Rodinný časopis o alternativních cestách ke zdraví, připravovaný ve spolupráci s předními lékaři, léčiteli a odborníky v bylinkách, astromedicíně, zdravé výživě, psychoterapii, bioenergii, reflexní terapii a dalších netradičních metodách léčení.
Ohlédnutí za cestou do Mayské Střední Ameriky

Se spolupracovníkem Meduňky Milošem Matulou se ohlédneme za jeho cestou po Mayské Střední Americe, která byla otevřená také pro čtenáře Meduňky...Co je možné na takové cestě zažít?

Na cestě...

Miloši, nedávno ses vrátil z cesty po Mayské Střední Americe, tato cesta byla otevřená  pro všechny zájemce, tedy i pro čtenáře Meduňky, kolik lidí se s tebou na tuto cestu vydalo? 
   
Vrátil jsem se koncem března hlavně kvůli křtu své nejnovější knihy Dějinami za poznáním astrologie, kterou jsem napsal společně s legendou české astrologie Zošou Kinkorovou. Všechny mé cesty jsou otevřené pro všechny čtenáře Meduňky. Na cestu se původně přihlásili tři lidé, jeden nakonec zrušil a tak, i za cenu malého navýšení ceny, se mnou odjely dvě čtenářky Meduňky – Martina, která navštěvuje moji šamansko-ezoterickou školu Duchovní cesta pokojného bojovníka Světla a Anel z Brna, která chodí na mé tamní workshopy. I když se dámy zprvu obávaly, zda nás nebude na cestu málo, všichni jsme si nakonec cestu náramně užili a byli jsme rádi za naši malou skupinku.


Co nejzajímavějšího jste viděli a zažili?

Naše základna byla v El Salvadoru na pláži El Tunco, kde byla děvčata tak nadšená, že ani nechtěla kamkoliv jezdit! Ani by se jim nikdo nemohl divit: teplota zde byla mezi 35°-40°C, voda v oceánu 30°C! Nakonec jsem je přece jen přesvědčil, že by bylo škoda vynechat lákavé památky Mayů nejen v El Salvadoru, ale také v Guatemale a Hondurasu, kam naše poznávací a meditační cesta směřovala.
Nejprve jsme navštívili mayské památky v El Salvadoru: pyramidy Tazumal, Casa Blanca a San Andrés a také mayské „Pompeje“ v Joya de Cerén. Můj kamarád Arkangel nám dělal řidiče i průvodce – a zejména tlumočníka do španělštiny.
Naše první zahraniční cesta vedla z pláže El Tunco do sousedního Hondurasu na pyramidová pole s názvem Copán, kam jsme dorazili zhruba po šesti hodinách. Copán byly vlastně takové mayské „Athény“, tedy centrum vzdělanosti. Vše o mayské kultuře Copánu, ale i Guatemaly a El Salvadoru (i s mnoha fotografiemi) se dočtou čtenáři v mé knize 2013: Hvězdná brána k Novému věku. Přenocovali jsme v nedalekém městečku Copán Ruinas a hned další brzké ráno jsme vyrazili směrem do Guatemaly. Již dopoledne jsme strávili brunchem (pozdní snídaní a zároveň i brzkým obědem) u řeky Dulce, která spojuje Guatemalu říční cestou do Belize a zároveň odděluje rozsáhlou oblast Petén, což je oblast mokřadů, deštného pralesa a džungle. A tam vedlo naše další putování – do nitra džungle, kde kdysi stávala hlavní říše Mayů – město Tikal. Po příjemné šestihodinové jízdě po asfaltové silnici džunglí jsme do Tikalu dorazili. Náš cíl byl na dosah: Národní park Tikal a z nitra džungle vykukující špičky pyramid a chrámů. Tam, na dosah pyramid, jsme i nocovali – v kempu poblíž vstupu do mayského hlavního města., kde pro nás byly připravené stany včetně kompletní výbavy, takže jsme nemuseli s sebou nic vozit. A nedaleko ještě příjemná restaurace… Po malém oddychu a sprše jsme vyrazili s průvodcem na západ slunce a meditaci na některé z pyramid v okolí Hlavního náměstí. Druhý den v Tikalu začal ještě před rozbřeskem: šli jsme totiž celebrovat východ slunce z pyramidy 4. A poté jsme už jen celý den procházeli kolem majestátních pyramid a chrámů, ale také pitoreskních menších budov, které stavěli jednotliví mayští panovníci.
V pozdní odpoledne jsme se vydali na cestu směrem k městu Antigua, což je koloniální perla Guatemaly. A děvčata mi potvrzují, že ač se nejednalo o mayskou památku, Antigua je skutečná perla, ukrytá mezi tři činné sopky. Meditační a regresní zážitky byly nečekané… Další cesta vedla k mayskému pupku světa – k mystickému jezeru Atitlán, které se nachází v nadmořské výšce 1000 m.n.m. a je rovněž obklopeno několika činnými vulkány. Zde jsme strávili nezapomenutelný den jízdou lodí po jezeře a návštěvu městečka San Pedro La Laguna se západem slunce nad místními vulkány. A pak už nás čekala jen asi pětihodinová cesta zpět na pláž El Tunco do El Salvadoru…


