Inspirujte se v meduňkové edici…

Jarní čas je neobyčejný a kouzelný – je radost sledovat, jak se přiroda probouzí, jak se větvičky keřů a stromů obalují svěže zelenými lístky, jak ze země vykukují nejrůznější rostlinky… Pokud plánujete výlet či procházku do přírody, inspirujte se v nové knize naší autorky Mileny Králové. Jmenuje se OBYČEJNÁ KNIHA O VĚCECH NEOBYČEJNÝCH a vyšla nedávno v naší meduňkové edici. Snadno ji zakoupíte na našem e-shopu – podívejte se na www.obchodmedunka.cz a jistě nebudete litovat. Autorka Milena upozorňuje na „zázraky všedního dne“, které nás stále obklopují, jen si jich musíme všimnout… Po přečtení této neobyčejné knihy se „obyčejná“ procházka do přírody může změnit v procházku „neobyčejnou“ – vědomou…

Vybrali jsme ukázku ze 16. kapitoly, věnované přírodě a stromům…

Příroda a stromy
Příroda je chrám. Dává nám možnost prožívat klid a mír. Jak krásně nabádá tarot: „Vnímej energie přírody i celého vesmíru a pozvi je do svého těla.“ Stát se součástí přírody je mystérium.
V přírodě můžeme vědomě sladit svůj rytmus s rytmem přírody a otevřít se tomu, co nás přesahuje. Pod širým nebem naše intuice snáze zachytí vnuknutí z vyšších sfér, což se v hluku městského života podaří málokdy. V přírodě je snazší najít vnitřní klid, který si pak můžeme uchovat nebo alespoň připomínat i ve stresujícím prostředí či situaci.
V přírodě také vždy načerpáme životní energii, která nás uzdravuje, zbavuje nás stresu, úzkostí, chaosu, spěchu i bolesti.  A platí to i o obyčejné procházce, kterou absolvujeme, aniž bychom takto přemýšleli. A což teprve, když se na tom podílíme aktivně a vědomě. Pak objevíme svůj vlastní životní rytmus. Když se s ním dokážeme sjednotit a uchovat si ho i v běžném životě a respektovat ho, udělali jsme pro sebe víc, než by se zdálo.

Lék na stres
Dýchání se na čerstvém vzduchu automaticky stává uvolněnějším a hlubším, a právě to sehrává podstatnou úlohu při odstraňování stresu. Také se optimalizuje krevní oběh, který je podle lékařů zodpovědný za stav imunitního systému. Jakmile však cítíme stres, krevní oběh stagnuje. Postupně jsme si však my lidé v moderní době na stresu vytvořili negativní závislost a také jsme ji zakotvili ve svém těle, aniž bychom si to vůbec uvědomili. Být ve stresu je již standardní pocit, který jsme vyměnili za pozitivní závislost na klidu, jednoduchosti a radosti. Stres a obavy se vlastně staly základním návykem člověka. Je to norma. Bohužel.
Nevěřím lidem, kteří tvrdí, že na pravidelné chvilky v přírodě nemají čas. Jde jen o výběr priorit. A pokud se opravdu stane, že nám ani chvilka času pro pobyt v přírodě nevyjde, buďme alespoň vědomě v kontaktu s nebem, kdy v každé části dne víme, jaká je obloha. Cítit vzduch, vnímat vánek nebo vítr, sluneční paprsky, teplotu vzduchu a uvědomovat si přitom i zem pod nohama, můžeme kdykoliv.
V této souvislosti doporučuji Oshovu Nejkratší meditaci. Je to velice jednoduchá technika, kterou můžeme bez problémů provést několikrát denně. Na chvilku se v kterémkoli okamžiku dne zastavíme, zvedneme hlavu k nebi (ještě lépe i obě paže) a uvědomíme si sami sebe právě v tomto současném okamžiku jako součást přírody. Na chvíli se „připojíme “. Vnímáme, že jsme nohama na zemi a hlavou v oblacích. A tak to má být, protože v tom tkví životní rovnováha.

