Knihovnička Meduňky,  Meduňka

Inspirace z meduňkové edice: Zahrádkářem vědomě…

Květen je pro zahrádkáře časem práce i radosti. Při úvahách o tom, jak vylepšit svou zahradu či zahrádku, může pomoci kniha naší spolupracovnice Simony Procházkové Zahrádkářem vědomě. Najdete v ní spoustu rad a tipů pro zahrádku každé velikosti. Dozvíte se třeba, jak vytvářet správný kompost, jaké bylinky, keře a stromy na zahradu vybrat, aby byla užitečná i krásná a dávala nám hodně radosti, nebo jaké živočichy do své zahrádky „pozvat“ a co pro ně připravit… Právě o tom je ukázka, kterou jsme z této praktické knihy vybrali…
Kniha vyšla v edici Knihovnička Meduňky a získat ji můžete na www.obchodmedunka.cz nebo www.knihovnickamedunky.cz

 

 

Hojnost, přirozenost a krása přírody se odvíjí od její rozrůzněnosti – biodiverzity. Ta vytváří dokonalý funkční celek spojený s rozmanitostí všech žijících organismů, kteří se s pokorou koloběhu života rodí, aby se následně vrátily zpět do přírody. Je tedy moc důležité si uvědomit, jak velkou roli hrají v celém ekosystému nejen pomocníci z rostlinné říše, ale i ti z říše živočichů.

Slimáci jsou velmi užitečná stvoření
Slimáci jsou velmi zajímaví živočichové a právem si zaslouží označení „ pohřební služba přírody“. Mají silně vyvinutý čich, kterým najdou vše mrtvé, rozkládající, zapáchající, neduživé, přebujelé a spolehlivě odstraní. I svoje mrtvé soukmenovce. Jestliže si tedy do zahrady na slimáky instalujeme pivní či jiné pasti, máme na slimáčí invazi pěkně zaděláno…Pokud proti slimákům obsypáváme zahrádku jedovatými granulkami, není to řešení, na hodně dlouhou dobu nám otráví půdu.
Sliz, po kterém se kloužou, je neobyčejně prospěšný pro úrodnost půdy. Možná k nám byli poslání, aby nám pomohli znovu vyživit naše chemií zdevastované zahrady a pole.
Jak tedy můžeme nastolit přirozenou rovnováhu slimáků v naší zahradě? Odpověď je jednoduchá, společným soužitím s dalšími živočichy. Nechejme v naší zahradě bydlet slepýše, ježky, ještěrky, střevlíky, ropuchy, rejsky, krtky, pro ně všechny jsou slimáci přímo lahůdkou. Hlemýžď zahradní s chutí pojídá slimáčí vajíčka.
Aby se jim u nás těmto živočichům líbilo a dobře dařilo, je třeba jim dopřát příznivé podmínky. Roh zahrady plný listí a díra v plotě svědčí ježkům a rejskům, hromada kamení na slunném stanovišti zase ještěrkám, kousek ztrouchlivělého dřeva přitahuje střevlíky, tůňka či malé zahradní jezírko je ráj pro ropuchy… Nezapomeňme v zahradě umístit i několik plitkých maximálně 5 cm vysokých keramických misek na vodu pro ježky, rejsky a ostatní živočichy. Misku je nutné pravidelně čistit a vodu měnit za novou. Není to vlastně báječné, jak to v přírodě samo funguje?
Tip: Pokud máte pocit, že se vám na zahradě přemnožili slimáci, tak je posbírejte do kbelíku, vyneste někam na louku či k lesu a dovolte jim jít svoji cestou.

Žížala budiž pochválena
Zdravou půdu poznáme podle toho, že se v ní hojně vyskytují žížaly. Tento živočich zásadním způsobem ovlivňuje život na této planetě. Žížala je velmi pracovitá, neustále pojídá organickou hmotu, pak ji vnitřně tráví společně s kousky hlíny na megaúrodnou substanci. Dále výrazným způsobem upravuje kyselost půdy na zlatý střed – neutral.