Čím se liší z hlediska účastníků cesta pod tvým vedením od  „normální“ cesty, pořádané cestovními kancelářemi?      
Zaprvé máme na všechno čas, který si sami určíme, žádné honění se a rychlé fotografování, nástup a jedeme dál… to v žádném případě nehrozí! Zadruhé je můj výklad jaksi neortodoxní. Každý čtenář mých knih ví, že můj pohled na historii je odlišný od řekněme školského či čistě vědeckého pohledu. Já vycházím nejen z toho, co „vidím“, ale zejména také z orálních tradic daných etnik či zemí a ten je mnohém odlišný od toho, čím jsme zde „krmeni“, nehledě na spirituální stránku cest. Vždy se snažíme meditovat na silových či posvátných místech a aktivovat něco vně i v sobě. Je to cesta k sobě samému. Nehledě na skutečnost, že tím, čím se zabýváme, už nyní kvantová fyzika potvrzuje jako něco zcela samozřejmého. Například, když pobýváte na těchto významných místech dávné historie, zpomalujete čas… Není to krásné!?


Co podle tvých zkušeností účastníci od takové cesty většinou očekávají – poznání jiné země a jiné kultury nebo spíše poznání sebe sama?
Řekl bych, že účastnící očekávají kousek od všeho. Také vím, že by se sami nikam na tak dalekou cestu neodhodlali. Tím, že znám tyto lokality, a nemám na mysli jen tuto cestu do Střední Ameriky, ale tradičně je to i Egypt i jiné lokality Jižní, Střední i Severní Ameriky a dalších míst, nemusí se účastnící obávat žádných komplikací. I ceny máme o mnoho příznivější!

Říká se, že cesta vnímavého cestovatele nebo poutníka promění k lepšímu – máš takovou zkušenost ze svých cest?
Každá pouť je cestou k sobě samému a také tímto způsobem k cestám přistupujeme. Jak já osobně, tak i účastníci mých cest. Proto také cestuji jak soukromě, tak organizuji tyto cesty. Řeknu ti jeden příklad: než jsem začal cestovat, měl jsem pocit, jako bych byl na tomto „cizím“ světě, cizí planetě sám. Že planeta Země je nehostinná k životu. Avšak když jsem začal cestovat, zjistil jsem, že je nádherná a že stojí za to tady žít. Zamiloval jsem se do ní… Všechny cesty, kam přijedu zejména poprvé, jsou silné: Egypt, Izrael, Peru, Venezuela, Střední Amerika… Mohl bych pokračovat.


Jak proměnily cesty Tebe a jakou proměnu pozoruješ na účastnících?

Řekl bych, že Egypt, Jižní i Střední Amerika jsou výjimka, tam mohu jezdit opakovaně a stále jsem okouzlován a konfrontován s novými zkušenostmi poutníka. Změny hodně pozoruji na druhých a věřím, že nejlépe mohou posoudit mne opět druzí. Ale proměnily mě i v tom, že jsem fascinován všemi těmito starými civilizacemi a jakoby promlouvaly ke mne odněkud z mého nejvnitřnějšího nitra a otvírají se určitá témata, která poté zpracovávám ve svých knihách. A jako vždy jich mám rozepsáno hned několik! (smích)