Představte si krásný, silný, zdravý listnatý strom. Aby mohl nést svou širokou korunu, kvést a dávat plody, musí mít pod zemí stejně tak široké kořeny. Tvarem připomíná přesýpací hodiny.
Naslouchat tekoucí vodě uklidňuje uši,
Hledět na zelené stromy a rostliny uklidňuje oči.
Cítit vůně přírody uklidňuje smysly.
Dotýkat se jemného a měkkého uklidňuje nervy.

úryvek z taoistické básně

Stromy – bytosti, přátelé
Dnes už se běžně mluví o prospěšnosti přímého fyzického kontaktu se stromy, i když informace o léčebných účincích stromů na lidská těla i duše jsou staré jako lidstvo samo.
Není úplně nutné znát přesně konkrétní účinky jednotlivých druhů stromů.  Je to stejné jako s polodrahokamy, jejichž léčivé účinky jsou dávno vědecky prokázané – ani tady nemůžeme udělat chybu, pokud si kámen prostě vybereme podle intuice neboli podle toho, jak vnímáme jeho energii.
Stromy jsou nám z vývojového hlediska ještě mnohem blíže než kameny. Stejně tak jako u kamenů tedy podvědomě vycítíme, ke kterému stromu nás to právě táhne a u kterého je nám dobře. To se v různých situacích a v různých životních obdobích mění, stejně tak jako se v životě střídají medicinská zvířata, i když většina z nás si „svůj“ strom oblíbí natolik, že s ním naváže přátelský vztah, často na celý život.
Strom, se kterým nás pojí takové přátelství, naši sympatii bezpečně vycítí a opětuje ji. Zkuste to a pocítíte to na vlastní kůži. Stejně jako v každém jiném vztahu je i ve vztahu se stromem nutné nejen brát, ale také dávat. Měli bychom (stačí v duchu) strom pozdravit, dát mu najevo, že jsme rádi, že existuje, požádat ho o podporu a za jeho energii mu také poděkovat. Stromy jsou schopny vnímat myšlenky a pocity lidí, a to i na velké vzdálenosti, což dokazují současné vědecké výzkumy na kvantové úrovni. Všechno je přece ve spojení se vším a platí ,jak uvnitř, tak vně‘. Vše existuje v jednom Vědomí, všechny součásti vesmíru jsou na sobě závislé a souvisejí spolu. Stromy jsou nejen symbolickými, ale i fyzickými prostředníky mezi nebem a zemí.
Strom v sobě nese symboliku celého stvoření a lidského života. Koruna stromu představuje budoucnost, kmen přítomnost, kořeny minulost

Symbolika jednotlivých stromů
Každý strom vyjadřuje a podporuje určitý princip bytí. Má své konkrétní osobité vyzařování a svou energii, která v lidském těle vyvolává odpovídající rezonanci. Informace, o které se s vámi teď podělím, jsem pochopitelně nevymyslela, přede mnou to udělali jiní, za což jim patří velký dík. Já to jen svými zkušenostmi potvrzuji.
Například dub je symbolem síly. A to jak síly ducha, tak síly fyzické. Posiluje naši intuici, víru ve správná vnuknutí, svobodnou volbu a porozumění zákonitostem osudu.Je stromem spravedlnosti a nejvyššího zákona, pochopením zákona příčiny a následku čili karmy. Učí nás vidět za vším univerzální lásku. Dub pomáhá přijmout vlastní zodpovědnost, ale zároveň odmítnout nést zodpovědnost, která nám nenáleží.Učí nás, že naše ANO získá na hodnotě teprve tehdy, když umíme říct i NE. Udržuje rovnováhu mezi tělem a duchem. Dub je tím pravým stromem pro ty, kteří mají pocit, že jim bylo ukřivděno, a často říkají: „Proč se to muselo stát zrovna mně?“ nebo „Vůbec nevím, co mám dělat…“