Ekologie, příroda,  Meduňka,  Pro inspiraci,  Výživa a zdravá strava

Houbaři zažívají v těchto dnech doslova houbařské žně…

… protože málokdy rostou houby v takovém množství jako v těchto dnech a týdnech. Není ani třeba je příliš hledat, prostě jdete po lese (nebo jedete na kole…) a houby jsou všude kolem vás, stačí se jen rozhlédnout, sehnout a za chvíli je košík plný… Máte houby rádi, nebo patříte k těm, kdo sice houby rádi sbírají, ale jíst je nechtějí a svůj úlovek nejraději rozdají přátelům a sousedům? Možná si nejste jisti, jak je to vlastně s působením hub (samozřejmě těch jedlých) na naše zdraví. Tak tedy: houby ano, či ne? Zeptali jsme se na to klinické naturopatky Katky Boesenberg.

Lesy jsou v současných dnech doslova plné hub, houbaři nosí z lesů koše plné hříbků, křemenáčů, lišek, poddubáků… Jak tyto naše houby působí na lidský organismus?
Na houbách vždycky můžeme najít nějaké klady a nějaké zápory. Pro lepší porozumění bych jedlé houby “pracovně” rozdělila do tří skupina.   
První skupina – lesní houby, např. zmiňované hříbky, lišky, křemenáče aj.
Druhá skupina – komerčně pěstované houby, sem nejčastěji patří žampióny, ale i třeba hlíva ústřičná 
Třetí skupinu tvoří asijské medicínské houby jako jsou např. reishi, shiitake aj.
Obecně se dá říct, že všechny houby obsahují minimum kalorií, hodně vlákniny a vody a neobsahují tuk nebo cholesterol.
Liší se naopak v obsahu nutričních, léčebných nebo škodlivých látek. Co se týče první skupiny – lesních hub – tak zde opravdu záleží na podmínkách, ve kterých houby rostou. Roli hraje místo sběru a okolní čistota prostředí. Zda mají dostatek světla, co obsahuje zemina, ze které rostou a o jaký druh houby se jedná. Ty komerčně pěstované a ty medicínské jsou pěstované v kontrolovaném prostředí a možnost kontaminace je minimální.

Jaké látky jsou v houbách obsaženy?
Houby obsahují různé poměry vitamínů skupiny B, selenu, zinku, drasíku, fosforu, mědi nebo vitamínu D. Obsah a hodnoty těchto prvků záleží na již výše zmíněných podmínkách. Zmíněné minerální látky (hlavně stopové prvky) v houbách obsažené  jsou v nízkých hodnotách prospěsné a v nadměrných hodnotách mohou být pro tělo nežádoucí. Houby, na které svítí sluníčko (nebo třeba komerčně pěstované žampióny) jsou jedním z nejlepších zdrojů vitamínu D. Jiný obsah nutrientů bude mít také houba rostoucí na stromě v porovnání s tou rostoucí ze země.
Některé houby zase díky obsahu bílkovin tvoří vhodnou bílkovinnou náhražku pro vegany a vegetariány. Například hlíva ústřičná obsahuje přes 30% bílkovin,  zatímco naše klasické lesní jedlé houby jich obsahují jen kolem 3-4%.

Zmínila jste i zápory hub – mají tedy houby také nějaké negativní účinky pro náš organismus? Připomínám, že mám na mysli jedlé houby, o nebezpečí jedovaté muchomůrky zelené netřeba hovořit… Říká se,  že houby jsou obtížně stravitelné atd.
Ano, houby jsou těžko stravitelné jednak kvůli vysokému obsahu vlákniny, která  houbu tvoří a některé ještě kvůli vyššímu obsahu minerálních látek. Čerstvé houby obsahují vysoké množství vlákniny, která je sice stravitelnější po uvaření, ale na druhou stranu je uvařením ještě víc zkoncentrována. Je proto dobré houby vždy konzumovat spíše jako součást pokrmu a ne jako hlavní chod. To napomůže i uvolnění všech důležitých trávicích látek a my se vyhneme pocitu těžkého žaludku. I přesto můýe být některým lidem, ktří mají slabší zažívání, i po malé porci hub těžko. S houbami je to podobné, jako kdyby jste si vzali například doplněk s obsahem minerálních látek na prázdný žaludek – také vám bude v tom lepším případě těžko, v tom horším vyloženě špatně od žaludku.
U hub to funguje obdobně, nikdy je nejezte samotné!

Také  se říká, že houby obsahují nebo do sebe arbsorbují těžké kovy…
Houby a těžké kovy a houby v souvislosti s radioaktivitou – to jsou často diskutovaná témata. Průběžně se objevují různé zprávy a studie, které varují před obsahem těžkých kovů v houbách.  Ale ne vždy se tyto zprávy musí vztahovat k aktuálnímu stavu v České republice, právě proto, že je kvalita hub závislá na bezprostředních podmínkách růstu.
Houby nasávají a vstřebávají látky ze svého okolí, ty dobré i ty méně dobré. Vždy bude záležet na místě sběru,  zda sbíráte v okolí dálnice nebo hodně frekventovaných silnic, zda je v okolí třeba chemická továrna, skládka  nebo zda v místech sběru v nedávné době byly povodně, které s sebou mohly přinést spoustu škodlivých látek, plísní či hniloby. Houby nerozlišují jestli jsou ty látky pro ně dobré nebo ne. Použijí k růstu to, co jim půda nabídne. Proto je dobré rozmyslet si, kde houby budeme sbírat.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (www.vulhm.cz) každoročně monitoruje cizorodé látky v českých lesních ekosystémech s vazbou na potravní řetězec. Jedná se nejenom o těžké kovy, ale např. i o polycyklické aromatické uhlovodíky a různé pesticidy. Pravidelné zprávy jsou zveřejňovány na jejich webových stránkách.
Doporučuji, sbírejte houby menší. Ty větší sebou nesou větší riziko vyššího obsahu těžkých kovů a jiných tělu škodlivých látek…

/dokončení/