Knihovnička Meduňky,  Meduňka,  Péče o tělo,  Rady a tipy,  Zdraví

Zapomínaný vitamin K

Asi všichni tušíme, proč je důležitý vitamin C a v čem je obsažen, v poslední době se hodně často hovoří i o vitaminu D (zejména v souvislsoti s epidemií koronaviru), ale co víme například o vitaminu K? Proč ho potřebujeme a v čem bychom ho měli hledat? O tom píše ve své knize Jak nám můžou pomáhat i škodit vitaminy a minerály prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. Kniha obsahuje mnoho fundovaných, ale srozumitelně podávaných informací o tom, jaké minerály a vitaminy naše tělo potřebuje, proč je potřebuje v jakém množství, a také jakých potravinách jsou obsaženy – a to je důležité vědět, pokud to s péčí o své zdraví myslíme vážně…
Kniha prof. Strunecké je součástí rozsáhlé a tematicky bohaté produkce naší meduňkové edice a snadno ji získáte na našem e-shopu, podívejte se na
www.knihovnickamedunky.cz

Vitamin K není v široké veřejnosti příliš známý a jeho užívání se doporučuje zpravidla pouze pacientům s poruchou srážlivosti krve. V poslední době se však ukazuje, že tento vitamin bychom neměli ve zdravé stravě opomíjet.

Označení vitamin K dostaly tři látky, které ovlivňují srážení krve – koagulaci (proto K). Mezi příznaky jeho nedostatku patří časté krvácení z nosu a dásní, snadno vznikající modřiny, případně krev v moči a ve stolici nebo i extrémně silné menstruační krvácení. Nedostatek vitaminu K je však spojován i se vznikem osteoporózy u žen po přechodu a se snadnou lámavostí kostí. Klinická pozorování v poslední době ukazují, že vitamin K je společně s vitaminem D3 absolutně nezbytný nejen pro zajištění pevných kostí, ale i v prevenci srdečně-cévních onemocnění, a dokonce i v prevenci některých typů rakoviny. Vitamin K je proto někdy označován jako zapomínaný vitamin, protože jeho důležité účinky jsou přehlížené.

Tři typy vitaminu K
Existují dvě přirozeně se vyskytující formy vitaminu K. Vitamin K1 – fylochinon, je syntetizován rostlinami. Vitamin K2 – menachinon, produkují bakterie ve střevech. Existuje ještě syntetický vitamin K3 – menadion, přidávaný do zvířecích krmiv, z něhož se v organismu vytváří K2. Menadion je však v ČR povoleno používat pouze ve veterinární medicíně a je zakázáno podávat ho lidem. Ukazuje se, že K1 a K2 jsou v organismu využívány rozdílným způsobem. Zatímco K1 je využíván především pro srážení krve a jeho hlavním orgánem působení jsou játra, K2 hraje důležitou úlohu v nekoagulačních dějích, a to v metabolismu a mineralizaci kostí, v buněčném růstu a v metabolismu buněk cévní stěny.

Přirozené zdroje vitaminu K1
V rámci prevence by měl potřebám našeho těla postačovat fylochinon (K1) z potravy, zejména listové a zelené zeleniny. Je rozpustný v tucích, a proto bychom měli pro jeho využití konzumovat uvedené zdroje společně s tuky, jako je například olivový olej, sádlo a máslo. Doporučené denní dávky jsou 30–90 mikrogramů (µg) pro děti a mládež, pro dospělé 90 μg.  Některé zdroje vitaminu K1 jsou uvedeny v tabulce 19. Vitamin K1 jde z potravy přímo do jater a zajišťuje správné srážení krve.

Tabulka 19. Zdroje vitaminu K1

PotravinaMnožství potravinyµg vitaminu K1
olivový olej1 polévková lžíce8,1
vařená brokolice1 hrnek220
syrová kapusta1 hrnek (sekané)547
syrový špenát1 hrnek (sekaný)145
zelený listový salát1 hrnek (sekaný)62,5
petrželová nať1/4 hrnku246

Přirozené zdroje vitaminu K2
Menachinon (vitamin K2) vytvářejí bakterie ve střevech. Tento typ vitaminu K působí v kostech a ve stěnách cév. Je také obsažený ve fermentovaných potravinách, kde jeho množství převyšuje množství vitaminu K1 v běžné zelenině. Bohužel, nejsme zvyklí spotřebovávat dostatečné množství fermentované stravy. Její zařazení do každodenního jídelníčku je však užitečné z mnoha dalších důvodů. Je to spolehlivý způsob, jak vytvářet dobré podmínky bakteriím ve střevech, zejména po léčení antibiotiky. Léčení antibiotiky totiž důkladně zdevastuje naši mikroflóru ve střevech a trvá to až dva měsíce, než se dá opět do pořádku. Fermentovat se dá každá zelenina a takové zpracování šetří i naši peněženku. Kromě vitaminu K2 obsahuje fermentovaná potrava 100násobně víc probiotik než jakýkoliv suplement. Doporučuje se proto přidávat fermentovanou zeleninu ke každému jídlu. Syrová fermentovaná strava dokonale střevo pročistí a detoxikuje. Dalšími zdroji potravy, které obsahují vitamin K2 jsou i mléčné bioprodukty jako měkké sýry, máslo, kefír, domácí jogurt, avšak měly by to být produkty připravené fermentací z nepasteurizovaného mléka krav, ovcí a koz, které se pásly na trávě. Vzhledem k tomu, že takové produkty nejsou běžně nabízené v hypermarketech, jistějším způsobem je příprava vlastní fermentované zeleniny.

