Bylinky,  Léčitelství,  Meduňka,  Péče o tělo,  Pro inspiraci,  Rady a tipy

Z červnové Meduňky: Svatojánská kytice

Z aktuálního čísla Meduňky vybíráme úryvek z článku Markéty Růženy Vopičkové o letním slunovratu a svatojánském kvítí… Červnové číslo našeho časopisu si stále můžete zakoupit na stáncích PNS nebo přečíst na emedunka.cz

Úryvek z článku…

Letní slunovrat je magický okamžik, kdy se Slunce vydává po nebeské klenbě na cestu zpět k jihu a slábne. Od tohoto okamžiku se dny se začínají zkracovat a noci se prodlužují. Slunce jako zdroj tepla, světla a veškerého života měli naši pohanští předkové ve velké úctě a zákonitosti jeho pohybu po obloze byly známy už od doby kamenné. Pálení ohňů a další ohňové rituály měly obnovit sílu Slunce, součástí rituálů byly i očistné koupele, pletení věnců a vázání kytic.

Později, v křesťanských dobách došlo k splynutí pohanských rituálů s křesťanskou tradicí. Jen několik dní po slunovratu, 24. června, se slaví už od 6. století svátek Narození sv. Jana Křtitele. Prorok Jan Křtitel v řece Jordánu pokřtil spasitele Ježíše Krista, symbolika koupele se tedy prolíná i křesťanskou vírou. Svatý Jan dal nové jméno starým pohanským slavnostem. Hoši a dívky se u ohňů bavili a při těchto zábavách často vznikaly lásky – ty přechodné i ty, co měly delšího trvání.  
Jedním z rituálů spojených se Svatojánskou nocí je vití věnců a vázání kytic z devatera svatojánských bylin. A právě na ně se v tomto článku zaměříme.

Devatero kvítí…
Svatojánská kytice se tradičně skládá z devatera bylin. Které to jsou? Složení kytice se krajově liší a každá dívka, žena a bylinkářka sestavovala kytici tak, aby lahodila jejímu oku i jejím potřebám, a samozřejmě také podle toho, které byliny v okolí aktuálně rostly. Nejčastěji to byla třezalka tečkovaná, řebříček obecný, heřmánek pravý, kopretina luční, pelyněk pravý, kostival lékařský, mateřídouška, svízel syřišťový, svízel povázka, tužebník jilmový, kakost luční, komonice lékařská, rozchodník žlutý, levandule lékařská a další bylinky.
Jednoznačně nejdůležitější kytičkou ve svatojánské kytici je třezalka tečkovaná, která je v době kolem slunovratu v plném květu a její jasně žluté květy mají největší sílu. Říká se jí také bylinka svatého Jana nebo krevnička, to proto, že barvivo hypericin, nacházející se nejvíce na spodní straně okvětních lístků, pro rozemnutí obarví prsty jakoby krví. (O třezalce a jejích léčivých účincích jsme podrobně psali v letošním březnovém čísle Meduňky.)  Nejčastěji se třezalka používá jako čaj a k výrobě tzv. Janova oleje, který je skvělým zklidňujícím lékem na spálenou, podrážděnou a citlivou pokožku. Ideální je květy sbírat za slunného poledne, kdy mají největší obsah účinných látek.
Janův olej připravíte tak, že 2 hrsti zavadlých květů a poupat třezalky tečkované nasypete do sklenice a zalijete je 250 ml kvalitního olivového nebo slunečnicového oleje tak, aby byly zcela ponořené, jinak začnou plesnivět. Sklenici uzavřete a nechte na slunném místě alespoň 3 týdny louhovat, pravidelně protřepávejte. Poté olej sceďte přes plátno, uchovávejte v uzavřených sklenicích v chladu a temnu. Pamatujte, že pokožku ošetřenou přípravky obsahujícími třezalku není dobré vystavovat slunci!
V kytici nesměl chybět pelyněk pravý, tato bylinka se silnými antiseptickými účinky výrazně podporuje chuť k jídlu, zvyšuje sekreci zažívacích šťáv, zmírňuje menstruační bolesti a křeče. Pelyněk obsahuje neurotoxin thujon a býval součástí bylinného halucinogenního likéru absint, oblíbeného alkoholu básníků, umělců a bohémů, které „zelená víla“, jak se absintu přezdívalo, mnohdy dovedla k alkoholismu a záhubě. Dnes je výroba absintu ve své původní nebezpečné podobě zakázána. Pelyněk se přidává do léčiv, potravin, čajových směsí, používá se jako koření, chuťově je velmi hořký. Je třeba ho užívat opatrně a krátkodobě a rozhodně se  vyvarovat nadměrných dávek, těhotné a kojící ženy se pelyňku musí vyhnout úplně. Předávkování se projevuje poruchami vnímání a vědomí, bolestí hlavy a zvracením. 

Mateřídouška, komonice, kopretina…
Mateřídouška obecná se svými nachově fialovými bochánky květů za slunečného počasí halí do oparu vůně. Mateřídouška je sestra tymiánu, aromatického koření. Je považována za bylinku s téměř magickou silou, zklidňuje, potlačuje nespavost. Dříve maminky dávaly silný mateřídouškový nálev dětem do vany, aby nezlobily a dlouho spaly. Z dalších účinků je třeba vyzvednut pozitivní vliv na dýchací cesty, odvar z mateřídoušky hojí rány a mírní menstruační bolesti. Při nich se doporučuje vypít dva šálky čaje z mateřídoušky denně a zevně při křečích přikládat na podbřišek napařený polštářek naplněný sušenou mateřídouškou.
Na nahřívací polštářek budete potřebovat asi 300 g sušené mateřídoušky, květu i natě, bavlněnou látku o rozměrech asi 35×80 cm, na výplň lze použít rýži, lněné semínko, pohanku, proso, pšenici, třešňové nebo švestkové pecky. Z látky ušijte polštářek, naplňte bylinkami a výplní a pevně zašijte. Můžete ho nahřívat v mikrovlnné troubě asi 1,5 min (záleží na velikosti), v troubě i na pařáku. Mateřídouškový polštářek si také můžeme dát pod hlavu při nespavosti.