Hmyz
Hmyz nastoluje v zahradě přirozenou rovnováhu, pomáhá s likvidací škůdců, například jedno slunéčko sedmitečné zkonzumuje až 4000 mšic, dále škvor zobe mšice, vlnatky, svilušky i jejich vajíčka, vosíci loví drobný škodlivý hmyz, zlatoočky mají v oblibě mšice, larvy much, housenky, červce, svilušky).

Hmyzí hotel patří do každé zahrady
Bydlení pro hmyz dáváme na jižní stěnu tak, aby byly chráněny proti dešti a větru. Otvory nečistíme, některé druhy se totiž vyvíjí po celý rok.  Hmyzí hotely mají spoustu podob. Od těch nejjednodušších až po ty velké a složité. Jejich výroba je přitom jednoduchá a fantazii se opravdu meze nekladou. Stačí například i odřezek kmenu navrtaný vrtačkou (otvory by měly být mezi 3 – 10 mm) nebo dutá cihla, stříška se tři desek nebo keramický květináč vyskládaný bambusovými tyčkami, rákosem či šiškami. Hmyz prostě potřebuje cestičky, do kterých se může schovat.
Bez hmyzích opylovačů bychom se ani nedočkaly velké úrody.  Některé rostliny jsou sice samoprašné (opylují se samy), ale většin z nich k tomu potřebuje hmyz. A tuto úlohu ani zdaleka neobsáhnou jen včely medonosné, ale i včelky samotářky a čmeláci.

Nalákejme si na zahradu včely samotářky
Včelky samotářky jsou velmi mírumilovnými druhy divokých včeliček a oproti včelám medonosným mají téměř nulové nároky na jejich chov. Stačí vyrobit nebo koupit domeček nebo domků několik a na zimu je případně přestěhovat do chráněných nevytápěných prostor. Jinak se o ně nemusíme nijak starat, vše ostatní již bez problémů zvládnou samy. Včeličky nepíchají, samečkové nemají žihadélko, většina samiček sice ano, ale je zakrnělé a krátké, takže kůži vůbec nepropíchne. A samotářky vždy raději volí cestu ústupu než útoku. Jednoduše řečeno, pokud neublížíte vy jim, ony vám jen těžko.

Domeček pro včelky samotářky
Některé druhy těchto včeliček si budují chodbičky pro hnízdo samy, těm postačí jen vhodný terén – nejlépe hlinitopísčitý kopeček. Jiné ocení dutiny a chodbičky ve dřevě, zdech či cihlách. Taková do poloviny své šířky navrtaná cihla je pro včeličky učiněný interhotel. Dírky by neměly být širší než 8 mm. Domeček vždy věšíme nebo pokládáme na příjemné místo, chráněné před deštěm a větrem. Jelikož sledování života těchto včeliček je „vysoce nakažlivé“, doporučuji domečky umístit tam, kde se často pohybujeme, ať nepřijdeme o takovou krásu. Včelí rodinka zároveň vytváří velmi léčivé biopole, které celkově harmonizuje.

Čmeláci jsou na zahradě velmi prospěšní
Aby byla naše zahrada plná hojnosti, musí v ní určitě bzučet jak včelky, tak i čmeláci. Všechny ovocné stromy jsou závislé na jejich jarní pilné opylovací činnosti. Čmeláci dokážou opylovat i květy, do nichž včely nedosáhnou a díky svým kožíškům mohou létat i za chladného počasí. Jsou velmi užiteční, mírumilovní a ohrožení.
Jak přilákáme čmeláky do naší zahrady? No hojností různých kvetoucích rostlin a stromů a taky parádním domečkem. Ten jim připravíme tak, že do země zakopeme celý keramický květináč a to dnem vzhůru, aby se do něj dostal jen on otvorem, který je ve dně, v úrovni terénu. Květináč uvnitř vysteleme usušeným mechem, slámou, senem. Nad květináč položíme placatý kámen, pálenou střešní tašku či keramický tácek, aby do něho nepršelo a nesněžilo.