Alternativní medicína,  Knihovnička Meduňky,  Pro inspiraci,  Psychologie

Knihovnička Meduňky: Melatonin – zázračný hormon?

MELATONIN, hlavní hormon ŠIŠINKY, je v posledních dekádách v centru pozornosti desítek badatelů i farmaceutických firem, protože má dalekosáhlé účinky na stav celého organismu. Ovlivňuje spánek, oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin, produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organismu, průběh stárnutí, chování i psychologické reakce. Působení MELATONINU je jedním z mnoha témat, kterým se s velkou erudicí věnuje ve své nové knize  ŠIŠINKA, OKNO DO BOŽÍHO INTERNETU naše spolupracovnice prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. Jaká další témata autorka v této knize rozebírá? Samozřejmě vysvětluje funkci šišinky v našem těle z poheldu biomedicíny a dále např. vztah mezi šišinkou a depresemi, šišinkou a čakrami, osvícení prostřednictvím šišinky, poruchy nálady ze spirituálního hlediska a mnohé další.
Kniha je NOVINKOU edice KNIHOVNIČKA MEDUŇKY a získáte ji na www.knihovnickamedunky.cz

 

 

Na základě některých laboratorních nálezů začal být melatonin prezentován ve vědeckém i bulvárním tisku jako téměř zázračný hormon ovlivňující stárnutí, nádorová onemocnění a imunitu. Za nejvýznamnější jsou považovány jeho synchronizační, imunostimulační a antioxidační účinky.
Experimentálně a dobrovolně požívali melatonin i účastníci světového fyziologického kongresu v Austrálii, aby pomohli při ověřování účinků melatoninu při odstraňování tzv. jet lag symptomů – přechodného zhroucení biologických rytmů způsobeného přeletem několika časových pásem (osobní zkušenost). Melatonin se podílí i na regulaci celoročního rytmu, tj. střídání období léta a zimy.

Melatonin a spánek
U člověka má melatonin vliv na celý hypotalamo-hypofyzární systém a vzestup jeho hladiny je spojen se zvýšeným nutkáním ke spánku. Bývá proto nazýván spánkovým hormonem. Po celém světě je rozšířené jeho užívání při nespavosti a poruchách spánku. Uvádí se, že melatonin užívají miliony Američanů a Kanaďanů. U nás (a v EU) je dostupný na lékařský předpis jako lék Circadin pro krátkodobou léčbu nespavosti především pro osoby nad 55 let. Jako volně prodejné se na trhu nově nabízejí v posledních letech doplňky stravy s obsahem melatoninu 1–5 mg v jedné tabletě. Lékaři doporučují užívat melatonin asi hodinu před spaním v dávce 1–3 mg.
Melatonin podaný před usínáním může zkrátit dobu usínání a zlepšit kvalitu spánku. Klinické studie ověřily, že melatonin navozuje přirozený spánek, který přináší osvěžení a zlepšení výkonnosti ve dne. Melatonin není toxický a je obecně dobře snášen. Nevzniká na něj závislost.
Regulace organismu světlem funguje mnohem lépe v létě, kdy je světla dostatek. V zimním období tak mohou mít lidé, především ti s nepravidelným životním rytmem, problémy s usínáním. Citlivější jedinci nekvalitně spí, častěji se probouzejí, a především nemohou usnout.


Melatonin u seniorů
Schopnost tvorby melatoninu se s narůstajícím věkem postupně snižuje. Ve věku kolem padesáti let je jeho produkce pouhou šestinou produkce v dětství. S postupujícím věkem dále klesá, a to je příčinnou častějšího výskytu poruch spánku u seniorů. Nedostatek odpočinku v noci nahrazují starší lidé podřimováním ve dne. Večer se tak oddaluje doba, kdy by měli jít přirozeně spát, dochází k narušení biorytmů, zhoršování paměti, fyzické i psychické výkonnosti. Podávání léků na podporu spánku není u seniorů vhodné. Jde zejména o klasická hypnotika nebo preparáty proti úzkosti. Obě skupiny léků způsobují útlum mozku, a tak zvyšují i riziko pádů a úrazů. Spánek pod jejich vlivem není přirozený a může postrádat nejdůležitější hluboká stadia.
Užívá-li se melatonin několik hodin před spánkem, může posunout biologické hodiny a vytvořit prostředí pro lepší usínání a probouzení na čas. Optimální dávkování spočívá v podání melatoninu asi 60 minut před spaním v dávce od 1 do 3 mg.  Lze ho podávat vždy několik dní po sobě, nebo dokonce i dlouhodobě několik týdnů. Z aplikačního hlediska je důležité, že jej lze podávat s potravou, například ve formě nápoje. Před spaním je vhodné dodávat tělu pyridoxin (vitamin B6) v dávce okolo 20–50 mg. Z minerálních látek je důležitý hořčík (před spaním 400 mg hořčíku).
Je třeba dbát na spánek v naprosté tmě, bez zapnutých nočních lampiček a signalizačních světélek u různých přístrojů, televize a počítačů. V ložnici bychom měli mít neprůsvitné závěsy, které brání osvětlení z ulice nebo i působení světla z měsíce.

