a když jej někdo nechápe, nebo s ním nesouhlasí, dá nám svou zlost opravdu pocítit. Ale jen na kratičký okamžik. Nával ohně do hlavy opadne a máme zde zpět optimistického filozofa, který nechápe, co se stalo. Proč se rozhostilo zvláštní, dusné ticho.
„Co vám je, vy jste se urazili? Proč? Vždyť to byla konstruktivní výměna názorů.“
Ostatní si zatím více či méně uvědomují, že není potřeba v rámci konstruktivnosti nebo objevování jsoucna nechat se na cti utrhat a příště se ctihodnému mudrci raději vyhnou.
Toto znamení jen složitě dokáže zaujmout úhel pohledu druhého. Nechápe lidské slabosti, i když sám jich také není prost. Má velkou tendenci přehánět, hnát svou myšlenku až za spatřitelný obzor. Dokáže se nadchnout vším, co jej v životě potkává a míjí. Díky tomu je nepředstavitelně zaneprázdněn a také nepředstavitelně zanesen množstvím knih, výstřižků, časopisů, zkrátka vším, kde se mohou vyskytovat nějaké informace. Zajímá se opravdu o všechno. Zajímá ho život a jeho mystéria, potřebuje být v obraze.
Málokdy ale má dostatek času, aby u něčeho pobyl déle. Proto nám nikdy neodpustí, když jej budeme připravovat o čas tím, co se jemu zdá jednoduché, plytké či dávno vyřešené.
Případ z praxe: utrápená klientka
Klientka ve znamení Střelce se dokázala nesmírně trápit nikoli svým životem, s tím byla spokojena, ale tím, jak mohou být ostatní tak nevšímaví, tupí, hloupí. Chodila na tarotové konzultace řešit otázky, jež zdaleka přesahovaly její osobní rámec.
„Neskutečně mě tíží hloupost ostatních, to jak je možné, že nevidí své chování. Kam spěje tahle země, tahle planeta? Copak jsou všichni slepí? Dokážu o tom v noci přemýšlet hodiny. Většinou se strašně naštvu a rozruším tak, že pak už neusnu. Ráno podle toho vypadám.“
Střelec dokáže být tvrdohlavý jako mezek a může si zkazit spousty času tím, že nehodlá vidět skutečnosti jinak, než jak jemu připadají správné. Toto znamení je věčným hledačem a obhájcem pravdy. Jenže co je to pravda… Pro Střelce je celoživotně nejdůležitější sebepoznávání. Proto nasazuje tak ostré tempo už brzy po narození. V průběhu života potřebuje „svou knihu poznání“ popsat prostřednictvím tisíce situací a tisíce zkušeností. Pokud zjistí, že poznání dosáhl, odchází tam, kde může zažít zatím netušené možnosti a v nich poznávat sám sebe. Odchází ze vztahů, z pracovních poměrů, z neinspirativního prostředí. Je mistrem mnoha rolí a neváhá přijmout další angažmá, pokud jej osud nabízí. Co kdyby právě tam se zjevila ta nejpravdivější pravda, kterou celý svůj život hledá.
Většina Střelců má vynikající inteligenci i intuici. Zahledí se na druhého a vědí, co je zač. Události jim pak časem potvrdí, že se nemýlili.
Astrologie často vytýká Střelci netaktnost, nedostatek diplomacie. Hranici, kam lze zajít, aby to bylo společensky únosné, Střelec neustále překračuje. Je fanatikem pravdy a nehodlá se, jako např. znamení Vah, zabývat tím, že bude něco „lakovat narůžovo“, když tomu tak ve skutečnosti není.
Není nad upřímnost? Opravdu?
Kdysi dávno jsem byla s kamarádkou Střelkyní na venkovské zábavě. A jak to v rámci takovýchto podniků chodívá, z nějakých důvodů se tam začalo schylovat ke rvačce. U našeho stolu seděl pán, který byl velmi malého vzrůstu. Jeho obličej zřejmě prozrazoval určité obavy, ale má kamarádka jej uklidnila.
„Když dojde na pranici, vy si vlezte pod stůl, jste malinkej a tam si vás nikdo nevšimne“. Pán lehce znachověl, asi mu bylo trapně.
