Knihovnička Meduňky,  Meduňka,  Pro inspiraci,  Psychologie

Najděte a kultivujte svůj archetyp!

…radí v knize Léčivé ženské archetypySíla příběhů její autorka Judita Katona Peschlová. A pokračuje:
Svůj archetyp, jenž vám poslouží jako mrtvá a živá voda z pohádek, která z vás učiní znovuzrozenou báječnou bytost, můžete najít i bez mapy. Bude to však trvat mnohem déle a je dost možné, že právě v těch temných hvozdech, na neúrodných pláních a v nebezpečných oblastech plných úskalí strávíte pak víc času. Tato kniha má zdravou ambici stát se pro vás přesně takovouto mapou; jakýmsi navigačním systémem a GPS. Také však inspirací, která má vést k tomu, že pokud za pomoci této navigace najdete, co jste hledali zpočátku, budete se moci poté řídit „pokyny“ a hlasem vlastní vnitřní moudré Navigátorky, jednoho ze zapomenutých ženských archetypů. K napsání této knihy mně inspirovaly mnohapočetné příběhy mých klientek a klientů, založené na práci s archetypy.“
Kniha je 41. titulem edice Knihovnička Meduňky. www.knihovnickamedunky.cz

„Archetyp (z řeckého arche-typos, první vzor, ražba) znamená pravzor; tradicí posvěcenou, typickou postavu, představu, příběh.“ Wikipedie

Svůdné snění v zapomnění
V každém z nás dlí ukrytý ideální archetyp, jehož aktivací se můžeme posunout do neuvěřitelných a výjimečných úrovní života. U mnoha z nás však tento archetyp kdysi dávno usnul jako Šípková Růženka. Ta sice patří k významným pohádkovým archetypálním postavám, zdá se vám však vskutku až tak úžasné prospat takřka celý svůj život? Fajn, francouzský zámek Ussé, který jsem měla možnost osobně navštívit a který posloužil Charlesi Perraultovi jako inspirace k napsání klasické pohádky o spící princezně, působí neuvěřitelně romanticky a lákavě. A to nejenom kvůli takřka všudypřítomným růžím různých barev, které se pnou po zdech zámeckých budov. Dodnes můžete v podkroví jedné z věží nad úzkým točitým schodištěm navštívit Růženčin „spací budoár“. Budete-li však podobně jako ona hluboce ponořeni do spánku, stejně nebudete mít nic z jeho krásy, tajemných zákoutí, rozlehlých kvetoucích zahrad a oranžerie. Možná se vám o něm bude zdát, sny však nejsou skutečnost. Sny bychom měli realizovat a nikoli je donekonečna pouze snít.
Octneme-li se v takovémto „bez-archetypálním“ mátožném spánku, uvízneme zároveň v očekávání, že nás z něj vysvobodí odvážný princ, a až pak si budeme moci konečně užívat života. Možná ano, možná ne. Domníváte se však, že je před vámi ještě stále tak dlouhý život, abyste si mohli dovolit prodlévat v hibernovaném stavu nevědomého bytí a snění sto let, než se váš osvoboditel – snad – objeví? Pokud jste v této chvíli dospěli k závěru, že nikoli, nastal čas přečíst si tuto knížku, poté se konečně probudit, protáhnout ztuhlé tělo, vstát z pohodlné postele nebo gauče, v doprovodu zvoleného léčivého pozitivního archetypu vykročit ven do světa mnoha a mnoha otevřených možností a s vášní protancovat zbytek svého extatického života.

Extatický život moudré krásky
Rakousko-americká herečka Hedy Lamarr, původním jménem Hedwig Eva Maria Keislerová, svůj život neprospala. Naopak, žila jej velice intenzivně.
Někdy najdete u jejího jména uváděný rok narození 1913, jindy 1914. To mohlo mnohé aspekty jejího života ovlivnit a změnit. Na začátku své herecké kariéry zcela vědomě zvolila umělecké jméno podle pseudonymu vynikající herečky, tanečnice a scenáristky němého filmu Barbary La Marr, skutečným jménem však Reatha Dale Watson, která se v průběhu 16 let své umělecké kariéry objevila ve 27 snímcích. Barbaru nazývali „příliš krásnou dívkou“, která vedla turbulentní, bouřlivý a skutečně extatický, ačkoli poměrně krátký život. Rozhodnutí použít jejího příjmení, a tím pádem „implantovat“ do svého života část archetypálního vlivu Barbary La Marr, se pro Hedwigu Keislerovou ukázalo jako šťastné řešení.    
Hedy se proslavila hlavní rolí a výjimečně krásným nahým tělem v předválečném filmu Extáze českého režiséra Gustava Machatého. Snímek byl označován za skandální, navzdory tomu však dostal v roce 1933 ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách.
Hedy Lamarr byla považována za nejkrásnější ženu své doby. Tak krásnou, že právě její obličej vidíte v kreslené podobě Disneyho Sněhurky ve vůbec prvním celovečerním animovaném filmu. Když už jsme u Sněhurky, jednoho ze stovek pohádkových archetypů, ta nemusela čekat tak dlouho jako Růženka, až ji po snědení otráveného jablka najde a k životu probudí sličný princ na bílém koni.  
Anne Hathaway, jedna z představitelek Catwoman, „kočičí ženy“ ze Supermana, prý přiznala, že než začalo natáčení, důkladně studovala Hedy Lamarr, kterou se nechala v roli Catwoman inspirovat.    
Hedy, okouzlující modrooká černovláska s alabastrovou pletí, při povrchném pohledu zosobnění prostoduché naivity, aktivně vystupovala proti nacismu a jako jediná herečka v historii dostala čestné uznání za zásluhy o rozvoj elektrotechniky! Takováto kombinace dech beroucí krásy a vytříbeného umu by málokoho napadla, navíc ve spojení s hereckou profesí.
Hedy Lamarr, jejíž autobiografie vyšla pod názvem Extáze a já, vynalezla princip koordinovaného měnění frekvencí, díky němuž bylo možné navádět torpéda rádiem a chránit vojenské vysílačky před rušením. Její objev, který bezplatně věnovala své nové vlasti, Spojeným státům americkým, má uplatnění i v současnosti. Podílel se na vzniku družicových komunikačních sítí, používá se v IT systémech, v navigačním systému GPS, v satelitní televizi a v mobilních telefonech. Obdivuhodná žena, která se dožila nádherných 86, potažmo 87 let, převzala se jménem Barbary La Marr pouze pozitivní stránky jejího osudu, respektive jejího „archetypu“. Přesně takto funguje v ideálním případě princip archetypální terapie.
Jak vidíte, „dlouhé vlasy“ neznamenají krátký rozum. Naopak, často patří někomu, koho si někteří z vás mohou vybrat za svůj novodobý vzor, vyměnit jej za starý, nefunkční, štěstí blokující, případně za životní spokojenost devastující rodinný archetyp. Vyléčíte a změníte tak koncept života jak svého, tak zprostředkovaně i svých dcer, vnuček a pravnuček!