Melatonin proti stárnutí
Melatonin zřejmě dokáže omlazovat i zpomalovat stárnutí a posilovat imunitní systém. Navíc je jedním z nejlepších antioxidantů. Působí změny, které snižují vysoký krevní tlak a výskyt kardiovaskulárních komplikací. Je doporučován i nemocným s Alzheimerovou chorobou. Jeho dostatečná tvorba je současně účinnou prevencí rozvoje této obávané nemoci seniorů.  Bez melatoninu i mozek hůře funguje, protože rychleji stárne a snadněji se unaví.

Strava na podporu tvorby melatoninu
Množství melatoninu můžeme ovlivnit i částečně podporou jeho syntézy přirozenou cestou z některých potravin rostlinného původu, které obsahují aminokyselinu tryptofan. Tryptofan je důležitý pro syntézu serotoninu, melatoninu a vitaminu B3 – niacinu. Zdrojem tryptofanu jsou např. ovesné vločky, datle, sójový sýr tofu, sýr Cottage, drůbež, mandle, slunečnicová a dýňová semínka, sezam. Také banány obsahují aminokyselinu tryptofan a kromě toho jsou i bohatým zdrojem hořčíku.
Ke zvyšování hladiny melatoninu mohou pomáhat višně, které jsou zdrojem přirozeného melatoninu. V sezoně višní by se měly jíst asi hodinu před plánovaným usnutím. Mimo sezonu je možné konzumovat višňovou šťávu, mrazené nebo sušené višně, eventuálně domácí višňovku. Při vážných poruchách spánku se doporučuje 30 ml višňové šťávy (z 90–100 syrových višní) zředit do 200 ml vody a vypít před spaním.
Na internetu se opakovaně uvádí, že úplně nejvyšší množství melatoninu mezi rostlinami obsahuje tráva kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea), která roste na britských ostrovech a užívá se ke krmení dobytka. Kostřavy jsou trávy tak staré, že pamatují dinosaury. U nás se na loukách setkáváme s jinými druhy těchto suchých trav a mnohé se pěstují pro ozdobu na zahrádkách a skalkách. Zajímalo mě proto, proč právě kostřava obsahuje hodně melatoninu. Že by snad kvůli fungování 3. oka dinosaurů?  Avšak podle mého vyhledávání ve vědecké literatuře jsem zjistila, že mnohem víc melatoninu než kostřava obsahují semena hořčice, fenyklu, a dokonce i slunečnice a kukuřice (11). Zatímco semena (nikoliv bylinná část) kostřavy obsahují 5 ng melatoninu /g, listy řimbaby obecné (Tanacetum parthenium) mají 2 450 ng melatoninu /g, květy třezalky dokonce 4 390 ng/g. Nanogram je tisícina mikrogramu a mikrogram je tisícina mg (1 ng = 0,000 001 mg). K tomu, abychom přijali 1 mg melatoninu, museli bychom sníst 41 dkg listů řimbaby nebo alespoň 20 dkg květů třezalky. A v případě doporučované kostřavy (10) bychom museli před spaním zkonzumovat 200 kg jejích semen! Ale nejsme dinosauři.
Údaje o vysokém obsahu melatoninu v kostřavě rákosovité zřejmě různí autoři na internetu v češtině i angličtině opisují, jako tomu bylo ve známém případě vysokého obsahu železa ve špenátu.  Po letech, kdy matky často nutily děti jíst špenát jako nejlepší zdroj železa, se zjistilo, že došlo k chybě v desetinné čárce a obsah železa ve špenátu je ve skutečnosti desetkrát nižší.

 

O dalších možnostech doplňování melatoninu prostřednictvím stravy nebo o působení tohoto hormonu v prevenci růstu rakovinných buněk se dočtete v knize ŠIŠINKA, OKNO DO BOŽÍHO INTERNETU.