Meduňka,  Pro inspiraci,  Psychologie

O hormonu štěstí

Milí čtenáři, prožíváme dost složité období, a každý z nás jistě ocení, když nás někdo potěší, podpoří nebo přivede na jiné myšlenky. Proto jsme na víkend vybrali článek, který před časem připravila vážená spolupracovnice Meduňky, bohužel už zesnulá astroložka Zoša Kinkorová. Paní Zoša byla ovšem nejen skvělá astroložka, ale také moudrá žena, která zůstala čilá ještě po devadesátce a díky svým přebohatým životním zkušenostem se na život dívala s pokorou, pochopením i zdravým nadhledem.
Přečtěte si něco ze životních zkušeností této úžasné ženy… doufáme, že vás potěší!

Jak je to s blahodárným hormonem štěstí?
Experti na endokrinologii namítnou,  že v lidském těle ještě nebyla objevena žláza, která by jej vytvářela, právě tak jako chirurgové, kteří tvrdí, že ještě při žádné operaci nenarazili na duši člověka, zatímco my všichni víme, že duši máme. Vědí to i primitivové: když se dobře najedí, řeknou: „A dušička je v péří!“
O hormonu štěstí se ale zmiňují i vědecké studie. Vědci v Americe zkoumali dvě skupiny pokusných zvířátek. O obě stejně pečovali, dávali jim stejné jídlo, se zvířátky jedné skupiny se však denně mazlili. Ta byla čilá, krásná  a svěží, zatímco zvířátka z druhé skupiny častěji onemocněla, měla povadlou srst  a dříve hynula. Z toho usoudili, že pocit štěstí má mimo jiné rovněž vliv na zdraví.
Jistě jste již také poznali, že zamilovaní a šťastní lidé zkrásní, omládnou a jsou zdraví, zatímco mnozí škarohlídové, hašteřivci a darebáci už na první pohled vzbuzují odpor a koledují si o nemoc. Přitom vypěstovat si v sobě hormon štěstí není vůbec obtížné. Nemusíme být pořád zamilovaní, neboť tento hormon není závislý jenom na mazlení. Vytváří ho to, co v nás vzbuzuje pocit štěstí.

Co vzbuzuje pocit štěstí?
Všechno,  z čeho máme upřímnou radost: že máme harmonickou rodinu, umíme vnímat umění a malebnost přírody, máme chuť k jídlu, přátele, kteří nás mají rádi, radost z dobře vykonané práce, z úspěchu, ze svého zdraví, že jsme součástí Vesmíru, z objevování neznámého … Teď třeba z toho, že se těšíme na dovolenou a  máme možnost prožít  a uvědomit si kouzlo krásy  prchavých okamžiků a uložit si je do své paměti. 
Život ubíhá jako voda, takže mnohdy ani nemáme čas vzhlédnout od každodenního lopocení a uvědomit si, že prožíváme něco mimořádného, co bychom si měli uložit do paměti, abychom si později událost vybavili ke své potěše.  Při mimořádných zážitcích  (kromě zážitků milostných) býváme totiž  už často myšlenkami jinde, někdy plni obav, jak se věci dál vyvinou, takže si ani neuvědomujeme, že se jedná o vrcholný zážitek. Kdybychom to rozebírali, přišli bychom na to, že během života jsme takové zážitky měli, ale kouzlo z nich  nějak vyprchalo – nepodařilo se nám ho zachytit, neměli jsme čas ani náladu je vnímat, nebo je zastínilo něco probíhajícího současně.
Také jsem měla v životě možnost prožívat krásné okamžiky,  žila jsem naplno, a zcela určitě nejkrásnější zážitky jsem měla, když byla dcerka malá. Jenomže já jsem se pořád strachovala, abych neudělala nějakou chybu, Když vyrůstala, měli jsme z ní radost. Dobře se učila, byla výborná gymnastka, lyžovala jako letící vážka, v tanečních byla obklopena chlapci, slušelo jí to,  měla úspěch. Pokaždé se však vyrojily nějaké starosti, které mi dané kouzlo zastínily: starosti v domácnosti, v zaměstnání, časová tíseň, služební cesty, nemoci v rodině, manželovy problémy. Kouzlo krásy prchavých okamžiků jsem skoro vždy propásla a asi nejsem výjimka.
Život je plný krásných okamžiků, jde jenom o to, zpozorovat je a přímo je ulovit. Být si vědom, co právě prožíváme a to krásné si ve své duši střádat a vybudovat si tak poklad, z něhož si v dobách nepohody  budeme vybírat tak, abychom vždy měli pocit plnosti života. Někdy nás žití zažene do kouta beznaděje, kdy nevíme kudy kam. Pak můžeme otevřít trezor  pokladu krásných okamžiků a hned si přestaneme připadat ubozí a chudí.

