Alternativní medicína,  Ezoterika, Magie,  Meduňka,  Pro inspiraci,  Rozhovory

Nechat věci plynout a přijmout to, co je…

radí v titulním rozhovoru zářijového čísla Meduňky psychotronik Jan HNILICA… Nabízíme ukázku, celý rozhovor si přečtete v nové Meduňce. Zakoupíte ji jako vždy na stáncích PNS, v některých obchodech a knihkupectvích  – a také si ji můžete pohodlně číst na emedunka.cz

 

Psychotronik Jan Hnilica je dlouholetým spolupracovníkem Meduňky, napsal pro ni řadu článků, vedl v Meduňce psychotronickou poradnu, s ohlasem čtenářů se setkal seriál jeho léčebných obrazců. Pro naši edici připravil dvě knihy (Slova a dotyky, Léčebné obrazce). Zabývá se také zkoumáním různých historicko-duchovních hypotéz, věnoval se oblasti tzv. tajné architektury a v současné době zcela „propadl“ dalšímu badatelskému projektu. Při rozhovoru jsme probrali mnohé otázky s psychotronikou související a k tomu i pár témat navíc…

 

Cesta k psychotronice

V Meduňce vždy u tvého jména uvádíme, že jsi psychotronik. Začněme tedy prosím náš rozhovor vysvětlením pojmu psychotronika.
Psychotronika je nauka o mimosmyslových jevech a mimosmyslovém působení na svět, a to jak na svět živých bytostí – lidí a zvířat, tak i na rostliny a také na jevy a události. Do jisté  míry se tento pojem překrývá se starším termínem magie. Pod pojem psychotronika se většinou zahrnuje dost široká škála metod, např. léčitelství, diagnostikování, energetické působení, různé druhy předpovídání budoucnosti atd. I dobrá kartářka je vlastně psychotronička, protože ona jen „netahá karty“, ale do výkladu vkládá svůj um a intuici.

A co přesně znamená pojem biotronika?
To je novotvar, zavedený Tomášem Pfeifferem, ale význam je velmi podobný. Pan Pfeiffer by se klidně mohl označit za léčitele nebo za psychotronika. Nicméně chce-li označit své působení jako biotronické, nic tomu nebrání. Je to jeho vůle…

Velký rozhovor s tebou, který vyšel v Meduňce před deseti lety, dělala tehdejší šéfredaktorka Ilona Manolevská. Vzpomeneš si na začátky vaší spolupráce?
Vybavuji si je přesně. V 90. letech jsem spolupracoval se Reflexem, vedl jsem tam psychotronickou poradnu a dopracoval jsem se až k velkým seancím. Mimochodem, nedávno jsem se dozvěděl, že nejúspěšnějším titulem Reflexu byl právě ten se seancí. Majitel Reflexu pak koupil také časopis Regena, což měla být v podstatě příloha Reflexu, a tak jsem zašel do redakce Regeny probrat budoucí spolupráci. Tam jsem potkal Ilonu Manolevskou, která na mne nejdřív nehleděla zrovna přátelsky – měla pocit, že se do „jejího“ časopisu chce montovat nějaký chlápek z Reflexu. Postupně se z nás ale stali spolupracovníci, nejdříve v časopise Regena, pak i v Regeneraci, následně jsem s ní začal spolupracovat i v Meduňce.

Jméno Jan Hnilica je pseudonym, který sis zvolil, abys oddělil svou dráhu psychotronika od svého „civilního“ povolání…
Jmenoval se tak můj dědeček. Byl to poctivý lékař s lidským přístupem k pacientům, ale  žádný alternativec. Prohlašoval, že není nutno užívat byliny, když náš farmakologický průmysl dokáže léčivé látky dostat do prášků.

Myslíš, že by dnes své názory přehodnotil?
Těžko říct. Narodil se v 19. století a lékařskou fakultu vystudoval až v dospělém věku.  Původně byl technický inženýr, ale když se seznámil s mojí babičkou, která byla lékařka, vrhl se na studia medicíny a měli pak společnou ordinaci v Úpici. Zřejmě se domníval, že lékařská věda může nabídnout víc, než mohou nabídnout bylinky.

Kdy sis uvědomil, že máš nějaké zvláštní schopnosti nebo vlohy?
Známý mé manželky se zajímal o léčitelství, často o něm mluvil a jednou mi přinesl virguli. Když jsem ji vzal do ruky, ukázalo se, že mi „to funguje“. Propadl jsem naprostému nadšení, virguli jsem nosil stále u sebe a něco s ní zkoušel – třeba jsem v tramvaji v rámci „tréninku“ nenápadně zdravotně diagnostikoval spolucestující. Posléze jsem se dostal do situace, kdy už jsem virguli nepotřeboval. Teď šetřím silami a lidi na ulicích si neprověřuji.

Jak se tvoje psychotronické zájmy vyvíjely dál?
Hodně mne zajímaly předměty určitého tvaru – jednak egyptský anch, kříž života, a dále egyptský vas, faraónské žezlo, oba jsou velmi silné zářiče. Dokonce jsem je vyřezával ze dřeva a vytvářel z drátů, což vzbuzovalo různé odmítavé reakce, hlavně od katolíků. S těmito názory mne seznámil onen známý, který u mne zájem o psychotroniku vyvolal. Tvrdil, že dogma je toho názoru, že se něco takového dělat nesmí a že je to ďábelské. Když jsem pak postupně opouštěl rovinu nevědomosti, pochopil jsem jejich důvody – údajně se tím ruší Boží vůle. Jsem toho názoru, že Bůh umí a může všechno, a pokud mu do toho někdo zasahuje, může ho „klepnout přes prsty“ a rozhodně prosadit svou vůli. Léčitel — člověk přece nemůže překazit plány všemohoucímu Bohu.


Harmonizace a energetické působení

V rámci psychotronické poradny jsi čtenářům Meduňky stanovoval diagnózy,  doporučoval bylinnou léčbu a energetické působení. Jak probíhá proces diagnostikování? Cítíš diagnózu „na první pohled“, nebo se musíš na člověka vědomě napojit
Je to různé. U někoho to jde spontánně a vidím problém hned, někdo je hůře proniknutelný, je nutno se na něj více soustředit a zaměřit se na různé části jeho těla nebo různé druhy problémů. Pak už na základě racionální úvahy doporučím bylinnou léčbu. Někdy je i bylinné doporučení intuitivní – vznikne na základě vhledu a dokonce se mi stalo, že se určité doporučení z farmakologického hlediska jevilo jako podivné, ale zabralo a pomohlo…