Nechtíc jsem protáhla tuto situaci tím, že jsem kamarádce řekla, že takové věci se neříkají a obzvláště ne mužům. Oči jí zaplály pravdou a řekla: „Tak se na něho podívej, je malinkej, nebo není?“ Pána tím zřejmě dorazila.
Střelcům rozhodně nejde o to, aby druhého urazili. Jde jim o pravdu, o tu, kterou vidí a která je podle nich každému jasná. Jen jeden ale má odvahu ji vyslovit a tím je právě Střelec.
Jako každé znamení, tak i toto má své dvě polohy. Nižší stadium vývoje vědomí, tedy to, kde ještě stále převažuje více pudovosti, a pak to, které je osvíceno poznáním a připraveno jít cestou moudrosti a předávat své poznání všem, které bude míjet.
Prvně jmenovaný typ je hádavý, výbušný, pomlouvačný. Místo jasného zaměření bezcílně mrhá energií. Oproti tomu osvícený Střelec je zdrojem vědění pro druhé. Má velice rozsáhlé vědomosti neomezující se pouze na to, co lze vědecky dokázat. Jeho vidění světa je celostní. Ví, že takzvaná náhoda neexistuje a že vše funguje na milimetr přesně v geniálním systému zvaném život. Když se například bude zabývat astronomií, přibere k tomu i astrologii jako duchovní náboj poznatků o hmotě. Když se bude zabývat matematikou, jistě jej zaujme i numerologie. Nespokojí se pouze s povrchem, bude mít zájem o to, co hmotu oživuje.
Střelec se málokdy stává zajatcem nějakého dogmatu. Je příliš zvídavý a pochybovačný, aby se spokojil s povrchním vysvětlením, že to tak prostě je. Nikdo už sice neví proč, ale měnit se to nebude. Tak s tímto u Střelce rozhodně nevystačíme. Na své otázky chce logické a pravdivé odpovědi.
To, že Střelec rád cestuje, je celkem jasné. Je potřeba poznat svět, než si o něm udělá svůj osobní úsudek. Nespokojí se s tím, že si přečte reportáž z dalekých krajů. Musí se jet sám přesvědčit, nakolik byla napsána objektivně. Pokud nemůže z jakýchkoli důvodů cestovat reálně, pořádá výpravy krajinou své mysli. I ty mohou být dobrodružné, a hlavně objevné.
Případ věčné studentky…
Problémem mnoha Střelců je, že mají pocit, že toho stále vědí a umí málo.
Na tarotový výklad chodí pravidelně, tak jednou za dva roky, klientka Střelec. Nesmírně vzdělaná, inteligentní, a přesto neschopná tyto své devizy uplatnit. Má neustále pocit, že ještě nepřišla ta správná doba, ještě neuzrál čas. Přitom ji samotnou trápí, že ve svém životě nedělá to, co by si představovala a co roky studuje a zdokonaluje. Když se jí ptám, proč tedy nezačne v této oblasti působit, většinou mi vyjmenuje, co ještě všechno neví, neumí, nemá nastudováno.
Pokud bych byla stejně netaktní jako toto znamení, asi bych jí řekla, že se domnívám, že stejně nikdy nezačne. Vyhovuje jí být věčným studentem. Pohrávat si s představou, že jednou, možná, snad, ale do té doby je potřeba ještě prostudovat spoustu materiálu. Nelze předstoupit před druhé nepřipravený.
Jenže ono nelze vědět všechno o všem. Na to je jeden lidský život opravdu příliš krátký.
Ještě že Střelec je rozený optimista a čas si nepřipouští. Tím, že je hnán touhou poznat a vědět, se udržuje ve vynikající intelektuální kondici do pozdního věku. Bylo by zajímavé vědět, kolik procent posluchačů na univerzitě třetího věku tvoří právě toto znamení.
Toto znamení je také jedním z nejvitálnějších. Když se pro něco nadchne, je to doslova, jako když se přiloží pod kotlem. Dokáže nadchnout druhé a stát se přirozeným vůdcem. Hýří optimismem i tam, kde k tomu ostatní vidí pramalý důvod. Střelec se nikdy nevzdává, za každým vrcholem může být něco nového objeveno, něco zásadního rozpoznáno. Třeba odpověď na otázky o věčné a neměnné pravdě.