Negativní pocity podlamují naše zdraví
Svůj poklad krásných vzpomínek člověk ocení zejména ve stáří, kdy má čas  znovu je prožívat. Naplní jej přitom pocit štěstí, že své dny na zemi neprožil nadarmo, že uměl prožívat radost, lásku a krásu. Posílí si tak hormon štěstí a ten uzdravuje, osvěžuje a omlazuje. Jenomže my bereme všechno jako samozřejmost a vesměs svoji mysl upneme právě na to, co nám nejde „pod fousy“. Soustředíme se na svoji nemoc, nezdar, na to, co o nás někdo řekl nebo napsal, trápíme se a negativní pocity nám podlamují zdraví. Zkusme v létě, třeba na  dovolené, hodit všechno negativní za hlavu. Mějme smysly otevřené, aby nám kouzlo prchavých krásných okamžiků neuniklo, abychom je uměli vnímat, mít upřímnou radost a uměli být šťastní.  V tomto dalece zaostáváme za zvířaty! Vědci vyzkoumali, že srovnají-li buňky mladého zvířátka s buňkami starého zvířete, není mezi nimi žádný rozdíl. Obě jsou stejně „mladé“. U člověka však existuje značný rozdíl mezi buňkou mladého a starého. Asi je to tím, že zvířata se umí radovat ze života. Máte-li pejska, víte, že vás má opravdu rád, umí ocenit všechno, co pro něj uděláte. A jak je šťastný, smí-li spát na vaší posteli, jak se raduje z každé procházky! Je upřímný a věrný. Rozumí vám lépe,  než vaši bližní. Jak rád by vás potěšil, když jste smutní a jak se umí radovat, jste-li  šťastní!

Hormon štěstí umí dělat zázraky!
Znám případy, kdy osmdesátiletá paní byla na kontrolní prohlídce  u lékaře a ten ve své zprávě uvedl, že  „vypadá skvěle“. Všimla jsem si, že podaří-li se člověku pozitivně přeladit svůj postoj k životu a umí využít všechno pro tvorbu hormonu štěstí, začne mládnout. To není utopie. Mám pro to důkazy. Šedivým vlasům se vrací původní barva, pleť je svěží a vrásky mizí. Samozřejmě nikdo neomládne tak, aby vypadal na  dvacet  let, ale šťastný člověk se dokáže dlouho o sebe postarat.
Ovšem nežijeme v ráji, jsme obklopeni světem strakatým, ne růžovým a musíme počítat s tím, že se přihodí „něco“, co může naše štěstí a radost ze života zastínit,  ne-li zcela utlumit. Myslím, že slibovaný ráj není někde na nebesích, nýbrž tady na zemi a že k němu můžeme dospět, jestliže se o to přičiníme. Vždyť i naše zkušenosti nám dají za pravdu, že peklo je zde na zemi a očistcem vlastně procházíme celým životem. Dalajláma učí, že člověka dělá šťastným nejvíce to, udělá-li  šťastným jiného člověka. A to je cesta, jak naše bytosti vyprodukují dostatek hormonu štěstí.