Jak si připravit fermentovanou zeleninu?
Optimální je pořídit si na svoje fermentace hliněnou nádobu s víkem, „zelňák“, jaký se ještě najde v mnohých venkovských chalupách nebo se dá koupit na keramických trzích. Další postup v domácnosti je jednoduchý: Nakrájíte, nastrouháte, natrháte zeleninu, přidáte trochu soli, těsně ji napěchujete do nádoby (je nutné vytlačit veškerý vzduch) a můžete přidat lžičku láku z kyselého zelí, šťávu z nastrouhaného celeru nebo ponecháte zeleninu divokému přírodnímu kvašení. Navrch se může přikrýt zelným listem. Nádobu je třeba uzavřít a nechat stát 5–7 dní. Poté, kdy zelňák otevřete, si rozdělte fermentovanou zeleninu do malých skleniček, ve kterých ji můžete v ledničce uchovávat po řadu dnů a konzumovat postupně.
Zařazení fermentované zeleniny do každodenního jídelníčku je užitečné nejenom pro zabezpečení produkce vitaminu K2, ale zejména pro udržení zdravých střev, které mají pro naše zdraví zcela klíčovou úlohu (více viz v knížce autorky: Jak přežít dobu jedovou?).

Další účinky vitaminů K
Badatelé a lékaři na různých klinikách v poslední době zjišťují, že dostatečný příjem vitaminů K je prospěšný v prevenci Alzheimerovy nemoci a diabetu 2. typu, protože zlepšuje citlivost organismu vůči inzulinu. Vitaminy K mají i důležité antioxidační vlastnosti, které patrně přispívají k jejich příznivému působení v prevenci rakoviny prostaty, karcinomů plic, jater, kolorekta a leukémie. Jejich podávání zpomaluje růst nádorů.
Ve veliké studii nazvané Prospect-EPIC sledovali badatelé po 10 let soubor 16 000 postmenopauzálních žen ve věku 49–70 let a zjistili, že podávání vitaminu K2 v dietě výrazně snížilo výskyt srdečně-cévních onemocnění. Rotterdamská studie, která zahrnovala sledování souboru 7802 mužů a žen v letech 1990–2000 rovněž potvrdila vliv příjmu vitaminu K2 na snížení výskytu srdečně-cévních nemocí, a dokonce prokázala, že osoby, které užívaly 45 µg vitaminu K2 denně žily o sedm let déle než osoby, které užívaly pouze 12 µg.Nedostatek vitaminu K u kojenců
Ačkoliv z mnoha důvodů doporučujeme výhradně kojit alespoň 6 měsíců, mateřské mléko má relativně nízký obsah vitaminu K a současná medicína doporučuje již od roku 1944 podávání vitaminu K novorozencům. Novorozenci mají obecně nízkou hladinu vitaminu K, protože tento vitamin se špatně přenáší přes placentární bariéru. Střeva novorozenců nejsou dosud kolonizována bakteriemi syntetizujícími menachinon a cyklus vitaminu K nemusí být u novorozenců plně funkční. Lékaři se proto obávají, že jeho nedostatek u novorozenců by mohl vést až k neočekávanému krvácení, které může být život ohrožující. Za ohrožené se považují zejména předčasně narozené děti a novorozenci s nízkou porodní váhou nebo děti matek, které užívaly antibiotika či antikoagulační léky, děti porozené císařským řezem i děti porozené pomocí kleští.
Někteří pediatři kritizují injekce vitaminu K1 novorozencům (tato forma se používá, protože je nejlevnější) a argumentují tím, že zdravý novorozenec má již v 5.–7. dnu normální hladinu protrombinu s dosažením maxima v 8. dnu. Uvádějí, že novorozenec dostává v bolestivé intramuskulární injekci dávku vitaminu K1, která je 20 000krát vyšší než potřebná dávka a není vyloučené, že může narušit zdravý vývoj imunitního systému. Doporučují proto dávat přednost orálnímu podávání vitaminu K v kapkách (u nás se aplikuje i tato forma). Perorální podávání vitaminu K novorozencům je rodiči lépe přijímáno, vyžaduje však jejich spolupráci a může být zvoleno pouze u novorozenců, kteří nejsou v rizikové skupině. Každopádně by kojící matky měly dbát na dostatečný příjem vitaminu K a zajistit tak jeho dostatečný obsah v mateřském mléce.