Alternativní medicína,  Knihovnička Meduňky,  Meduňka,  Zdraví

Téma těchto dnů: vitaminy

Také jste kolem sebe v posledních dnech často zaslechli věty typu…“beru vitaminy na posílení imunity, cpu se céčkem, tak snad se mi onemocnění covidem vyhne…atd. Vitaminy jsou pro naše zdraví nesmírně důležité, ale rozhodně jednoznačně neplatí, že pojídání velkých dávek náhodně zvolených vitaminů nám prospěje – je to o dost složitější. Pokud se chcete o vitaminech (a minerálech) dozvědět něco víc, doporučujeme výbornou knihu naší spolupracovncie paní profesorky Anny Strunecké. Už název knihy Jak nám můžou pomáhat i škodit minerály a vitaminy napovídá, že vitaminy pojídané bez znalosti věci nemusí pro zdraví vůbec znamenat bonus, ale můžeme si tak zadělat na problémy… Kniha vyšla v rámci edice Knihovnička Meduňky a získat ji můžete na www.knihovnickamedunky.cz

Vybrali jsme ukázku, v niž autorka vysvětluje, jak je to s množstvím přijímabých vitaminů…
Kolik vitaminů potřebuje člověk?
K tomu, aby byla nějaká látka uznána jako vitamin, musíme s určitostí vědět, že je pro funkce lidského těla nezbytná v nepatrném množství a že si ji tělo samo neumí vytvořit.
V současné době se však mnohdy setkáváme spíše s nadměrným příjmem vitaminů než s jejich nedostatkem. Nejlepším zdrojem je denní příjem čerstvého ovoce a zeleniny, nejlépe v biokvalitě. Ovoce a zelenina obsahují ve svých plodech, semenech i slupkách mnoho biologicky účinných látek, které se všeobecně doporučují k ochraně zdraví, prevenci nádorových onemocnění, v rekonvalescenci a při zmírňování důsledků stárnutí. Je proto zapotřebí velmi pečlivě zhodnotit, kdy začít přidávat do výživy vitaminy a minerály, a také v jakých kombinacích, aby je tělo dokázalo využít a abychom zbytečně nevydávali peníze za látky, které budou odcházet z našeho těla bez užitku ve stolici či moči.
Vitaminy tělo potřebuje v nepatrném množství. DDD je průměrné množství jednotlivého vitaminu, které postačuje potřebám zdravých osob při běžném způsobu normální stravy. V zahraničí a na internetu se setkáváme s hodnotami RDI (Reference Daily Intake – doporučený denní příjem).  Tyto hodnoty jsou v různých státech různé.  Měli bychom si však uvědomit, že čísla v tabulkách nám slouží jako orientace, protože nikdo neví, kolik kterého vitaminu jsme nejenom zkonzumovali, ale především kolik jsme absorbovali ze střeva do krve právě v dnešním jídle.
V knize najdete tabulku. která uvádí RDI – tedy doporučený denní příjem vitaminů v jednotlivých evropských zemích.

Vitamin A a b-karoteny
Vitamin A, nazývaný retinol, je důležitý pro správnou funkci zraku i pro stav kůže a pro imunitní systém. Jeho prekurzory jsou b-karoteny. Tyto látky jsou rozpustné v tucích. Při konzumaci bychom měli dbát na kombinaci zdrojů vitaminu A a b-karotenů s tuky.
Vitamin A ovlivňuje normální vývoj a funkci výstelkových tkání v dýchacích cestách, ve střevech, močovém i pohlavním ústrojí. Podporuje vývoj a obnovu buněk pokožky. V učebnicích se jako první projev nedostatku vitaminu A uvádí šeroslepost, ale praktickým prvním projevem je svědící „husí kůže“ na loktech, na ramenou, v podkolení apod.  V lidském těle slouží jako výchozí látky pro tvorbu vitaminu A b-karoteny. Žluté až oranžové b-karoteny působí zabarvení mrkve, dýní nebo plodů paprik.
K nedostatku vitaminu A dochází zejména v rozvojových zemích, kde může být příčinou slepoty u dětí a vážných poruch imunitního systému. DDD je u nás 0,8 mg denně. Vitamin A potřebují již kojenci, a proto se nejvyšší spotřeba doporučuje kojícím ženám – až 1,2 mg. Reklamy na kojeneckou umělou výživu zdůrazňují, že obsahuje přidaný vitamin A.

