Knihovnička Meduňky

Z meduňkové knihovničky: Být vědomým zahrádkářem…

Právě teď, na začátku jara, je ideální čas pro promyšlené zakládání zahrádky. Inspirujte se v knize Simony Procházkové ZAHRÁDKÁŘEM VĚDOMĚ, která před časem vyšla v meduňkové edici. Autorka, bylinářka a naše spolupracovnice, v ní nabízí řadu užitečných rad a vrací se také k některým osvědčeným postupům našich předků.
Knihu získáte přes náše e-shop.  www.obchodmedunka.cz


Přírodní hnojiva – nejlepší výživa pro rostliny
Zdravá půda potřebuje citlivé a láskyplné zacházení, výživu – humus a vláhu. Výživu jí můžeme pravidelně dodávat pomocí velmi účinných přírodních hnojiv. Pro inspiraci uvádím své nejoblíbenější hnojivo.

Skořápky od vajíček
Skořápky od vajíček jsou skvělou zásobárnou vápníku, který prospívá půdě.
Použití: Nadrcené vaječné skořápky přidáváme do hlíny.

Nasekané slupky od kořenové zeleniny, brambor, jablek, hrušek, ale i ovocné pecky, skořápky z ořechů, jsou pro půdu velmi výživné.
Zbytky, které nám zůstanou při vaření, můžeme také použít k obohacení půdy.
Použití: Slupky, jádřince nasekáme na jemno a zaryjeme je do země. Pecky a skořápky nasypeme na hlínu.
TIP: Jestliže jste „masožravci“, tak můžete vyživit půdu i živočišnými produkty (kosti, kůže, zbylé vnitřnosti). Zbytky zakopeme hluboko do země.

Bylinky i lístky z čaje a kávová sedlina skvěle obohatí půdu.
Káva, lístky zeleného, bílého či černého čaje a bylinky jsou výbornými zdroji cenných biolátek, které prospějí každé půdě.
Použití: Zbytky z kávy či čajů nasypeme pod rostliny a stromy.

Žitná mouka skvěle vyživí zeminu
Na brzkém jaře a pak v pozdním podzimu je velmi prospěšné posypat zeminu kolem rostlin i stromů kvalitní žitnou moukou. Obsahuje totiž pestrou škálu cenných látek – vlákninu, fosfor, draslík, železo, síru, fluor, vápní, hořčík. Cenné látky se tak dostanou do půdy, čímž ji velmi obohatí.

Dřevěný popel jako hnojivo
Popel ze dřeva či kvalitních eko dřevěných briket je cenná surovina. Díky obsahu minerálů (vápník, hořčík, draslík, fosfor) nám může posloužit jako výtečné hnojivo. Dále na půdu působí jako dezinfekce a ještě ji i neutralizuje.
Jak můžeme popel použít? Dřevěný popel máme k dispozici obvykle od podzimu do brzkého jara, během tohoto období vychladlý popel průběžně rozsypáváme ve vrstvě asi 3 cm po celé naší zahrádce.

Listí zajistí rostlinám výživu a skvělou izolaci před mrazy.
Spadané podzimní listí je pro rostliny cenným zdrojem živin a také jim vytvoří peřinku před nepříznivým chladným počasím.

Živočišné exkrementy jako superhnojivo

Slepičí trus je nejvýživnější
Exkrementy slepic, ale i dalších druhů drůbeže jsou považovány za jedno z nejúčinnějších hnojiv živočišného původu, obsahují totiž značné množství dusíkatých sloučenin.

Tekuté slepičí hnojivo
Nejvhodnější formou použití je zkvašená forma; připravíme si ji tak, že nádobu s víkem naplníme do jedné třetiny trusem, zbytek dolijeme vodou, zakryjeme a vše necháme 30 dnů kvasit. Směs pravidelně promícháváme. Po uplynutí této doby hnojivo ředíme 1:10 s vodou. Tekuté slepičí hnojivo aplikujeme k rostlinám 1× měsíčně.

Pevné slepičí hnojivo
Pevný trus se hodí nejlépe pro podzimní vyhnojení půdy po sklizni, při zazimování. Exkrementy však nikdy nepoužíváme čerstvé, je třeba je nechat měsíc až dva uležet a teprve pak je můžeme použít. Slepičím trusem posypeme záhony a zeminu kolem stromů a keřů a vše zalijeme vodou.

Kravský hnůj je univerzální druh hnojiva
Chlévská mrva je asi nejpoužívanějším přírodním hnojivem. Obsahuje vysoký podíl dusíku, fosforu, draslíku, zinku, molybdenu a můžeme ji použít k hnojení záhonů, okrasných rostlin, léčivek, stromů i keřů. Kravský hnůj používáme na vyživení záhonů po sklizni, v těchto případech ho na podzim zaryjeme do země. Nebo také na vyživení a ochranu před mrazy, tehdy hnojem posypeme půdu kolem všech zahradních rostlin, stromů a keřů a vše pak pořádně přelijeme vodou.

Koňský a ovčí hnůj zahřeje půdu a udělá tam rostlinám zimní peřinku
Tyto dva druhy hnoje jsou cenným zdrojem dusíku. Používáme je na vyživení záhonů po sklizni, v tomto případě hnůj zaryjeme do země.
(Oba druhy hnoje můžeme také dát k rostlinám na podzim jako ochranu před mrazy. V tomto případě hnojem posypeme zeminu kolem kytek, stromů i keřů a vše pak pořádně zalijeme vodou.)


Bylinková hnojiva

Kopřivové hnojivo vyživuje a dezinfikuje půdu.
Kopřiva je cenným zdrojem železa a vitaminů, dále se může pyšnit i výraznými čistícími účinky.
Potřebujeme: 6 hrstí kopřivy, 10 litrů vody
Postup: Kopřivu namočíme do vody a necháme 4 týdny louhovat. Pak rostlinu vytáhneme a vzniklou vodu použijeme na zavlažení záhonů i trávníku. Tuto zálivku dopřáváme rostlinám 1× měsíčně. Vyjmuté kopřivy nasypeme pod stromy a keře.