IX. dům
Pojďme navštívit prostor, který náleží znamení Střelce. Respektive svým obsahem odpovídá tomuto znamení. Jsme v prostoru kde je tématem rovnováha mezi naší hmotnou a duchovní podstatou. Předchozí osa II. a VIII.domu byla také o rovnováze. Tam jsme si osvojovali naši schopnost umět se zabezpečit do míry postačující pro náš život a zároveň schopnost takzvaně nemuset vlastnit. Tedy umění říci si dost, to mi stačí.
Osa mezi III. a IX. domem se opět týká propojení dvou zdánlivě oddělených světů. Prostřednictvím komunikace se propojujeme se světem vnějším, reagujeme na druhé a oni na nás. Podle obsazení třetího domu se tedy dá rozpoznat, do jaké míry se nám na tomto poli daří. Zda komunikaci s druhými umíme zvládnout, či nakolik je toto téma pro nás úkolem tohoto života. V komunikaci s druhými se nějakým způsobem hodnotíme. Do určitého věku i věříme, že to, co nám o nás říkají druzí, je jediná možná pravda. O to více jsme jednoho dne překvapeni tím, že subjektivita druhých v náhledu na nás vůbec nemusí být pravdou o nás. Pravdu o sobě známe pouze my.
IX. dům je místem, kde se můžeme setkávat se svým vyšším Já. Tento prostor vypovídá o naší potřebě propojit se se svojí duchovní podstatou, toto vědomé či bdělé žití nám přináší spousty výhod. Najednou začínáme chápat svůj dosavadní život mnohem celostněji, již víme, proč jsme museli projít mnohou těžkou dobou. Už chápeme, že to není proto, že si na nás náš osud zasedl. Každé trápení má svůj konec v okamžiku našeho pochopení a „přenastavení se“ v oblasti fyzické, mentální, emoční či duchovní. Pokud v těchto našich světech je nějaká chyba či příliš zajeté koleje, které již nikam nevedou, vnější situace se stane ještě náročnější. Čím hůře venku, tím více práce bychom na sobě měli udělat uvnitř.
Právě oblast IX. domu slouží k propojení se světem duchovním, se světem příčin.
Vše spatřitelné kolem nás je dokladem, že určitá myšlenka se promítla do hmotné reality. Každý reálný čin předchází nápad. Pokud tedy chceme měnit to, co nás obklopuje, musíme změnit svůj vnitřní program…
IX. dům vypovídá o naší vnitřní komunikaci, o tom, do jaké míry umíme naslouchat své intuici, tedy nejbezpečnějšímu průvodci naším životem.
Tato moudrá složka v nás se nikdy nemýlí, a pokud jsme schopni jí vnímat, povede nás po opravdu užitečných cestách potřebného poznání.
Mnohokrát ve svém životě ztrácíme čas tím, že jsme zablokováni strachem, obavou ze ztráty jistot a setrváváme na místech či ve vztazích, které nám rozhodně nedělají dobře a již žádnému novému poznání nepřispívají.
Klientka Dominika mi vyprávěla svůj příběh. Jako velmi mladá se seznámila s mužem, na první pohled velmi přitažlivým. Na druhý pohled si ale již každý všiml, že pán je tak trochu žvanil. Dominika cítila, že ve skrytu duše se jí příčí poslouchat fantasmagorické historky jako vystřižené z Jamese Bonda. Ale láska si ani přes tato jemná intuitivní upozornění nedala poroučet. Do roka se narodila dcerka a pak se společný život pomalu sunul ke katastrofě.