Nejbohatší zdroje
Zatímco mrkev je všeobecně známá jako zdroj karotenů a vitaminu A stejně jako tresčí játra, často si neuvědomujeme, že zdrojem těchto užitečných provitaminů a vitaminů jsou i bylinné natě, brokolice, listové saláty všeho druhu, ale i některé pro nás dříve neobvyklé plody (kantalup, avokádo nebo sladké brambory). Nemusíme je konzumovat na kila, ale každý den bychom měli mít v jídelníčku některou z těchto potravin a současně dbát na příjem tuků:

  • játra většiny živočichů – pro běžnou konzumaci se doporučují zejména játra krůtí, mohou být dušená, na cibulce, různě tepelně upravená, protože tepelná úprava neznehodnocuje ani karoteny, ani vitamin A,
  • červená paprika, čerstvá i mletá jako koření, chilli,
  • mrkev, dýně,
  • listový salát (jakýkoliv druh),
  • rajčata,
  • sušené bylinné natě, jako je petržel, bazalka, rozmarýna, majoránka, oregano, tymián,
  • brokolice,
  • meruňky čerstvé nebo sušené,
  • broskve,
  • kantalup, sladké brambory.

Antioxidační účinky vitaminu A a b-karotenů
Vitamin A a b-karoteny jsou látky s výrazným antioxidačním působením. Většina vědců a lékařů se v současné době shoduje v tom, že nadměrná oxidace důležitých molekul a struktur v lidském těle vyvolává jejich poškození a v jeho důsledku nemoci, jako jsou například rakovina či ateroskleróza, poškození nervového systému a demence, nebo způsobuje urychlené stárnutí. Finská studie sledovala v letech 1966–1972 soubor 5133 mužů a žen ve věku 30–69 let, kteří byli na počátku studie bez známek srdečně-cévního onemocnění, a po uvedenou dobu konzumovali stravu s vysokým obsahem b-karotenů a vitaminu A. Snížení počtu úmrtí na infarkt podpořilo názor, že látky s antioxidačním působením mají ochranný vliv na srdce a cévní systém. Obdobné studie nastínily, že b-karoteny a vitamin A snižují výskyt zhoubných nádorů, zejména rakoviny plic. Předpokládalo se, že jejich antioxidační účinky brání buněčné struktury před nadměrnou oxidací. Takové nadějné výsledky se však musely ověřit ve velikých studiích. Jedna z nich, opět ve Finsku, zahrnovala více než 29 000 mužů kuřáků. V této studii (pod názvem ATBC) muži dostávali přesně dávkovaná množství b-karotenu a vitaminu A jako potravinového doplňku. V USA byla zorganizovaná studie nazvaná CARET, které se zúčastnilo 18 000 mužů i žen, rozdělených na kuřáky, bývalé kuřáky a nekuřáky. Obě studie byly tzv. dvojitě slepé, takže ani jejich účastníci, ani lékaři, kteří je sledovali, nevěděli, kdo dostává potravinové doplňky a kdo pouze placebo.
Po šesti letech se ve Finsku zjistilo, že výskyt rakoviny plic byl o 16 % vyšší u těch, kteří brali karotenové doplňky, než u těch, kteří brali placebo. Také celková úmrtnost byla vyšší u skupiny užívající antioxidanty. V americké studii byl výskyt rakoviny plic u kuřáků konzumujících b-karoten dokonce vyšší o 28 %, celková úmrtnost byla vyšší o 17 %.  Proto byla tato studie zastavena již po čtyřech letech. Avšak výzkumníci sledovali osoby, které se zúčastnily studie CARET, ještě šest let po vysazení antioxidantů. U skupiny mužů nekuřáků se v této době výskyt onemocnění snížil, avšak ženy, které kouřily, měly zvýšené riziko rakoviny plic a srdečních infarktů dokonce o 35–40 %.

Jak poznáme předávkování
Při nadměrném příjmu b-karotenů můžeme pozorovat žluté zabarvení dlaní, chodidel a očního bělma, nevolnosti a úporné bolesti hlavy. Předávkovaní lidé mají vyrážku na kůži, bolestivé záněty ústních koutků a sliznice ústní dutiny, záněty očních spojivek a poruchy funkce jater. Kůže se odlupuje, dochází ke ztrátě vlasů a ke zhoršení jejich kvality. I kdybychom měli potravinu s vitaminem A nebo b-karoteny řadit do každodenního jídelníčku, neměli bychom to přehánět, a také je třeba opatrnost při užívání vitaminových doplňků s b-karoteny. Současná věda prokazuje, že volné kyslíkové a dusíkaté radikály jsou příčinou mnoha onemocnění. Výrobci potravinových doplňků nabízejí proto své preparáty s izolovanými antioxidanty. Jak se však ukazuje, při užívání potravinových doplňků a syntetických vitaminů k předávkování dojít může. Nadměrná konzumace antioxidantů je nebezpečná zejména u kuřáků…