Meduňka,  Recepty,  Výživa a zdravá strava

Rostou?

Před týdnem napršelo, a tak by růst měly – máme samozřejmě na mysli HOUBY. A jak jsou na tom houby z hlediska zdravé výživy? Podívejte se, možná budete překvapeni, co všechno naše milé houby v sobě obsahují…  Tak vzhůru do lesa, ale než vyrazíte, koukněte na článek od naší spolupracovnice  Charlotte Matyskové, terapeutky klinické nutriční medicíny, která tvrdí, že…

 

Houby jsou skvělou součástí jídelníčku. Mají nízký glykemický index, proto se hodí pro diabetiky nebo při hubnutí. Obsahují vitaminy skupiny B, hlavně riboflavin (B2) a niacin (B3) a mají velké množství draslíku, minerálu, který pomáhá snižovat krevní tlak. Naopak mají nízký obsah sodíku, a šetří tak ledviny, které se na regulaci krevního tlaku také podílejí.
Jsou také plné živin prospěšných pro imunitní systém — obsahují selen, který je pro správnou funkci imunitního systému nezbytný nebo betaglukany, druh polysacharidů, které vyživují a stimulují imunitní buňky – makrofágy. Betaglukany se navazují na speciální receptory na povrchu imunitních buněk a aktivují je. Výsledkem je obranný systém připravený na nejvyšší možný výkon. Tímto způsobem zkracují a zmírňují průběh infekčních onemocnění. Obsahuje je hlavně hlíva ústřičná, ale v menší míře i ostatní druhy hub.
Houby mají také významné antioxidační schopnosti, to znamená, že chrání buněčné membrány i samotnou DNA před poničením volnými radikály.  Volné radikály se v našem těle vytvářejí přirozeně, jejich nadbytek je však pro náš organismus škodlivý. Existuje celá řada látek, které aktivitu volných radikálů omezují. Patří mezi ně některé vitaminy, minerály, rostlinná barviva, enzymy a další látky. Houby disponují velkým množstvím enzymů, konkrétně enzymem superoxiddismutáza, která spolu s dalšími enzymy mění kyslíkové radikály na méně reaktivní nebo je úplně neutralizují. Podle výzkumu mají například pravé hřiby stejnou schopnost vychytávat volné radikály jako vyhlášená léčivá houba reishi.

Houby, slunce a vitamin D
Pokud usušíte houby na slunci, získáte významný vegetariánský zdroj provitaminu D, který se jinak z rostlinné stravy prakticky nedá získat. Při sušení na slunci totiž probíhá ve stěně houby podobný proces jako v lidské kůži při opalování. Měření obsahu provitaminu D probíhalo konkrétně v žampionech, ale dá se předpokládat, že podobně prospěšné budou i ostatní houby. Houby mají ale také schopnost vstřebávat z okolního prostředí těžké kovy jako olovo, kadmium nebo rtuť, proto vždy dávejte pozor na lokalitu, kde je chcete sbírat.
A už jen procházky čistým lesem za účelem sběru hub jsou pro naše zdraví rozhodně bonus navíc. Vyzkoušejte některý z následujících méně známých receptů na houbová jídla. Třeba…

Celerové pyré s liškami
Potřebujete (4 porce):
1 velký celer (700-800g)
12 čerstvých lišek
120g + 2 lžíce ghee
300ml horké vody
olivový olej
hrst nasekané petržele
2 lžíce sezamových semínek
sůl, čerstvě mletý pepř
Postup:

  1. Oloupaný celer nastrouhejte na hrubém struhadle. V hrnci rozehřejte lžíci másla a orestujte na něm polovinu nastrouhaného celeru. Upravte ho jen tak, aby zůstal světlý. Totéž opakujte s druhou polovinou. Pak všechen celer zalijte 300 ml horké vody, osolte, opepřete, přiklopte poklicí a pět minut duste.
  2. Nakonec do horkého celeru přidejte 120 g másla, tyčovým mixérem umixujte hladké pyré a uchovejte v teple.
  3. Ve velké pánvi zahřejte dvě lžíce oleje, přidejte očištěné lišky (větší podélně přepulte), osolte, opepřete a opékejte je, dokud nezměknou.
  4. Na talíře rozdělte celerové pyré, navrstvěte na něj orestované lišky a celé jídlo posypte petrželovou natí a sezamovými semínky. Ať vám chutná!