Zkušenost Martiny, účastnice cesty do Střední Ameriky:
„Po návratu z cesty se začaly dít zvláštní věci ze strany mého bývalého muže. Velmi mě to překvapilo, ale když jsem dostala přímo výhružnou sms, tak jsem vše viděla v obrazech, které se mi otevřely bez meditace při čtení té zprávy. Viděla jsem situaci na terase, kdy jsi Anel během meditace odpojoval od bývalého partnera a já z aktivity sobě vlastní jsem si v meditaci odpojovala všechny ex partnery za poslední čtyři roky. On tam byl na prvním místě. Pak jsem viděla situace, kdy si mě vodil do vln a pomohl zdolávat ta množství nahromaděného strachu. A poslední byl obraz mé meditace ve spánku, kdy jsem skočila do oceánu a procítila Boží ochranu a důvěru... To vše vedlo k jedinému - on nade mnou ztratil moc, protože jsem rozpustila strach. Ta léta ponižování a psychického násilí se rozpustila díky důvěře v sebe a Boží ochranu. A pak jsem viděla, jak uvnitř mě v oblasti soláru září slunce - obrovské a jasné... Ta energie se mi rozlévala do celého těla a já  prociťovala štěstí, radost a vnitřní sílu. Poslední obraz byl asi nejkrásnější: viděla jsem svou vnitřní ženu, jak není už schoulená strachy a odpojená od vnitřního muže, ale jak stojí v objetí vnitřního muže. On jí dává sílu akce a ona sílu intuice. Nádherné spojení...  To vše jsem viděla a následně odpověděla na sms. V klidu, bez emocí, ale s vymezením sama sebe a hranic, za které svého bývalého muže už nikdy nepustím. A nastal klid. Výhružky ustaly. Miloši, ani nevíš, co to pro mě znamená, a jak se cítím svobodná a volná! Ještě jednou díky „klukům“ nahoře a tobě za trpělivost, pochopení a za to, že jsi tu léčbu šokem nevzdal…“ Martina

Zkušenost Anel, 2. účastnice cesty do Střední Ameriky:
„Co mi přinesla cesta do Ameriky? Poznala jsem dvě krásné srdíčkové osoby: Martinku a Tebe. Nic není náhoda. Pročistila jsem si nádherně celý organismus. Pobyt u pyramid nebudu ani komentovat, nádherná silná energie. Otevřela se mi srdeční čakra, začala jsem vnímat všechny lidičky jako součást sebe. Miluji všechno živé na této planetě. Jsem šťastnější, vnímavější, otevřenější... Milošku, neumím to popsat, ale děkuji Bohu za to, že jsem s Vámi jela.“ Anel

Co nejdůležitějšího si účastníci z takové cesty odvážejí? Zůstáváš s nimi v kontaktu i po návratu?
Myslím, že si každý uvědomuje svoji vlastní proměnu. Dotek s těmito starověkými civilizacemi učí sám od sebe. Energie těchto míst je živá! A prostřednictvím toho všeho, co zažívají, i v meditacích, je přivádí k sobě samým, do jejich nitra, do kontaktu s jejich božstvím v duchovním srdci. Je to uvědomění si sebe sama v tomto časoprostoru, vesmíru i v tom, že čas ani prostor neexistuje. Jsme multidimenzionálními bytostmi, nakročenými z 3D k vyšším sférám.
Se všemi účastníky pochopitelně v kontaktu zůstávám a tím, že jsou s cestami, které organizuji, spokojeni, a se mnou pochopitelně také, plánujeme další společné cestování…

Martina:
Každé místo, které s Milošem v rámci meditačních cest navštívíme, má určitou energii a tato energie ve mně většinou otvírá to, co mám v sobě nezpracované. Dochází k čištění energetických bloků nejen z minulého, ale i současného života. Toto čištění mě vede stále více k mé opravdové podstatě a k napojení na své srdce a duši. Tím opouštím staré programy jednání z rozumu a strachu a více vyciťuji intuicí a srdcem. Otvírají se mi i schopnosti, se kterými jsem patrně v minulých životech uměla pracovat, což obohacuje můj duchovní rozvoj. Učím se tvořit pomocí vědomého myšlení v přítomnosti. Práce ve skupině ve mě posiluje bezpodmínečnou lásku nejen k sobě, ale i k druhým. Můj život je radostnější a svobodnější. Jsou to krásné cesty objevující krásná místa nejen ve vnějším světě, ale i uvnitř mě . Martina /duchovní turistka/ :-)


Jakou další cestu připravuješ a jak bude zaměřená?
Začátkem října (10.-17.10.) povedu cestu Za megality ostrovů Malta a Gozo, což jsou velmi zajímavé stavby obdobou anglického Stonehenge, možná i mnohem starší. Koncem října (20.10. – 4.11.) pojedeme za šamany – Augustinem a jeho rodinou – do džungle Ekvádoru, kde mohou (ale nemusí) účastníci vyzkoušet i magické rituální obřady s Ayuahascou a tabákem. Rozhovor s ekvádorským šamanem Augustinem Grefou vyjde v Meduňce v č.9. A koncem listopadu opět Egypt. Pro velký úspěch plánuji Střední Ameriku znovu někdy v období leden/únor 2015 a možná se snad podaří cesta do Mexika někdy v březnu? A pak máme přeložené Bali na duben 2015.

Foto: Miloš Matula