Dominika začala mít spousty zdravotních problémů. Moudrost těla jako by jí dávala pocítit, že si za svého muže zvolila někoho, kdo je vývojově opravdu na jiné úrovni či je možná pacientem psychiatrie. Navíc byl velmi „čiperný“, protože jí prakticky od svatby nepřetržitě zahýbal. „Byla jsem spousty let jako žena nesmírně ponižována. Bydleli jsme na vesnici, kde se všechny jeho avantýry okamžitě věděly. A ty jeho milenky! Povětšinou se rekrutovaly z děvčat z místního JZD. Tam dokázal oslňovat. Buď bych si soužitím s ním časem zadělala na opravdu těžkou nemoc, nebo bych skončila v blázinci. Sebrala jsem poslední síly a odstěhovala se do města. Neskutečně se mi ulevilo, zdraví se začalo navracet. Život se pomalu konsolidoval. Muž si občas zajel pro dítě a já měla vždycky pocit, že by se chtěl vrátit. Intuice již tentokrát velmi nahlas volala – nikdy! Copak ti to nestačilo? Potřebuješ další nakládačku? Zřejmě jsem ji potřebovala, protože jsem svolila k návratu. Možná první dva tři měsíce byl klid, ale pak to začalo nanovo a daleko úderněji. Můj muž zaměstnával svou novou milenku ve své firmě, s jinou jel na dovolenou a vzal s sebou i naši dceru. Následovala vysvobozující doba druhého a opravdu definitivního odchodu. Ještě teď se mi někdy zdá sen, že se tam musím vrátit, a opravdu v tom snu zvažuji sebevraždu. Roky jsem, ani nemůžu říci svého, prostě toho bývalého nenáviděla. Teprve po nějaké době, kdy jsem se věnovala hodně sobě, mi má intuice sdělila, jak nutné bylo toto zlo, abych se naučila vážit si sama sebe. Musela jsem na tom být se svým sebevědomým opravdu hodně špatně.“
Příběh Dominiky ukazuje, jak se vyplatí naslouchat své vnitřní moudrosti, protože ta je opravdu jediná, která to s námi myslí dobře. Ostatní třeba také, ale málokomu se podaří zachytit kontext, a tak mnohé „dobré“ rady nás mohou připravit o potřebná poznání či zavést někam mimo rámec naší cesty.
Vládce Střelce – Jupiter
Znamení Střelce se občas může jevit jako bez hranic, všeho může být hojnost – jídla, pití, zpěvu, povídání. Střelec jde se svými požadavky až za obzor. Může si to dovolit, neboť je chráněncem samotného boha Dia. Jupiterovská energie je energií vysoce dynamickou a expanzivní. Roh hojnosti nám nepřetržitě sype vše, co si jen můžeme přát. Jenže jde o to, umět si přát správně. Jak se říká „Bože chraň nás před našimi přáními.“
Je jasné, že naše přání se s věkem a případnou nastupující moudrostí mění. To, co jsme si přáli v dětském věku, třeba vlastnit cukrárnu, by třeba v dospělém věku i šlo zařídit. Každý má jistě svou vlastní zkušenost, ve které se mu potvrdilo, že pokud si něco přál a něco pro to udělal, přání se splnilo, někdy i jen tak samo od sebe. Zřejmě si uměl správně stoupnout pod Jupiterův roh hojnosti. Pokud si houževnatě přejeme a nic se nám neplní, může být zajímavé, rozebrat si proč. Takový rozbor velmi dobře zmapuje, kde děláme na svých cestách chyby, které znemožňují kladný výsledek. Někdo si přeje například větší příjem, ale vzhledem k tomu, že jej v původní rodině vychovávali v rámci hesla „peníze ještě nikoho šťastným neučinily“ či „ v naší rodině se každý nadřel, a stejně nikdy nic neměl“, tak v prvním případě si dotyčný bude na nevědomé úrovni spojovat zvýšený příjem peněz se ztrátou štěstí, a proto vědomě nebude raději dělat nic. Ve druhém případě je nutné vzorec velká dřina = málo peněz v sobě nastavit jiným způsobem, jinak budeme tento vzorec s největší pravděpodobností kopírovat dál.
Je zajímavé, jak lidé, nezatíženi tímto „rodovým dědictvím“, které divně pokroutilo zdravý vztah k penězům, toto téma většinou vůbec neřeší. Prostě peníze mají. Umí si je vydělat a jejich nevyřešené nevědomé bloky se jim nestaví do cesty v podobě zadaného vzorce. (Náš rod každému jen sloužil, já nedostal nikdy nic jen tak nebo peníze nejsou potřeba.)
Pokud se tyto či podobné vzorce vědomě přemění, tam, kde to bylo samý blok a překážka, najednou proudí čerstvá energie. Prostě jsme si dokázali stoupnout na správné místo, tedy pod roh hojnosti.